101. U dědičnosti, kdy je gen vázán na X chromosom, jsou jedinci s chromosomy XY: a) žádná z uvedených možností naní správná b) dominantní homozygoti c) heterozygoti d) recesivní homozygoti.
102. Mitóza se sestává z těchto fází: a) S fáze, G0, G1 a M fáze b) profáze, metafáze, anafáze a telofáze anafáze 1, telofáze I, interkinesis diplotene, pachytene, zygotene, leptotene.
103. Centromera na chromosomu má za úkol: a) undržet integritu jednotlivých chromosomů b) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v metafázi c) určit místo, které odděluje polovinu jeho genetické informace d) zabránit mitóze .
104. Pod pojmem chromatin jsou zahrnuty: a) jaderné obaly b) nukleové kyseliny a proteiny c) DNA, RNA a komplex proteinů d) proteiny obalující RNA chromosomů.
105. Profáze meiózy 1 sestává z těchto stádií: a) profáze 1, metafáze I, anafáze 1, telofáze 1 b) leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakineze c) profáze I, metafáze I, anafáze I (telofáze I je identická s profází II) d) leptotene, zygotene, kiatene, duotene.
106. Centriol je: a) mikrotubulární struktura b) část chromosomu c) důležitá při buněčném dělení d) žádná odpověď z ostatních není správná.
107. Pro mitózu platí: a) dělící vřeténko se začíná formovat v anafázi b) jadérko mizí v profázi c) interfáze nastává po skončení telofáze a končí se začátkem profáze d) jaderná membrána mizí v době telofázi.
108. Dlouhá ramena chromosomů označujeme písmenem: a) d b) q c) p d) l.
109. Downův syndrom: a) nemocní s tímto syndromem mají obvykle 47 chromosomů b) pravděpodobnost postižení se zvyšuje s věkem matky c) je způsoben trisomií chromosomu 21 d) vzniká s četností 1:10 živě narozených dětí.
110. Který/é kolektiv/y výzkumných pracovníků podal/y průkaz DNA jako nositele genetické informace: a) Griffith a spolupracovníci b) Avery a spolupracovníci c) Watson a Crick d) Hershey a Chase.
111. Genetická informace: a) je zapsána v molekulách nukleových kyselin b) je zapsána v molekulách bílkovin c) umožňuje buňce realizaci určitého znaku d) je zapsána podle biologicky téměř univerzálního klíče - genetického kódu.
112. Specifická primární struktura molekul DNA: a) zůstává nezměněna po celý život buňky b) je v dceřinných buňkách totožná s buňkou mateřskou c) se v průběhu buněčného cyklu zdvojuje - replikuje d) určuje, jaké budou morfologické a funkční znaky celého mnohobuněčného organismu.
113. Dceřinné tělové buňky organismu obsahují: a) ve srovnání s mateřskou buňkou haploidní sadu všech genů b) polovinu všech genů rodičovských gamet c) zdvojenou - replikovanou genetickou informaci buňky mateřské d) nezměněné genetické informace buňky mateřské.
114. DNA: a) je tyickým biopolymerem b) je téměř univerzálně látkovým nosičem genetických informací c) není signálem genetické informace RNA-virů d) je dobře rozpustná ve vodě.
115. Které z následujících tvrzení je správné pro eukaryotickou DNA: a) veškeré DNA kóduje proteiny b) různé oblasti DNA jsou transkribovány v různých buněčných typech c) množství DNA je proporcionelní k vývojovému stupni organismu d) žádné tvrzení není správné.
116. Které tvrzení platí pro dvouřetězcovou DNA: a) oba řetězce jsou spolu spojeny fosfodiesterickými vazbami b) vodíkové můstky spojují purin-purin, pyrimidin-pyrimidin c) vždy obsahuje stejné množství adeninových a guaninových bází d) replikuje se semikonzervativním způsobem.
117. DNA obsahuje: a) dvouřetězce nukleotidů párované kovalentními vazbami b) dusíkaté báze párované vodíkovými můstky c) paralelní řetězce bílkovin nesoucí shodnou genetickou informaci d) nukleotidy adenin, cytosin, guanin a uracil.
118. V nukleových kyselinách jsou běžné následující komplementární dvojice bází: a) A-T b) T-U c) G-C d) A-C.
119. Thymin se v DNA páruje: a) s adeninem b) s cytosinem c) s guaninem d) s uracilem.
120. K replikace DNA v živočišné buňce dochází: a) v jádře a mitochondriích b) v jádře a chloroplastech c) v cytoplasmě d) v lyzosomech.
121. Při replikaci DNA: a) se uplatňuje enzym DNA-polymeráza b) se uplatňuje komplementarita bází c) dochází ke zdvojení molekuly DNA d) se páruje adenin s guaninem.
122. Replikace DNA zajišťuje: a) identitu přenosu informace pomocí pořadí nukleotidů b) zdvojování molekuly DNA c) vznik gamet d) identitu genetické informace v dceřinných buňkách.
123. Při replikaci dvouvláknové DNA slouží jako matrice: a) obě oddělená vlákna původní molekuly DNA b) pouze jedno vlákno původní molekuly DNA c) DNA polymeráza d) vlákno RNA.
124. Funkčním přepisem strukturních genů je: a) tRNA b) mRNA c) rRNA d) cDNA.
125. Průběh transkripce je závislý na působení: a) DNA-polymeráz b) RNA-polymeráz c) N-acetyl-d-galaktosamin transferázy d) aminoacil-tRNA-syntetázy.
