biologie 2

51. V 1. filiálním generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci: a) fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní. b) stejní jako jeden z rodičů. c) lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově. d) rozdílní od sebe.

52. Různé formy jednoho a téhož genu se nazývají: a) alely. b) lokusy. c) karyotyp. d) fenotyp.

53. Je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněná párem funkčně odlišných alel, hovoříme o: a) homozygotním genotypu. b) heterozygotním genotypu. c) neuniformním jedinci. d) haploidním jedinci.

54. Jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozyogtnímu genotypu: a) hovoříme o neúplné dominanci. b) heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů. c) je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1. d) F1 jedinci nejsou uniformní.

55. Pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa): a) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní. b) je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1. c) je genotypový štěpný poměr F2 generace 3:1. d) může být fenotypový štěpný poměr v F2 generace 1:2:1.

56. Křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a): a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. b) jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičema AA. c) je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný. d) vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1.

57. Při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B): a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo. b) v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA. c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný. d) je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1.

58. Při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů: a) 1. b) 3. c) 2. d) 4.

59. Při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme: a) potomstvo se dvěma odlišnými genotypy. b) uniformní potomstvo. c) fenotypy shodné s parentální generací. d) pouze recesivní homozygoty.

60. Při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme: a) dva fenotypy v poměru 1:1. b) uniformní potomstvo. c) shodný genotyp všech jedinců. d) 50 % potomků s výskytem recesivních znaků.

61. Při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově: a) shodný s AA. b) shodný s aa. c) mezi AA a aa. d) odlišný od obou rodičů (AA, aa).

62. Při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa): a) je potomstvo uniformní. b) nacházíme štěpení 1:1. c) dochází ke štěpení 1:2:1. d) nacházíme štěpení 3:1.

63. Při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa): a) je genotypový štěpný poměr 1:1. b) nacházíme ve fenotypou štěpení 1:1. c) jsou potomci ve fenotypu stejní. d) dochází ke štěpení 1:2:1.

64. Při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu: a) objeví jedna čtvrtina heterozygotů. b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci. c) vyskytují pouze dominantní homozygoti. d) vyskytují recesivní znaky asi v 1 % případů.

65. Kvantitativní znaky jsou obvykle: a) podmíněny malým počtem genů malého účinku. b) podmíněny vyšším počten genů malého účinku. c) podmíněny genem velkého účinku. d) málo závislé na faktorech prostředí.

66. Příbuzenské křížení v populaci má za následek: a) změnu genových frekvencí. b) vzestup počtu heterozygotů. c) pokles četnosti heterozygotů. d) snížení počtu recesivních homozygotů.

67. Heterosa: a) se používá ve šlechtitelství. b) je značně nebezpečná pro chovy. c) se uplatňuje u příbuzenských sňatků. d) zvyšuje počet dominantních homozygotů.

68. Mozaika je: a) organismus tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou. b) jedinec s karyotypem 45X. c) buňka se dvěma jádry. d) organismus, který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány.

69. Léčení osob postižených dědičnými chorobami: a) zlepšuje genofond populace. b) zmenšuje frekvenci mutantních alel. c) ovlivňuje positivně genotyp léčených osob. d) ovlivňuje positivně fenotyp léčených osob.

70. Má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou ít děti krevní skupinu: a) 0. b) 0 a A. c) 0, A, AB. d) 0, A, AB, B.

71. Má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít: a) krevní skupinu 0. b) krevní skupinu B. c) krevní skupinu AB. d) krevní skupinu A.

72. V případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb: a) gametu nesoucí gen A i B. b) gamety nesoucí gen A i a. c) gametu nesoucí gen A i b. d) gametu nesoucí gen a i B.

73. Vazbová skupina genů je tvořena pouze geny: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) se společnou funkcí. c) původu mateřského. d) se společnou regulací.

74. Při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme: a) všechno potomstvo červenooké. b) bělooké samečky a červenooké samičky. c) červenooké samečky a bělooké samičky. d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých.

75. Při křížení heterozygotní červeooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) pouze bělooké samičky a červenooké samečky. c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky. d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví.

76. Při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) všechno potomstvo červenooké. c) červenooké samečky a bělooké samičky. d) bělooké samečky a červenooké samičky.

77. Chromosomové mutace: a) jsou u člověka neslučitelné se životem. b) mění pouze stavbu chromosomů. c) mění vždy počet chromosomů. d) můžeme u člověka odhalit i před narozením.

