Hlavní rozdíl mezi nadstátními organizacemi a mezinárodními organizacemi spočívá v tom,
že:
Nadstátní organizace mají své orgány, jimiž plní úkoly, které byly nadstátní organizaci svěřen Orgány nadstátních organizací vždy přijímají rozhodnutí jednomyslně K realizaci rozhodnutí orgánů nadstátních organizací je zapotřebí dalšího vnitrostátního aktu
Rozhodnutí orgánu nadstátních organizací mohou v některých případech přímo zavazovat i
jednotlivce (fyzické i právnické osoby) na území jednotlivých členských států takové nadstátní
organizace, aniž by k tomu bylo potřeba dalšího vnitrostátního aktu státu.
Princip oddělenosti, nezávislosti a samostatnosti jednotlivých mocí ve státě nezahrnuje: Požadavek samostatného obsazování jednotlivých úřadů Vzájemnou politickou odpovědnost jednotlivých nositelů státní moci Inkompatibilitu funkcí u jednotlivých nositelů státní moci
Nemožnost odvolat z funkce osobu, která je představitelem jedné složky moci, osobou, jež je
nositelem jiné složky státní moci.
Původním smyslem ústav (konstitucí) jako svého druhu společenských smluv především
mělo být: Vymezení moc panovníka ve vztahu k moci pocházející od lidu (státního národa) Zakotvení dělby moci ve státě Právní zakotvení nadřazeného postavení šlechty nad panovníkem a položení základů tzv.
dualistické monarchie Donucení do té doby suverénního panovníka podřídit se moci lidu.
Poloprezidentská (semiprezidentská) forma vlády je:
Formou vlády, ve které je prezidentovi přiznáno postavení, jež se blíží postavení panovníka
v monarchiích
Formou vlády, kde v čele vlády jakožto ústředního orgánu moci výkonné stojí prezident
republiky, vláda je v podstatě pouhým sborem úředníků, které si prezident sám jmenuje a
sám odvolává Formou vlády, která se vyznačuje silným postavením prezidenta, jenž z výkonu své funkce
není odpovědný parlamentu Formou vlády, ve které má prezident tak velké pravomoci, že svými rozhodnutími může
vykonávat i pravomoci, jež jsou vykonávány ostatními složkami moci ve státě.
Mezi typické znaky federace nepatří: Existence ústavy jakožto aktu vymezujícího zejména pravomoci a působnost federace a
pravomocí a působností členských států federace Možnost členského státu z federace vystoupit Ústavně zakotvena rovnost členských zemí federace Mezinárodněprávní subjektivita členských zemí federace, kterou si členské země podržely a
nepřinesly ji na federaci.
Veřejná moc: Je jiným označením pro státní moc Je obecným označením pro řídící systém určitého společenství Je označením pro moc, která je vykonávána veřejnoprávními korporacemi oddělenými od
státu Je mocí vykonávanou veřejně na území určitého státu
.
Příkladem přímé demokracie jsou: Volny do zastupitelského sboru Hlasování v zastupitelských sborech
Petice.
Bipolitismus je označení pro: Systém dvou politických stran Existenci dvou státních občanství u jedné osoby Existence dvou států vykonávajících státní moc na jedním území.
Nezbytným požadavkem demokratického rozhodování NENÍ: Princip většinového rozhodování Princip ochrany menšin Požadavek vyloučení násilí při utváření politické vůle.
Rigidní ústava je označení pro: Ústavu, která zachovává rigidní politický systém, např.absolutistickou monarchii Ústavu, která je změnitelná způsobem, který vyžaduje splnit přísnější podmínky než u
běžných zákonů Ústavu, kterou nelze změnit.
Tzv. zbytková klauzule je spojována s označením pro: Rozdělení zbytků hlasů v systému volebního dělitele Rozdělení kompetencí ve spolkových státech Rozdělení kompetencí mezi vládou a zákonodárným sborem.
Apatrida je označení pro: Osobu nezákonně se zdržující na území státu Osobu bez ochrany plynoucí ze státního občanství Osobu stíhanou za TČ nedovoleného opuštění státu.
Zdrojem legitimity státní moci je v současné době v moderních státech: Legalita utváření a výkonu moci státními orgány Dědičné postavení panovníka Odvozování oprávnění k výkonu moci jednoho orgánu od druhého.
Pro parlamentní republiku je typické: Striktní oddělení moci zákonodárné a výkonné Existence difúzního ústavního soudnictví
Dvojí soustava orgánů výkonné moci.
Kondominium je označení pro: Společný výkon moci parlamentem a vládou Společný výkon státní moci nad určitým územím dvěma státy Označení pro výkon moci orgány konfederace nad územími konfederovaných států.
Co je stavovská monarchie: Forma státu, v níž je monarcha limitován jednotlivými vrstvami společnosti Forma státu, v níž je panovník podroben zákonu Forma státu, v níž má panovník pouze ceremoniální pravomoci.
Požadavek vztahu důvěry mezi vládou a zákonodárným sborem je typický pro: Prezidentskou formu vlády Parlamentní formu vlád Direktoriální formu vlády.
V poloprezidentském systému prezident: Je předsedou vlády Plní jen ceremoniální funkce, avšak je volen přímo, takže má vyšší legitimitu pro výkon své
funkce Může rozpustit zákonodárný sbor.
V případě, že se dostane do obsahového střetu určitá právní úprava přijatá na úrovni
federace s právní úpravou přijatou na úrovni členského státu: Zůstane v platnosti úprava federativní Zůstane v platnosti úprava členského státu federace Pak věc rozhodne podle povahy věci ústavní soud federace.
V konfederaci platí, že: Všechna rozhodnutí orgánů konfederace včetně přijatých zákonů platí bez dalšího ve všech
státech konfederace Všechna rozhodnutí orgánů konfederace musí být přijata alespoň většinou hlasů států
konfederace Všechna rozhodnutí orgánů konfederace zavazují jen orgány států konfederace.
Pro parlamentní republiku je typické: Striktní oddělení moci zákonodárné a výkonné Existence difúzního ústavního soudnictví Dvojí soustava orgánů výkonné moci.
Direktoriální forma vlády je: Specifickou formou vlády, ve které je veškerá zákonodárná i výkonná moc soustředěna u
jednoho orgánu, direktoria, které ji vykonává ve prospěch všech občanů Je formou vlády, kterou prosazovala a jejíž výhody obhajoval mj. J. J. Rousseau Je přechodnou formou vlády, která se zpravidla změní buď na diktaturu nebo na oligarchii Je formou vlády, ve které direktorium je výkonným výborem parlamentu, jemuž je ze své
činnosti odpovědno.
