305. Mimojaderná dědičnost: se projevuje matroklinitou je dědičnost vázaná na ribozomy, resp. ribozomovou DNA se u všech organismů projevuje tak, že potomek musí mít vždy stejný fenotypový znak jako jeho matka je mitochondriální a plastidová dědičnost.
306. Mají-li tři sourozenci krevní skupiny A, AB, a B, může mít jeden z rodičů krevní skupinu: 0 AB B A.
307. Otec má krevní skupinu M, matka krevní skupinu N. Kterou krevní skupinu může mítjejich potomek? (Uvědomte si, že u MN systemu neexistuje recesivní alela. M N MN všechny výše uvedené krevní skupiny.
308. Alogamické populace: vytvářejí organismy schopné samooplození obsahují vždy 25% dominantních homozygotů, 50% heterozygolů a 25% recesivních homozygolů jsou tvořeny organismy, u nichž nedochází k samooplození bývají zpravidla tvořeny organismy s odděleným pohlavím.
309. Intermediaríta je případ neúplné dominance, kdy se u heterozygota obě alely uplatňují fenotypicky stejnou měrou. Při křížení dvou heterozygotú bude u potomstva: fenotypový poměr 3:1, genotypový poměr 1:2:1 fenotypový štěpný poměr 1:2:1 genotypový štěpný poměr 1:2:1 fenotypový i genotypový štěpný poměr 3:1.
310. frekvence heterozygotů lze podle Hardy - Weinbergova zákona vyjádřit vztahem (p - frekvence dominantní alely; q -frekvence recesivní alely): 1 - (p^2 + q^2) 1 - (p^2-q^2) 1-q^2 2pq.
311. U neúplné dominance: lze odlišit fenotyp heterozygota a recesivního homozygota je příkladem krevní skupina AB se jedná o situaci, kdy se ve fenotypu projevuje funkce obou alel nezávisle na sobě lze odlišit fenotyp heterozygota a dominantního homozygota.
312. Geny velkého účinku: jsou definoványjako geny, které mají pouze dominantní alely kódují převážně kvalitativní znaky kódují převážně kvantitativní znaky se výrazně projevují ve fenotypu jedince, přičemž faktory zevního prostředí mají na jejich expresi poměrně malý vliv.
313. Přenašečka hemoñlie očekává dítě se zdravým mužem. Vypočtěte pravděpodobnost, že narozené dítě bude zdravý syn (předpokládejte, že pohlaví plodu není známo, proto do výpočtu zahrňte i obecnou pravděpodobnost narození dítěte mužského pohlaví): 50% (všichni synové budou zdrávi, postižené jsou pouze dcery) 0% (všichni synové budou postižení, všechny dcery zdrávy) 25% 12,5%.
314. Pro autozomově recesivní dědičnou chorobu platí: rodiče postiženého jedince nenesou mutovanou recesivní alelu recesivní alela se nepřenáší na další generace převažuje postižení jednoho pohlaví ani jedno z ostatních tvrzení není správné.
315. Polygenní system: se skládá z alel mnoha genů a podmiňuje proměnlivost kvantitativních znaků se skládá z alel mnoha genů malého účinku může podmiňovat vznik vývojových vad je podkladem dědičné dispozice řady populačně závažných chorob.
316. Geny malého účinku: kódují kvantitativní znaky se výrazně projevují ve fenotypu jedince a na jejich expresi se významně podílejí faktory zevního prostředí se výrazně projevují ve fenotypu jedince, přičemž faktory zevního prostředí se na jejich expres podílejí minimálně kódují výhradně kvalitativní znaky.
317. Fenotypová odlišnost jedince vzniklého pohlavním rozmnožováním od jeho rodičů je dána: výměnou genetického materiálu mezi homologními chromozomy při meiotickém dělení volnou segregací a kombinací chromozomů v meióze mutabilitou DNA novými kombinacemi alel vzniklými spojením pohlavních buněk.
318. Pro gonozomově dominantně dědičnou chorobu plati: častěji jsou postiženy ženy v potomstvu postižené ženy a nepostiženého muže je 50% dcer postižených a 50% dcer zdravých postižení se může vyskytnout ve více po sobě následujících generacích v potomstvu postiženého muže a nepostižené ženy je polovina synů postižených.
319, Genetický drift (posun) je: náhodná změna frekvence alel mezi generacemi jev, kdy se mění frekvence určité alely, protože opakovaně mutuje na alelu jinou tok genů, jenž způsobuje stírání rozdílů mezi populacemi vlivem mezipopulačniho křížení odlišná schopnost nositelů různých genotypů zplodit životaschopné jedince.
320. Vyberte správné (popř. správná) tvrzení o heterozygozitě: je dána přítomností shodných alel lze ji demonstrovat na příkladu osoby s krevní skupinou AB je dána přítomností odlišných alel je podmíněna párovým založením alel.
321. Při dihybridismu (P: AABB × aabb, geny nejsou ve vazbě): existuje v F2 generaci uniformita hybridů je v F2 generaci 9/16 dominantních homozygotü vznikají v F2 generaci pouze heterozygotní jedinci nacházíme v F2 generaci 4 různé genotypy dvojnásobných homozygotů.
322. Populace je tvořena: pouze těmi jedinci stejného druhu, kteří mají zcela identický genotyp všemi jedinci stejného druhu, kteří žijí na určitém stanovišti a mohou se vzájemně křížit organismy různých druhů, kteří žijí na stejném stanovišti a vytvářejí ekosystém všemi jedinci, kteří náleží kjednomu druhu a žijí na různých, často i značně vzdálených stanovištích.
