Český jazyk

Duál je zachován v současné češtině: v některých pádech všech číslovek. ve všech tvarech číslovek dva, oba. v sedmém pádě všech základních číslovek. ve všech tvarech základních číslovek.

Označ řádek, na kterém jsou pouze slova složená: maloobchod, starobylý, podstatný. severovýchodní, osamostatnělý, podprůměrný. podvodník, kolemjdoucí, samostatný. velkostatek, zeměpis, budižkničemu.

Správné tvary zájmen jsou ve sdělení: Dívka, jejímaž očima byl okouzlen. Kůň, jež nedoběhl. Podej Petrovi knihu, jenž si koupil. Ukážu rodičům paní, jež jsem potkal.

Vyber správnou dvojici slova fundovaného a fundujícího: vygenerovat – gen. vygenerovat – generovat. vygenerovat – generace. vygenerovat – generování.

Jednoduchou větou s několikanásobným přísudkem je: Veškeré použité nádobí ihned po ukončení práce pečlivě vyčistíme a umyjeme. Nyní si zopakujeme téma předchozí hodiny a přejdeme k novému. Babička před pečením plech vždy důkladně vymazala olejem a vysypala moukou nebo strouhankou. Petr a jeho kamarádi celý den u rybníka chytali ryby a koupali se.

Označ skupinu slov obsahující po jednom slovu patřícím do těchto slovotvorných kategorií: jména konatelská, názvy míst, jména přechýlená: klenotník, pracoviště, řidička. mlékárna, lyžař, hostinský. vzdělanec, kovář, vesnička. brankář, večernice, Pařížanka.

Bez knižnosti je vyjádření: Tito lidé si s vámi nepovídají, ale pořád jen nadávají, pomlouvají někoho nebo štvou někoho proti někomu. Paměť je uložena v srdci lidu i v blanách knih o knížeti Břetislavu, jenž se zve český Achilles. Hochova hruď byla ledově studená a nehybná: nevyléčitelná nemoc syna je pro otce jeho nesmírné životní břímě a chmurný osud. Jaro se kvapem blíží, teplé dny tlukou na dveře a háje a luhy jsou plny květu a života.

Jádro slabiky v češtině netvoří hláska: r. l. e. k.

Divergence znamená: rovnoběžnost jazyků. vymizení jazyků. sbližování jazyků. rozrůzňování jazyků.

Tzv. 2. palatalizace velár je: regresivní a po samohláskách a, o monoftongického původu. progresivní a po samohláskách ě, i monoftongického původu. regresivní i progresivní a po samohláskách ě, i monoftongického původu. regresivní a po samohláskách ě, i diftongického původu.

Chybný tvar přechodníku je ve sdělení: Položiv knihu na stůl, zmlkl. Napsavši dopis, oddechla si. Mával rukama, pokoušeje se udržet rovnováhu. Patrik, nesouc plný tác, zavrávoral.

Termínem ráz se ve fonetice označuje: znělá hláska, která je schopna tvořit jádro slabiky. neznělá hláska na konci slova. hlasivková hláska závěrová předcházející samohlásce na počátku slabiky. základní jednotka zvukového plánu lidské řeči, nejmenší rozpoznatelná jednotka.

Souvětí "Důsledný rozbor dochovaných pravěkých maleb a střípky informací, které nacházíme v legendách jednotlivých aboriginských kmen, načrtávají fascinující obraz pořádně divoké australské minulosti, o kterou jevilo dříve zájem hned několik záhadných civilizací, jejichž původ zůstává zahalen tajemstvím." je tvořeno: 2 větami hlavními a 2 větami vedlejšími. 1 větou hlavní a 2 větami vedlejšími. 2 větami hlavními a 1 větou vedlejší. 1 větou hlavní a 3 větami vedlejšími.

Stylově nepříznaková jsou všechna slovesa na řádku: zachytit, odvětit, koukat se, malovat, exnout. hlídat, zajistit, opravit, plakat, přivést. přemýšlet, odtušit, nalajnovat, dlít, kliknout. prozpěvovat si, zazvonit, potřísnit, holedbat se, mluvit.

Jména hromadná jsou: stromoví, kvítí. stavení, vrata. jablko, sladkosti. dveře, narozeniny.

Ve větě "Všichni jsme se už dlouhou dobu třásli zimou." je větný člen zimou: doplňkem. předmětem. příslovečným určením příčiny. příslovečným určením přípustky.

