Tvorba deoxyribosových nukleotidů. Posuďte následující tvrzení: A) tvorba probíhá syntézou de novo s využitím deoxyribozy B)tvorba probíhá redukcí odpovídajících ribonukleotidů ribonukleotid-reduktázami
C) Deoxyribonukleotid obsahující thymin vzniká methylací dUTP D) Deoxyribonukleotid obsahující thymin vzniká methylací dUMP.
S-adenosyl-methionin (SAM) slouží jako donor při biosyntetických methylacích A) po methylaci může být SAM regenerován v reakcích zahrnujících N5 – methyltetrahydrofolát jako zdroj methylové skupiny B) Jelikož SAM vzniká jako meziprodukt při odbourávání methioninu, může z něj vzniknout
sukcinyl –CoA
C) SAM funguje při syntéze fosfatidylethanolaminu z fosfatidylcholinu D) SAM funguje při syntéze adrenalinu z noradrenalinu ANO.
S-adenosilmetionin (SAM) a)má adenin b) má atom síry c)poskytuje metylovou skupinu d) poskytuje thiolovou skupinu .
Při katabolismu některých aminokyselin se uplatňuje dehydrogenace, při které s pomocí FAD vzniká dvojná vazba, následovaná hydratací a dehydrogenací za pomoci NAD+.
Posuďte, zda k nim následující aminokyseliny patří: A)I B)R C)V D)T.
Metabolismus serinu: A) Serin je glukogenní, neboť poskytuje při odbourávání pyruvát B) Serin je ketogenní, neboť poskytuje při odbourávání acetaldehyd C) Serin – hydroxymethyltransferáza využívá jako koenzym pyridoxal-fosfát D) Serin-hydroxymethyltransferáza využívá jako koenzym thiamin-difosfát .
Kyselina močová: a)u ptáků, plazů a primátů poslední krok degradace purinů b)u člověka až na močovinu c)vodní bezobratlí a ryby až na NH3.
Transaminace mají nezastupitelnou úlohu v metabolismu aminokyselin. Tyto enzymy ( A – NH2 + B vznikne A+B-NH2): A) Vytvářejí Schiffovu bázi mezi koenzymem a aminokyselinou enzymu B) Vytvářejí Schiffovu bázi mezi koenzymem a substrátem C) Vyžadují vazbu obou kyselin na enzym současně D) Využívají mechanismus, při kterém spolu substráty na povrchu enzymu přímo neinteragují.
Do močovinového cyklu: a) vstupuje aspartát b) vystupuje fumarát c) prekurzorem je carbamoyl fosfát, který vzniká reakcí v mitochondrii d) část se odehrává v cytosolu.
Ketonové látky a jejich životní role v organismu A) Ketonové látky zejména acetoacetát a D-3- hydroxybutyrát jsou generovány především v jaterních mitochondriích B) Ketonové látky acetoacetát a D-3- hydroxybutyrát jsou vytvářeny z acetyl-CoA C) Ketonové látky (…..) jsou vytvářeny ze Sukcinyl-CoA D) Ketonové látky acetoacetát a D-3- hydroxybutyrát, který vzniká redukcí acetoacetátu jsou využívány jako zdroj energie svalovou tkání.
Acetyl CoA je tvořen v mitochondriích A) oxidativní dekarboxylací pyruvátu B) beta-oxidací mastných kyselin C) v reakcích krebsova cyklu D) V reakcích pentosové dráhy .
Odbourávání mastných kyselin s dvojnými vazbami v molekule vyžaduje přítomnost dodatečných enzymů, navíc k těm, které v dráze beta-oxidace fungují pro mastné kyseliny nasycené. Navíc musí být k dispozici A)Specifická thiolaza B) Specifická reduktasa C) Specifická hydratasa D) Specifická isomerasa.
Některé významné reakce jsou katalyzovány multienzymovými komplexy A) V rámci citrátového cyklu je takovým komplexem oxoglutarát-dehydrogenázový komplex B) Součástí komplexů dýchacího řetězce je malát – dehydrogenázový komplex C) Základní enzymové aktivity komplexu syntézy mastných kyselin jsou součástí jednoho proteinového řetězce D) Enzymové aktivity fosfofruktokinasy i fruktosa 1,2 – bisfosfatasy jsou součástí jednoho proteinového řetězce .
