Hlavní kvantové číslo n: udává počet elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru charakterizuje rotační pohyb elektronů.
Hlavní kvantové číslo může nabývat hodnot: od O do (n -1) 1,2,3,4,.......... +/,0,-/ +1/2 a -1/2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 2, pak vedlejší kvantové číslo / nabývá hodnot: -2,-1,0,1,2 0 a 1 pouze 1 0, 1 a 2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 3, pak vedlejší kvantové číslo I nabývá hodnot: 0, 1, 2 a 3 1,2 a 3 pouze 3 0, 1 a 2.
Jestliže hlavní kvantové číslo n = 1, pak vedlejší kvantové číslo I má hodnotu: 2 1 0 a 1 0.
Vedlejší kvantové číslo l: souvisí s prostorovou orientací orbitalu souvisí s tvarem orbitalu určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev charakterizuje rotační pohyb elektronů.
Je-li vedlejší kvantové číslo l=0, mluvíme o orbitalu: p f s d.
Je-li vedlejší kvantové číslo l=1, orbital označujeme: p s d f.
Je-li vedlejší kvantové číslo l=2, mluvíme o orbitalu: f s p d.
Je-li vedlejší kvantové číslo l=3, mluvíme o orbitalu: f d s p.
Magnetické kvantové číslo m: charakterizuje rotační pohyb elektronů určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev souvisí s tvarem orbitalu popisuje prostorovou orientaci orbitalu.
Magnetické kvantové číslo m nabývá hodnot: 1,2,3,4... +1/2 a -1/2 Od 0 do (n-1) -l,0,+l.
Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla / rovna dvěma? -2,-1,0,1,2 pouze 0 pouze 0,1,2 pouze -1,0,1.
Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla I rovna jedné? -2, -1, 0, 1, 2 pouze 0 pouze 0 a 1 -1, 0, +1.
Spinové kvantové číslo s může nabývat hodnot: od 1 do nekonečna od 0 do (n-1) +1/2 nebo -1/2 od -l do l včetně nuly.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4d 3f 1p 5s.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 4s 2f 5d 1p.
Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné? 3f 2d 4d 3s.
Na hladině p může být maximálně: 6 elektronů 2 elektrony 3 elektrony 10 elektronů.
Na hladině s může být nejvýše: 6 elektronů 2 elektrony 4 elektrony 1 elektron.
Na hladině d může být nejvýše: 10 elektronů 2 elektrony 6 elektronů 4 elektrony.
Na hladině f může být nejvýše: 10 elektronů 7 elektornů 6 elektronů 14 elektronů.
Nejvýše 6 elektronů může být na hladině: s d p f.
Nejvýše 10 elektronů může být na hladině: f d s p.
Atom je úplně charakterizován: atomovým a nukleonovým číslem protonovým číslem nukleonovým číslem neutronovým číslem.
Atomový útvar tvořený dvanácti protony, deseti elektrony a dvanácti neutrony je: katinont Mg2+ aniont F- kationt Na+ aniont O2-.
Atomový útvar tvořený čtyřmi protony, dvěma elektrony a pěti neutrony je: aniont Cl- kationt Li+ kationt Be2+ atom Be.
Atomový útvar tvořený 5 protony, 2 elektrony a 6 neutrony je: aniont F- kationt Na+ kationt B3+ atom B.
Atomový útvar tvořený 9 protony, 10 elektrony a 10 neutrony je: aniont F- kationt Na+ kationt Be2+ aniont O2-.
Atomový útvar tvořený 8 protony, 10 elektrony a 8 neutrony je: kationt Ca2+ kationt Na2+ aniont O2- aniont F-.
Atomový útvar tvořený 16 protony, 18 elektrony a 16 neutrony je: aniont S2- kationt K+ aniont Cl- kationt Ca2+.
Izotopy těhož prvku se liší: pouze chemickými vlastnostmi pouze fyzikálními vlastnostmi fyzikálními a chemickými vlastnostmi neliší se fyzikálními ani chemickými vlastnostmi.
Izotopy těhož prvku jsou nuklidy, které: se liší nábojem jádra se liší nukleonovým číslem se liší pouze atomovým číslem mají stejné protonové číslo.
Reakci, při které ozařováním hliníku částicemi alfa vzniká radioaktivní fosfor, popisuje rovnice 27AI13 + 4He2 = 30P15 + ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: e- 4He2 1H1 1n0.
Reakci, při které ozařováním dusíku částicemi alfa vzniká kyslík, popisuje rovnice 14N 7 + 4alfa2 = 17 O 8+ ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: 1p1 e- 1H1 1n0.
Nuklid je látka složená z: atomů s různým protonovým a stejným nukleonovým číslem atomů se stejným protonovým i nukleonovým číselm atomů se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem molekul se stejným neutronovým a různým protonovým číslem.
Jako alotropii označujeme jev, kdy se prvek vyskytuje: pouze v jedné krystalové struktuře v několika krystalových strukturách v několika strukturních modifikacích, lišících se fyzikálními vlastnostmi v několika skupenstvích.
Záření alfa je: proud pozitronů proud elektronů proud fotonů proud jader helia.
Pokud atom vyzáří částici alfa potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Záření beta minus: je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud neutronů.
Záření beta plus: je elektromagnetické vlnění je proud elektronů je proud pozitronů je proud elektronů.
Pokud atom vyzáří částici beta minus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Pokud atom vyzáří částici beta plus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo o dvě místa napravo o jedno místo nalevo o jedno místo napravo.
Záření gama je: proud pozitronů proud elektronů elektromagnetické záření jádro helia.
Záření beta je: pronikavjěší než záření alfa stejně pronikavé jako záření alfa 100x méně pronikavější než záření alfa nelze jednoznačně určit jeho hodnotu.
|
