Při transdukci u bakterií může být přenesen(a): jak fragment chromosomální, tak plazmidové DNA pouze plazmidové DNA a nikoliv chromosomální pouze chromosomální DNA a nikoliv plazmidové pouze plazmidové RNA.
Opakovaným příbuzenským křížením rostlin vznikají klony čisté linie kultivary pouze dominantní homozygoti.
U bakterií existuje: parasexuální rekombinace rekombinace DNA obdobná corssing-overu přenos molekuly DNA bez kontaktu dvou bakterií pouze nepohlavní způsoby rozmnožování.
Plazmidy mohou být využity pro syntézu produktů cizích genů jsou využívány jako klonovací vektory izolovaná DNA plazmidu může být linearizovaná mají zásadní význam pro existenci bakterie.
Kmeny bakterií produkující lidský růstový hormon mají rekombinantní plasmidovou DNA obsahují primární strukturu lidské DNA vznikly samovolně v bakteriálních koloniích jsou příkladem transformace bakteriální buňky lidskou DNA.
Zárodečný vývoj závisí pouze na asynchronním dělení buněk na množství a způsobu uložení žloutkové rezervy přesunech buněčných komplexů na kaskádě induktivních dějů, na kterých se podílejí povrchové nebo signální molekuly.
Stárnutí je provázeno: snižováním počtu vysoce diferencovaných buněk poškozováním mitochondriální DNA volnými radikály zvyšováním počtu mutací v buňkách zkracováním koncových úseků DNA lineárních chromosomů.
Mezi vitamíny řadíme: kyselinu listovou melanin tokoferol, který působí jako antioxidant kyselinu retinovou.
Endoplasmatické retikulum: rozlišujeme na hladké a hrubé se účastní proteosyntézy je síť membrán, kde může probíhat syntéza sacharidů obsahuje lysozomy.
Sekrece makromolekulárních látek v eukaryotických buňkách: začíná biosyntézou proteinů a glykoproteinů v hladkém endoplasmatickém retikulu se uskutečňuje splýváním membrány sekrečních váčků s plasmatickou membránou vyžaduje vytřídění proteinů v cisterně Golgiho komplexu zahrnuje několik prostorově oddělených dějů.
Na základě sekvence rRNA malých ribozomových podjednotek rozdělujeme buněčné živé soustavy: na prokaryota a eukaryota do tří domén na bakterie, archea a eukarya na jednobuněčné a mnohobuněčné.
Houby (fungi) jsou heterotrofní tělo tvoří stélka složená z hyf jsou vždy mnohobuněčné rozmnožují se výtrusy.
Viry jsou prokaryotní jsou nebuněčné živé soustavy jsou schopné samostatné translace v syntéze proteinů jsou závislé na hostitelských buňkách.
Mezi jedovaté houby patří: hřib kovář pavučinec plyšový muchomůrka zelená muchomůrka růžovka.
Doména Eukarya: má buňky s jádrem ohraničeným jadernou membránou má jádro dělící se mioticky má v buňkách mitochondrie a u některých zástupců plastidy podle současných poznatků se dělá na 5 říší (prvoci, chromista, rostliny, houby, živočichové).
Krásnoočka (Euglenozoa): mají všichni chloroplasty mají chloroplasty získané sekundární endosymbiozou mají světločivnou organelu (stigma) zahrnují významné parazity člověka.
Kořenonožci (Rhizopoda): tvoří panožky sloužící k pohybu a fagocytóze někteří mají schránky žijí všichni volně někteří žijí parziticky.
Mezi bičíkovce (Mastigophora) patří: měňavka úplavičná lamblie střevní trypanosoma spavičná krásnoočko (euglena).
Vločkovci (Placozoa): mají paprsčitě souměrné tělo mají nesouměrné tělo mají dvě vrstvy buněk jsou nejjednodušším typem skupina Metazoa.
Mezi prvoústé (Protostomia) patří: ploštěnci (Plathelminthes) měkkýši (Mollusca) strunatci (Chordata) členovci (Arthropoda).
Mezi hlístice (Nematoda) patří: motolice háďátko řepné škrkavka tasemnice.
Krevnička močová (Schistosoma haematobium): patří mezi motolice patří mezi tasemnice vyvolává u člověka bilharziózu se vyskytuje i na našem území.
Houby (Porifera) se živí mikroskopickou potravou zabíjejí kořist žahavými buňkami pohlcují potravu pomocí límečkových buněk mají difúzní nervovou soustavu.
Bičenka poševní (Trichomonas vaginalis): má výraznou rodozměnu je lidským parazitem má mezihostitele několika živočišných druhů infekce může u těhotných vyvolat potrat.
Žahavci mají tělo tvořené ektodermem a entodermem, mezi nimiž je mezoglea mají trávicí dutinu typu láčky někteří mají komorové oči u některých skupin se v životním cyklu střídá stádium polypa a medúzy.
Houby (Porifera) se mohou rozmnožovat: výhradně nepohlavně pučením přes stádium pohyblivé larvy tvorbou gemulí.
Korálnatci (Anthozoa) mají v životním cyklu stádium medúzy jsou všichni trvale přisedlí žijí pouze v moři zahrnují korály a sasanky.
Tělo hub (Porifera) je tvořeno: povrchovou a vnitřní vrstvou buněk, mezi nimiž je vrstva mezogley ektodermem, entodermem a mezodermem jednou vrstvou buněk různě diferencovaných křemičitou schránkou vyplněnou nediferencovanými buňkami.
Říše rostliny (Plantae) jsou převážně fotoautotrofní mají chloroplasty s dvojitou membránou uložené volně v cytoplazmě zásobní látkou je škrob všichni zástupci mají tělo rozčleněné na kořen, stonek a listy.
Sinice (Cyanobakteria) jsou fotoautotrofní obsahují stejné asymilační pigmenty jako zelené rostliny obsahují chlorofyl a a fykobiliproteiny některé druhy tvoří při přemnožení tzv. vodní květ.
|