Rozdíly metabolismů mastných kyselin při syntéze a degradaci v živočišné buňce A) Syntéza probíhá v cytosolu, degradace v mitochondriích. Aktivace mastných kyselin při degradaci ovšem probíhá již v cytosolu B) Syntéza využívá FADP, degradace využívá NAD a FAD C) Při degradaci vzniká (hydratací) L-beta-hydroxyacylová skupina, při syntéze je to D-beta-hydroxyacylová skupina D) Acetyl-CoA- karboxylasa se účastní degradace jako monomerní enzym, syntézy jako oligomerní enzym .
Fosfolipasy (zhodnoťte tvrzení): a) fosfolipasa A1 štěpí C1-C2 vazbu na glycerolu b) fosfolipasa A2 štěpí C1-C2 vazbu na glycerolu c)fosolipasou C vzniká lyzofosfolipid d)fosfolipasou D vzniká fosfatidová kyselina e) lyzofosfolipid vzniká štěpením fosfolipázou A2 .
Cholesterol: a) prekurzorem je HMG-CoA b) všechny uhlíky jsou z acetyluCoA c) složen je z 8 izoprenových podjednotek d) hlavní regulační reakce syntézy cholesterolu je redukce HMG-CoA na mevalonát.
Unikátní vlastností biologických membrán jsou založeny na přítomnosti řady amfipatických molekul: A) Fosfatidylinositoly obsahují inositol esterifikovaný dvěma mastnými kyselinami B)Fosfatidylcholiny obsahují glycerol esterifikovaný dvěma mastnými kyselinami C) Sfingolipidy obsahují aminoalkohol sfingosin esterifikovaný dvěma mastnými kyselinami D) Lysofosfolipidy vznikají z fosfolipidů působením fosfolipázy A E) Lysofosfolipidy vznikají z fosfolipidů působením fosfolipázy C.
Ca2+ působí: A) alostericky aktivuje PKA B) váže se na delta podjednotku fosforylazokinázy C) aktivuje glykogensyntázu D) aktivuje glykogensyntázu přes calmodulin dependentní kinázu E) aktivuje glykogenfosforylázu.
Komplex cytochrom C oxidázy v dýchacích řetězci mitochondrií katalyzuje A) Přenos elektronů z cytochromu C na kyslík v aktivním centru cytochromu C B) Přenos elektronu z cytochromu C na kyslík v aktivním centru. Elektron je využit za vzniku molekuly vody . C) Transport proteinů z vnější strany vnitřní mitochondriální membrány na stranu vnější...protony využity ke vzniku molekuly vody D) Vznik 2 molekul vody postupnou redukcí molekulového kyslíku v aktivním centru. Protony pocházejí z NADH + H+ nebo FADH2.
Elektrony z komplexu I elektron-transportního řetězce jsou předávány A) na koenzym Q10 B) na komplex II, poté na koenzym Q10 C) na koenzym Q10 poté na komplex II D) na koenzym Q10, poté na komplex IV.
Cytochrom C A) Má standardní redukční potenciál E0(V) větší než cytochrom a3 B) Funkčně spojuje komplex II dýchacího řetězce C) Interaguje s komplexem IV dýchacího řetězce na vnitřní mitochondriální straně D) Může přenášet pouze 2 elektrony .
FAD se, narozdíl od NAD+, nachází tam, kde: a) dochází k oxidaci alkan – alken b) je potřeba přenést 2 protony a 2 elektrony .
Jaké transportní systémy jsou přítomny na vnitřní mitochondriální membráně? a)antiport ATP-ADP b)antiport NAD+/NADH c)translokator pro karnitin d)antiport malat-aspartat .
Koenzym Q přenáší elektrony: a) Koenzym Q přenáší elektrony mezi komplexem I a III b) Koenzym Q přenáší elektrony mezi komplexem II a III c) Koenzym Q v rámci Q-cyklu přenáší 2 protony na každý elektron přenesený na c1 d) Koenzym Q v rámci Q-cyklu přenáší 1 proton na každý elektron přenesený na c1.
Využití FAD: a)využívá se v mitochondriích namísto NADH, který není možno přenést přes membránu mitochondrií b)využití v mitochondriích při malát-aspartát shuttle c)když je potřeba přenést 2e- a 2H+ pomoci FAD, NAD přenáší 2e- a 1H+.
