879. Krevní oběh obojživelníků (Amphibia) je: dvojí - tělní a plicní pouze velký pouze malý jednoduchý.
880. Plazi (Reptilia): mají lebku připojenou k páteři jedním kloubem všichni dýchají plícemi mají jednu srdeční komoru obsahující pouze odkysličenou krev někteří kladou vejce do vody.
881. Do třídy plazy (Reptilia): mloci (Salamandridae) haterie (rhynchocephalia) šupinatí (Squamata) želvy (Testudines).
882. Hadi (Serpentes): mají žebra na většině obratlů mají redukované oba páry končetin mají významné kožní dýchání jsou u nás zastoupeni např. zmijí obecnou, užovkou obojkatou a slepýšem křehkým.
883. Krokodýli (Crocodilia): nemají bránici mají zuby vklíněny v jamkách (alveolách) mají temenní oko mají srdce rozděleno na jednu předsíň a dvě komory.
884. Ptáci (Aves) mají: vždy 7 krčních obratlů dlouhé kosti duté hrudní kost vybíhající v hřeben čtyřprsté přední končetiny.
885. Amnion je: vnitřní zárodečný obal vnější zárodečný obal vnitřní zárodečný list vnější zárodečný list.
886. Z entodermu (vnitřního zárodečného listu) u obratlovců vzniká: trávicí soustava nervová soustava vylučovací soustava svalová soustava.
887. Kost krkavčí u ptáků (Aves): je malá je mohutně vyvinuta vůbec se nevyvíjí srůstá s žebry.
888. Ptáci (Aves) mají žaludek: jednoduchý dvoudílný třídílný čtyřdílný.
889. Kloaka: je společný vývoj trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy je samčí pohlavní žláza se nachází u ptáků má význam pro výživu ptačích zárodků.
890. Kloaka se nachází u: ptáků žraloků ptakořitných plazů.
891. Vzdušné vaky nacházíme u: letounů ryb vzdušnicovců ptáků.
892. Mezi prvoústé (Protostomia) řadíme: měkkýše členovce ostnokožce pláštěnce.
893. Vačnatí (Metatheria): mají nedokonalou placentu rodí dokonale vyvinutá mláďata žijí v Austrálii a v Americe patří mezi ně klokani, koaly, ježury.
894. Červené krvinky savců (Mammalia): mají jádra kulatá mají jádra laločnatá mají jádra piškotovitá jsou bezjaderné.
895. Kytovci (Cetacea): dýchají plícemi dýchají plicními vaky živí se výhradně dravě mají extrémně redukované zadní končetiny.
896. Tři sluchové kůstky ve středním uchu mají: obojživelníci plazi ptáci savci.
897. Mezi zárodečné obaly savců patří: entoderm amnion ektoderm mezoderm.
898. Mezi nidikolní (krmivé) ptáky patří: kur domácí poštolka sýkory holub.
899. Mezi stěhovavé ptáky patří: rorýs sýkora dlask čáp.
900. Mezi nidifugní (nekrmivé) ptáky patří: husa holub vrabec kukačka.
901. Do ptačího nadřádu létaví (Neognathae) patří: tučňák ledňáček kasuár kachna.
902. Plíce ptáků (Aves): tvoří plicní sklípky vybíhají do vzdušných vaků při dýchání podstatně mění svůj objem jsou přirostlé ke stěně hrudní dutiny.
903. Vejcorodí (Prototheria) jsou rozšíření: jen v Austrálii a na okolních ostrovech jen v Asii na celém světě hlavně v Jižní Americe.
904. Ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus): patří mezi vačnatce má zobákovité čelisti bez zubů klade vejce živí mláďata mateřským mlékem.
905. Mezi hmyzožravce (Insectivora) patří: ježek mravenečník netopýr krtek.
906. Hlodavci (Rodentia): mají řezáky přeměněné na hlodáky živí se většinou rostlinnou potravou náš největší hlodavec je bobr další zástupci jsou např. plšík lískový, hraboš polní, myš domácí.
907. Mezi kytovce (Cetacea) patří: lachtan tuleň kosatka delfín.
908. Přežvýkaví sudokopytníci (Artiodactyla) mají žaludek složen ze: dvou dílů tří dílů čtyř dílů pěti dílů.
909. Mezi naše přežvýkavé sudokopytníky (Artiodactyla) patří: kráva jelen prase divoké srnec.
910. Ruduchy (Rhodophyta): patří mezi zelené rostliny (Viridiplantae) patří do podříše rostlin Biliphyta obsahují fykobiliny jsou zdrojem agaru.
911. Mihule potoční (Lampetra planeri) má: ústa tvořící kruhovitou přísavku chordu dorsalis po celý život chordu dorsalis pouze u larev kostěnou kostru.
912. Srdce se dvěma předsíněmi a jednou komorou nacházíme u: vrabce rejnoka kapra ropuchy.
913. Mezi druhoústé (Deuterostomia) patří: ostnokožci (Echinodermata) hlísti (Nemathelminthes) kroužkovci (Annelida) měkkýši (Mollusca).
914. Mezi ostnokožce (Echinodermata) patří: sumýši vršenky sumky ježovky.
915. Mezi opice ploskonosé (Ceboidea) patří: kosman koškodan pavián všechny jihoamerické opice.
916. Mezi chudozubé (Edentata) patří: ptakopysk rejsek pásovec klokan.
917. Primáti (Primates): mají končetiny s protistojným palcem orientují se převážně čichem mají výrazně vyvinutý koncový mozek patří mezi ně lemuři, malpy, kočkodani, gorily, člověk.
918. Mezi Amniota patří: želva žralok pstruh skokan.
919. Zelené rostliny (Viridiplantae): mají chlorofyl a i b mají fykobiliny zahrnují ruduchy zahrnují zelené řasy, parožnatky, mechorosty, vyšší rostliny.
