Endosymbiotická teorie vysvětluje: původ některých organel v buňkách prvoků a
živočichů, např. mitochondrií.
původ některých organel v buňkách prvoků .
Pohybové organely bičíky a brvy jsou: společně původními pohybovými
organelami prokaryot (což je sice pravda, ale záleží na kontextu otázek).
společně původními pohybovými
organelami eukaryot.
Krásnoočka jsou volně žijící bičíkovci: náležející mezi prvoky. nálevníky.
. U krásnooček: přítomnost chloroplastů je druhotná (může žít i bez nich). přítomnost chloroplastů je prvotní (může žít i bez nich).
Jedno tvrzení týkající se bičíku krásnoočka zeleného je NEPRAVDIVÉ: : krásnoočka
tahají bičík za sebou.
: krásnoočka
tahají bičík před sebou
.
Krásnoočka jsou volně žijící bičíkovci, kteří se rozmnožují: pučením. podélným dělením.
. Fagocytóza je typickým způsobem přijímání potravy: pro měňavky. lalokonohé.
Měňavka velká (nesprávně) ...se hromadně vyskytuje pod kameny. ...se hromadně vyskytuje v senných nálevech. .
Měňavka úplavičná je střevní parazit člověka, ale žije naštěstí v tropech, kde
způsobuje:
dyzentérii (cizí název pro úplavici). disentérii (cizí název pro úplavici).
Nálevníci se jmenují podle : hojného výskytu v nálevech. (logicky) : hojného výskytu v nálevkách. (logicky).
Jedno tvrzení je NESPRÁVNÉ: Organelami typickými pro nálevníky jsou: řasinkový Orgány typickými pro nálevníky jsou: řasinkový.
. Trepka velká se rozmnožuje pohlavní konjugací, po které následuje série
příčných dělení.
pohlavní konjugací, po které následuje série
příčných dělení a fagocytozy.
Jen jedno tvrzení je SPRÁVNÉ Mikronukleus trepky je aktivní při pohlavním
rozmnožování - konjugaci.
Mikronukleus trepky je aktivní při pohlavním
rozmnožování - dělení.
V literatuře, zejména starší se objevuje kmen láčkovci. Jedná se o: stejnou skupinu
živočichů jako nejsou žahavci (např. v Geologické encyklopedii ano, ale opět záleží
na kontextu).
stejnou skupinu
živočichů jako jsou žahavci (např. v Geologické encyklopedii ano, ale opět záleží
na kontextu).
.
Jedno tvrzení není správné: v žahavých bateriích na ramenech nezmara jsou
přítomny jen penetranty a volventy.
v žahavých bateriích na ramenech nezmara jsou
přítomny nejen penetranty a volventy.
Žahavci jsou vesměs: dravci, kořist uchvacují pomocí ramen a ochromují vysoce
účinným slizem
dravci, kořist uchvacují pomocí ramen a ochromují vysoce
účinným jedem.
.
Trávicí trubice žahavců: je : je slepá, i když může být různým způsobem rozvětvená k hlavě. : je slepá, i když může být různým způsobem rozvětvená.
Žahavci dýchají: celým povrchem těla (difúzí z okolního prostředí). difuzí.
Nervová soustava je u nezmara: rozptýlená. žebříčkovitá.
Vývoj žahavců se děje přes larvu planula. se děje přes larvu glochidium.
Trubýši jsou: koloniální polypovci s výraznou diferenciací propojených polypů. koloniální polypovci s diferenciací propojených polypů.
Trávící trubice ploštěnek je slepá, i když může být různým způsobem
rozvětvená.
je slepá, i když může být různým způsobem
rozvětvená difuzí.
Ploštěnky jsou vesměs: dravci, kořist obklíčí vychlípitelným hltanem a stráví ve
v žaludku. dravci, kořist obklíčí vychlípitelným hltanem a stráví ve
slepém střevě (slepých střevech).
.
Ploštěnci dýchají celým povrchem těla. difuzí.
Ploštěnci mají cévní soustavu uzavřená. nemají cévní soustavu.
Vylučování se u zástupců kmene ploštěnců děje pomocí: neuronefridii. protonefridií
(plaménkové buňky).
.
. Nervová soustava ploštěnců je provazcovitá. rozptýlená.
Ploštěnci jsou většinou: hermafroditi. gonochoristé.
Vývoj ploštěnky potoční je přímý, bez larválních stádií (u sladkovodních ne). je přímý, bez larválních stádií (u sladkovodních ano).
Měchožil zhoubný je: drobná tasemnice vytvářející u svých mezihostitelů až 15 drobná tasemnice vytvářející u svých mezihostitelů až 16.
Mezihostitelem tasemnice bezbranné jsou: domácí krávy (většinou se nakazí
gurmáni pojídající tatarské bifteky).
domácí krávy (většinou se
gurmáni pojídající tatarské bifteky).
