1. Fenotyp: a) je podmíněn genotypem b) je soubor všech genů c) je určován vždy jen haploidní sadou chromosomů d) závisí pouze na genotypu.
2. Čisté linie: a) získáváme ve šlechtitelství nejčastěji inbreedingem (příbuzenským křížením) b) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky c) jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně d) získáváme nejčastěji náhodným křížením.
3. Při monogenní dědičnosti: a) je možný pouze jeden fenotyp b) je znak podmiňován vždy jen jednou alelou c) jsou znaky podmiňovány jedním genem d) jsou v genotypu vždy identické alely.
4. Alela: a) je jednotkou fenotypu b) se vždy vyskytuje ve dvou formách c) je konkrétní forma genu d) se vždy vyskytuje ve více formách.
5. Pojem aktivní alela: a) označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce b) je synonymem pro alelu dominantní c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota d) se používá v polygenní dědičnosti.
6. Genofondem rozumíme: a) všechny geny určitého jedince b) soubor všech alel všech členů populace c) žádná z uvedených alternativ není správná d) genetickou výbavu určité rodiny.
7. Genofond je: a) soubor genů buňky b) soubor všech alel v populaci c) soubor všech fenotypů d) genetickou výbavu určité rodiny .
8. Geny malého účinku: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) obvykle podmiňují jen monogenní znaky c) jsou málo závislé na vnějším prostředí d) se vyskytují pouze na X chromosomu.
9. Pojem aktivní alela: a) je synonymem pro alelu dominantní u monogenní dědičnosti b) znamená minor gen, který se projeví ve fenotypu při polygenní determinaci znaku c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota d) označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce.
10. Genofondem rozumíme: a) všechny geny určitého jedince b) žádná z uvedeným alternativ není správná c) všechny geny jedné buňky d) genetickou výbavu určité rodiny .
11. Alogamická populace: a) je obvykle tvořena organismy s odděleným pohlavím b) je např. populace lidská c) je tvořena organismy, které se rozmnožují samoopylením d) je tvořena vždy dvšma čistými liniemi.
12. Chromosomové genetické mapy: a) jsou založeny na relativní vzdálenosti genů téže vazebné skupiny b) ukazují polohu chromosomů v karyotypu c) měří vzdálenost genů mezi nehomologními chromosomy d) ukazují rozdílnou polohu chromosomů.
13. Mutace: a) je synonymum pro modifikaci b) jsou vždy pro organismy nevýhodné c) způsobují genetický posun d) podmiňují proměnlivost genotypů.
14. Teorii vzniku živých forem samooplozením vyslovil: a) L. Pasteur b) Hippokrates c) Aristoteles d) A. I. Oparin.
15. Studiem bakterií se zabýval: a) Louis Pasteur b) Carl Linné c) R. Koch I. P. Pavlov.
16. Původce tuberkulózy objevil: a) Robert Koch b) Louis Pasteur c) I. I. Mečnikov d) S. N. Vinogradskij .
17. Hippokrates žil v: a) Egyptě b) Indii c) Řecku d) Itálii.
18. William Harvey: a) sestrojil mikroskop b) objasnil krevní oběh člověka c) odmítl teorii samoplození d) objevil krevní skupiny.
19. Tzv. základní biogenetický zákon stanovil: a) francouzský přírodovědec G. Cuvier b) německý zoolog E. Haeckel c) švédský přírodovědec C. Linné d) anglický přírodovědec Ch. R. Darwin.
20. Průkaz určité alely u skupiny pacientů s určitým znakem častěji než by odpovídalo náhodě: a) je označován jako asociace b) je hodnocen jako genová vazba c) je obvyklý u polygenní dědičnosti d) je typický pro izoláty.
21. Matroklinní dědičnost: a) znamená vliv matky na vývoj plodu v průběhu těhotenství b) žádná z uvedených alternativ není správná c) je podmíněna lokalizací genů X chromosomu d) je podmíněna lokalizací genů na chromosomech mitochondrií.
22. Dominantní dědičnost znaku: a) popsal J. E. Purkyně b) se manifestuje přenosem znaku z generace na generaci (tzv. vertikální dědičnost) c) je u člověka vzácným jevem d) se manifestuje vždy již po narození.
23. Recesivní dědičnost: a) je v lidské genetice výjimečná b) je pojem pro vyjádření znaku pouze u recesivních homozygotů c) je nejčastější typ dědičnosti monogenních chorob člověka d) je charakterizována genotypovým štěpným poměrem 1:2:1 v F2 generaci.
