51. V 1. filiálním generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci: a) fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní b) stejní jako jeden z rodičů c) lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově d) rozdílní od sebe .
52. Různé formy jednoho a téhož genu se nazývají: a) alely b) lokusy c) karyotyp d) fenotyp.
53. Je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněná párem funkčně odlišných alel, hovoříme o: a) homozygotním genotypu b) heterozygotním genotypu c) neuniformním jedinci d) haploidním jedinci.
54. Jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozyogtnímu genotypu: a) hovoříme o neúplné dominanci b) heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů c) je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1 d) F1 jedinci nejsou uniformní.
55. Pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa): a) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní b) je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1 c) je genotypový štěpný poměr F2 generace 3:1 d) může být fenotypový štěpný poměr v F2 generace 1:2:1.
56. Křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a): a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo b) jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičema AA c) je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný d) vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1.
57. Při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B): a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo b) v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný d) je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1.
58. Při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů: a) 1 b) 3 c) 2 d) 4.
59. Při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme: a) potomstvo se dvěma odlišnými genotypy b) uniformní potomstvo c) fenotypy shodné s parentální generací d) pouze recesivní homozygoty .
60. Při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme: a) dva fenotypy v poměru 1:1 b) uniformní potomstvo c) shodný genotyp všech jedinců d) 50 % potomků s výskytem recesivních znaků.
61. Při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: a) shodný s AA b) shodný s aa c) mezi AA a aa d) odlišný od obou rodičů (AA, aa).
62. Při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa): a) je potomstvo uniformní b) nacházíme štěpení 1:1 c) dochází ke štěpení 1:2:1 d) nacházíme štěpení 3:1.
63. Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa): a) je genotypový štěpný poměr 1:1 b) nacházíme ve fenotypou štěpení 1:1 c) jsou potomci ve fenotypu stejní d) dochází ke štěpení 1:2:1.
64. Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu: a) objeví jedna čtvrtina heterozygotů b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci c) vyskytují pouze dominantní homozygoti d) vyskytují recesivní znaky asi v 1 % případů.
65. Kvantitativní znaky jsou obvykle: a) podmíněny malým počtem genů malého účinku b) podmíněny vyšším počten genů malého účinku c) podmíněny genem velkého účinku d) málo závislé na faktorech prostředí.
66. Příbuzenské křížení v populaci má za následek: a) změnu genových frekvencí b) vzestup počtu heterozygotů c) pokles četnosti heterozygotů d) snížení počtu recesivních homozygotů .
67. Heterosa: a) se používá ve šlechtitelství b) je značně nebezpečná pro chovy c) se uplatňuje u příbuzenských sňatků d) zvyšuje počet dominantních homozygotů.
68. Mozaika je: a) organismus tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou b) jedinec s karyotypem 45X c) buňka se dvěma jádry d) organismus, který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány.
69. Léčení osob postižených dědičnými chorobami: a) zlepšuje genofond populace b) zmenšuje frekvenci mutantních alel c) ovlivňuje positivně genotyp léčených osob d) ovlivňuje positivně fenotyp léčených osob.
70. Má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou ít děti krevní skupinu: a) 0 b) 0 a A c) 0, A, AB d) 0, A, AB, B.
71. Má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít: a) krevní skupinu 0 b) krevní skupinu B c) krevní skupinu AB d) krevní skupinu A.
72. V případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb: a) gametu nesoucí gen A i B b) gamety nesoucí gen A i a c) gametu nesoucí gen A i b d) gametu nesoucí gen a i B.
73. Vazbová skupina genů je tvořena pouze geny: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) se společnou funkcí c) původu mateřského d) se společnou regulací.
74. Při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme: a) všechno potomstvo červenooké b) bělooké samečky a červenooké samičky c) červenooké samečky a bělooké samičky d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých.
75. Při křížení heterozygotní červeooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) pouze bělooké samičky a červenooké samečky c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.
76. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) všechno potomstvo červenooké c) červenooké samečky a bělooké samičky d) bělooké samečky a červenooké samičky.
77. Chromosomové mutace: a) jsou u člověka neslučitelné se životem b) mění pouze stavbu chromosomů c) mění vždy počet chromosomů d) můžeme u člověka odhalit i před narozením.
