101. Jaké látkové množství zinku musíte přidat do HCl, aby vzniklo 100 g chloridu zinečnatého? Počítejte s 100% konverzí reakce Ar(Zn) = 65, Ar(Cl) = 35 a) 0,74 mol b) 1,48 mol c) 0,37 mol d) 74 mmol.
102. Při reakci chloridu vápenatého s kyselinou sírovou vzniklo 100 g síranu vápenatého. Výtěžnost reakce byla 100%. Kolik chloridu vápenatého vstoupilo do reakce? Ar(Ca) = 40, Ar(Cl) = 35, Ar(S) = 32, Ar(O) = 16 a) 40,9 g b) 60,3 g c) 70,5 g d) 80,8 g.
103. Kolik chlorovodíku bylo uvolněné při reakci 10 kg chloridu vápenatého s kyselinou sírovou při úplné konverzi chloridu? Ar(Ca) = 40, Ar(Cl) = 35, Ar(S) = 32, Ar(O) = 16, Ar(H) = 1 a) 6645 g b) 7646 g c) 6846 g d) 6545 g.
104. Jaký je objem chlorovodíku, který vznikne při reakci 3,3 kg chloridu vápenatého s kyselinou sírovou? Počítejte se stoprocentní konverzí reakce a podmínkami, při kterých 1 mol ideálního plynu zaujímá 22,4 dm3. Ar(Ca) = 40, Ar(Cl) = 35, Ar(S) = 32, Ar(O) = 16, Ar(H) = 1 a) 9384 dm3 b) 789 dm3 c) 1,344 m3 d) 1,838 dm3.
105. Jaký bude objem vodíku, který vznikne reakcí 92 g sodíku s vodou? Uvažujte podmínky, při kterých 1 mol ideálního plynu zaujímá 22,4 dm3? Ar(Na) = 23 a) 0,448 m3 b) 448 dm3 c) 4,48 dm3 d) 44,8 dm3.
106. Vyberte správnou možnost. Jaké jsou správné stechiometrické koeficienty v rovnice, která vyjadřuje reakci uhličitanu sodného a hydroxidu vápenatého, vzniká uhličitan vápenatý a hydroxid sodný? a) 2 před hydroxidem sodným b) 1 před hydroxidem sodným c) 2 před hydroxidem vápenatým d) 2 před uhličitanem sodným .
107. Vyberte správnou možnost. Jaké jsou správné stechiometrické koeficienty v rovnici, která vyjadřuje reakci chlorečnanu sodného s kyselinou chlorovodíkovou, vzniká chlorid sodný, chlór a voda? a) 3 před chlorečnanem sodným b) 3 před chlórem c) 6 před kyselinou chlorovodíkovou d) 2 před vodou.
108. Procentuální zastoupení prvků v látce s relativní molekulovou hmotností 45 je 52,17 % uhlíku, 13,04 % vodíku a 34 % kyslíku. Vyberte správný sumární vzorec dané látky. Ar(C) = 12, Ar(O) = 16, Ar(H) = 1 a) C2H4O b) C2H4O2 c) C2H6O d) C6H13O2.
109. Reakce Ag+ (aq) + Cl- (aq) -> AgCl může být označena jako: a) rozkladná b) srážecí c) iontová d) radikálová.
110. Radikál: a) obsahuje nepárový elektron b) může vzniknout homolytickým štěpením kovalentní vazby c) je vždy o ion d) je zpravidla reaktivní částice.
111. Při redukci: a) oxidační číslo se zvětšuje b) dochází k přenosu protonů c) redukovaná látka přijímá elektrony d) mění se elektronová konfigurace.
112. Reakční rychlost reakce N2 + 3H2 -> 2NH3 můžeme vyjádřit: a) v = -d[N2]/dt b) v = d[N2]/dt c) v = -d[H2]/dt d) v = -d[NH3]/dt.
113. Aby podle srážkové teorie mohla proběhnout reakce mezi dvěma částicemi, musí být splněny následující podmínky: a) částice jsou vhodně orientované b) srážka má dostatečnou energii c) okolí má dostatečnou termodynamickou teplotu d) koncentrace produktu je nízká.
114. Aktivovaný komplex: a) vzniká při přibližování molekul k sobě a oslabování vazeb uvnitř nich b) vzniká pouze v přítomnosti katalyzátoru c) vzniká po absorpci záření reaktantem d) je komplex reaktantu s radioaktivním izotopem.
