ŠŠ

Přiřaď hodnotící výroky k typům hodnocení do vhodného kvadrantu dle typů hodnocení: „Psaní vyjmenovaných a příbuzných slov ti dnes nešlo. Dařilo se ti správně psát vyjmenovaná slova po, kromě slov s předponou vy-,vý-. Zkus si vždy pečlivě najít kořen slova, aby ses rozhodl správně.“. současně kriteriální a sumativní. současně normativní a formativní. současně kriteriální a formativní. současně sumativní a normativní.

Přiřaď hodnotící výroky k typům hodnocení do vhodného kvadrantu dle typů hodnocení: „Tvoje výsledky v matematice za toto pololetí jsou horší než Lucie.“. současně kriteriální a sumativní. současně normativní a formativní. současně kriteriální a formativní. současně sumativní a normativní.

Přiřaď hodnotící výroky k typům hodnocení do vhodného kvadrantu dle typů hodnocení: „Splnil si 3 kritéria ze 4. Tvůj celkový výsledek odpovídá 20 bodům.“. současně kriteriální a sumativní. současně normativní a formativní. současně kriteriální a formativní. současně sumativní a normativní.

Přiřaď hodnotící výroky k typům hodnocení do vhodného kvadrantu dle typů hodnocení: „Tato tvoje samostatná práce je horší než Petrova. Při písemném násobení děláš chyby při závěrečném sčítání. Důsledně si piš čísla správně pod sebe. Použij třeba čtverečkovaný papír.“. současně kriteriální a sumativní. současně normativní a formativní. současně kriteriální a formativní. současně sumativní a normativní.

Slovo škola (scholae) původně označuje: svět kolem nás. prázdno, čas nedělní, protiklad práce. povolání ke službě společnosti. péče/starost o dítě.

Normativní pedagogika se primárně zabývá: finančními otázkami vzdělávání. vztahem mezi obsahem vzdělávání a učitelovým didaktickým myšlením a jednáním v reálné vzdělávací praxi. stanovováním cílů a obsahů vzdělávání a prostředků vedoucích k jejich dosažení. zkoumáním efektivity vzdělávání.

Normativní pedagogika se primárně nezabývá: stanovováním cílů a obsahů vzdělávání a prostředků vedoucích k jejich dosažení. vztahem mezi obsahem vzdělávání a učitelovým didaktickým myšlením a jednáním v reálné vzdělávací praxi. předepisováním toho, jak by výuka měla vypadat. vzdělávacím potenciálem problematiky lidských hodnot, kultury a života.

Aktuálně platným strategickým dokumentem vzdělávací politiky je: Česko mluví o vzdělávání. Bílá kniha. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Výzva pro 10 milionů.

Progresivismus je pojetí vzdělávání primárně založení na: vedení k samostatnému myšlení. získávání oborově vázaných znalostí a dovedností. memorování faktů. úsilí o hodnotové reformování společnosti.

Učebnice lze chápat jako produkt: projektovaného kurikula. skrytého kurikula. dosaženého kurikula. realizovaného kurikula.

Z hlediska zastoupení forem výuky čeští učitelé věnují nejméně času (dle výzkumu Najvara et al., 2011, Videostudie v pedagogickém výzkumu): skupinové práci. diktátu. výkladu. samostatné práci.

Z hlediska fází výuky čeští učitelé věnují nejméně času (dle výzkumu Najvara et al., 2011, Videostudie v pedagogickém výzkumu): prohlubování a aplikaci učiva. procvičování a upevňování učiva. zkoušení, prověrkám, kontrole domácích úkolů. zpracování nového učiva.

Vzdělávací politika zahrnuje především: odborné hodnocení učitelských příprav na výuku. principy, priority a metody vztahující se k uplatňování společenského vlivu na vzdělávání. zkoumá kvality vzdělávání v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů. zkoumání politických názorů učitelů a dalších pracovníků ve školství.

Klasifikace ISCED se používá: pro známkování u maturitní zkoušky. k posuzování kvality profesního výkonu učitelů. k rozdělování finanční dotace školám. k mezinárodně srozumitelnému a srovnatelnému označení stupňů škol.

Mezi dílčí fáze hospitační metodiky AAA nepatří: alterace. aktivizace. anotace. analýza.

Mezi hlavní předmět zájmu studia školní pedagogiky nepatří: objasnění procesů vyučování a učení. vědecká reflexe školy jako instituce a organizace. zkoumání volnočasových aktivit dětí a mládeže. studium kurikula.

Formativní hodnocení: je hodnocení výsledků žáka na konci vymezeného období. je hodnocení, které má zprostředkovat výsledky žáků rodičům na konci stanoveného období. je hodnocení, jehož cílem je získat celkový přehled o dosahovaných výkonech. je hodnocení, které je poskytováno žákovi v době, kdy se jeho výkon dá ještě zlepšit.

V českém školském systému se od roku 2007 realizuje: povinná raná výuka cizích jazyků již od prvních ročníků základní školy. pravidelné plošné testování výsledků žáků. oddělené vzdělávání dívek a chlapců. kurikulární reforma a s ní spojená decentralizace tvorby kurikula na úroveň školy.