Mezi typické znaky základních lidských práv a svobod nepatři: Že jejich funkcí je především omezení státní moci tím, že vytvářejí autonomní prostor pro
jednotlivce Že je lze vymáhat i vůči státu prostřednictvím soudní moci Že nevyžadují při své realizaci žádnou aktivitu ze strany státu, neboť jsou dostatečně Že mají povahu veřejných subjektivních práv.
Tzv. institut konstruktivního vyslovení nedůvěry určující vztahy mezi vládou a
zákonodárným sborem je typický pro: Parlamentní formu vlády Prezidentskou formu vlády Kancléřský systém Direktoriální systém.
Pro konfederaci je typické: Jejím základem je ústava jakožto společenská smlouva uzavřená mezi občany
konfederovaných zemí Orgány konfederace mají všeobecnou působnost ve všech záležitostech konfederace, jejich
akty jsou bezprostředně závazné pro všechny osoby na území konfederace Členské státy mohou z konfederace vystoupit Mezinárodněprávní subjektivitu si ponechávají v plném rozsahu členské státy konfederace,
konfederace sama o sobě nemá žádnou mezinárodněprávní subjektivitu.
Podle státovědeckých teorií vzniká stát v okamžiku, kdy: Se na určitém území utvoří vláda Je stát uznán ze strany ostatních již existujících států Určité společenství osob vytvoří veřejnou moc, která se začne uplatňovat na určitém území Se určité společenství za stát prohlásí.
Typickým znakem kancléřského systému jako jedné z forem vlády je: Volba kancléře v přímých volbách Institut konstruktivního vyslovení nedůvěry kancléři Odpovědnost vlády kancléři Slabé postavení prezidenta republiky, který nijak nezasahuje do fungování moci výkonné a
zákonodárné.
Mezi znaky charakterizující parlament nepatří: Skutečnost, že jde o kolegiální orgán Skutečnost, že jde o orgán, který je ustanovován na základě všeobecného a rovného
volebního práva Skutečnost, že parlament má ústřední postavení ve státě, jeho územní působnost je omezena
pouze místními zastupitelskými orgány Skutečnost, že jde o orgán, v jehož pravomoci je vždy přijímání zákonů a schvalování státního
rozpočtu.
Aristoteles rozlišoval různé formy států podle určitých kritérií. Podle těchto kritérií byla: Monarchie špatnou formou vlády, neboť monarchii vládne jedinec ve svůj prospěch Demokracii dobrou formu vlády, neboť si vládne lid ve svůj vlastní prospěch Polithea špatnou formou vlády, neboť si vládne lid, ale pouze ve prospěch určité třídy
obyvatelstva Aristokracie forma vlády, neboť vládne skupina nejlepších ve prospěch všech občanů.
Hlavním znakem parlamentní a prezidentské republiky: Není výsadní postavení parlamentu, pokud jde o pravomoc přijímat zákony a schvalovat státní
rozpočet Není volný mandát členů parlamentu Nejsou přibližně stejné pravomoci prezidentů Není uspořádání soudní soustavy – v prezidentské republice náleží soudům významná
pravomoc řešit spory, mezi parlamentem a vládou.
……..ius sanguinis v souvislosti s nabýváním státního občanství znamená, že: Státní občanství nabývá každá osoba narozená na území určitého státu bez ohledu na státní
občanství jeho rodičů Státní občanství narozeného dítěte se řídí státním občanstvím jeho rodičů Státoobčanský vztah určité osoby ke státu je závislý na jejím vnitřním přesvědčení o spjatosti
s takovým státem, takové spojení je zkoumáno při rozhodování o udělení státního občanství Ve státech, kde se nabývání státního občanství tímto principem řídí, nemohou existovat
osoby s dvojím státním občanstvím.
Pojmem teritoriality se rozumí: Nestátní moc (moc určitého státu) se vztahuje na všechny občany takového státu, bez ohledu
na to, kde se nacházejí Nestátní moc je ve státě uplatňována jen na určité menší části území (tzv. teritoriu), na
ostatních částech státního území se uplatňuje moc jiného státu Nestátní moc se uplatňuje na celém území na všechny subjekty, které se na něm nacházejí Nestátní moc nemůže být uplatňována mimo území určitého státu, například na osoby na
velvyslanectvích a jiných zastupitelských úřadech v zahraničí.
Mezi typické znaky základních lidských práv a svobod nepatří: Jejich ústavní a mezinárodněprávní zaručenost Fakt, že vznikají přímo na základě ústavy či mezinárodní smlouvy Fakt, že s nimi lze disponovat stejně jako s každým právem právními úkony Fakt, že jsou nepromlčitelná – tj. nezanikají v důsledku plynutí času.
Mezi podstatné znaky absolutistických monarchií nepatří: Úplná nadřazenost monarchy nad všemi ostatními státními orgány Omezení panovníka pouze soudy Princip „princeps legibus solutus“ (pozn. vynětí panovníka z moci zákonů) Absolutní suverenita panovníka.
Mezi znaky státního občanství (z hlediska jeho obecné definice) nepatří: Časová trvalost státního občanství Místní neomezenost státního občanství Možnost zrušit státní občanství rozhodnutím státního orgánu Existence vzájemných práv a povinností mezi státním občanem a státem.
Výrazem „faktická ústava“ se rozumí: Všechny pravidla, jež jsou základní pro fungování určité společnosti, bez ohledu na pramen
práva, právní sílu, apod. Všechna reálně existující pravidla ve státě, jimiž se řídí základní a nejdůležitější vztahy ve
státě bez ohledu na způsob jejich vyjádření Ústava jako zvláštní akt vyšší právní síly za „ústavu“ výslovně označený, taktická ústava se
tímto způsobem definuje ve vztahu k ostatním zákonům Soubor ústavních obyčejů.
Za zakladatele moderní státovědy je považován: Thomas Hobbes Hugo Grotius Georg Jellinek Ch.L. de Montesquie.
Pro kontinentální typ právní kultury je typické, že: V zásadě vylučuje soudcovskou tvorbu práva Je kromě zákonů založen též na právních obyčejích Významná právní odvětví jsou vždy kodifikována Soudci jsou při svém rozhodování povinni řídit se právními názory vyšších soudů, byť se týkají
jiných případů.