F0F1-ATPáza a jak probíhají reakce, když je obrácena v mitochondriální membráně opačným směrem: A) když nefunguje protonový gradient a dodáme do vnějšího (intermembránového) prostoru ATP, bude probíhat jeho degradace(na ADP) a FOF1-ATPáza se bude točit obráceným směrem B) když nefunguje protonový gradient a dodáme do vnějšího (intermembránového) prostoru ATP, bude probíhat jeho degradace(na ADP) a FOF1-ATPáza se bude otáčet stejným směrem c) nefunkční protonový gradient, ale ATP z vnější strany mitochondriální membrány bude přenášena dovnitř mitochondrie a poté teprve reakce s FOF1-ATPázou d)bude funkční protonový gradient, [H] in>[H] ex a ATP bude vznikat z ADP a P na alfa, beta podjednotkách .
Vnitřní mitochondriální membrána obsahuje proteinového přenaše. Mezi ně patří A) systém pro antiport glycerol-3-P/dihydroxyaceton-3-P B) systém pro antiport NADPH / NADH C) systém pro transport malátu D) systém pro transport oxalacetátu.
Z komplexu I při oxidativní fosforylaci jdou elektrony: a) na CoQ b) na II a pak na CoQ c) na III a pak na CoQ d) na CoQ a pak na II.
Q – cyklus se uplatňuje při A) přenosu elektronů v rámci cytochrom – oxidázy B) rotaci pohyblivé části komplexu FoF1 ATP syntázy C) reakcích komplexu III D) postupné redukci kyslíku na vodu b) pumpuje protony za současné redukce O2 na H2O.
Vnitřní mitochondriální membrána: a) je nepropustná pro NADH, redukční ekvivalenty jsou předávány na komplex I dýchacího řetězce z vnější strany membrány b) je nepropustná pro NADH, redukční ekvivalenty jsou předávány na mitochondriální koenzymy prostřednictvím transportních cyklů c) je nepropustná pro ATP, takže ATP generované ATP-syntázou musí být poté transportováno do cytosolu na účet energie membránového potenciálu vnitřní mitochondriální membrány d) je nepropustná pro ATP, takže ATP generované ATP-syntázou musí být poté transportováno do cytosolu výměnou za ADP.
Isocitrátlyáza katalyzuje: A) dehydratací isocitrátu na cis akonitát B) dekarboxylaci isocitrátu na oxoglutarát C) štěpení isocitrátu na sukcinát a oxalacetát D) štěpení isocitrátu na sukcinát a glyoxylát.
Inhibice sukcinát dehydrogenázové reakce malonátem je příklad inhibice: A) Kompetitivní B) Nekompetitivní C) Akompetitivní D) Malonát tuto reakci neinhibuje.
Při jedné otočce cyklu kyseliny citronové vznikne: A) 2X CO2 , 1X GTP, 3x NADH, 1x FADH2 B) 1x CO2, 1x GTP, 2x NADH, 2x FADH2 C)3xCO2; 1x GTP; 3 x NADH; 2x FADH2 D) 2x CO2, 2 X GTP; 3x NADH, 1x FADH2.
Enzym malát dehydrogenáza patří do enzymové třídy: A) izometázy B) oxidoreduktázy C) ligazy D) transferázy.
Co reguluje citrát: a) alosterická aktivace – malonát dehydrogenázy b) citrát stimuluje malát dehydrogenázovou reakci c) regulace pentozofosfátové dráhy d) regulace vstupu glukózy do jater e) inhibuje citrát syntázu.
Pyruvát-dehydrogenázový komlex A) K dekaroxylaci dochází po přenosu substrátu na lipoyllysylové rameno B) K dekarboxylaci dochází po přenosu substrátu na thiamindifosfát C) Po přenosu meziproduktu na CoA (za vzniku acetyl – CoA) se uvolňuje lipoyllysylové rameno v redukované formě a musí být reoxidováno D) lipoyllysylové raménko je po odevzdání A-CoA oxidované a musí se redukovat .
Místem substrátové fosforylace (fosforylace ADP na ATP) v glykolýze je reakce: a) hexokinázy b) fosfofruktokinázy c) glyceraldehydkinázy d) fosfoglycerátkinázy .
Glykolýza jako metabolické dráha závisí na existenci enzymově katalyzovaných reakcí. Jedn z reakcí však není enzymaticky katalyzovaná a probíhá samovolně. Touto reakcí je: A) tautomerizace produktu reakce pyruvát kinázou B) hydrolýza pyrofosfátu na anorganický fosfát C) tautomerizace glycerolfosfátu na glyceraldehydfosfát D) izomerace 1,3 a 2,3 bisfosfát.
