301. Embryonální indukce: a) je vzájemné působení různých částí vyvíjejícího se zárodku na sebe b) vzájemné působení dvojčat na sebe c) závisí na aktivaci membránových a jaderných receptorů d) vzájemné působení plodu a matky.
302. Homeotické geny: a) jsou geny dávané do souvislosti s nádorovým bujením b) u člověka stabilizují počty čtyř hlavních typů buněk v periferní krvi c) jsou u člověka soustředěny do čtyř homeoboxů d) hrají významnou roli v embryonálním vývoji (ontogenetickém) mnohobuněčných živočichů.
303. Neurální indukce: a) závisí na aktivitě hřbetního mesodermu b) je řízena maternálními mRNA c) vyvolá vychlípení ektodermu a vznik podélných lišt d) následně ovlivňuje přeměnu ektodermu na rohovku.
304. S lokomocí živočichů na rozdíl od rostlin souvisí: a) velká intenzita anabolických dějů b) velká intenzita katabolických dějů c) snížená schopnost autotrofního způsobu výživy d) zvýšená schopnost autotrofního způsobu výživy.
305. Závislost intenzity metabolismu na velikosti těa u živočichů se projevuje tak, že: a) menší živočichové mají relativně pomalejší růst b) větší živočichové mají metabolismus relativně vyšší než živočichové menší c) menší živočichové mají relativně nižší spotřebu potravy d) menší živočichové mají metabolismus relativně vyšší než živočichové větší.
306. U býložravců je střevo v poměru k délce těla: a) kratší než u masožravců b) delší než u masožravců c) přibližně ve stejném poměru jako u masožravců d) přibližně ve stejném poměru jako u člověka.
307. Přímý zdroj energie pro svalový stah představuje: a) glukóza b) mastné kyseliny c) ATP d) kyselina mléčná.
308. Mimo mitochondrie může buňku uvolňovat energii pouze: a) z fosfátových vazeb ATP b) ze sacharidů c) z tuků d) z cyklického AMP.
309. Celulóza je: a) polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk b) polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny živočišných buněk c) fosfolipid tvořící hlavní součást buněčných stěn rostlinných buněk d) glykovaný protein, který tvoří hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk.
310. Dusíkatým produktem metabolismu bílkovin je u: a) některých vodních živočichů amoniak b) hmyzu, plazů a ptáků kyselina močová c) savců močovina d) člověka urea.
311. Dělení rozpadem u prvoků: a) se nazývá polytomie b) může být příkladem nepohlavního rozmnožování c) může dát vznik i gametám d) probíhá např. u výtrusovců.
312. Při malém množství rezervních látek ve vajíčku obvykle (vyjma savců): a) bývá vajíček mnoho b) je vývoj zárodku dlouhý c) mezi dospělou formu a zárodek je vloženo larvální stadium d) vzniká dospělý jedinec nepřímým vývojem .
313. Mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří: a) výstelka obou konců trávicí trubice b) pokožka c) vzdušnice hmyzu d) nervový systém.
314. Mezi orgány a tkáně entodermálního původu patří: a) výstelka trávicí trubice b) játra c) cévy d) vlasy.
315. Žábry jsou: a) trubicovité větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou b) soustava cév vodních živočichů c) kostěné prokrvené labyrinty na rozšířeném žaberním oblouku d) prokrvené, obvykle hojně zřasené vychlípeniny kůže, umístěny na různých částech těla.
316. Otevřená cévní soustava se nachází u: a) měkkýšů b) kroužkovců b) členovců d) láčkovců.
317. Pronephros (předledviny) jsou vytvořeny u: a) larev sliznatek b) larev hmyzu c) larev obojživelníků d) embryí vyšších obratlovců.
318. Jako primární pohlavní znak označujeme: a) přítomnost vlastních pohlavních orgánů b) pohlavní dimorfismus c) u mužů vousy d) dělohu.
319. Diaphragma se vyskytuje u: a) savců b) krokodýlů c) ryb d) obojživelníků.
320. Onkogenní transformaci hostitelské buňky může vyvolat: a) lytický cklus některých DNA a RNA virů b) virogenní cyklus některých virů c) onkovirus d) retrovirus.
321. Apotóza: a) vzniká vždy po poškození mitochondriální DNA kyslíkovými radikály b) je řízena genetickým programem c) se uplatňuje zejména během vývoje zárodku d) je typická pro buňky imunitního systému.
322. Nucleolus je buněčná organela, která se nechází: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) v cytoplazmě, je složen z proteinů a DNA c) v cytoplazmě, je složen z proteinů, DNA a RNA d) v jádře, je složen z proteinů a DNA.
323. Mezi semiautonomní organely řadíme: a) Golgiho aparát b) ribosomy c) mitochondrie d) plastidy.
324. Glykokalyx: a) se nachází na vnitřní straně plasmatické membrány b) je vrstva ochranných glykoproteinů c) je tvořena celulózovými mikrofibrilami d) se skládá z mikrosomů.
325. Golgiho aparát je místem: a) syntézy bílkovin b) syntézy materiálu buněčných stěn c) postsyntetické úpravy bílkovin d) aerobní fosforylace.