Mezi předpoklady demokratického charakteru určité společnosti nemusí patřit: Dodržování většinového principu při rozhodování Ochrana menšin před rozhodnutím většiny Politická rovnost všech subjektů Striktní oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní ve státě.
Mezi formy přímé demokracie nepatří: Referendum Plebiscit Odvolávání veřejných činitelů Volby do zastupitelského sboru.
Ze všech jednotlivých forem vlády se jednotě moci blíží nejvíce: Prezidentská forma vlády Parlamentní forma vlády Direktoriální forma vlády Neoprezidentská forma vlády .
Za národ se v soudobých státovědeckých teoriích považuje: Společenství lidí, kteří mají stejný etnický původ Společenství lidí, kteří tvoří personální substrát určitého státu Společenství lidí se stejným jazykem a stejnou kulturou Společenství lidí, obývající určitý region, avšak nikoliv stát.
Podle současných státovědeckých teorií a podle reálných základů ústavního a politického
uspořádání je primárním a originálním nositelem moci ústavodárně v „civilizovaných“
státech: Vždy lid (státní národ) Vždy parlament Hlava státu Nejsilnější politická strana v daném státě.
Typickým znakem federace je: Suverenita jednotlivých států tvořící federaci Možnost z federace vystoupit způsobem předvídaným v ústavě federace Nadřazenost zájmů federace zájmům členských států Nadřazenost právního řádu federace právním řádům členských států.
Proporcionální princip demokratického rozhodování: Vždy chrání menšiny Nemůže většina zneužít k tomu, aby na sebe strhla rozhodující moc Se používá zejména při přijímání konkrétních rozhodnutí Musí být použit při volbách do zastupitelských sborů.
Dělba státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní: Znamená, že státní moc je vždy rozdělena mezi tři základní navzájem zcela nezávislé,
oddělené a samostatné ústavní instituce (vládu, parlament a soudy) Je vždy doplněna principem brzd a rovnováh Vyžaduje, aby část veřejné moci byla svěřena orgánům územní samosprávy Je základním předpokladem demokratického charakteru státu.
V demokratických státech je prakticky vyloučené získat určitou státní (veřejnou) funkci na
základě: Volby Dědictví Virility.
Mezi přípustné volební cenzy se i v současnosti řadí: Cenzus pohlaví Cenzus pobytu Cenzus majetku.
Termín „kvorum“ označuje: Většinu nezbytnou k přijetí rozhodnutí v kolegiálním orgánu Počet členů kolegiálního orgánu dostatečný k tomu, aby se zabránilo přijetí rozhodnutí Počet členů kolegiálního orgánu nezbytný k jeho usnášeníschopnosti.
Indemnita je označení pro: Zákaz zásahu do územní svrchovanosti jiného státu Zákaz postihu určitého nositele veřejné funkce za jeho jednání Zákaz použití síly proti jinému státu.
Typickou pravomocí prezidenta v prezidentské formě vlády je pravomoc: Rozpustit zákonodárný sbor Vyhlašovat volby do zákonodárného sboru Podat návrh na přijetí zákona.
Typickým znakem státního občanství je v současnosti: Jeho teritoriální neomezenost Možnost snadno se jej zříci (nikdo nemůže být nucen být občanem určitého státu) Jeho přenositelnost na jiné osoby.
Současně převažující pojetí státního národa jako konstitutivního prvku státu vychází
z konceptu: Nacionálního Rasově etnického Politicko demokratického.
Pro spolkové státy je typický princip: Rovnosti členských států a spolků Nerovnosti členských států tvořících spolek Rovnosti členských států tvořících spolek.
Členské státy tvořící spolkový stát jsou považovány za státy: Suverénní Nesuverénní Suverénní v rozsahu stanoveném spolkovou ústavou.
Princip subsidiarity jako důležitý princip nadnárodních organizací vyjadřuje: Podřízenost členských států nadnárodní organizaci Pravomoc nadnárodní organizace zasahovat jen tam, kde nelze téhož díle dosáhnout na
členských států tvořících nadnárodní organizaci Nezbytnost respektovat existencí nadnárodní organizace ze strany členských států.
Pro fungování soudní moci ve federativních státech platí: Členské státy federace nemají vlastní soudní soustavu – spory rozhodují soudy federální Jsou zřízeny jak soudy federální, tak soudy členských států Všechny soudy jsou pouze soudy členských států.
Označení „oktrojovaná ústava“ se používá pro ústavy: Nerespektující lidská práva a svobody Dohodnuté a schválené všelidovými hlasováními Vydané z rozhodnutí autokratického orgánu státní moci.
Tzv. lidská práva třetí generace jsou svým obsahem: Právy na život, osobní svobodu, ochranu majetku, atd. Právy na práci, ochranu zdraví, na vzdělání, atd. Právy zakládat politické strany, dožadovat se pravidelných voleb, atd.
Tzv. sociální stát je stát, který: Klade důraz na státní společnost jakožto zdroj legitimity státní moci Usiluje o zajištění určitých životních jistot pro jednotlivce Potlačuje základní lidská a politická práva ve prospěch práv sociálních.
Abstraktní kontrola ústavnosti obnáší: Přezkum řádného výkonu moci orgány státu Přezkum souladu aktů prezidenta republiky s ústavou Přezkum souladu zákonů s ústavními zákony.
Difúzní ústavní soudnictví spočívá: V možnosti každého orgánu státu posoudit soulad určitého individuálního rozhodnutí
s ústavními normami V možnosti odmítnout aplikaci rozsudku v případě jeho neústavnosti V možnosti obecných soudů odmítnout aplikaci zákona pro rozpor s ústavními předpisy.
Označení flexibilní ústava znamená, že: Ústavu lze přizpůsobit jakémukoliv politickému režimu Ústavu lze odlišit od ostatních zákonů jen z hlediska materie, kterou obsahuje Ústava je tvořena ústavními obyčeji, které se mohou v čase vyvíjet a měnit.
Charles Louis Montesquieu ve svém díle O duchu zákonů přichází s obhajobou: Absolutistické monarchie Konstituční monarchie britského typu Francouzské republiky.
Základy evropské podoby parlamentarismu byly položeny v: Anglii Francii Švýcarsku.
Příkladem přímé demokracie jsou: Volby do zastupitelského sboru Hlasování v zastupitelských sborech Petice.