K jedné stylové vrstvě patří výrazy: existovat, babizna, drsňák, investice, dotrpěl. skotačit, činžák, predikát, kšeftík, fyziognomie. výpadovka, štrachat se, marodit, natahovat moldánky, prvňák. zmatkař, pomáhat, rentabilita, čumět, cizopasník.

Němčina patří mezi jazyky: severogermánské. západoslovanské. východorománské. západogermánské.

Označ skupinu slov, která neobsahuje pouze názvy dějů utvořené konverzí: domluva, hra, zákaz, chlouba. lov, klek, náhrada, koupě. chůze, jízda, let, rozkaz. úhrada, běh, stavba, rozvoj.

Sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny se nazývá: intenze. asimilace. detenze. disimilace.

První literárněkritický časopis specializovaný na literaturu pro děti měl název: Slunko. Úhor. Štěpnice. Lípa.

Česká výroční cena za literární tvorbu pro děti se jmenuje: Bílá vrána. Bílé vrány. Zlatý máj. Zlatá stuha.

Román Milana Kundery Žert je z hlediska narativu koncipován jako: autorské vyprávění. vnitřní monolog. román bez vypravěče. polyperspektivní vyprávění.

Mezi literární časopisy vydávané v 90. letech 20. století patří: Tvar. Rozhledy. Host do domu. Tvář.

Básnická sbírka Sépie je prvotinou: Františka Halase. Jana Zahradníčka. Vladimíra Holana. Jaroslava Seiferta.

Autorem románu Z malého světa je: Václav Bolemír Nebeský. Gustav Pfleger Moravský. Karel Alois Vinařický. Alois Vojtěch Šmilovský.

Mezi členy Skupiny 42 nepatří: Ludvík Kundera. Jiřina Hauková. Jiří Kolář. Ivan Blatný.

Autorem básnického textu Polámal se mraveneček je: Josef Kožíšek. Jan Karafiát. Ondřej Sekora. Josef Václav Sládek.

Almanach Ruch vyšel u příležitosti: zahájení revoluce na jaře 1848. položení základního kamene Národního divadla. pádu Bachova absolutismu. stého výročí narození Josefa Dobrovského.

Strukturalismus navázal na podněty: recepční estetiky. kognitivní vědy. dekonstrukce. ruského formalismu.

Erbenova Kytice neobsahuje báseň s názvem: Lilie. Svatební závoj. Holoubek. Věštkyně.

Zvuková shoda koncových samohlásek ve verši se označuje termínem: kakofonie. rýmové echo. koncový rým. asonance.

Mezi knihy Zdeňka Kožmína nepatří: Zvětšeniny ze stylu bratří Čapků. Znamení zrodu. Interpretace básní. Studie a kritiky.

Iva Procházková je autorkou románu: Soví zpěv. Soukromý rozhovor. Štětí přijde zítra. Domov pro Marťany.

Hlavní postava hry Václava Havla Zahradní slavnost se jmenuje: Ivan Havel. Hugo Pludek. Ferdinand Vaněk. Alexej Pludek.

Autorem knihy Heterocosmica – fikce a možné světy je: Pavel Janoušek. Aleš Haman. Lubomír Doležel. Jan Mukařovský.

Karolína Světlá napsala většinu svých próz z prostředí: Pošumaví. Pojizeří. Podještědí. Podkrkonoší.

Dějištěm románu Josefa Škvoreckého Zbabělci je Kostelec, ale ve skutečnosti je to: Hronov. Rychnov nad Kněžnou. Náchod. Broumov.

K autorům tzv. nové vlny v próze pro mládež v 60. letech 20. století patřili: Ota Hofman, Bohumil Říha, Jan Ryska. Ota Hofman, Iva Hercíková, Iva Procházková. Bohumil Říha, Eliška Horelová, Z. K. Slabý. Ota Hofman, Josef Bouček, Hermína Franková.

Rýmové schéma abba vyjadřuje: rým tirádový. rým obkročný. rým přerývavý. rým střídavý.

U kterého z následujících slov dochází k asimilaci znělosti: neštěstí. koblížek. podkova. letní.