24. Civilizační choroby: a) nejsou dědičné, jsou vyvolávány pouze civilizačními vlivy b) jsou nejčastěji autozomálně dominantně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy c) jsou nejčastěji polygenně f'dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy d) jsou nejčastěji autozomálně recesivně dědičné, vlivy prostředí je neovlivňují.
25. Koeficient příbuznosti 1/2 je mezi: a) sourozenci b) otcem a dcerou c) matkou a synem d) otcem a synem.
26. Neúplná penetrace: a) je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu b) je termín, vyjadřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu c) je termín, vyjadřující různý stupeň vyjadření znaku d) je pojem pro neúplný průnik genů jedné populace do druhé populace.
27. Pleiotropní efekt genu značí, že: a) znak je podmíněn samostatným účinkem různých genů b) gen se manifestuje různým stupněm vyjádření ve fenotypu c) gen ovlivňuje více znaků d) jeho manifestace se projeví jen u X vázaných chorob.
28. Dominantně dědičným znakem člověka je: a) otoskleróza b) cystická fibróza c) diabetes mellitus I. a II. typu d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých.
29. X vázaným dědičným znakem člověka je: a) hemofilie A a B b) Rh krevní skupina c) barvoslepost d) azoospermie.
30. Genetická vazba: a) je podmíněna interakcí genů b) má jen teoretický význam c) je využívána v genetické konzultaci, cytogenetice a molekulární genetice d) je podmíněná blízkou lokalizací genů na jednom chromosomu.
31. Mezi interakcemi nealelních genů patří: a) komplementarita b) epistáze c) exkluze d) kodominance.
32. Dědivost: a) je schopnost dědit určitý znak b) vyjadřuje podíl geneticky podmíněné variability na variabilitě znaku c) je dána podílem V(A) / V(A) + V(P) d) je podmíněna působením genů malého účinku na prostředí.
33. Aditivní interakce alel: a) vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu b) je typická polygenní dědičnost c) je interakce při které se sčítá účinek alel ve fenotypu d) je typická pro multifaktoriální dědičnost.
34. Znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny: a) aditivním účinkem alel b) interakcí genotypu a prostředí c) dominantním efektem alel d) vlivy prostředí.
35. Cytogenetickým mechanismem při nepohlavním rozmnožování je: a) amitóza b) meióza c) mitóza d) crossing over.
36. Gamety mají: a) 3n chromosomy b) diploidní počet chromosomů c) dvě sady chromosomů d) haploidní počet chromosomů.
37. Gamety obratlovců: a) vznikají z haploidních somatických buněk meiózou b) vznikají z diploidních somatických buněk mitózou c) jsou haploidní (mají jednu sadu chromosomů) d) se dělí mitózou na haploidní somatické buňky.
38. Pokud jsou samčí a samičí gonády na jednom jedinci hovoříme o: a) hermafrodismu b) gonochorismu c) kryptorchismu d) oogonii.
39. Pólová buňka: a) polarizuje membrány v místě synapse nerv-sval b) vzniká v procesu oogeneze c) je buňka zadního pólů očního bulbu d) je tetraploidní.
40. Gamety jsou: a) zralé pohlavní buňky b) buňky s diploidním počtem chromosomů c) buňky vzniklé amitózou d) buňky vzniklé rozdělením zygoty.
41. Při dihybridizmu: a) v F2 generaci nacházíme 4 typy homozygotů b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů c) vznikají pouze heterozygotní jedinci d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů .
42. Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů: a) 2 typy gamet b) v F2 generaci 3 fenotypy c) gamety AA, BB, aa, bb d) v F2 generaci 9 genotypů.
43. Při dihybridizmu za podmínek volné kombinovatelnosti obou genů: a) vzniká 9 rozdílných genotypů F2 b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů c) V F2 generaci vznikají pouze heterozygotní jedinci d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů.
44. Fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) dvou dvojnásobných heterozygotů c) dvou homozygotů při neúplné dominanci d) dominantního homozygota s heterozygotem.
45. Stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu: a) úplná dominance b) neúplná dominance c) kodominance d) úplná recesivita.
46. Při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: a) odlišný od obou homozygotů b) shodný s AA c) shodný s aa d) v rozmezí fenotypů AA a aa.
47. Při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů: a) heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu b) jsou potomci stejní jako jeden z rodičů c) nacházíme štěpení 1:1 d) dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu.
48. Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x aa): a) je polovina potomků homozygotních b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1 c) dochází ke štěpení 3:1 d) dochází ke štěpení 1:2:1.
49. Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu: a) žádná z uvedených alternativ není správně b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci c) dochází ke štěpení v F2 generaci d) vyskytují recesivní znaky asi v 1 % případů.
50. Genotypovým štěpným poměr při křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa) je: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) 1:1 c) 3:1 d) 1:3.
|