Demokratická společnost v dnešním chápání je taková, ve které: Existuje konsensus všech občanů na orgánech moci zákonodárné, výkonné a soudní Se státní moc opírá o legitimitu danou výsledky voleb a zároveň respektuje určité hodnoty
zakotvené například v ústavě Se rozhoduje výlučně na principu většinovém Ve které je uplatňován princip proporcionality.
Typickým znakem prezidentské formy vlády je: Závislost prezidenta republiky na zákonodárném sboru Závislost vlády na prezidentovi republiky Omezení dělby státní moci ve prospěch prezidenta republiky Vložení reálné exekutivní moci do rukou hlavy státu.
Ústavnost (konstitucionalismus) označuje v dnešním chápání stav, kdy: Ve státě platí alespoň ta pravidla, která určují uspořádání vztahů mezi orgány státní moci Jsou v ústavě vymezeny vztahy mezi státní mocí a jednotlivci Státní moc se musí držet v ústavě stanovených pravidel proto, aby byl chráněn určitý prostor
svobody každého jednotlivce Ve státě existuje psaná ústava.
Shodným znakem parlamentní a prezidentské republiky : Není výsadní postavení parlamentu, pokud jde o pravomoc přijímat zákony a schvalovat státní
rozpočet Není volný mandát členů parlamentu Nejsou přibližně stejné pravomoci prezidentů Není uspořádání soudní soustavy – v prezidentské republice náleží soudcům významná
pravomoc řešit spory mezi parlamentem a vládo.
Jedním z autorů, kteří operovali s tzv. mocenskou teorií vzniku státu byl: Aristoteles J. J. Rousseau T. Hobbes Augustinus Aureliu.
Mezinárodní právo státům nezakazuje: Válku jako způsob řešení konfliktů Útočnou válku Sebeobranu, je-li stát napaden jiným státem Použití síly nebo hrozny silou.
Common law je: Označením pro právní řád ve Spojeném království VB a Severního Irska Označení pro pravidla vytvářená rozhodovací činnosti obecných soudů v Anglii a USA Označením pro právní řád, ve kterém nemají žádné místo zákony či jiné „psané“ prameny
práva, ale pouze soudní rozhodnutí a právní obyčeje Část práva, právní odvětví regulující soukromoprávní vztahy.
Z hlediska mezinárodního práva a z hlediska práva vnitrostátního je dvojí či vícenásobné
občanství jev v dnešní době: Zcela vyloučený Tolerovaný, byť nikoliv zásadně žádoucí Podporovaný, zvyšuje mobilitu osob.
Tzv. d Hondtův volební systém je systém přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty, který se
užívá v/ve: Většinovém volebním systému Proporcionálním volebním systému s metodou volebního čísla Proporcionálním volebním systému s metodou volebního dělitele.
Právním základem konfederace je: Konfederační ústava Mezinárodní smlouva Neformální dohoda států o vzájemné podpoře a spolupráci.
Většinový volební systém předpokládá: Menší počet větších volebních obvodů, v nichž volí více kandidátů Větší počet menších volebních obvodů, v nichž se volí po jednom kandidátovi Kandidaturu maximálně tolika kandidátů, kolik je obsazováno křesel v zastupitelském sbor.
Typickým znakem územně autonomních oblastí je: Existence vlastních orgánů justičního typu – řeší spory na území autonomní oblasti Určení oblasti kompetencí, které nejsou podrobeny nezkumného dohledu ze strany
centrálního orgánu Existence regionálních měn.
V tzv. aristotelovském členění států byla příkladem rozumného uspořádání společností a
….(nejde přečíst konec otázky) Demokracie Aristokracie Tyranida.
Stručně vysvětlete následující pojem: Suverenita státní moci: xxx Se rozumí nezávislost a neomezenost státní moci na jakékoliv jiné vnitřní nebo vyšší moci.
.
Stručně vysvětlete následující pojem: Tzv. generace lidských práv charakterizující lidská
práva a svobody z hlediska…..: xxx Vztahu člověka a působení na něj i celou společnost
.
Stručně vysvětlete následující pojem: Ústava v materiálním smyslu je: xxx Pravidlo
.
Stručně vysvětlete následující pojem: Tzv. práva třetí generace jsou: xxx Právo na práci, vzdělání, ochranu zdraví, atd. (pro zajímavost: 2. generace práva zakládat politické strany,
dožadovat se voleb; 1. generace právo na život, osobní svobodu, ochranu majetku).
Volba předsedy příslušnou komorou či parlamentem je řazena mezi parlamentní pravomoci: xxx Autonomní.
Mezi autonomní pravomoci parlamentu mj. patří: xxx Volba funkcionářů komory a schvalování programu jednání.
Aby zastupitelský sbor mohl být označován jako parlament, potom musí disponovat
pravomocí: xxx Schvalovat státní rozpočet.
Zásada ius soli: xxx Znamená, že určujícím faktorem pro získání státního občanství je místo narození osoby.
O státním občanství obvykle platí, že: xxx V současné době pro svého nositele neznamená žádné povinnosti, které by neměli i cizinec trvale žijící na území státu.
Tzv. konstitutivním vyslovení nedůvěry ve vládě znamená: xxx Vyslovení nedůvěry formou zvolení nového předsedy vlády (Kancléřský systém SRN).
Lobbisté: xxx Svou činností vyjadřují a zastupují veřejný zájem.
Lobbisté: xxx Podílejí se na formování toho, co je uznáno jako veřejný zájem.
Lobbing a činnost obdobných zájmových sdružení je: xxx V podstatě nedílnou součástí soudobých demokratických rozhodovacích mechanismů.
Lid jsou: xxx Všechny osoby, jimiž je právními předpisy dáno právo podílet se na správě věcí veřejných.
Oktrojovaná ústava znamená: xxx Ústavu „lidu vnucenou“. – vydané z rozhodnutí autokratického orgánu (panovníka) státní moci.
Právním základem vzniku a další existence federace je: xxx Ústava.
V prezidentském systému platí, že: xxx Prezident nemůže rozpustit parlament.
Možnost rozpustit parlament či jednu z jeho komor není typická pro: xxx Prezidentskou formu vlády.
Neopominutelným znakem parlamentní formy vlády je: xxx Možnost parlamentu či jedné jeho komory vyslovit vládě nedůvěru.
Ústavní soudnictví znamená, že: xxx Existuje orgán, jemuž je podřízena i vůle suverénního lidu projevená např. v podobě schválení zákonů.
Preventivní kontrola ústavnosti znamená, že: xxx Kontrola ústavnosti normy proběhne ještě před tím, než se norma stane součástí právního řádu.
