Mezi dikarboxylové kyseliny patří: kyselina šťavelová kyselina olejová kyselina citronová kyselina askorbová. Největší počet karboxylových skupin obsahuje: kyselina vinná kyselina malonová kyselina olejová kyselina citrónová. Optická aktivita není přítomna v molekule: kyseliny hydroxyoctové kyseliny citronové kyseliny jablečné kyseliny mléčné. Největší počet karboxylových skupin obsahuje: kyselina malonová kyselina mléčná kyselina máselná kyselina octová. Neutralizací karboxylových kyselin vznikají: estery ethery soli aldehydy. Reakce kyseliny s alkoholem se nazývá: jde-li o karboxylovou kyselinu, neutralizace jde-li o anorganickou kyselinu, esterifikace jde-li o mastnou kyselinu, zmýdelnění jde-li o karboxylovou kyselinu, esterifikace. Reakce kyseliny s alkoholem se nazývá: jde-li o anorganickou kyselinu, hydrolýza jde-li o mastnou kyselinu, zmýdelnění jde-li o anorganickou kyselinu, neutralizace jde-li o karboxylovou kyselinu, esterifikace. Esterifikace je reakce: alkoholů s anorganickými kyselinami alkoholů s karboxylovými kyselinami alkoholů se silnými zásadami karboxylových kyselin se silnými zásadami. Kyselou hydrolýzou esterů vznikají: dvě karboxylové kyseliny sůl karboxylové kyseliny a voda karboxylová kyselina a sůl karboxylová kyselina a alkohol. Reakcí octanu ethylnatého s hydroxidem sodným vznikne: octan sodný a ethylalkohol heptanová kyselina ether a kyselina mléčná kyselina octová a ether. Sloučenina se vzorcem CH3-O-CO-CH3 je: dimethylketon methylester kyseliny octové ethylester kyseliny mravenčí propanon. Mezi estery patří: HCO-CH3 CH3-O-CH3 CH3-CO-CH3 CH3-CO-O-CH3. Sloučenina se vzorcem CH3-CH2-O-CO-CH2-CH3 ethyl(propyl)ether ethylester kyseliny propionové methylester kyseliny octové diethylketon. Kyselinu mravenčí lze oxidovat na: kyselinu benzovou kyselinu octovou kyselinu uhličitou kyselinu šťavelovou. Vznik kyseliny trichloroctové z kyseliny octové je příkladem: eliminace dehydrogenace substituce adice. Vinyl-acetát má vzorec: CH3-CO-CH=CH2 CH2=CH-CO-CH3 CH2=CH-CH2-OH CH3-COO-CH=CH2. K dekarboxylaci a ke vzniku kyseliny octové dochází při zahřívání: kyseliny maleinové kyseliny propandiové kyseliny malonové kyseliny šťavelové. Kyselina acetoctová vzniká z kyseliny 2-hydroxymáselné: dehydrogenací transaminací dekarboxylací dehydratací. Kyselina 2-hydroxypropanová je: kyselina jablečná kyselina máselná kyselina vinná kyselina mléčná. Kyselina mléčná je: kyselina β-hydroxybutanová kyselina α-hydroxypropionová kyselina α-hydroxybutanová kyselina β-hydroxypropionová. Kyselina mléčná a kyselina salicylová jsou: halogenkyseliny hydroxykyseliny ketokyseliny aminokyseliny. Kyselina mléčná vzniká z kyseliny pyrohroznové: dehydrogenací hydrogenací hydratací dekarboxylací. Kyselina pyrohroznová vzniká z kyseliny mléčné: dehydratací dekarboxylací izomerizací dehydrogenací. Oxidací kyseliny mléčné vzniká: kyselina ftaloví kyselina mravenčí kyselina pyrohroznová kyselina octová. Při zahřívání kyseliny malonové dochází: k polymerizaci k její dekarboxylaci ke vzniku kyseliny octové ke vzniku kyseliny jantarové. Dekarboxylací kyseliny malonové vzniká: kyselina tereftalová ester kyseliny malonové kyselina šťavelová oxid uhličitý a kyselina octová. Kyselina α-hydroxyjantarová je synonymum pro: kyselinu jablečnou kyselinu mléčnou kyselinu citrónovou kyselinu vinnou. Kyselina jantarová vzniká z kyseliny fumarové: alkylací hydrogenací dehydrogenací tepelným rozkladem. Kyselina fumarová vzniká z kyseliny jantarové: dekarboxylací dehydratací hydrogenací dehydrogenací. Kyselina maleinová a fumarová se liší: počtem karboxylových skupin prostorovým uspořádáním molekuly optickou aktivitou počtem uhlíků v molekule. Kyselina fumarová je: hydroxykyselina izomer kyseliny maleinové monokarboxylová kyselina izomer kyseliny malonové. Kyselina askorbová je derivátem: naftochinonu sacharidu kyseliny máselné steranu. Kyselina benzoová vzniká oxidací: naftalenu benzenu toluenu xylenu. Kyselinu benzoovou lze vyrobit: oxidací toluenu oxidací p-xylenu dehydratací kyseliny maleinové hydrolýzou anhydridu kyseliny ftalové. Reakcí chloridu kyseliny benzoové a ethanolu vzniká: benzylaldehyd benzoylacetát ethylbenzoát kyselina benzoová. Kyselina salicylová je: kyselina p-hydroxybenzoová kyselina o-acetylbenzoová kyselina o-hydroxybenzoová kyselina p-aminobenzoová. Kyselina o-hydroxybenzoová je: Acylpyrin kyselina barbiturová kyselina salicylová hydrochinon. Acylpyrin se připravuje acetylací kyseliny: sulfosalicylové tereftalové o-hydroxybenzoové p-aminobenzoové. Aspirin (Acylpyrin) je: kyselina p-aminosalicylová sodná sůl kyseliny salicylové kyselina acetylsalicylová kyselina salicylová. Kyselinu acetylsalicylovou lze zařadit mezi: ketony estery ethery amidy. Výchozí látkou pro přípravu kyseliny ftalové může být: anhydrid kyseliny tereftalové m-xylen kyselina salicylová o-xylen. Hydrolýzou ftalanhydridu vzniká: kyselina malonová kyselina benzoová kyselina maleinová kyselina ftalová. Substituce karboxylových kyselin halogenovým atomem: neovlivní vlastnosti kyseliny snižuje kyselost kyseliny zvyšuje kyselost kyseliny způsobuje nerozpustnost kyseliny. Ve vodě je nejvíce disociována: CH3-COOH CH2Cl-COOH CHCl2-COOH CCl3-COOH. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: kyselina sulfanilová kyselina benzensulfonová kyselina salicylová thiofenol. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: kyselina salicylová kyselina benzoová kyselina ftalová kyselina tereftalová. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: anhydrid kyseliny fumarové anhydrid kyseliny ftalové ftalanhydrid anhydrid kyseliny benzoové. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: kyselina benzoová kyselina ftalová kyselina fumarová kyselina tereftalová. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: kyselina o-hydroxybenzoová kyselina m-hydroxybenzoová kyselina sulfanilová kyselina salicylová. Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: kyselina ftalová kyselina tereftalová kyselina benzen-1,4-dikarboxylová kyselina benzoová.