Školní vzdělávací programy (ŠVP) tvoří: ředitel a odborní pracovníci (např. školní psychologové, výchovní poradci). externí pracovníci, např. didaktikové působící na PdF. MŠMT. učitelé školy.

Tempo výuky vyjadřuje: čas potřebný k dosažení výukového cíle u jednoho žáka či skupiny žáků. frekvenci, během ní dochází ke střídání učebních činností žáků a výukových aktivit učitele. rychlost učitelova výkladu. měrnou jednotku používanou pedagogickými výzkumníky pro hodnocení délky trvání jednotlivých učebních aktivit žáků (v pozorovacím archu se označuje zkratkou APM – activities per minute).

Formální pojetí vzdělávání klade důraz na: rozvoj osobnosti. nápravu společnosti. učivo a objem znalostí. práci s informačními a komunikačními technologiemi.

Škola jako dílna lidskosti je myšlenka, kterou nalezneme u: u Aristotela. u J. A. Komenského. u Johna Deweye. u J. J. Rousseaua.

Do RVP ZV je zařazena tato kompetence: logického uvažování. adaptační. k učení. k soutěživosti.

Esencialismus je pojetí vzdělávání primárně založené na: rozvíjení neoborových kompetencí. úsilí o hodnotové reformování společnosti. vedení k samostatnému myšlení. získávání oborově vázaných znalostí a dovedností.

Psychodidaktickou transformaci provádí: rodič. učitel. žák. tvůrce kurikula.

Socializační funkce školy spočívá především: v podpoře rozvoje osobnosti žáka. v podpoře žáků umět být s jinými. v uvádění do kultury. ve zvyšování předpokladu uplatnit se na trhu práce.

Mezi výkladovou složku učebnice nepatří: popis pokusu. přehled učiva. otázky a úkoly k osvojení vědomostí. shrnující text.

Školský zákon č. 561/2004 Sb. upravuje všechny typy vzdělávání včetně vysokoškolského. definuje požadavky na kvalifikační vzdělávání, na prohlubování odborné klasifikace učitelů. nevymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání. upravuje všechny typy vzdělávání s výjimkou vysokoškolského.

Rámcové vzdělávací programy usilují: o propojení a návaznost jednotlivých učebních obsahů. o izolaci jednotlivých stupňů vzdělávání. opsat staré učební osnovy s ohledem na současný trh práce. o vyzdvihování individuálních potřeb jedinců, aniž by se v úvahu braly společenské potřeby.

RVP se začal na základních školách uplatňovat: 1. 9. 2008. 1. 9. 2007. 30. 6. 2009. 1. 1. 2008.

Materiální pojetí vzdělávání klade důraz na: osobní rozvoj. práci s informačními a komunikačními technologiemi. nápravu společnosti. učivo a objem znalostí.

Rozlišování škol na „státní“, soukromé a církevní je rozlišení: z hlediska odběratele absolventů. z hlediska zřizovatele. z hlediska aktéra, který kontroluje kvalitu práce všech těchto škol. z hlediska vykonavatele nucené správy.

Mezi roviny existence obsahu a obsahové transformace nepatří: ontodidaktická transformace (tvůrce kurikula). sociální transformace. kognitivní transformace (žák). psychodidaktická transformace (učitel).

Schvalování učebnic v Česku. řídí Ministerstvo školství a mládeže a tělovýchovy, které učebnicím uděluje tzv. schvalovací doložku. realizuje a řídí Česká školní inspekce, která na tuto činnost najímá externí odborníky. probíhá na základě dobrovolné žádosti ze strany vydavatele. neprobíhá, neboť zde funguje systém volného trhu s učebnicemi.

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména: zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení a kritéria pro hodnocení. zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání, klíčových kompetencí a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení a indikátory hodnocení. zásady a způsob hodnocení a sebehodnocení výsledků vzdělávání, včetně získávání podkladů pro hodnocení a indikátory hodnocení. zásady a způsob hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků, včetně získávání podkladů pro hodnocení a kritéria hodnocení s indikátory.

Podstatou řízení školského systému odvozeného od výstupů je: zrušení povinné školní docházky a přesun vzdělávání do virtuální reality. tvorba dvouúrovňového kurikula. nárokování dotace oproti počtu studentů. dlouhodobé sledování a hodnocení vzdělávacích výsledků žáků.

Slovo EduOut označuje: vyprazdňování ideje vzdělávání, přenášení mise vzdělávacích institucí jinam. soukromou vysokou školu připravující učitele. osobu ohroženou vzdělávací okluzí. program MŠMT na podporu škol.

Evidence-based pedagogika se vymezuje především proti argumentaci: založené na tradici, autoritě a intuici. vycházející z výsledků vědy a výzkumu (=je PRO, chyták). zohledňující abstraktní teorie vzdělávání. založené na poznatcích vycházejících z nepedagogických disciplín.

Které z uvedených charakteristik vystihují kvalitní výuku?. jasnost, strukturovanost, přiměřené tempo, kognitivní asociace, konstruktivní práce s chybou. přiměřené tempo, zavádějící informace při organizaci výuky, adaptivita výukových postupů. adekvátní využití výukového času, strukturovanost, zraňující výuková komunikace. kognitivní aktivizace, nepropojenost výukových aktivit, stresující výukové klima.