Politické strany v současné Evropě: xxx Mají privilegované postavení, pokud jde o ucházení se o přístup k výkonu státní moci.
V územních autonomních oblastech obvykle nejsou zřizovány: xxx Orgány soudního typu.
Dvoukomorové zákonodárné sbory ve spolkových státech mají smysl v tom, že: xxx Zajišťují vyvažování zájmů mezi federací a jednotlivými členskými státy.
Za tvůrce moderní teorie suverenity lidu bývá označován: xxx Jean Jacques Rousseau.
Myšlenka společenské smlouvy, která je předobrazem moderních ústav, je spojována se
jménem: xxx Jeana J. Rousseau.
Charles Luis Monstesquieu ve svém díle O duchu zákonů přichází s obhajobou: xxx Konstituční monarchie britského typu.
Ústava České republiky je: xxx Rigidní.
Ústavní zřízení podle tzv. prozatímní ústavy z r. 1918 bylo: xxx Republikánské .
Tzv. dekrety prezidenta republiky, které vydával druhý ČS prezident E. Beneš v II. sv. v. byly vydávány : xxx Na základě skutečnosti, že prezident republiky představoval jediný kontinuálně fungující orgán Československa
.
K federalizaci Československa došlo: xxx V roce 1968 s účinky 1. 1. 1969.
Vznik ČR v r. 1993 byl ve vztahu právnímu řádu československé federace konstruován v principu: xxx Kontinuity s právním řádem České a Slovenské Federativní republiky s předností republikových předpisů před předpisy federálními.
Vznik ČR v r. 1993 byl ve vztahu právnímu řádu československé federace konstruován na principu:
xxx Všeobecné kontinuity s právním řádem české a Slovenské federativní republiky s několika výjimkami
.
Do ústavního pořádku ČR v širším smyslu patří také: xxx Mezinárodní smlouvy týkající se ochrany lidských práv.
O vztahu českého vnitrostátního práva k právu evropské unie lze říci: xxx Právní normy evropského práva jsou-li přímo použitelné, mají přednost před zákonnými normami, nikoliv
však před normami ústavního práva.
O vztahu českého vnitrostátního práva k mezinárodním smlouvám lze říci:
xxx Mezinárodní smlouvy jsou za splnění určitých podmínek součástí českého právního řádu a pak mají
přednost před zákony
.
Referendum jako forma výkonu státní moci lze v České republice konat xxx Pokud by byl přijat zvláštní ústavní zákon.
Ústava ČR z hlediska výkonu státní moci je založena na: xxx Princip dělby státní moci.
Mezinárodní smlouvy, které dle svého obsahu chrání lidská práva a svobody:
xxx Mají stejné postavení v českém právním řádu jako ústavní zákony
.
Volby do Poslanecké sněmovny jsou z hlediska územního uspořádání konány: xxx Ve 14 volebních krajích.
Pro účely voleb do Poslanecké sněmovny je v České republice vytvořeno: xxx 14 volebních obvodů.
Ústavní zřízení podle ústavní listiny z roku 1920 bylo:
xxx Parlamentní
.
Tzv. dekrety prezidenta republiky (viz. ot. Č.1) byly následně: xxx Ratihabovány a začleněny do právního řádu.
Tzv. inkorporační klauzule v Ústavě se týká: xxx Mezinárodních smluv.
O vyslání vojenských sil ČR mimo území ČR rozhoduje: xxx Vláda.
Senát Parlamentu ČR začal působit: xxx V roce 1996
.
Funkční období vlády je spojeno s: xxx S funkčním obdobím Poslanecké sněmovny.
V případě že zanikne mandát senátora: xxx Konají se nové volby v daném volebním obvodu.
Ke zvolení prezidentem republiky je třeba získat: xxx Nadpoloviční většinu hlasů všech oprávněných voličů.
Funkce člena vlády je neslučitelná s funkcí: xxx Předsedy poslanecké sněmovny.
Poslance lze stíhat: xxx Bez dalšího za přestupek.
Tzv. kvalifikovaná většina pro hlasování v poslanecké sněmovně je: xxx Třípětinová většina hlasů všech poslanců.
Souhlas s ratifikací mezinárodní dává: xxx Poslanecká sněmovna i Senát.
Kvorum pro Poslaneckou sněmovnu je:
xxx 1/3 poslanců (67)
.
Souhlas obou komor parlamentu nevyžaduje: xxx Zákon o státním rozpočtu (PS)
.
Jestliže poslanecká sněmovna vysloví vládě nedůvěru: xxx Prezident republiky vždy odvolá předsedu vlády (Gerloch píše na str. 186, že: V případě čl. 75 Ústavy je prezident republiky povinen odvolat (odvolá) vládu, která nepodala demisi, ačkoliv jí byla povinna podat).
Osobu předsedy vlády prezident po volbách do PS jmenuje: xxx Dle svého uvážení.
Nepřípustnou změnou ústavy by s největší pravděpodobností bylo (byť by byly splněny všechny formální podmínky pro přijetí takového rozhodnutí): Prodloužení volebního období v PS na 5 let Omezení funkčního období soudců na dobu určitou Odnětí práva veta prezidentu republiky.
Princip jednoty státní moci byl (je) vyjádřen v: Ústavní listině z roku 1920
Ústava z roku 1920 proklamovala v preambuli „jednotu československého národa“
ideu čechoslovakismu a snahu o pokojný rozvoj státu
Ústavě 9. května 1948
Totalitní režim sám o sobě disponuje a hlásá „jednotu státní moci“ takže by se to
hodilo nejvíc, ale přímo jsem to nikde nenašel Ústavě české republiky
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona deklaruje v čl. 1 (1) Česká
republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a
svobodám člověka a občana
.
Tzv. První Československá republika 1918-1938: xxx Jednotným státem.
Ústavní soud ČR má pravomoc: xxx Rozhodnout o zrušení zákona pro rozpor s ústavním pořádkem.
Členové vlády mají stejný rozsah imunity: xxx Imunitu vůbec nemají.
Prezident není oprávněn vetovat: xxx Ústavní zákon.
Mezinárodní smlouvy v ČR ratifikuje: xxx Prezident.
Česká národní banka má za úkol: xxx Pečovat o cenovou stabilitu.
Státní zastupitelství je z hlediska konstrukce Ústavy: xxx Součástí moci výkonné.