115. Uvažuje děj, který probíhá v pevné uzavřené nádobě. Přes stěny nádoby se může předávat teplo. Takový děj je nutně: a) izotermický b) izobarický c) izochorický d) adiabatický.
116. Uvažujme děj, který probíhá v nádobě izolované od okolí, aby nemohlo docházet k. výměně tepla. Takový děj je nutně: a) izotermický b) izobarický c) izochorický d) adiabatická.
117. Reakční teplo lze vypočítat jako: a) součet slučovacích tepel reakčních produktů zmenšený o součet slučovacích tepel výchozích látek b) součet spalných tepel výchozích látek zmenšený o součet spalných tepel reakčních produktů c) součet slučovacích a spalných tepel reakčních produktů d) součet spalných tepel reakčních produktů zmenšený o součet jejich slučování tepel.
118. Reakce, které z termodynamického hlediska nemohou probíhat samovolně: a) se nevyskytují v živých systémech b) mohou proběhnout ve spřažení s jiným dějem c) jsou vždy endotermní d) jsou například endotermické syntézy (ΔH > 0, ΔS < 0).
119. Látkovou koncentraci složek soustavy v rovnovážném stavu lze změnit: a) přidáním reaktantů b) odvedením produktů c) změnou teploty d) přidáním katalyzátoru.
120. Říkáme, že měď je ušlechtilejší kov než zinek. Mimo jiné to znamená, že: a) při ponoření zinkového drátu do roztoku měďnatých iontů se na drátu vyloučí měď b) při ponoření zinkového drátu do roztoku měďnatých iontů se část zinku oxiduje na zinečnaté soli c) při ponoření měděného drátu do roztoku zinečnatých iontů se na drátu vyloučí zinek d) při ponoření měděného drátu do roztoku zinečnatých iontů se část mědi oxiduje na měďnaté soli.
121. Vyberte pravdivé/á tvrzení: a) redukční činidlo je akceptor elektronů b) oxidační činidlo je akceptor alektronů c) redukčních činidlo je donor elektronů d) oxidační činidlo je donor elektronů.
122. Při ztužování tuků hydrogenací dochází ke: a) oxidaci mastných kyselin b) vzniku násobných vazeb v mastných kyselinách c) redukci mastných kyselin d) hydrolytickému štěpení mastných kyselin.
123. Dehydratací izopropanolu vzniká: a) 1-propanol b) 1-propen c) 1,2-propandienu d) 2-propanon.
124. Reakce ketonu s primárním alkoholem: a) je typická nukleofilní adice b) dává vznik poloacetalu c) neprobíhá d) je typická elektrofilní substituce.
125. Eliminací molekuly vody z kyseliny ftalové vzniká: a) kyselina benzoová b) ftalanhydrid c) xylen d) hydrochinon .
126. Při substitučních reakcích na aromatické sloučenině rozhoduje o poloze dalšího substituentu: a) teplota za které reakce probíhá b) typ prvního substituentu na struktuře aromatického jádra c) poloha substituce je náhodná d) typ skupiny, která se na aromatické jádro navazuje.
127. Při kondenzační reakci za vzniku peptidu jsou jednotlivé aminokyseliny mezi sebou spojeny: a) kovalentní vazbou b) aminovou vazbou c) peptidovou vazbou d) amidovou vazbou.
128. Rychlost chemické reakce: a) lze vyjádřit jako rychlost úbytku reaktantů b) lze vyjádřit jako rychlost přírůstku produktů c) je nezávislá na teplotě d) je dána rozdílem ΔH.
129. Disproporcionace je: a) přeměna dvou molekul jedné sloučeniny ve dvě molekuly dvou různých sloučenin b) oxidačně redukční reakce, při které z jedné sloučeniny o středním oxidačním čísle vzniknou dvě různé sloučeniny o vyšším a nižším oxidačním čísle c) reakce, při které neplatí zákon zachování hmotnosti d) reakce, při které neplatí zákon o zachování elektrického náboje.
130. Protolytické reakce jsou reakce: a) při kterých dochází k výměně protonu b) při kterých dochází k rozkladu látky pomocí protonů c) typické pro kyselinu a její konjugovanou bazi d) při kterých dochází k výměně vodíkového atomu.
