538. Paraziti: získávají organické látky z živých organismů získávají organické látky z mrtvých organismů většinou zabíjejí hostitele napadají jedince téhož druhu.
539. Nitrobuněčné trávení se vyskytuje: u jednobuněčných živočichů u kroužkovců u členovců u strunatců.
540. Klky a mikroklky střeva se vyvinuly u: obratlovců členovců měkkýšů ploštěnců.
541. Význam klků a mikroklků spočívá v tom, že: umožňují rychlý průchod potravy střevem v nich probíhá nitrobuněčné trávení napomáhají vstřebávání živin zvětšují vstřebávací povrch střeva.
542. Hepatopankreas se vyskytuje u: u ptáků měkkýšů vačnatců u kroužkovců.
543. Respirační kvocient je poměr mezi: množstvím vzduchu při maximálním vdechu a výdechu množstvím přijatého CO2 a vydaného O2 množstvím vydaného CO2 a přijatého O2 množství vzduchu při vdechu a výdechu v klidu.
544. Při svalové práci na "kyslíkový dluh": se oxiduje glukóza na kyselinu mléčnou se glukóza oxiduje na CO2 a H2O se oxidují tuky na CO2 a H2O se oxiduje glykogen na kyselinu máselnou.
545. Bazální metabolismus je: nejmenší množství energie potřebné k udržení života za přesně definovaných podmínek výdej energie pro přijetí potravy výdej energie při námaze množství energie potřebné pro přeměnu tuků.
546. Mezi ektotermní živočichy patří: bezobratlí živočichové živočichové s proměnlivou teplotou těla ptáci netopýři.
547. U endotermních živočichů: je tělesná teplota udržována mechanismy termoregulace může teplota těla v průběhu dne kolísat je tělesná teplota udržována na určité výši nezávisle na změnách teploty okolí může teplota ovlivnit změnu chování.
548. Teplotní jádro savců tvoří: vnitřní orgány a část hlubokých svalů periferní cévy kůže srst.
549. Rovnováha mezi výdejem teplota z těla a tvorbou tepla uvnitř těla se uskutečňuje mimo jiné: změnou prokrvení kůže svalovým třesem působením hormonů štítné žlázy zvýšeným metabolismem v hnědém tuku.
550. Termoregulace: udržuje rovnováhu mezi tvorbou tepla uvnitř a výdejem tepla z těla udržuje stálou tělesnou teplotu v průběhu dne udržuje stálou tělesnou teplotu v průběhu menstruačního cyklu žen při snížení teploty okolního prostředí aktivuje produkci tepla ve svalech nebo v hnědém tuku.
551. Vzdušnice: fungují bez oběhové soustavy fungují v součinnosti s oběhovou soustavou zajišťují příjem kyslíku, ale ne jeho přenos k orgánům jsou pomocným dýchacím orgánem u ptáků.
552. Hemolymfa se vyskytuje u: obratlovců kroužkovců měkkýšů ostnokožců.
553. Bezjaderné erytrocyty nacházíme u: ryb ptáků savců plazů.
554. Okysličená krev se u savců nachází: ve všech tepnách v pravé komoře v plicnici v levé předsíni srdce.
555. Odkysličená krev se u savců nachází: v plicnici v plicních žilách v levé komoře srdce ve všech žilách.
556. Protonefridie (plaménkové buňky): se poprvé objevují u žahavců nalézáme u kroužkovců se poprvé objevují u ploštěnců nalézáme u měkkýšů.
557. Do střeva vyúsťují: Malpighiho žlázy protonefridie nefridie tykadlové žlázy.
558. V kanálcích vylučovacích orgánů obratlovců je tekutina: z níž se nazpět vstřebávají některé látky která se dále sytí bílkovinami která se dále ředí vodou a je vyloučena jako moč do níž se postupně aktivně filtruje glukóza a pasivně (osmoticky) též voda.
559. Hormonální regulace: se poprvé objevuje u obratlovců se uplatňuje již u bezobratlých je u bezobratlých nahrazena nervovou regulací žádná z uvedených alternativ není správná.
560. Štítná žláza se poprvé objevuje: u ptáků a savců u obojživelníků u plazů u ryb.
561. Páry ganglií spojené příčně i podélně tvoří nervovou soustavu: žebříčkovou kruhovou difúzní trubicovou.
562. Fotoreceptory můžeme v živočišné říši nalézt: soustředěné ve statocystě, např. u korýšů roztroušené v pokožce roztroušené na vousech okolo úst, např. u ryb v postranní čáře u ryb.