126. Transkripcí rozumíme přepis genetické informace z: a) mRNA do peptidu b) DNA do DNA c) DNA do mRNA tRNA do peptidu.
127. Transkripce: a) je zprostředkována reverzní transkriptázou b) postupuje po kódujícím (sense) řetězci ve směru od 5k' 3' c) na stejném genu může probíhat odlišně v různých tkáních d) vede k produkci identické molekuly DNA.
128. Při transkripci je k DNA bázi A komplementární v mRNA: a) U b) T c) A d) C.
129. Mediátorová RNA (mRNA): a) se aktivně uplatňuje v transkripci b) vzniká translací c) se replikuje v anafázi d) se aktivně uplatňuje při proteosyntéze .
130. Ribosomální RNA (rRNA) vzniká: a) transkripcí b) translací c) replikací d) proteosyntézou.
131. rRNA se syntetizuje: a) v endoplasmatickém retikulu b) v ribosomech c) v cytoplazmě d) v jadérku, které je uloženo v jádře.
132. Transferová RNA (tRNA): a) se aktivně uplatňuje při čtení informace zapsané do mRNA b) se přepisuje v ribosomech c) vzniká replikací d) je iniciačních faktorem reversní transkripce.
133. Minoritní dusíkaté báze se nejčastěji vyskytují v: a) tRNA b) mRNA c) rRNA d) DNA.
134. Translace je proces: a) překládání informace uložené v mRNA do pořadí aminokyselin vznikající bílkoviny b) přepisu mRNA do pořadí aminokyselin vznikajícího polypeptidového řetězce c) překládání informace uložené v mRNA do pořadí dusíkatých bází v rRNA d) přepisu strukturních genů do mediátorové RNA.
135. Translací rozumíme překlad genetické informace z: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) DNA do mRNA c) DNA do rRNA d) peptidu do tRNA.
136. Transferová RNA (tRNA) se aktivně uplatňuje při: a) translaci b) transkripci c) replikaci d) proteosyntéze .
137. Úsek určitého genu má sled nukleotidů ...ATGCGCCGCTCAAGACTT...: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) pořadí nukleotidů v mRNA, která vznikla jeho transkripcí je ATGCGCCGCTCAAGACTT c) jeho transkripce a translace povede ke vzniku polypeptidu a 6 aminokyselinách d) pořadí dusíkatých bází v jeho tRNA transkriptu je TACGCGGCGAGTTCTGAA.
138. Peptidový řetězec o 666 aminokyselinách je: a) zakódován v sekvenci o 222 tripletech nukleotidů b) kódován strukturním genem o sekvenci 666 nukleotidů c) kódován sekvencí, jejích příslušná dvouřetězcová DNA má molekulovou hmotnost asi 3,3x10 na 5 d) žádná z uvedených alternativ není správná.
139. Vyštěpování intronů: a) umožňuje větší variabilitu syntézy proteinů b) je typické pro cytoplasmatickou DNA c) probíhá před transkripcí d) probíhá po translaci.
140. Exony jsou: a) kódující sekvence genu b) příkladem DNA, která nemá genovou funkci c) z primárního transkriptu (pre-mRNA) strukturních genů velmi přesně vystřiženy d) nejen transkribovány, ale i překládány .
141. Jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé: a) jen asi 7 % až 28 % jaderné DNA v savčích buňkách je přepisováno do RNA (všech typů) b) 93 % až 99 % savčí genomové DNA funguje jako geny c) v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů d) část jaderné DNA má funkce regulačních genů, užívá se též termínu regulační (signální) sekvence.
142. Kodon: a) je trojice nukleotidů v DNA a (po transkripci) v mRNA b) specifikuje v primární struktuře DNA peptidové zařazení tří sousedních aminokyselin c) tvoří čtveřice dusíkatých bází (T, resp. U, dále A, C a G) d) je jednotkou genetického kódu.
143. Počet různých kodonů je: a) 4 b) 16 c) 32 d) 64.
144. Genetický kód: a) určuje syntézu proteinu b) je degenerovaný c) kóduje 64 aminokyselin d) je čten v tripletech .
145. Kodon UUU kóduje aminokyselinu fenylalanin u člověka, drosofily, kukuřice, E. coli a ředkvičky. To dokládá, že genetický kód je: a) degenerovaný b) nepřesahující c) universální d) nespecifický.
146. Které tvrzení nejlépe charakterizuje genetický kód: a) je identický pro syntézu proteinů v jádře i mitochondriích b) je překládán do aminokyselinových sekvencí pomocí RNA polymerasy c) počet kodonů a aminokyselin si odpovídá d) je tvořen triplety o třech nukleotidových bazích.
147. Iniciační kodon molekuly mRNA je v buňkách eukaryot: a) AUG b) GUG c) GGU d) ACA.
148. Jestliže se do místa A na ribosomu posune kodon UUU mRNA, bude se s ní komplentárně párovat tRNA s antikodonem: a) UUU b) AAA c) TTT d) GGG.
149. Modifikace a adaptace: a) se řídí pravidly mendelismu b) se týkají jen fenotypu buněk, orgánů či organismů, do jejich genotypů nezasahují c) jsou určeny polygenně d) jejich podstatou jsou vždy mutace; vlivem těchto mutací proběhnou v síti alternativních metabolických dějů je některé.
150. Při mutaci, kde je zaměřen v DNA jeden nukleotid jiným: a) může být zařazen do polypeptidu jiná aminokyselina b) může být zařazena do polypeptidu stejná aminokyselina c) může být syntéza polypeptidu ukončena d) mohou být zařazeny do polypeptidu dvě aminokyseliny.
|