131. Vodný roztok fosforečnanu sodného: a) bude mít pH neutrální b) bude mít pH kyselé c) bude mít pH zásadité d) bude mít pH v závislosti na teplotě buď kyselé nebo zásadité.
132. Při endotermické reakci: a) systém teplo uvolňuje b) systém teplo spotřebovává c) je změna reakčního tepla ΔH kladná d) systém uvol%nuje teplotu.
133: Při chemické katalýze: a) dochází k rychlejšímu ustavení rovnovážného stavu b) je rovnovážný stav posunutý výrazně ve prospěch produktů c) se katalyzátor reakce přímo neúčastní d) katalyzátor zpravidla snižuje aktivační energii reakce.
134. Elektrolyty jsou: a) látky, které se ve vodném roztoku rozštěpují na pohyblivé ionty b) látky, které se ve vodném prostředí neštěpí na ionty c) látky, které nevedou elektrický proud d) látky, které vedou elektrický proud .
135. Chlorid sodný ve vodě: a) je elektrolyt b) je kuchyňská sůl c) vede elektrický proud d) nevede elektrický proud.
136. Látky, které disocují prakticky úplně, nazýváme: a) silné elektrolyty b) slabé elektrolyty c) silné ionty d) slabé anionty.
137. pH vodných roztoků: a) může nabývat hodnot od 0 do 14 b) může nabývat jen hodnot od 0 do 7 c) je vždy rovno 7 d) lze měřit pH papírkem.
138. Kyselina: a) je látka schopná odštěpovat proton H+ b) je látka schopná odštěpovat anion hydroxylový OH- c) je látka bavící lakmusový pH papírek do modra d) je látka barvící lakmusový pH papírek do červena.
139. Teorii kyselin a zásad popisuje: a) Heyrovského teorie b) klasická Arrheinova teorie c) protolytická teorie (Brönsted a Lowry) d) Borovanského teorie.
140. V čísté vodě, kde při teplotě 25 stupňů celsia je koncentrace [H3O+] = [OH-] = 10 na -7 mol.dm-3 je hodnota pH: a) 12 b) 7 c) 5,5 d) 14.
141. Pufry: a) slouží k udržení hodnoty pH b) mění minimálně hodnotu pH po přidání kyseliny či zásady c) jsou veškeré roztoky d) nenajdeme v našem těle.
142. Neutralizace je: a) reakce mezi kyselinami a zásadou b) reakce mezi kyselinou a vodou c) reakce mezi zásadou a vodou d) exotermická reakce, při níž se uvolňuje teplo.
143. Titrace: a) je analytická metoda, sloužící ke kvalitní analýze b) je analytická metoda, sloužící ke kvantitativní analýze c) slouží ke zjištění struktury chemických látek d) slouží ke zjištění koncentrace chemických látek.
144. Při acidimetrickém stanovení je titračním činidlem: a) zásada b) kyselina c) methyloranž d) voda.
145. Optimální pH lidské krve je: a) 7,4 b) 1,4 c) 5,4 d) 10,4.
146. Při polití kyselinou postupujeme: a) postižené místo omyjeme proudem studené vody a poté použijeme mýdlo či slabou zásadu na opláchnutí postiženého místa b) postižené místo omyjeme proudem studené vody a poté použijeme ocet či jinou slabou kyselinu na opláchnutí postiženého místa c) postižené místo omyjeme proudem teplé vody a poté použijeme kyselinu chlorovodíkovou na opláchnutí postiženého místa d) postižené místo omyjeme proudem teplé vody a poté použijeme hydroxid sodný či jinou silnou zásadu na opláchnutí postiženého místa.
147. Označte dvojici, která tvoří konjugovaný pár podle Brönstedovy teorie: a) H2PO4(-) a HPO4(2-) b) H2SO4 a H2SO3 c) NH2CH2COOH a NH2CH2COO(-) d) NH2CH2COOH a (NH3)+CH2COOH.
148. Označte dvojici, která tvoří konjugovaný pár podle Brönstedovy teorie:: a) HSO4(-) a HSO3(-) b) CH3COOH a CH3COO(-) c) HOOC-COOH a (-)OOC-COO(-) d) H2O a OH-.
149. Mezi silné báze patří: a) hydroxid sodný b) amoniak c) gylcin d) hydroxid barnatý.
150. Mezi silné kyseliny patří: a) kyselina octová b) ethylenamin c) kyselina trichloroctová d) kyselina jablečná .
|