563. Zrakovým orgánem jsou: u členovců složené oči u hlavonožců miskovité oči u kroužkovců komorové oči v larválním stádiu hmyzu složené oči.
564. Zrakovým orgánem jsou: u členovců složené oči u hlavonožců komorové oči u kroužkovců miskovité oči u měkkýšů teleskopické oči.
565. Morfologickou a funkční jednotkou hladkého svalu je: buněčné syncitium mnohojaderné svalové vlákno svalový snopec svalové vlákno tvořené jednou buňkou.
566. Zárodečné obaly a plodová voda se poprvé v evoluci vyvinuly: u obojživelníků u plazů u ptáků u savců.
567. Energetická autonomie jednobuněčných organismů znamená, že všechnu energii, kterou spotřebují, uvolňují samy v metabolismu některé děje, např. pohyb mohou vykonávat bez spotřeby energie mohou bez spotřeby energie vykonávat např. transport látek některé děje, např. tvorba bílkovin, jsou energeticky nenáročné.
568. Heterotrofní buňky: získávají energii pouze anabolismem jsou buňky většiny bakterií, hub a živočichů jsou buňky zelených rostlin využívají energii organických sloučenin.
569. Na oxidačně redukčních reakcích je založen metabolismus: jak aerobní tak anaerobní pouze aerobní pouze anaerobní pouze u živočichů.
570. Aerobní děje: jsou vlastní pouze živočichům v podstatě znamenají získávání energie dýcháním jsou vlastní pouze rostlinám jsou typické pro všechny bakterie.
571. Alkoholové kvašení: probíhá v anaerobních podmínkách probíhá v aerobních podmínkách je zpracování alkoholu kvasinkami je proces, při němž vzniká CO2.
572. Při alkoholickém kvašení: kyselina pyrohroznová vzniká dekarboxylací acetaldehydu acetaldehyd vzniká redukcí alkoholu vzniká z kyseliny pyrohroznové dekarboxylací acetaldehyd CH3CHO vzniká z CH3CH2OH.
573. Rozdíl mezi dýcháním a fotosyntézou je v tom, že: při fotosyntéze se energie spotřebovává, při dýchání uvolňuje při dýchání se O2 uvolňuje a energie spotřebovává při fotosyntéze se energie uvolňuje, při dýchání spotřebuje při fotosyntéze vznikají z CO2 anorganické látky.
574. Soustava přenašečů při cyklické fotofosforylaci: přenáší elektrony ve směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu přenáší elektrony proti směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu pomáhá vytvářet O2 z H2O spotřebovává jednoduché organické látky.
575. Ze srovnání potravy rostlinného a živočišného původu vyplývá, že: živočišná potrava má vyšší obsah glycidů živočišná potrava má vyšší obsah živin, hlavně bílkovin živočišná potrava je hůř stravitelná rostlinná potrava má jako charakteristickou složku celulózu.
576. Krvomíza (hemolymfa): obsahuje chemoproteiny (např. hemoglobin a hemocyanin) přenáší kyslík u létavého hmyzu obsahuje méně anorganických látek než hydrolymfa se vyskytuje u ploštěnců a ostnokožců.
577. V oběhové soustavě otevřené: je oběh hemolymfy poměrně pomalý se u vodních korýšů hemolymfa nejdříve soustřeďuje do žaber, odtud přichází do srdce se hemolymfa proudící od srdce vylévá do prostorů mezi orgány jsou žíly často velmi krátké nebo chybějí.
578. Hemocyanin obsahuje v molekule: železo měď zinek kobalt.
579. Kašovitou moč s krystalky kyseliny močové a jejich solí vylučují: ryby hlavonožci suchozemští vejcorodí živočichové mořské houby a žahavci.
580. Kašovitou moč s krystalky kyseliny močové a jejich solí vylučují: plazi ptáci hmyz ryby.
581. Tělní tekutina sladkovodních živočichů je ve vztahu k osmotickému tlaku a iontovému složení mořské vody roztokem: hypotonickým hypertonickým izotonickým přesyceným.
582. Tělní tekutina sladkovodních živočichů je ve vztahu k sladké vodě roztokem: přesyceným hypotonickým izotonickým hypertonickým.