Dopustí-li se poslanec trestného činu: xxx V krajním případě s jeho stíháním vyčkají OČTŘ do uplynutí funkčního období PS
.
Hranice státu lze v ČR měnit pouze: xxx Přijetím ústavního zákona.
Právní předpisy přijaté do okamžiku zániku ČSFR: xxx Byly v omezeném rozsahu převzaty do právního řádu ČR.
Prezident republiky potřebuje spolupodpis předsedy vlády k: xxx Vyhlášení amnestie (Podle čl. 63 odst. 1, písm. k) Ústavy prezident díle má právo udělovat amnestii. K rozhodnutí se
požaduje kontrasignace a odpovědnost nese vláda. U b) zřejmě chybí … „a do senátu“, protože jinak je to také dle čl. 63 odst. 1, písm. f) Ústavy i toto právo a dle odst. 3) vyžaduje kontrasignaci.
Souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy uděluje Senát: xxx Prostou většinou hlasů přítomných senátorů.
Členy bankovní rady ČNB jmenuje: xxx Prezident.
Listina základních práv a svobod jako právní dokument byla přijata: xxx V roce 1991.
Deliktem, kterého se může dopustit prezident ve svém funkčním období je: xxx Velezrada.
Právo na bezplatnou zdravotní péči z prostř. zdr. poj. mají podle LZSP: xxx Občané ČR.
Člena vlády může z funkce odvolat: xxx Prezident republiky na návrh předsedy vlády.
Soudce může kromě své soudcovské funkce: xxx Také vykonávat vědeckou, pedagogickou či uměleckou činnost.
Soudce Ústavního soudu jmenuje:
xxx Prezident.
Předseda vlády: Má rozhodující hlas při hlasování vládě Může odvolat člena vlády, který hlasuje v rozporu s programem vlády Má při hlasování stejné postavení, jako jiní členové vlády.
Jestliže vláda nepodá demisi poté, kdy se sejde Poslanecká sněmovna na své ustavující schůzi: xxx Prezident republiky vládu odvolá.
Poslance nelze postihnout: xxx Za projevy učiněné na schůzi PS.
Volební období PS: xxx Lze zkrátit rozpuštěním prezidenta republiky z důvodu stanovených v Ústavě (Rozpuštěním končí zasedání Poslanecké sněmovny, zanikají mandáty zvolených poslanců a do šedesáti dnů se konají nové volby, rozpustit ji může svým rozhodnutím prezident, a to jen z těchto Ústavou stanovených důvodů)
.
Souhlas k ratifikaci mezinár. smlouvy uděluje PS: xxx Prostou většinou.
Nejmenší počet hlasů, který postačí k tomu, aby byl běžný zákon schválen v PS je: xxx 34.
Ústava ČR (1/1993/: xxx Změnitelná s výjimkou tzv. materiálního jádra ústavy.
LZPS: xxx Je ústavní zákon.
V případě, že prezident návrh zákona odmítne podepsat, aniž by jej však vetoval: xxx Návrh zákona je přijat a bude vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Vláda se jako vrcholný orgán výkonné moci usnáší: xxx Nadpoloviční většinou hlasů všech členů.
K zániku funkce senátora dle Ústavy dojde v případě: xxx Získání funkce soudce.
Souhlas obou komor parlamentu vyžaduje ke svému přijetí: xxx Zákon o volbách do Parlamentu ČR.
Ústava ČR z hlediska výkonu státní moci preferuje: xxx Zastupitelskou demokraci.
Celostátní referendum lze konat: xxx Pokud tak stanoví ústavní zákon, který je za tím účelem přijat.
Ústava české republiky je svým uspořádáním: xxx Polylegální.
Který druh voleb, jež jsou v české republice konány, není zakotven v Ústavě: xxx Volby do Evropského parlamentu.
Proporcionální volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny využívá: xxx Metodu volebního dělitele.
Do ústavního pořádku České republiky patří: Všechny federální ústavní zákony (ústavní zákony přijaté za trvání československé Ústavní zákony přijaté po parlamentních volbách v roce 1992 Ústavní zákon o státních symbolech.
Přímou demokracii lze definovat jako: xxx Formou účasti na správě veřejných záležitostí, při které oprávněné osoby vybírají mezi konkrétními alternativami rozhodnutí v určitých otázkách.
Pro vztah politického systému a volebního systému platí následující: xxx Nastavení volebního systému může fakticky limitovat počet stran, které uspějí ve volbách.
Demokratické rozhodování je teoreticky schopno se obejít bez: xxx Prosazování plurality názorů.
Tzv. faktická ústava je označení pro: xxx Ústavu, která existuje bez ohledu na formálně zakotvená ústavní pravidla v ústavách a jim podobných dokumentech
.
Dvoukomorové zákonodárné sbory ve spolkových státech mají smysl v tom, že: xxx Zajišťují vyvažování zájmů mezi federací a jednotlivými členskými státy.
Předpokladem pro zajištění legitimity demokratického rozhodování je: xxx Prosazení principů formální politické rovnosti.
Poloprezidentská forma vlády: xxx Je odvozena od parlamentní formy vlády.
Orgány, které zpravidla nejsou zřizovány v územně autonomních oblastech, jsou: xxx Orgány soudního typu.
Typickou pravomocí, kterou NENÍ vybavena hlava státu v prezidentské formě vlády je: xxx Pravomoc rozpustit zákonodárný sbor.
Typickým prvkem mezi občanem státem (státní občanství) je: xxx Jeho nezrušitelnost ze strany státu.
Magna Charta Libertatum jako historicky PRVNÍ dokument zaručující privilegia podobná dnešním lidským právům,
byla vyhlášená v: xxx Anglii.
Plebiscit je označení pro hlasování o: xxx Ohraničení státního území (obdoba referenda).
Ve které formě vlády je osoba stojící v čele vlády volena zákonodárným sborem: xxx Kancléřská forma vlády.
Příkladem uspořádání státu realizujícího jednotou státní moc: xxx Byla tzv. jakobínská republika (Francie, 1773 – 1799.
Výraz „flexibilní ústava“ označuje ústavu: xxx Ústavu, která klade na legislativní proces stejné požadavky, jako jiné zákony.
Tzv. uzavírací klauzule je v souvislosti s realizací voleb označením pro: xxx Procentní podporu voličů, kterou musí kandidující subjekty překročit za účelem postupu do skrutinia.
Mezi lidská práva tzv. třetí generace patří: xxx Právo zakládat odborové organizace.
