Voda v buňkách umožňuje průbeh chemických reakcí v roztocích je obsažena až ve 20% objemu buňky umožňuje biochemickou aktivitu bílkovin a nukleových kyslin má schopnost disociovat přítomné molekuly. Polypeptidový řetězec vzniká glykosidickou vazbou monomerů vzniká spojovaním aminokyselin je tvořen esterovou vazbou karboxylových kyselin s glycerolem je tvořen dusíkatými bázemi, pentózou a kyselinou fosforečnou . Které z uvedených organických sloučenin netvoří makromolekuly bílkoviny nukleové kyseliny cukry lipidy. Které uvedené sloučeniny nazývame informační molekuly? všechny organické solučeniny nukleové kyseliny bílkoviny lipidy sacharidy všechny biopolymery. *Oligodynamické působení chemické látky na duňku znamená, že látka je účinna až při vyšší konentraci látka je účinná již při velmi nízké koncentraci látka způsobuje v buňce minimálni změny látka působí na buňku stimulačně. Základní složkou buněčné stěny baktérií je chtin celulóza peptidoglykan glykogen. Pouzdro, obalujíci bakterie vně buněčné stěny je tvořeno slizem snižuje virulenci patogenních bakterií zvyšuje odolnost bakterie je strukturou přítomnou u všech bakterií. Nukleoid (jádro) prokaryotických buněk je ohraničen dvěmi membránami je čistá molekula DNA během buněčného cyklu zaniká a znovu se objevuje je tvořen pouze jediným kruhovým chromozomem . Prokaryotická buňka má o řád menší velikost než buňka eukaryotická se liší prvkovým a molekulárním složením od buňky eukaryotické běhemse může vyživovat pouze heterotrofně m plazmatickú membárnu, zastávajíci i funkci mitochondrií. Prokaryotická buňka má cytoskeletálni soustavu nemá ribozómy ani jádro má volně uložený kruhový chromozóm dělí se mitotickým dělením . Prokaryotické buňky se rozmnožují pohlavně nepohlavně binárním dělením meiózou mitózou amitózou . V cytoplazmě prokaryotické buňky se nacházejí mikrofilamenta mitochondrie ribosomy mikrotubuly. Ve kterých prokaryotických buňkách jsou tylakoidy v kvasinkách v bakteriích v sinicích v houbach. Buněčnú stěnu nemají buňky živočíšne buňky rostlinné buňky hub buňky proakryotické. základem biomembrán v eukaryotické buňce jsou peptidoglykany polysacharidy fosfolipidy a bílkoviny lipoproteiny. Fosfolipidy jsou zásobními lipidy živočíchů ovlivňují buněčný transport látek nejsou obsaženy v erytrocytech jsou rostlinná barviva mají v buňkách stavební funkci jsou součastí buněčných stěn . *Funkčné různorodé, tzv. vesikulární útrvary eukaryotických buněk zahrnují mimo jiné i ribosomy glyoxysomy a peroxysomy lyzosomy vakuoly. Buněčné inkluze jsou drobné měchýřky s hydrolytickou aktivitou vláknité struktury bílkovinného charakteru vykrystalizovaný obsah vakuol zásobní, nebo odpadní produkty buňky. Lyzosomy eukaryotických buňek slouží jako energetická centra buňky místa fotoyntézy místa rozkladacích procesů syntetická centra buňky. součástí eukaryotického chromzomu je DNA navázaná na bazické histony pouze molekula DNA mnohonásobně spiralizovaná molekula DNA bez bílkovin, tvoříci kulovité nukleozomy buď molekula DNA nebo molekula RNA. Mezi membránové irganely eukaryotické buňky patrí mikrofilamenta mitochondrie ribosomy mikrotubuly. Vakuoly mají dvě membrány jsou od cytoplazmy odděleny tonoplastem jsou především v živočíšnych buňkách patří mezi semiautonomní organely. Plazmatická membrána reguluje příjem a výstup látek a signálu je tvořena biomembránou s hojnými glykoproteiny je pevná struktura určujíci tvar buňky je pro většinu látek volně propustna. Zásobním materiálem v cytoplazmě prokaryotických buněk je tuk kyselina poly-ß-hydroxymáselná glykogen volutin škrob celulóza. mezi polysacharidy buněčných stěn eukaryontních buněk patří škrob celulóza glykogen chitin peptidoglykan fosfolipidy. Která z uvedených vlastností není spoločná pro eukaryotickou a eukaryotickou buňkou? vlastní genetický aparát přítomnost ribosomů a chromozom schopnost autoreprodukce schopnost mitoticky se delit ohraničení membránou pěítomnost membránových organel . Buněčná stěna je tvořena biomembránou reguluje pěíjem látek do buňky a jejich výstup z buňky je volňe propustná je polopropustná pro svou pevnost určuje tvar buňky umožňuje osmotické jevy. Buněčné kompartmenty jsou oddělené prostory v buňce jsou medzibuněčný materiál jsou tvoření soubuním, vziklým splývaním buněk jsou tvořeny systémem membrán jsou uvnitř všech typů buněk mají různou základní organizaci. medzi membránové struktury eukaryotické buňky nepatří ribosomy mitochondrie cytoskelet lyzosomy Golgiho systém buněčné inkluze. Chloroplasty se množí dělením obsahují kristy - vchlípeniny membrány v jedné buňce dosahují počtu stovek mají trojitou membránu. semiautonomní organely, mitochondrie a plastidy, mají následujíci spoločné rysy mají vlastní DNA s vlastní proteosyntetický aparát všechny jejich bílkoviny jsou kódovány vlastní DNA a syntetizovány uvnitř těchto organel jejich obal je tvořen jednou membránou probíha v nich energetický metaboizmus nacházají se v buňkách všech organismů předpokladá se jejich symbiotický původ při evoluci buňky. Mezi syntetická centra eukaryotické buňky patří mitochondrie Golgiho systém lyzozómy endoplazmatické retikulum peroxisomy jádro. Cytoskelet je pevnou kostrou buňky, její nepohyblivou výztuží určují rozložení organel v buňce zahrnuje mikrofilamenta utvořená bílkovinou tubulinem zahrnuje mikrotubuly, z nichž sestávají vlákna dělíciho vřeténka umožňuje aktivně nebo pasivně buněčné pohyby zahrnuje intemediární a tlustá (myozinová) vlákna. Tubulin je hlavní bílkovinou mikrofilament patří mezi lipidy je složkou dělíciho vreténka býva součastí buněčních stěn nikdy není součastí cytoskeletu je stavební bílkovinou řasinek a bičíku. Do cytoskeletálni soustavy eukaryotické buňky nepatři mikrofilamenta bičíky a řasinky mikrotubuly tlustá myozinová vlákna mitotický aparát vlákna chromozomů. cytoskelet eukaryotické buňky tvoří membránovou kostru buňky je struktura zajištujíci pohyb a změnu tvaru buňky je pevná neměnná struktura je tvořen mikrotubuly, mikrofilamenty a středními filamentami zahrnuje vnější pevnou kotru buňky vytváří dynamickou strukturu buňky. mitochondriová a plastidová DNA mají stejné složení jako eukaryotní chromozómy v jádře jsou chromozómy prokaryotního typu jou v organelách přítomny ve formě volně uložených kružnicových molekul tvoří chromatidový komplex s histony obsahuje některé geny mající vztah k funkci organel obsahují všechny potřebné geny pro strukturu a funkci organely. Connect Golgiho aparát Vakuola plazmatická membrána chloroplasty cytoskelet lyzosomy tylakoid sinic.