326. Mezi vezikulární útvary buňky řadíme: a) váčky vznikající z endoplasmatického retikula a Golgiho útvaru b) lyzosomy c) mitochondrie d) vakuoly.
327. Semiautomnomní organely: a) mají obal tvořený jednou membránou b) probíhá v nich energetický metabolismus c) obsahují Golgiho aparát d) obsahují inkluze .
328. Řetězce mastných kyselin molekul fosfolipidů buněčné membrány (hydrofobní části molekul) směřují: a) k sobě, dovnitř dvojvrstvy b) od sebe, vně dvojvrstvy c) jsou odděleny souvislou vrstvou bílkovin d) do okolního vodného prostředí.
329. Mikrotubuly jsou stavební prvky: a) centriolů b) bičíků c) centromer d) vlákna dělícího vřeténka.
330. Příjem a výdej látek živočišné buňky: a) reguluje plazmatická membrána b) reguluje buněčná stěna a plazmatická membrána c) závisí na koncentračním spádu d) se uskutečňuje poue endocytózou.
331. Rychlost difúze přes plazmatickou membránu závisí: a) na množství energie b) na aktivitě transportních proteinů c) na koncetračním pádu d) na enzymatické aktivitě membrány.
332. Transport látek pomocí přenašečů se na membráně uskutečňuje: a) v závislosti na koncentračním spádu b) prostřednictvím fosfolipidů c) prostřednictvím bílkovin d) prostřednictvím glykolipidů.
333. Endocytóza je: a) aktivní příjem látek buňkou b) pasivní příjem látek buňkou c) zprostředkována endozomem d) zprostředkována membránovými receptory.
334. Schopnost fagocytózy mají: a) leukocyty b) erytrocyty c) monocyty b) buňky epidermis.
335. Pohlcování větších částic buňkou: a) se nazývá pinocytóza b) se nazývá fagocytóza c) je jdením z mechanismů obrany organismu proti bakteriální infekci d) vede ke vzniku fagozomu.
336. Látky s mimobuněčnou funkcí mohou být z buňky vylučovány: a) pomocí exocytózových měchýřků b) plasmoptýzou c) plynule bez tvorby sekrečních váčků d) kanálky v plazmatické membráně.
337. K osmotické lýze živočišné buňky dochází: a) žádná z uvedených alternativ není správná b) v isotonickém prostředí c) v hypertonickém prostředí d) v prostředí s větší koncentrací osmoticky aktivních částic .
338. rostlinná buňka v hypotonickém roztoku: a) se morfologicky nemění b) zvyšuje turgor c) podléhí plasmolýze d) se svrašťuje.
339. K plasmolýze dochází jsou-li buňky: a) živočišné v hypotonickém roztoku b) rostlinné v hypotonickém roztoku c) živočišné v hypertonickém roztoku d) rostlinné v hypertonickém roztoku.
340. Jako Brownův pohyb se označuje: a) pohyb organismů pomocí bičíků a řasinek b) amoeboidní pohyb buněk c) pohyb drobných částic způsobený nárazy molekul d) pohyb uskutečňovaný interakcí aktinových a myozinových vláken.
341. Vložíme-li živočišnou buňku do hypotonického roztoku dojde především k difúzi: a) vody do buňky b) vody z buňky c) osmoticky aktivních částic do buňky d) osmotických částic z buňky.
342. Osmotická hodnota rostlinné buňky je dána: a) koncentrací osmoticky aktivních látek ve vakuolách b) turgorem c) množstvím iontů H+ d) kořenovým vztlakem.
343. Při endergonických reakcích: a) se spotřebovává volná energie b) se uvolňuje volná energie c) se spotřebovává teplo d) nedochází k přeměně látek.
344. Autotrofní způsob získávání energie: a) je nezávislý na organických produktech jiných organismů b) závisí na organických produktech jiných organismů c) závisí pouze na množství kyslíku v okolí d) závisí na množství glukózy v okolí.
345. Uvolněná energie se v buňce ukládá: a) v ATP b) v AMP c) v adenosinu d) v GDP.
346. Enzymy aerobní glykolýzy jsou: a) uloženy volně v cytoplazmě b) vázány na mitochondrie c) vázány na endoplasmatické retikulum d) vázány v buněčné membráně.
347. Chemická oxidace obecně je: a) odebrání elektronu látce často spolu s protonem b) hydrogenace organických sloučenin c) přijímání elektronů s protony d) přijímání atomů vodíku.
348. Oxidativní fosforylace je proces: a) na kterém se podílejí mitochondrie b) anaerobní oxidace organických látek a fosforylace ADP c) aerobní oxidace organických látek a fosforylace ADP d) dekarboxylace kyseliny pyrohroznové.
349. cAMP: a) je molekula, která se uplatní pouze při hormonální regulaci b) je univerzální regulační molekula c) vzniká působením adenylylcyklázy na ADP d) aktivuje tvorbu hormonů v endokrinních žlázách.
350. Buňka v klidu je uvnitř oproti venku nabita: a) vždy stejně jako vně, tedy kladně nebo záporně b) kladně c) obě strany jsou nabity kladně d) záporně.
|