Který z následujících znaků není nezbytně nutné naplnit jako prvek a typický znak územní samosprávy: xxx Existence pravomocí přenesených státem na orgány územně samosprávných celků.
V prezidentské formě vlády nemá prezident tuto pravomoc: xxx Rozpustit zákonodárný sbor.
Dualistická monarchie je označením pro: xxx Stát, v němž je panovník omezen existencí zastupitelského orgánu.
Státem s nepsanou ústavou je/jsou: xxx Velká Británie.
Imanentním nástrojem ochrany menšin je při demokratické ???: xxx Zákaz majorizace.
Vnějším projevem svrchovanosti státní moci je: xxx Princip formální rovnosti mezi státy.
Legitimita státní moci je v současné době zajišťována: xxx Pravidelnými volbami alespoň některých orgánů států.
Volby, jako jeden ze způsobů obsazování státní úřadu, se prakticky nepoužívá u: xxx Moci soudní.
Stav ohrožení státu vyhlašuje: xxx Parlament (na návrh vlády.
Kolize dvou a více zaručených ústavních práv se řeší pomocí: xxx Princip proporcionality.
Ústavní soud rozhoduje o podaném návrhu v meritu věci: xxx Nálezem.
Plénum Ústavní soudu je: xxx 15 soudců.
Ze zahraničí nelze volit ve volbách do: xxx Senátu ČR.
Mandát poslance vzniká: xxx Zvolením.
O rozpuštění politické strany rozhoduje: xxx Nejvyšší správní soud.
K vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou je třeba: xxx Absolutní většina všech poslanců (101).
Senátora lze postihnout za: xxx Přestupek.
Použití volebního čísla jako jednoho z nástrojů k přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty se uplatňuje: xxx V proporcionálním volebním systém.
Preferenční hlas ve volbách umožňuje: xxx Možnost ovlivnit pořadí přidělování mandátů jednotlivým kandidátům.
Koncentrované ústavní soudnictví znamená: xxx Možnost specializovaného orgánu soudního typu posoudit ústavnost právního předpisu.
Pro poloprezidentskou formu vlády je typické: xxx Zapojení hlavy státu do rozhodování vlády.
Korkondanční princip znamená: xxx Hledání konsenzu mezi jednotlivými orgány, které se podílí na přijetí rozhodnutí.
Princip jednoty státní moci byl zaveden: xxx Květnovou ústavou 1948.
Předkládat návrhy zákonů je podle Ústavy ČR oprávněn: xxx Každý člen Parlamentu.
Mandát poslance a senátora vzniká: xxx Zvolením.
Ústava ČR výslovně upravuje zásadu: xxx Volné soutěže politických stran.
Ústava ČR: xxx Připouští změnu či doplnění Ústavy ústavním zákonem nebo referendem.
Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny stanoví: xxx Zákon o volbách do Parlamentu ČR.
Členem vlády může být: xxx Poslanec i senátor.
Prezident ČR: xxx Může podávat návrh na zrušení zákona k ústavnímu soudu.
Prezident republiky: xxx Jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu na návrh poslanecké sněmovny.
Ve vztahu vláda – Parlament v ČR: Může Poslanecká sněmovna vyslovit vládě či ministrovi nedůvěru a odvolat je Může nedůvěru vládě vyhlásit jak Poslanecká sněmovna tak i senát Musí vláda informovat obě komory Parlamentu o připravovaných rozhodnutích orgánů EU.
Podle Ústavy ČR je Ústavní soud oprávněn: xxx Přezkoumat a zrušit podzákonné předpisy.
Listina základních práv a svobod: xxx Zaručuje shromažďovací právo každému.
Listina základních práv a svobod: xxx Žádná práva právnickým osobám nepřiznává.
Listina základních práv a svobod přiznává pouze občanům: xxx Právo na odpor.
V souladu s Listinou základních práv a svobod: xxx Jedince nelze usmrtit.
Listina základních práv a svobod: xxx Ukládá státu zajistit šetrné využívání přírodních zdrojů.
Naturalizace je: xxx Označení pro nabytí občanství z určitého důvodu po narození.
Abstraktní kontrola ústavnosti představuje: xxx Přezkoumání souladu vydaných zákonů s ústavními předpisy.
Mezi typické pravomoci ombucmanů nepatří: xxx Pravomoc vyžadovat stanoviska správních orgánů k jejich činnost.
Který z následujících prvků (institutů) uplatňovaných ve volbách porušuje princip rovnosti volebního práva: xxx Zavedení uzavírací klauzule.
Pro zákonodárný sbor v tzv. prezidentské formě vlády platí: xxx Může být rozpuštěn rozhodnutím hlavy státu.
Apatrida je označení pro: xxx Osobu bez ochrany plynoucí ze státního občanství.
Tzv. konkordační princip při přijímání rozhodnutí v demokratickým prostředí znamená: xxx Hledání konsenzu mezi jednotlivými orgány (institucemi), které se na přijetí rozhodnutí podílej.
Pro poloprezidentskou formu vlády je typické: xxx Zapojení hlavy státu do rozhodování vlády.
Kondominium je označení pro: xxx Společný výkon státní moci nad určitým územím dvěma státy.
Za přípustný důvod pozbytí státního občanství se v současnosti (v obecné rovině) nep….: xxx Odnětí státního občanství jako forma stresu za trestný čin.
Koncentrované ústavní soudnictví spočívá: xxx V možnosti obecných soudů odmítnout aplikaci zákona pro rozpor s ústavními předpisy.
S principem nezávislosti soudů je slučitelné/ný: xxx Výkon správy soudů (zajišťování materiálních a personálních předpokladů pro fungování soudů a orgánů exekutivy)
.
Parlamentní monarchie je označením pro: xxx Formu státu, v němž má panovník zejména ceremoniální pravomoc.
V souvislosti s výkonem volebního práva (předurčuje) tzv. preferenční hlas: xxx Možnost ovlivnit pořadí přidělování mandátů jednotlivým kandidátům na kandidátní listině.
Použití volebního čísla jako jednoho z nástrojů k přepočtu odevzdaných hlasů na mandát
uplatňuje: xxx V proporcionálním volebním systému.
Přímou demokracii lze definovat jako: Formou účastí na správě veřejných záležitostí, v níž jednotlivci ovlivňují řešení rozličných záležitostí příslušnými orgány státu Formou účasti na správě veřejných záležitostí, při které oprávněné osoby vybírají mezi konkrétními alternativami rozhodnutí v určitých otázkách Formou účasti na správě veřejných záležitostí, při které se přijímaná rozhodnutí odvozují od vůle většiny.