Glukoneogeneze: a)konverze malátoxalacetátu b)štěpení ATP c)PEPCK d)izocitrát lyáza .
Pro hexokinázovou reakci platí A) v reakci se uplatňuje katalýza kovovými ionty B) nezbytným kofaktorem je NAD+ C) reakce má výrazně negativní hodnotu volné energie a je hlavní regulační reakcí glykolýzy D) Hexokináza je aktivována svým produktem glukoza – 6-fosfát .
Co je pravda o koenzymech a)THF přenáší jednouhlíkaté zbytky b)TPP přenáší aldehydovu skupinu .
Riboza5P vzniká v pentozovém cyklu: a) ribulozo5P izomerázou b) xylulozo5P epimerázou c) fruktozy6P a GAP transketolázou d) seduloheptulazy7P a erytrozy4P transaldolázou.
Pentosafosfátová dráha je zdrojem redukčních ekvivalentů i cukerných prekursorů pro syntézu nukleových kyselin: A) Při oxidačních reakcích vzniká NADPH a glyceraldehyd – 3- fosfát B) při oxidačních reakcích dochází k aldolázovému štěpení C)Při oxidačních reakcích dochází k dekarboxylaci D) Při oxidačních reakcích vzniká deoxy – ribosa- 5-fosfát.
Počet asymetrický center v molekule ribozy se sníží: A) fosforylací B) spojením cukru s jinou molekulou prostřednictvím N-glykosidické vazby C) redukcí ( odstraněním -OH na asymetrickém uhlíku ) D) vznikem lineární formy cukru .
Posuďte následující tvrzení, týkající se monosacharidů: a) Existenci epimerů lze ilustrovat na příkladu glukosy a galaktózy b) Enantiomery se liší směrem, ve kterém rotují rovinu polarizovaného světla c) Alfa – D – glukoza má centrum asymetrie na C1 d) Beta – D-glukosa má centrum asymetrie na C2.
Biologicky významné sacharidy cyklizují ve vodném roztoku za vzniku hemiketalů či hemiacetalů A) Mutarotace je proces, kterým spontánně přechází hemiketal v hemiacetal B) Mutarotace je proces, kterým spontánně přechází alfa anomer, který je méně stabilní, v beta anomer C) Mutarotace je proces, kterým spontánně dochází k ustanovení rovnováhy mezi beta a alfa-anomerem D) Mutarotace neprobíhá u redukujících sacharidů E) Mutarotace neprobíhá u neredukujících sacharidů.
Vazba oligosacharidů na proteiny je omezena na určité aminokyseliny a určitý typ vazeb: A) sacharidy vázané N-glykosidickou vazbou se váží nejčastěji na arginin a histidin B) sacharidy vázané O-glykosidickou vazbou se vážou nejčastěji přes serin a threonin C) sacharidy vázané O-glykosidickou vazbou se váží nejčastěji na aspartát D) N-glykosidicky vázané oligosacharidové struktury začínají většinou beta acetylglukosaminem.
Máme za úkol změřit počáteční rychlost enzymatické reakce za různých podmínek, abychom spočítali hodnoty Vmax a Km. Po měření počáteční rychlosti musí být splněny podmínky: a)v reakční směsi jsou přítomny saturující koncentrace alosterických regulátorů enzymu b)měření musí proběhnout v intervalu, kdy koncentrace ES roste, aby bylo možno měřit rychlost vzniku ES c)měření musí proběhnout v intervalu, pro který platí d(ES)/dt = 0 d)měření musí proběhnout za podmínek, kdy S je blízká hodnotám v t=0 .
Kriterium Kcat/Km je vhodné použít pro charakterizaci katalytické „dokonalosti“enzymu (uvažujme enzym řídící se kinetikou Michaelise a Mentenové) a) kcat/Km má stejný rozměr jako číslo obratu, platí ale v oblastech nízkých koncentrací substrátu b) kcat/Km dosahuje maximální hodnoty, když k2 >> k -1, neboli když reakce rozpadu ES na E+P je nesrovnatelně rychlejší než reakce rozpadu ES na E+S c) kcat/Km dosahuje maximální hodnoty, když k2 >> k -1, neboli když reakce rozpadu ES na E+P je nesrovnatelně rychlejší než zpětná reakce E+P na ES d) kcat/Km limituje u „dokonalých“ enzymů ke k1, tedy k rychlostní konstantě reakce tvorby ES z E a S.