. Žížaly jsou saprofágové, v potravě převažuje rostlinná složka, tzv. odpad,
zejména listí.
saprofyté.
. Cévní soustava je u žížaly : uzavřená, srdce je tvořeno několika příčnými
spojkami hřbetní a břišní cévy.
: uzavřená, srdce je tvořeno příčnými
spojkami hřbetní a břišní cévy.
.
Srdce u kroužkovců : je tvořeno několika příčnými spojkami hřbetní a břišní cévy. : je tvořeno několika příčnými hřbetní a břišní cévy.
Máloštětinatci dýchají: difuzí. celým povrchem těla.
Jedno tvrzení NENÍ správné: nervová soustava kroužkovců: je provazcovitá, je
žebříčkovitá (není i když se to všude píše), u hlavových ganglií vybíhají 2 nervové
provazce.
nervová soustava kroužkovců: je provazcovitá, je
žebříčkovitá , u hlavových ganglií vybíhají 2 nervové
provazce.
Vývoj žížaly nepřímý, přes larvu je přímý, bez larválních stádií.
O rozmnožování žížaly obecné platí, že : žížaly jsou gonochoristé
: žížaly jsou hermafroditi, kteří si při
kopulaci vyměňují spermie.
.
Schránka plžů se nazývá ulita. lastura.
Schránka mlžů: ulita. lastura.
Trávící trubice měkkýšů: začíná ústním otvorem vpředu a tam končí
začíná ústním otvorem vpředu a končí řitním otvorem
vzadu.
.
Srdce měkkýšů se skládá z komory a 2-4 předsíní a nachází se v osrdečníku. se skládá z komory a 1-2 předsíní a nachází se v osrdečníku.
Hlemýžď má cévní soustavu uzavřenou. otevřenou.
. Škeble má cévní soustavu : otevřenou. uzavřenou.
Cévní soustava je u mlžů otevřená, srdce: se skládá z komory a 2-4 předsíní a
nachází se v osrdečníku. se skládá z komory a 1-2 předsíní a
nachází se v osrdečníku.
.
. Nervová soustava je u měkkýšů gangliových typu gangliového typu.
. Dočasné vápenité víčko hlemýždě zahradního se nazývá: epifragma. epiligma.
48. Plži dýchají buď žábrami, nebo:
plicním vakem, tj. prokrvenou stěnou plášťové
dutiny,ústním otvorem.
plicním vakem, tj. prokrvenou stěnou plášťové
dutiny.
.
Radula je: chrupavčitá páska chrupavčitá jazyková páska plžů.
. Plži jsou vesměs herbivoři, radulou krouhají listy vyšších rostlin nebo
seškrabávají řasy.
ormivoři.
. Vývoj hlemýždě je přímý, bez larválních stádií. je přímý, bez larválních stádií.
O dvouchlopňové schránce mlžů neplatí, že: : je zvnějšku přikryta odolnějším
periostrakem, tvořené minerálem . : je zvnějšku přikryta odolnějším
periostrakem, tvořené minerálem (periostracum je tvořeno konchiolinem, což je
bílkovina).
.
Vodu mlži nasávají spodní části nohy. přijímacím otvorem.
Glochidium je: parazitující larva sladkovodních plžů. parazitující larva sladkovodních mlžů.
. Hlavonožci dýchají celým povrchem těla. žábrami.
Schránka hlavonožců je většinou dosti redukovaná, u sépie obecné se vyskytuje ve
formě:
tzv. sépiové noha. tzv. sépiové kosti.
Vývoj sépie obecné probíhá přímo, bez larvy. nepřímo, s larvou.
. Trávící trubice hlístic je: : je úplná, tzn. začíná ústním otvorem vpředu a končí
řitním otvorem vzadu
je neúplná, vyvrhovací/ústní.
.
Hlístice jsou nejčastěji: holoparazité, převážně tekutou potravu nasávají pomocí
svalnatého savého hltanu. parazité, převážně tekutou potravu nasávají pomocí
svalnatého savého hltanu.
.
Hlístice mají cévní soustavu: rozptýlenou. nemají cévní soustavu.
. Vylučování se u zástupců kmene hlístic děje pomocí protonefridií vyúsťujících
jediným otvorem v kutikule.
protonefridií vyúsťujících
dvěma otvory v kutikule.
.
. Hlístice dýchají: plicními sklípky. vetšinou nedýchají.
Nervová soustava hlístic je: provazcovitá gangliová.
. Nervová soustava hlístic vytváří žebříčkovitou soustavu o 4 nervových řetězcích. vytváří z gangliových buněk prstenec, ze kterého
vybíhají podélně 2 nervové provazce.
.