920. Mezi běžce (Palaeognathae) patří: chocholouš kivi kasuár kormorán.
921. Ptáci (Aves) postrádají tyto orgány: játra kloaku močový měchýř zuby.
922. Peří ptáků (Aves): se vyvinulo z plazích šupin je tvořeno chitinem je tvořeno z rohoviny je derivátem pokožky.
923. Obojživelníci (Amphibia): mají přímý vývoj dospělí jsou masožraví mají výrazný podíl kožního dýchání mají stálou tělesnou teplotu.
924. Ptáci (Aves) mají: srdce rozděleno na levou polovinu s okysličenou krví a pravou polovinu s odkysličenou krví červené krvinky obsahující jádro tělesnou teplotu 41-44 °C tělesnou teplotu 36-37 °C.
925. U ptáků (Aves): se vylučování děje ledvinami se vylučování děje kostrční žlázou je produktem vylučování močovina je produktem vylučování kyselina močová.
926. Zvrásnění (gyrifikace) kůry koncového mozku se objevuje: u všech savců pouze u vývojově pokročilejších savců pouze u primátů u některých ptáků.
927. Mžurka je orgánem vyvinutým: u plazů u ptáků u všech savců u vejcorodých savců.
928. Čelistnatci (Gnathostomata): mají párové končetiny mají párový čichový orgán tradičně se dělí na 6 tříd (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci) patří mezi obratlovce.
929. Hnízdní parazitizmus je typický pro: straku kukačku slepici havrana.
930. Paryby (Chondrichthyes) mají: plakoidní šupiny žábry kryté skřelemi plynový měchýř kloaku.
931. Vejcorodí savci (Prothoteria): mají nedokonalou placentu nemají plodové obaly mají mléčné žlázy končící na bradavkách mají plně vyvinutou kloaku.
932. Kmen strunatců (Chordata) se dělí do podkmenů: pláštěnci (Tunicata), bezlebeční (Cephalochordata) a obratlovci (Vertebrata) bezčelistnatci (Atnatha), čelistnatci (Gnathostomia) blanatí (Amniota) a bezblanní (Anamnia) prvoústí (Protosotmia) a druhoústí (Deuterostomia).
933. Savci (Mammalia) mají: téměř vždy 7 krčních obratlů jeden kloubní hrbol, kterým nasedá lebka na páteř krkavčí kost dobře vyvinutou vždy dobře vyvinutou klíční kost.
934. Do říše Chromista patří: rozsivky (Diatomae) hnědé řasy (Phaeophyceae) oomycety (Oomycota) krásnoočka (Euglenophyta).
935. U zástupců říše Chromista nacházíme: chloroplasty s dvojitou membránou volně v cytoplazmě chloroplasty získané sekundární endosymbiózou asimilační pigment fukoxanthin buněčnou stěnu tvořenou chitinem.
936. Oomycety (Oomycota): patří mezi Chromista druhotně ztratily plastidy zahrnují parazity vyšších rostlin patří mezi ně plíseň bramborová a vřetenatka révová.
937. Mezi homoiotermní živočichy patří: hmyz obojživelníci kruhoústí ptáci a savci.
938. U obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia): existuje velký a malý oběh krevní srdce má 1 předsíň a 2 komory srdce má 1 předsíň a 1 komoru se v srdci krev z plic mísí s krví přicházející z těla.
939. Ptáci (Aves) a savci (Mammalia): mají malý a velký krevní oběh zcela oddělený mají krevní oběh neotevřený mají neuzavřenou mezikomorovou srdeční přepážku mají dvě srdeční komory a dvě předsíně.
940. Hemocyanin se vyskytuje: u některých kroužkovců (žížala) u hlavonožců u raka u všech obratlovců.
941. Kyselinu močovou jako zplodinu metabolismu vylučují: ptáci korýši hmyz savci.
942. Močovinu jako zplodinu metabolismu aminokyselin vylučují: ptáci žahavci ostnokožci savci.
943. Gangliovou nervovou soustavu mají např. paryby kopinatci členovci ptáci.
944. Trubicová nervová soustava je typická pro: obratlovce členovce měkkýše výtrusovce.
945. Zelené řasy (Chlorophyta): v životním cyklu převládá haploidní fáze mají zpravidla uzavřenou mitózu jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné, stélkaté jsou autotrofní nebo heterotrofní.
946. Kožní dýchání: má značný význam u ryb má značný význam u ptáků má značný význam u obojživelníků je jediným způsobem dýchání u máloštětinatců.
947. Bezjaderné erytrocyty nacházíme: žádná z uvedených alternativ není správná u ptáků u ryb u plazů.
948. U obojživelníků a plazů: existuje pouze velký oběh krevní srdce má 2 předsíně a jednu komoru srdce má 1 předsíň a jednu komoru žádná z uvedených alternativ není správná.
949. Difúzní nervovou soustavu mají např.: žahavci houby paryby ptáci.
950. Jednoděložné rostliny: patří mezi nahosemenné patří mezi krytosemenné mají svazčité kořeny patří mezi ně trávy, palmy, magnólie.
951. Semiplacenta: se nachází u vačnatců je situace, kdy je chorion volně přiložen ke stěně dělohy bez vytvořených klků je placenta přibližně poloviční velikosti než odpovídá danému druhu je nedokonalá placenta u živorodých plazů.
952. Trubicová nervová soustava se v průběhu ontogeneze nachází u: žahavců pláštěnců bezlebečných strunatců.
953. Dvouděložné rostliny: patří mezi vyšší rostliny patří mezi krytosemenné mají cévní svazky uspořádané do kruhu patří mezi ně smrk, bříza, dub.
|
