Thioly se snadno oxidují na: sulfonamidy thioalkoholy thiofeny disulfidy.
Oxidací propan-2-olu vzniká: aceton kyselina propionová isopren acetaldehyd.
Ethylenglykol má vzorec: HO - CH2 – CH2 - OH HO - CH2 – CH - CH2 - OH
І OH CH3 – CH2 - OH OH – CH = CH - OH.
2-methyl-propan-2-ol je: terciární alkohol sekundární alkohol primární alkohol dvojsytný alkohol.
Disulfidy lze redukovat na: sírany thiofen thioly thioethery.
Trinitrofenol je: explozivní látka silně bazická látka umělé sladidlo kyselina pikrová.
Resorcinol je: 1,4-benzochinon benzen-1,4-diol benzen-1,2-diol benzen-1,3-diol.
2-naftol je: fenol se dvěma skupinami -OH fenol s jednou skupinou -OH primární alkohol sekundární alkohol.
Průkaz aldehydů Fehlingovým roztokem je založen na jejich: dekarboxylaci redukčních vlastnostech oxidačních vlastnostech schopnosti polymerovat.
Redukcí benzaldehydu vzniká: kyselina benzoová benzylalkohol toluen fenol.
Propan-2-on lze redukovat na: propan-1-ol dimethylketon propan-2-ol aceton.
Sloučenina se vzorcem CH3-CO-CH3 je: dimethylketon aceton acetaldehyd methylester kyseliny octové.
Mezi dikarboxylové kyseliny patří: kyselina šťavelová kyselina olejová kyselina citronová kyselina askorbová.
Acylpyrin se připravuje acetylací kyseliny: sulfosalicylové tereftalové o-hydroxybenzoové p-aminobenzoové.
Neutralizací karboxylových kyselin vznikají: estery ethery soli aldehydy.
Esterifikace je reakce: alkoholů s anorganickými kyselinami alkoholů s karboxylovými kyselinami alkoholů se silnými zásadami karboxylových kyselin se silnými zásadami.
Kyselina acetoctová vzniká z kyseliny 2-hydroxymáselné: dehydrogenací transaminací dekarboxylací dehydratací.
Kyselina benzoová vzniká oxidací: naftalenu benzenu toluenu xylenu.
Sloučenina se vzorcem CH3-CH2-O-CO-CH2-CH3 ethyl(propyl)ether ethylester kyseliny propionové methylester kyseliny octové diethylketon.
Výchozí látkou pro přípravu kyseliny ftalové může být: anhydrid kyseliny tereftalové m-xylen kyselina salicylová o-xylen.
Kyselina askorbová je derivátem: naftochinonu sacharidu steranu kyseliny máselné.
Kyselina jantarová vzniká z kyseliny fumarové: alkylací hydrogenací dehydrogenací tepelným rozkladem.
Kyselina mléčná vzniká z kyseliny pyrohroznové: dehydrogenací hydrogenací hydratací dekarboxylací.
Dekarboxylací kyseliny malonové vzniká: kyselina tereftalová ester kyseliny malonové kyselina šťavelová oxid uhličitý a kyselina octová.
Kyselina maleinová a fumarová se liší: počtem karboxylových skupin prostorovým uspořádáním molekuly optickou aktivitou počtem uhlíků v molekule.
Optická aktivita není přítomna v molekule: kyseliny hydroxyoctové kyseliny citronové kyseliny jablečné kyseliny mléčné.
Největší počet karboxylových skupin obsahuje: kyselina vinná kyselina malonová kyselina olejová kyselina citrónová.
Kyselina α-hydroxyjantarová je synonymum pro: kyselinu jablečnou kyselinu mléčnou kyselinu citrónovou kyselinu vinnou.
Při zahřívání kyseliny malonové dochází: k polymerizaci k její dekarboxylaci ke vzniku kyseliny octové ke vzniku kyseliny jantarové.
V karboxylové skupině kyseliny benzoové byl nahrazen hydroxyl aminoskupinou. Vzniklá sloučenina se nazývá: kyselina p-aminobenzoová fenylalanin benzoylamid kyselina salicylová.
Hydrolýzou benzamidu vzniká: kyanovodík amoniak anilin kyselina benzoová.
Nitrily vznikají: hydrogenací amidů dehydratací aminů dehydrogenací amidů dehydratací amidů.
Sloučenina s tímto vzorcem se nazývá: benzenamin nitrobenzen anilin azobenzen.
Dehydratací amidů vznikají: nitráty aminy nitrily nitridy.
Alkaloidy: jsou často jedovaté jsou heterocyklické sloučeniny mají většinou bazický charakter jsou živočišného původu.
|