323. Vyberte správné (popř. správná) tvrzení o Hardyho-Weinbergově zákonu: platí pro velkou autogamní populaci platí pro velkou panmiktickou populaci podle tohoto zákona se po neomezenou řadu generací udržuje v ideální populaci stálá četnos alel i genotypů podle tohoto zákona není četnost alel i genotypů v ideální populaci v rovnováze, ale zákonitě se v průběhu generací mění.
324. Známe-li frekvenci recesivních homozygotů q2, lze podle Hardy-Weinbergerova zákona v panmiktické velké populaci určit: frekvenci dominantní alely (p) frekvenci heterozygotů frekvenci recesivní alely (q) frekvenci dominantních fenotypů.
325. Předpokládejme, že krátkoprstost (brachydaktylie) je autozomově dominantní znak s plnou penetrancí. Krátkoprstý muž a jeho manželka, která má normální délku prstů, mohou mít dítě postižené krátkoprstostí s pravděpodobností: 50%, pokud je muž heterozygot 50%, neboť muž i žena jsou heterozygoti 0%, neboť vada se může projevit jen za předpokladu, kdyby jsou oba rodiče postiženi 25%. neboť muž je jistě dominantní homozygot a jeho žena heterozygot.
326. Muž hemofilik, jehož manželka je zdráva a není přenašečka, může mít následující potomstvo: všechny dcery i syny zdravé polovinu dcer přenašeček, syny zdravé všechny dcery postižené, všechny syny zdravé všechny dcery přenašečky, všechny syny zdravé.
327. Při monohybridním křížení recesivního homozygota s heterozygotem získáme potomstvo, které bude mít: genotypový štěpný poměr 1:2:1 fenotypový štěpný poměr 1:2:1 genotypový štěpný poměr 1:1 fenotypový štěpný poměr 1:1.
328. Kolik genotypových kombinací mohou u žen tvořit alely genu „A“ (A - dominantní alela, a - recesívní alela), který je vázán na heterochromozom X? 2 - AA nebo aa, nebot' u genů vázaných na chromozom X nikdy nemohou vzniknout heterozygotní kombinace alel 3 -AA, Aa, aa, nebot' alely se při kombinaci gonozomů XX chovají stejně jako alely na autozomech u chromozomově zdravých žen pouze dvě - Aa nebo aa; výskyt dominantních homozygotek je teoreticky možný jen v přítomnosti vyššího počtu chromozomů X než 2 (např. u syndromu superfemale) pouze 1 - Aa; jiná kombinace není v případě gonozomově vázané dědičnosti možná.
329. Daltonismusje příkladem: recesivní dědičnosti vázané na chromozom X dominantní dědičnosti vázané na chromozom X dědičnosti, kdy se recesivní alela projeví u mužů vždy, u žen pouze v homozygotnim stavu dědičnosti, kdy se jedna recesivní alela u žen fenotypově neprojeví, u mužů se však manifestuje, nebot' je v hemizygotním stavu.
330. Žena, která je přenašečka hemofilie, bude mít se zdravým mužem: polovinu dcer postižených, polovinu synů postižených polovinu dcer přenašeček, polovinu synů postižených všechny dcery zdravé, polovinu synů postižených všechny dcery i syny postižené.
331. O dihybridismu mluvíme, jestliže při křížení sledujeme dědíčný přenos: 1 páru alel (A, a); při křížení dvojnásobných heterozygotů je v potomstvu (F2 generaci) genotypový štěpný poměr 1:2:1 2 párů alel (A, a; B, b); při křížení dvojnásobných heterozygotů je v potomstvu (F2 generaci) genotypový štěpný poměr 9:3:3:1, pokud geny nejsou ve vazbě 2 párů alel (A, a; B, b); při křížení dvojnásobných heterozygotů je v potomstvu (F2 generaci) genotypový i fenotypový štěpný poměr 9:3:3:1, pokud geny nejsou ve vazbě 2 párů alel (A, a; B, b); při křížení dvojnásobných heterozygotů je v potomstvu (F2 generaci) fenotypový štěpný poměr 9:3:3:1, pokud geny nejsou ve vazbě.
332. Vyberte správné (popř. správná) tvrzení o alelách: v lidských somatických buňkách i gametách se vyskytují v alelových párech jsou-li obě aler v páru identické, je jedinec homozygotem jsou-li obě alely v páru identické, je jedinec heterozygotem v lidských somatických buňkách se vyskytují v alelových párech.
333. Alely jednoho genu: se mohou lišit z hlediska fenotypového projevu se vyskytují na stejném lokusu nemusí být stejné jsou zodpovědné za vznik určitého znaku.
334. Vyberte správná tvrzení o alelách: Alela je konkrétní forma genu. Na jednom lokusu mohou být různé alely. Pokud je gen lokalizován na autozomu, je v normální somatické buňce přítomen ve dvou alelách, které mohou být stejné nebo různé. Jedinec se dvěma stejnými alelami v genotypu se nazývá homozygot.
335. Vazbová skupina genů je umístění skupiny genů: na jednom chromozomu, přičemž geny segregují společně, pokud je mezi nimi silná vazba na dvou nehomologických chromozomech, přičemž geny segregují společně, pokud je mezi nimi silná vazba na jednom chromozomu, přičemž geny segregují nezávisle na sobě, pokud je mezi nimi silná vazba na větším počtu různých chromozomů, avšak v rámci jedné buňky.
336. Jak se může vlivem genetického posunu (driftu) měnit genofond v početně malé populaci po určitém počtu generací? (Neuvažujte jiné procesy měnící frekvenci alel.) přibývá homozygotů některé alely mohou v reálných situacích z populace vymizet stále přibývají nové indukované mutace u všech populací bez rozdílu vede genetický drift ke zvýšení podílu heterozygotů.
|