Pro vztah politického systému a volebního systému platí následující: Nastavení volebního systému přímo ovlivňuje počet politických stran, které se ucházejí o přízeň voličů ve volbách Nastavení volebního systému může fakticky limitovat počet stran, které uspějí ve volbách Nastavení volebního systému nemá žádný vliv na počet stran, které vstupují do voleb s nadějí na úspěch.
Demokratické rozhodování je teoreticky schopno se obejít bez: Principu ochrany menšin Prosazování plurality názorů Principu většinového rozhodování.
Tzv. faktická ústava je označení pro: Ústavu, která existuje bez ohledu na formálně zakotvená ústavní pravidla v ústavách a jim podobných dokumentech Ústavu, která je platným a účinným ústavním zákonem Ústavu, kterou prosazují ti, kdo se nechtějí podřídit formálně závazným ústavním pravidlům.
Dvoukomorové zákonodárné sbory ve spolkových státech mají smysl v tom, že: Druhá (tzv. horní) komora má bránit první (tzv. dolní) komoře v přijetí neuvážených zákonů Zajišťují vyvažování zájmů mezi federací a jednotlivými členskými státy Omezují činnost exekutivních orgánů federace a členských státu.
Tzv. princip ius soli: Je spojován s právem státu zabrat dosud neobsazenou část zemského povrchu a přičlenit jej k existujícímu státnímu území Je spojován s pravidly pro nabývání státního občanství v závislosti na místě narození Je spojován s podmínkou pobytu na území státu za účelem nabytí jeho státního občanství.
Předpokladem pro zajištění legitimity demokratického rozhodování je: Požadavek plurality předkládaných variant pro rozhodnutí Prosazení principů přímé demokracie Prosazení principů formální politické rovnost.
Poloprezidentská forma vlády: Je odvozena od prezidentské formy vlády Je odvozena od parlamentní formy vlády Přebírá od prezidentské i parlamentní formy vlády nejvýhodnější rozhodovací mechanismy.
Orgány, který zpravidla nejsou zřizovány v územně autonomních oblastech, jsou: Orgány zastupitelského typu Orgány soudního typu Orgány exekutivního typu.
Typickou pravomocí, kterou NENÍ vybavena hlava státu v prezidentské formě vlády je: Zákonodárná iniciativa (pravomoc navrhovat přijetí zákona) Pravomoc vetovat zákon Pravomoc rozpustit zákonodárný sbor.
Typickým prvkem mezi občanem státem (státní občanství) je: Jeho sepětí se státním územím určitého státu Jeho návaznost na loajalitu státu Jeho nezrušitelnost ze strany státu.
Stavovská monarchie je označením pro: Formu státu, v němž je monarcha limitován jednotlivými vrstvami společnosti Formou státu, v němž je panovník podroben zákonu Formou státu, v němž má panovník pouze ceremoniální pravomoci.
Myšlenka společenské smlouvy, která je předobrazem moderních ústav, je spojována se jménem: John Locka Jeana J. Rousseau Charlese L. de Montesquieho.
Magna Charat LibertarumI jako historicky PRVNÍ dokument zaručující privilegia podobná dnešním lidským právům, byla vyhlášená v: Anglii Francii Švýcarsku.
Plebiscit je označení pro ??? hlasování o: ??? Přijímání zákonů Ohraničení státního území.
Ve které formě vlády je osoba stojící v čele vlády volena zákonodárným sborem: Prezidentská forma vlády Kancléřská forma vlády Parlamentní forma vlády.
Příkladem uspořádání státu realizujícího jednotou státní moc: Byla konfederace amerických států po vyhlášení nezávislosti (1776), do vzniku Spojených státu amerických (1789) Byla tzv. jakobínská republika (Francie, 1773 – 1799) Byla Konfederace jižanských států v období války Severu proti Jihu.
Výraz „flexibilní ústava“ označuje ústavu: Kterou si představitelé státní moci přizpůsobují svým aktuálním mocenským zájmům Ústavu, která klade na legislativní proces stejné požadavky, jako jiné zákony Ústavu, kterou přijímá výlučně zákonodárný sbor.
Tzv. uzavírací klauzule je v souvislosti s realizací voleb označením pro: Lhůtu, ve které je možno navrhovat kandidáty Procentní podporu voličů, kterou musí kandidující subjekty překročit za účelem postupu do skrutinia Procentní podporu voličů, kterou musí kandidující subjekty překročit, aby byly jejich kandidátní listiny pro účely voleb zaregistrovány.
Mezi lidská práva tzv. třetí generace patří: Právo na svobodu projevu Právo shromažďovací Právo zakládat odborové organizace.
Který z následujících znaků není nezbytně nutné naplnit jako prvek a typický znak územní samosprávy: Existence vlastních orgánů Existence pravomocí přenesených státem na orgány územně samosprávných celků Existence vlastního majetku a vlastních zdrojů financování.
V prezidentské formě vlády nemá prezident tuto pravomoc: Navrhovat zákony Vetovat zákony Rozpustit zákonodárný sbor.
Dualistická monarchie je označením pro: Stát, který má dva panovníky (hlavy státu) Uskupení dvou státu, v jejichž čele stojí jeden panovník Stát, v němž je panovník omezen existencí zastupitelského orgánu.
Abstraktní kontrola ústavnosti obnáší (?): Přezkum řádného výkonu moci orgány státu Přezkum souladu aktů prezidenta republiky s ústavou Přezkum souladu zákonů s ústavními zákony.
Státem s nepsanou ústavou je/jsou: USA Velká Británie Austrálie.
Imanentním (v něčem obsaženné) nástrojem ochrany menšin je při demokratické ???
Zákaz majorizace Princip vlády na čas Princip většinového rozhodování.
Vnějším projevem svrchovanosti státní moci je: Právo státu regulovat vztahy na svém území Princip formální rovnosti mezi státy Požadavek na uznání vznikajícího státu ze strany ostatních států.
Legitimita státní moci je v současné době zajišťována: Existencí ozbrojených složek, jimiž si státní moc zajišťuje svoji převahu Pravidelnými volbami alespoň některých orgánů státu Prosazením principu většinového hlasování.
Volby, jako jeden ze způsobů obsazování státní úřadu, se prakticky nepoužívá u: Moci zákonodárné Moci soudní Moci výkonné.
|