Většina hlístic jsou: gonochoristi, kteří mají výrazný sexuální diformismus. hermafrodité, kteří mají výrazný sexuální diformismus.
. Jedno z tvrzení týkajících se rozmnožování hlístic NENÍ pravdivé hlístice mají vývoj
před dospělci zcela podobné larvy. hlístice mají vývoj
před dospělci zcela nepodobné larvy.
.
Chelicery pavouků jsou kusadlovité. Vyberte jediné nepravdivé tvrzení: (jsou makadlovité, klepítkaté pouze u štírů) pedipalpy pavouků jsou klepítkaté pedipalpy pavouků jsou klepítkaté (jsou makadlovité, klepítkaté pouze u štírů).
Pedipalpy nacházíme u: klepýtkavců. pavoukovců.
. Drtivá většina pavouků dýchá vaky plic. plicními vaky.
. Vylučování se u pavouků děje pomocí: koxálních žláz. koxiálních žláz.
. Pavouci mají 8 nohou (kráčivých) a: také nejčastěji 8 očí. také nejčastěji 6 očí.
Vývoj pavouků: nepřímý s larvami. je přímý bez larválních stadií.
. Všichni pavoukovci jsou: gonochoristé s nevýrazným sexuálním
dimorfismem.
gonochoristé s často dosti výrazným sexuálním
dimorfismem.
.
Jedno z tvrzení týkající se rozmnožování pavouků NENÍ pravdivé čerstvě vylíhnutí
mladí pavoučci přezimují (přezimují vajíčka, a 2. rok mladí pavoučci, ale ne
vylíhnutí).
čerstvě vylíhnutí
mladí pavoučci přezimují (přezimují vajíčka, a 3. rok mladí pavoučci, ale ne
vylíhnutí).
Trávicí trubice pavouků: neúplná. je úplná a složitě rozvětvená.
Pavouci mají cévní soustavu otevřenou. uzavřenou.
Srdce pavouků: : není vytvořeno, jeho funkci nahrazuje hřbetní céva. má 2 předsíně a 2 komory.
Nervová soustava je u pavouků: provazcovitého typu. gangliového typu.
Který z níže uvedených druhů pavouků si staví sítě k lapání kořisti: černá vdova. pokoutník
domácí.
.
Jedno z uvedených tvrzení pro vyšší korýše neplatí na hlavě mají po 2 párů
tykadel a 2 páru kusadel a čelistí (to má hmyz - vyšší korýši mají dva páry tykadel,
jeden pár kusadel a dva páry čelistí).
na hlavě mají po 1 párů
tykadel a 1 páru kusadel a čelistí (to má hmyz - vyšší korýši mají dva páry tykadel,
jeden pár kusadel a dva páry čelistí).
.
. Vylučovací orgány korýšů jsou: antenální žlázy. maxilární nebo antenální žlázy.
Nervová soustava korýšů je ve formě břišní nervové pásky (žádný žebřík). žebříkovitá (žádná páska).
. Perloočky se pohybují pomocí : 2. páru tykadel (1. redukován). : 1. páru tykadel (2. redukován).
. Perloočky dýchají hrudními nožkami (ztratily schopnost pohybu). panožkami ztratily schopnost pohybu).
Cévní soustava u perlooček : je tvořena srdcem s nepárovitými ostiemi, cévy chybí. : je tvořena srdcem s párovitými ostiemi, cévy chybí.
Buchanky dýchají plicními vaky. celým povrchem těla.
. Buchanky se pohybují pomocí: hrudními nožkami. hrudních nožek.
Vyšší korýši (rakovci) dýchají převážně celým povrchem těla žábrami.
Většina našich rakovců: jsou gonochoristi, kteří však mají výrazný sexuální
dimorfismus. jsou gonochoristi, kteří však nemají výrazný sexuální
dimorfismus.
.
. Raci jsou vesměs : predátoři (nebo mrchožrouti), kořist (zdechlinu) znehybňují,
případně i porcují, klepety a jedem. : predátoři (nebo mrchožrouti), kořist (zdechlinu) znehybňují,
případně i porcují, klepety.
.
Čím je vyztuženo tělo hmyzu chitinem. chitinem.
Který biotop je osídlen nejméně druhy hmyzu: oceán. moře.
. Kolik páru končetin má hmyz 4 páry. 3 páry.
. Končetiny hmyzu vyrůstají z hrudi. z hlavohrudi.
Kolik párů nohou vyrůstá u dospělého hmyzu ze zadečku: 0 (ze zadečku nic
nevyrůstá).
2 (koncové).
. K čemu se nejlépe hodí složené oko k registraci pohybu. k koordinaci pohybu.
. K registraci světelných podmínek (tzv. „roční“ případně „denní“ hodiny) slouží
hmyzu
: jednoduché oči. : složené očka.