78. Genové mutace strukturního genu: a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci. b) mohou změnit více aminikyselin v peptidu. c) vždy znamenají kratší peptid. d) se musí projevit změnou peptidu.

79. Látky, které dovedou buněčné dělení vyvolat, jsou: a) mutageny. b) cytostatika. c) antibiotika. d) mitogeny.

80. K replikaci jaderné DNA dochází v: a) G1 fázi. b) S fázi. c) G2 fázi. d) G0 fázi.

81. Buněčný cyklus nazýváme období od: a) konce jedné mitózy do konce mitózy následující. b) konce profáze do metafáze. c) začátku G1 do začátku mitózy. d) začátku G1 do konce G2.

82. V profázi mitózy se chromosom skládá: a) z jedné chromatidy. b) ze 2 chromatid. c) ze 3 chromatid. d) za 4 chromatid.

83. Při mitóze: a) vznikají dvě geneticky rovnocenná dceřinná jádra. b) vznikají dvě diploidní buňky. c) vznikají dvě rovnocenné diploidní gamety. d) pravidelně dochází k procesu crossing-over.

84. Při nedostatku živin v prostředí se generační doba buňky: a) nemění. b) prodlužuje. c) zrychluje. d) zrychluje za vzniku nádorových buněk.

95. V průběhu meiózy: a) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu. b) se počet chromosomů nemění. c) dochází v důsledku procesu crossing-over k rekombinaci chromosomů. d) dochází v důsledku procesu crossing-over k redukci počtu chromosomů.

86. Mezi stadia profáze I. meiotického dělení patří: a) leptoten. b) zygoten. c) pleiocén. d) kolenchym.

87. Crossing-over je: a) výměna částí chromatid homologních chromosomů. b) segragace chromosomů. c) cílené vyčlenění genů, které zmutovaly. d) proces redukce chromosomů.

88. Buněčné jádro: a) je složeno zejména z rRNA a bílkovin. b) nemá vlastní membránu. c) je typické pro prokaryotické buňky. d) je složeno zejména z DNA a bílkovin.

89. V interfázickém jádře: a) jsou viditelné chromosomy ve světelném mikroskopu. b) je porušena celistvost molekul DNA. c) dochází ke zdvojení hmoty chromosomů. d) je vytvořeno dělící vřeténko.

90. Mikrotubuly jsou stavební prvky: a) centriolů. b) bičíků. c) centromer. d) vlákna dělícího vřeténka.

91. Soubor chromosomů daného druhu se nazývá: a) genotyp. b) fenotyp. c) karyotyp. d) genofond.

92. U člověka se nevyskytují chromosomy: a) akrocentrické. b) metacentrické. c) telocentrické. d) submetacentrické.

93. Sesterské chromatidy: a) vznikaíjí replikací. b) se rozcházejí v anafázi mitózy. c) se rozcházejí v anafázi I. zracího dělení meiózy. d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení meiózy.

94. Heterochromosomy u člověka: a) mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví. b) se značí v tělových buňkách samce YY. c) určují pohlaví. d) nemají centromeru.

95. V lidské bílé krvince je: a) počet chromosomů diploidní. b) počet autosomů 46. c) totožný počet chromosomů jako v gametě. d) aneuploidní počet chromosomů.

96. U většiny eukaryotických organismů nacházíme v tělových buňkách následující počet chromosomů: a) žádná odpověď z ostatních není správná. b) n. c) 3n. d) 4n.

97. Heterochromosom: a) je v normální gametě přítomen pouze jeden. b) je v somatické buňce přítomen 23krát. c) se vyskytuje pouze v pohlavních buňkách. d) bývá v každé sadě chromosomů obsažen pětkrát.

98. Mimojaderné molekuly DNA v buňkách eukaryot: a) jsou přítomny jak u buněk rostlinných tak i živočišných. b) mají vesměs formu chromosomů eukaryotického typu. c) nesou genetickou informaci. d) představují zásobu materiálu pro tvorbu jaderné DNA.

99. Z chromosomové mapy člověka: a) můžeme určit umístění genů na jednotlivé chromosomy. b) určíme i poměrnou vzdálenost genů na chromosomu. c) zjistíme funkci genů na jednotlivých chromosomech. d) vytváříme prostřednictvím cílené hybridologické analýzy.

100. Kdyby byl počet chromosomů v lidské buňce 69, jednalo by se o: a) polyploidii. b) triploidii. c) aneuploidii. d) tetraploidii.