Mezi neurotropiny patří: a) netrin b) Robo c) semaforin d) ephrin.
Neokortex je uspořádán do a) šesti vrstev, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha sloupců, které fungují jako funkční jednotky b) šesti sloupců, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha vrstev, které fungují jako funkční jednotky c) tří vrstev, které se liší podle funkce každé části kortexu d) sloupců, které mění svojí velikost podle aktivity (zvýšené např. tréningem) příslušné části kortexu.
Oligodendrocyt CNS a) obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů b) je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii c) je nejmenší gliovou buňkou d) má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.
Gliové buňky a) zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS b) tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů c) komunikují pomocí vápníkových oscilací d) některé glie vytvářejí myelinové pochvy.
Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier) a) je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky
b) je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony c) je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions) d) je nepropustná pro glukosu.
K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo oligodendrocyty dochází
a) vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou b) jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou c) za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu d) jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.
Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že a) vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech b) vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinové pochvy c) vykazují fagocytární aktivitu d) podporují regeneraci poškozených axonů.
Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické bariéry hlavně tím, že a) regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS b) stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu krevních kapilár CNS c) vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony d) prezentují antigeny lymfocytům.
RNA granule obsahují a) mRNA, histony a transportní proteiny b) soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu c) složité komplexy tRNA a mRNA d) mRNA, ribozomy a některé translační faktory.
Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení“) způsoben a) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku b) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku c) dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy d) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.
Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit a) dobou otevření b) způsobem zakotvení v membráně c) citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu) d) složením podjednotek.
Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály a) nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu b) nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny c) mají silně glykosylované všechny tři podjednotky d) jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.
Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené a) podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu b) vždy stejným počtem podjednotek c) spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností d) spontánně se neotevírají vůbec.
Iontový kanál je charakterizován a) selektivitou b) permeabilitou c) počtem a vlastnostmi podjednotek d) způsobem aktivace (ovládání).
Iontovým kanálem mohou ionty procházet a) difuzí b) díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu c) na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí d) po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.
Iontové kanály „trvale otevřené“ a) nemají bránu omezující tok iontů b) spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření c) jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty d) neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.
Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty
a) se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají b) se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený c) jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány d) jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.
V průběhu akčního potenciálu (AP) a) se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty b) depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty c) refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené d) refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný.
Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů a) se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV b) je postsynaptická membrána vždy depolarizována c) je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována d) je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty (tau) a) udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů b) nezávisí na hodnotě kapacity membrány c) stoupá při zvýšeném odporu membrány d) hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.
Rychlost vedení vzruchu axonem a) klesá při vzrůstu časové konstanty (tau) b) je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm c) nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný d) stoupá při vzrůstu odporu membrány.
Při zablokování části Na/K-ATPázy (např. srdečními glykosidy) dojde následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci nezablokované Na/K-ATPázy vyvolané a) poklesem extracelulární koncentrace K+ b) poklesem intracelulární koncentrace Na+ c) vzrůstem intracelulární koncentrace Na+ d) k žádné hyperpolarizaci nedojde.
Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové
ionty, vytváří inhibiční synapse a) když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické membrány b) jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována c) jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována d) i když se působením GABA potenciál postsynaptické membrány nezmění.
Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20 mV. Jde o ionotropní receptory a) acetylcholinové nikotinového typu b) acetylcholinové muskarinového typu c) glutamátové NMDA d) glutamátové non-NMDA.
Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří a) počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně b) počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě c) pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické membráně d) nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru.
Katecholaminy vylučované na synapsích sympatiku a) štěpí acetylcholinesteráza b) jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině c) jsou zcela degradovány v krevní plazmě d) bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny.
GABAA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména a) postsynapticky b) presynapticky c) jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně d) jsou jen na tělech neuronů.
Glycinový receptor a) propouští monovalentní kationty b) je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu postsynaptické denzity c) má vysokou afinitu ke strychninu d) u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.
Vyberte nepravdivá tvrzení týkající se -aminomáselné kyseliny (GABA) a) v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin b) patří mezi hlavní peptidické neurotrasmitery c) po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich
cytoplazmě d) GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů.
Receptory spřažené s G-proteiny jsou a) mj. adrenergní receptory b) mj. acetylcholinové receptory muskarinového typu c) mj. opsiny fotoreceptorů d) metabotropní.
Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány a) zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů b) neuropřenašečem c) alfa podjednotkou trimerního G proteinu d) cGMP.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují a) neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy) b) melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu c) tropní hormony z adenohypofýzy d) vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují a) oxytocin z adenohypofýzy b) liberiny a statiny z hypotalamu c) tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy d) melatonin z epifýzy.
Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách a) nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy b) nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu c) přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu d) prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.
Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje a) v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních b) ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku c) zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu d) potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.
Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena a) nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách neuronu b) poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech c) nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí d) nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.
Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená a) časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách b) časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk c) období diferenciace nervové trubice d) období diferenciace zrakové soustavy.
76. ☆ Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří A) vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů B) délková konstanta C) časová konstanta D) podélný odpor membrány .
79. ☆ Maturované ("dospělé") iontové kanály v plasmatické membráně vzrušivých tkání A) propouští vždy jen jediný typ iontu (teče jimi jen jediný druh proudu, např. sodíkový) B) jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami (jsou to pentamery) C) jsou charakterizovány mj. dobou otevření D) jsou charakterizovány mj. vodivostí .
81. G-proteiny mohou v důsledku své aktivace A) zvyšovat hladinu cytoplasmatického cAMP B) regulací otevření/zavření iontových kanálů ovlivňovat toky proudů přes membránu C) zvyšovat hladinu diacylglycerolu (DAG) D) způsobovat konformační změny jiných proteinů .
84. ☆ NMDA receptor A) je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň B) jeho otevření je mj. ovládáno ionty Fe2+ C) nepropouští ionty draslíku (propouští Ca2+, Na, K) D) jeho agonistou je glutamát .
89. V rámci heterotrimerické molekuly G-proteinu má guaninové vazebné místo
A) β-podjednotka B) γ-podjednotka C) α-podjednotka D) všechny tři podjednotky .
90. Imunitní systém ovlivňuje blabla systém produkcí: A) ACTH B) endorfinů C) prostaglandinů D) histaminu .
93. Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP: A) nezmění B) posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu C) posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu D) nelze jednoznačně říct .
94. GHK rovnice cosi: A) formálně odpovídá Nernstově rovnici B) zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů C) má v čitateli blaaablaa (bylo to blbě) D) má ve jmenovateli (bylo to blbě) .
98. Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou: A) glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor B) muskarinový acetylcholinový receptor (mají metabotropní efekt) C) nikotinový acetylcholinový receptor D) glycin-senzitivní acetylcholinový receptor .
103. ☆ G-proteiny: A) zapnuti hydrolyzou GTP na GDP B) vypnuti hydrolyzou GTP na GDP C) nazev podle obsahu 40% glycinu D) cAMP nemuze aktivovat PKA .
114. ☆ Katecholaminy A) jsou ze synaptické štěrbiny účinně vychytávány B) degraduje je enzym MAO C) v 90% je odbouráván v synaptické šterbině D) jajich prekurzorem je fenylalanin .
115. ☆ Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont: A) iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu B) iont přechází přes membránu po chemickém gradientu C) čistý tok iontu přes membránu je nulový D) tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí .
122. ☆ Nikotinické acetylcholinové receptory A) mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu B) jsou receptory ionotropní C) jsou heteropentamery (složeny z pěti různých podjednotek) D) jsou homopentamery (složeny z pěti stejných podjednotek).
|