Jaké ústní ústrojí mají brouci kousací. sací.
Jaký typ ústního ústrojí mají ploštice kousací. bodavé.
Kolik párů křídel má saranče: 3 páry (jako všechen hmyz kromě dvoukřídlých, kteří
mají jen jeden).
2 páry (jako všechen hmyz kromě dvoukřídlých, kteří
mají jen jeden).
.
.Kolik párů křídel má moucha 1 pár (dvoukřídlý hmyz!). 2 páry (dvoukřídlý hmyz!).
102.Jakou barvu má hemolymfa hmyzu: žlutá. je bezbarvá.
Vyberte SPRÁVNOU možnost: Hemolymfa (krvmíza) roznáší: živiny Hemolymfa (krvmíza) roznáší: minerály.
Jak nazýváme dlouhé nitkovité orgány, kterými hmyz vylučuje odpadní látky: Malpighiho trubice. Eustachova trubice.
Vývoj u hmyzu s proměnou nedokonalou probíhá přes: 3 stádia (vajíčko - larva
(nymfa) - imago).
stádia (vajíčko - larva
(nymfa) - imago - dospělec).
Jak nazýváme larvu u hmyzu s proměnou nedokonalou nymfa. lymfa.
Které stadium chybí ve vývinu hmyzu s proměnou nedokonalou: stádium kokonu. stadium kukly.
Vyberte NESPRÁVNOU možnost Čím se liší larva hmyzu s proměnou dokonalou Čím se liší larva hmyzu s proměnou nedokonalou.
Vývoj hmyzu s proměnou dokonalou probíhá přes 3 stádia (vajíčko - larva
(nymfa) - imago). 4 stádia (vajíčko - larva - kukla -
dospělec).
.
Co se líhne z neoplozených včelích vajíček: trubci. dělnice.
.Jakou úlohu mají ve včelí kolonii trubci: jejich úkolem je oplodnit v určitém
období královnu.
jejich úkolem je oplodnit v určitém
období královny.
Jak nazýváme hmyz, se kterým se nejčastěji setkáváme v okolí vod, jehož dospělci
nemohou přijímat potravu:
jepice. komáři.
Mezi rovnokřídlé nepatří vážka ploská (patří mezi starokřídlé, řád vážky). vážka úzká (patří mezi starokřídlé, řád vážky).
Vyberte jediné nesprávné tvrzení, které platí pro motýlice larvy mají zadeček
zavalitý bez přívěsků (je široký a má přívěsky). larvy mají zadeček
zavalitý bez přívěsků (je štíhlý a má přívěsky).
.
Tento živočich patřící do řádu kobylek je asi 5 cm velký. Vajíčka i vylíhlé larvy
samička hlídá. Je to
krtonožka obecná. krtonožka polní.
Tento teplomilný hmyz dosahuje z našich síťokřídlých největší velikosti. Má v oblibě
oblasti s písčitou půdou. Jeho larvy si v ní vyhrabávají trychtýřovité pasti, na jejichž
dně číhají na kořist.
: c) mrakolev skvrnitý. : b) solifuga obecná.
Jak se jmenuje larva chrousta: nymfa. ponrava.
Jak se nazývají larvy pakomárů patentky. paletky.
Jakou nemoc přenáší samička komára anofela čtyřskvrnného malárii. spavou nemoc.
.Lumek a lumčík patří mezi parazoidika. paratizoidy.
Kam kladou samičky lumků velkých svá vajíčka: : do larev dřevokazného hmyzu. : do nymf dřevokazného hmyzu.
Včely označujeme jako společenský hmyz. Vyberte nesprávné tvrzení, které
nevyjadřuje znaky typické pro sociální hmyz:
jedinci téhož druhu žijí vždy
v trvalých párech (žijí totiž v koloniích).
jedinci téhož druhu nežijí vždy
v trvalých párech (žijí totiž v koloniích).
.Jednobuněční živočichové: zpravidla tvoří vícebuněčné kolonie (těžko říct, když
fungují i samostatně - záleží na kontextu otázky).
zpravidla tvoří vícebuněčné kolonie (těžko říct, když
fungují i samostatně).
.Mezi prvoky patří: váleč kulový (je to řasa). váleč koulivý (je to řasa).
.Zástupci kmene houbovců získávají potravu filtrací vody, která je nasávána pomocí: diferenciálních bičíkatých buněk. speciálních bičíkatých buněk.
Jedno z uvedených tvrzení není pravdivé: kolonie houby říční bývají rozvětvené,
laločnaté.
kolonie houby říční bývají rozvětvené,
laločnatých.
Koráli se množí: jednou za rok dochází hromadně k pohlavnímu množení
s vnitřním oplozením. jednou za rok dochází hromadně k pohlavnímu množení
s vnějším oplozením.
.
|