583. U suchozemských živočichů je definitivní moč ve srovnání s tělními tekutinami roztokem: odpovídajícím 0,9% roztoku NaCl hypotonickým izotonickým hypertonickým.
584. Vylučovacím orgánem jsou u: ploštěnců protonefridie hmyzu metanefridie kroužkovců malpighické žlázy korýšů nefrony.
585. Vylučovacím orgánem ploštěnců jsou: metanefridie malpighické žlázky protonefridie žádná z uvedených alternativ není správná.
586. Nefrony: vytvářejí moč filtrací, sekrecí a zpětnou resorpcí jsou tam, kde není vyvinut coelom, na vnitřním konci otevřeny do zadní části střeva jsou vylučovacím orgánem ryb jsou vylučovacím orgánem kopinatce.
587. Plaménkové buňky: jsou základem protonefridií nacházíme u tasemnic nacházíme u žebernatců nacházíme u ploštěnců.
588. Specializované smyslové orgány, např. orgány rovnováhy jsou u bezobratlých: tvořeny kostěným a blanitým labyrintem tvořeny kostěným labyrintem tvořeny statocystou dosud nevytvořeny.
589. U komorového oka tvoří světlolomný aparát vždy: duhovka sítnice rohovka a čočka tyčinky a čípky na sítnici.
590. Polyembryonie: je rozdělení, rýhujícího se vajíčka živočichů na dvě nebo více buněk, které se vyvinou v samostatné jedince je příkladem pohlavního rozmnožování u prvoků vede ke vzniku různopohlavních dvojčat člověka je základem vzniku všech dvojčat člověka.
591. Při pohlavním rozmnožování: splývají dvě zygoty splývají dvě gamety v zygotu obvykle vznikají z vajíčka a dvou spermií 2 zygoty mohou z jedné zygoty vzniknout dvě embrya.
592. Gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování: mají haploidní počet chromosomů vznikají v gonádách několikanásobným redukčním dělením somatických buněk mají diploidní počet chromosomů mají všechny stejnou genetickou výbavu.
593. Partenogeneze je: způsob rozmnožování vyskytující se často u parazitických organismů tzv. haploidní u mšic, perloočky a hlístů tzv. diploidní u trubců a roztočů vývoj vajíčka bez vniknutí spermie.
594. Rodozměna (metageneza): je střídání pohlavní a nepohlavní generace nastává pouze u rostlin je sekundární jev u bičíkovců a výtrusovců je primární jev u mnohobuněčných živočichů.
595. Při metagenezi žahavců: je pohlavní generací polyp je střídáno pohlavní rozmnožování s nepohlavním je nepohlavní generací medúza se volně plovoucí larva tvoří z polypa.
596. Při metagenezi žahavců: žádná z uvedených alternativ není správná z oplozeného vajíčka pohyblivé (plovoucí) generace vzniklá larva planula vzniká pohyblivá generace medúz nepohlavně z přisedlé generace polypů příčným dělením nebo pučením se z polypa tvoří volně plovoucí larva.
597. Z hlediska vývoje značíme jako: monofyletické taxony prvoky polyfyletické taxony ptáky a savce monofyletické taxony ptáky a savce polyfyletické taxony plazy a ptáky.
598. Homologické znaky (orgány) mají: stejný fylogenetický původ, ale funkce může být odlišná různý fylogenetický původ, ale funkce je stejná stejný fylogenetický původ i funkci stejný fylogenetický původ, ale funkce musí být odlišná.
599. Analogické znaky: mají různý původ, ale plní stejnou funkci u různých taxonů jsou např. podobné chemické složení cytochromu u různých obratlovců jsou např. modifikace končetin u různých savců jsou pouze morfologické znaky.
600. Embryonální indukce je: produkce jiných hormonů v těle matky v těhotenství vzájemné působení dvojvaječných dvojčat zprostředkována signálními molekulami; např. růstovými faktory jeden z mechanismů vyvolávající diferenciační genovou aktivitu buněk.
601. Embryonální indukce: je vzájemné působení různých částí vyvíjejícího se zárodku na sebe vzájemné působení dvojčat na sebe závisí na aktivaci membránových a jaderných receptorů vzájemné působení plodu a matky.
602. Induktivní interakce: je vzájemné ovlivňování buněk svými povrchovými molekulami určuje časový sled vývojových dějů závisí na aktivaci membránových a jaderných receptorů určují podélnou a hřbetní orientaci těla.
|