78. Genové mutace strukturního genu: a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci b) mohou změnit více aminikyselin v peptidu c) vždy znamenají kratší peptid d) se musí projevit změnou peptidu.
79. Látky, které dovedou buněčné dělení vyvolat, jsou: a) mutageny b) cytostatika c) antibiotika d) mitogeny .
80. K replikaci jaderné DNA dochází v: a) G1 fázi b) S fázi c) G2 fázi d) G0 fázi.
81. Buněčný cyklus nazýváme období od: a) konce jedné mitózy do konce mitózy následující b) konce profáze do metafáze c) začátku G1 do začátku mitózy d) začátku G1 do konce G2.
82. V profázi mitózy se chromosom skládá: a) z jedné chromatidy b) ze 2 chromatid c) ze 3 chromatid d) za 4 chromatid.
83. Při mitóze: a) vznikají dvě geneticky rovnocenná dceřinná jádra b) vznikají dvě diploidní buňky c) vznikají dvě rovnocenné diploidní gamety d) pravidelně dochází k procesu crossing-over.
84. Při nedostatku živin v prostředí se generační doba buňky: a) nemění b) prodlužuje c) zrychluje d) zrychluje za vzniku nádorových buněk.
95. V průběhu meiózy: a) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu b) se počet chromosomů nemění c) dochází v důsledku procesu crossing-over k rekombinaci chromosomů d) dochází v důsledku procesu crossing-over k redukci počtu chromosomů.
86. Mezi stadia profáze I. meiotického dělení patří: a) leptoten b) zygoten c) pleiocén d) kolenchym.
87. Crossing-over je: a) výměna částí chromatid homologních chromosomů b) segragace chromosomů c) cílené vyčlenění genů, které zmutovaly d) proces redukce chromosomů.
88. Buněčné jádro: a) je složeno zejména z rRNA a bílkovin b) nemá vlastní membránu c) je typické pro prokaryotické buňky d) je složeno zejména z DNA a bílkovin.
89. V interfázickém jádře: a) jsou viditelné chromosomy ve světelném mikroskopu b) je porušena celistvost molekul DNA c) dochází ke zdvojení hmoty chromosomů d) je vytvořeno dělící vřeténko.
90. Mikrotubuly jsou stavební prvky: a) centriolů b) bičíků c) centromer d) vlákna dělícího vřeténka.
91. Soubor chromosomů daného druhu se nazývá: a) genotyp b) fenotyp c) karyotyp d) genofond.
92. U člověka se nevyskytují chromosomy: a) akrocentrické b) metacentrické c) telocentrické d) submetacentrické.
93. Sesterské chromatidy: a) vznikaíjí replikací b) se rozcházejí v anafázi mitózy c) se rozcházejí v anafázi I. zracího dělení meiózy d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení meiózy.
94. Heterochromosomy u člověka: a) mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví b) se značí v tělových buňkách samce YY c) určují pohlaví d) nemají centromeru.
95. V lidské bílé krvince je: a) počet chromosomů diploidní b) počet autosomů 46 c) totožný počet chromosomů jako v gametě d) aneuploidní počet chromosomů.
96. U většiny eukaryotických organismů nacházíme v tělových buňkách následující počet chromosomů: a) žádná odpověď z ostatních není správná b) n c) 3n d) 4n.
97. Heterochromosom: a) je v normální gametě přítomen pouze jeden b) je v somatické buňce přítomen 23krát c) se vyskytuje pouze v pohlavních buňkách d) bývá v každé sadě chromosomů obsažen pětkrát.
98. Mimojaderné molekuly DNA v buňkách eukaryot: a) jsou přítomny jak u buněk rostlinných tak i živočišných b) mají vesměs formu chromosomů eukaryotického typu c) nesou genetickou informaci d) představují zásobu materiálu pro tvorbu jaderné DNA.
99. Z chromosomové mapy člověka: a) můžeme určit umístění genů na jednotlivé chromosomy b) určíme i poměrnou vzdálenost genů na chromosomu c) zjistíme funkci genů na jednotlivých chromosomech d) vytváříme prostřednictvím cílené hybridologické analýzy.
100. Kdyby byl počet chromosomů v lidské buňce 69, jednalo by se o: a) polyploidii b) triploidii c) aneuploidii d) tetraploidii.
|