Alespoň jeden anomerní uhlíkový atom v následujících sacharidech není součástí glykosidické vazby ani není oxidován: a)kyselina glukuronová b)kyselina N-acetylmuramová c)maltóza d)sacharóza.
Která dvojice enzymů je regulovaná jednou látkou s reciprokým efektem: a)fosfoenolpyruvatkarboxykinasa a pyruvatkinasa b) fruktosa 1,6 bisphosphatasa a fosfofruktokinasa c) glukosa 6 fosfatasa a glukokinasa d) glukosa 6 fosfatasa a hexokinasa .
Posuďte pravdivost následujících tvrzení o aldolázové reakci v glykolýze(mějme na mysli aldolázy třídy I u živočichů) a) substrátem je hexóza, která dává vznik dvěma aldotriózám b)substrátem je fruktóza-1,6-bisfosfát, který vytváří Schiffovu bázi (iminiový kationt) s enzymem c)substrátem je fruktóza-1,6-bisfosfát, přičemž fosforylace na obou uhlících je nezbytná pro aldolázy I A d)při katabolismu fruktózy v játrech je přítomna aldoláza I B, která štěpí fruktóza-1-fosfát.
Jak vznikají aldonové a uronové kyseliny? a)oxidací na C1 cukru slabými oxidačními činidly vznikají aldonové kyseliny b)oxidací na C6 cukru silnými oxidačními činidly vznikají uronovéneboli alduronové kyseliny c)laktony vznikají cyklizací jedné z těchto kyselin s nějakou OH skupinou stejného řetězce d)glukuronová kyselina vzniká oxidací alkoholové skupiny na C6 na karboxylovou e)tvorbou pyranóz a furanóz u uronových kyselin vznikají laktony .
Do glykolýzy mohou vstupovat různé hexózy: a)galaktóza je fosforylována galaktokinázou na galaktózu-6-fosfát, který je substrátem hexóza fosfátizomerázy b)fruktóza je ve svalové tkáni substrátem hexokinázy a tak vzniká přímo fruktóza-6-fosfát c)fruktóza je v játrech substrátem fruktokinázy a tak vzniká přímo fruktóza-6-fosfát d)fruktóza je v játrech substrátem fruktokinázy a tak vzniká fruktóza-1-fosfát, který je substrátem fosfofruktokinázy.
Vazba O2 na myoglobin se liší od vazby O2 na hemoglobin v tom, že: a) kyslík se váže na železo v myoglobinu koordinační vazbou b)v případě myoglobinu dochází ke změně mocenství železa c) v případě myoglobinu není závislá na pH d) v případě myoglobinu je Hillův koeficient je roven 1, v případě hemoglobinu je >1 .
Bohrův efekt: a)nenastává při navázání CO2 b)souvisí s uvolňováním H+ při navázání CO2 c)uvolnění H+ z koncových COOH změnou konformace konce d)uvolnění H+ při navázání O2 v důsledku zrušení některých iontových vazeb .
Mb se od Hb odlišuje: a) má hem pevně vázaný v globinu b) má větší afinitu k O2 c) máFeII d) má Fe kovalentně vázané v porfyrinu .
Na 1 mol přijatého O2 připadá 0,8 molů CO2 v těle. Kam se váže CO2 na hemoglobin? a) na NH3+ konce b) na COO- konce c) Cl- jde do erytrocytů a HCO3- jde z erytrocytů ven d) váže se ve formě HCO3-.
Pro štěpení vazeb platí: a) při heterolytickém štěpení vzniká karbaniont a H+, toto štěpení je nejčastější v živých soustavách b) při homolytickém štěpení vzniká karbaniont c) při homolytickém štěpení vzniká dvojice radikálů d) při heterolytickém štěpení vzniká karbkationt a H-, především je-li přítomen FAD .
ΔG = ΔG0+RTln K a) při jiné teplotě T se změní ΔG b) standardní stav ΔG0 je definován pro konkrétní pH c) změna koncentrace podle výše uvedené definice změní ΔG d) změna koncentrace enzymu by mohla snížit maximálně ΔG (přechodného stavu).
Graf Lineweaver-Burk (dvojitě reciproký výnos), rovnice neinhibovaných a inhibovaných reakcí a)kompetitivní – protnou se na ose x b)akompetitivní – protnou se na ose y c)akompetitivní – protnou se v nekonečnu d)kompetitivní – protnou se na ose y e)vratné nekompetitivní se protnou na ose x .
|