Tři věty jednočlenné (bezpodmětové) jsou na řádku: Příští týden se možná ochladí. K nehodě došlo u sousední vesnice. V květnu obvykle tak teplo nebývá. Počasí v tomto období bývá jiné. V dáli náhle silně zahřmělo. Pomalu se začíná stmívat. Ranní mrazíky mohou poškodit rozkvetlé stromy. Mrznout uprostřed dubna začalo nečekaně. Teď už je hodně pozdě. Ráno se rozednívá již hodně brzy. Déšť se sněhem byl v tuto roční dobu nečekaný. Zítra se možná výrazně oteplí.

Mezi slovanské jazyky nepatří: lužická srbština. srbština. lotyština. ukrajinština.

Vyber správnou dvojici slova základového a slova od něj odvozeného: postrašit – vystrašit. generovat – generace. prádlo – prádelna. tisknout – tiskařský.

Ve kterém z následujících slov se při spisovné výslovnosti objevuje hiát: filatelie. auto. poučit. výjimka.

Pouze neurčité slovesné tvary jsou na řádku: nesouc, přineste, překvapit. odložen, vracejíc se, zeptat se. namalují, nečekajíce, promluvil. odepíši, navrátiv se, posouzen.

Staroslověnština se zakládá na: bulharsko-makedonském dialektu. bulharsko-řeckém dialektu. bulharsko-latinském dialektu. slovinsko-řeckém dialektu.

Správně užité tvary zájmen jsou jen na řádku: Všiml jsem si jí, ale jeho jsem nikde neviděl. Vysvětlil jsem Pavle, že jsem s ní chtěl mluvit, ale nikde jsem jí neviděl. Počkejte na mně u autobusového nádraží, nebo mě zatelefonujte, mobilní telefon nosím stále u sebe. Tak to je ten člověk, jež mě hledal, ale kterého jsem já nemohl najít.

Stabilizovaná norma spisovné výslovnosti se nazývá: fonetika. ortoepie. ortografie. fonologie.

Souvětí "Pokud nejste vyznavači výstupů do strmých kopců nebo milovníky dlouhých schodišť, oceníte více než sto let staré električky, které byly ve městě zřízeny jako výtahy a které fungují dodnes." je tvořeno: 1 větou hlavní a 3 větami vedlejšími. 2 větami hlavními a 2 větami vedlejšími. 2 větami hlavními a 1 větou vedlejší. 1 větou hlavní a 2 větami vedlejšími.

Mezi objektivní stylotvorné faktory patří: povahové a mentální vlastnosti člověka. intelektuální a rozumová vyspělost autora. jazykové znalosti. funkce komunikátu.

Univerbizovaná pojmenování jsou uplatněna v souvětí: Podal svědectví o tom, že navzdory viditelně umístěným dopravním značkám se řítil přes obec nepovolenou rychlostí. Je to hezká holka, ale na fyzickou práci a na sportování je levá. Při automobilové nehodě asistovaly nejen sanitky, ale zraněné odvážela také letecká záchranka. Po vyřešení obou rovnic podejte důkaz správnosti a proveďte analýzu užitého postupu.

Ve větě "Od začátku května se lidé těší na letní teploty." je přísudkové sloveso "těší se": trojvalenční, s levou valencí subjektovou, jednou pravou valencí objektovou a jednou pravou valencí adverbiální. jednovalenční, s levou valencí subjektovou. dvojvalenční, s levou valencí subjektovou a pravou valencí objektovou. trojvalenční, s valencí subjektovou a s dvěma pravými valencemi objektovými.

Havlíkovo pravidlo říká, že: měkké jery zanikají, tvrdé se vokalizují na "e". liché jery zanikají, sudé se vokalizují na "e". sudé jery zanikají, liché se vokalizují na "e". sudé i liché jery se vokalizují na "e".

V kterém z následujících souvětí jsou souřadně spojené věty vedlejší: Myslím, že voda v krajině navíc velmi pomáhá tomu, že se v ní cítíme dobře. I malá skupina jednotlivců může začít tím, že například obnoví historickou polní cestu nebo vysadí alej stromů. Náš domek se nachází uprostřed olivového háje, který roste na slunném svahu hory Mount Lepetymnos, což je nejvyšší hora celého ostrova. Když si zvolíte správné místo, najdete tam to svoje, ať už hledáte cokoliv.

Duál je zachován v současné češtině: ve všech tvarech číslovek dva, oba. v sedmém pádě všech základních číslovek. ve všech tvarech základních číslovek. v některých pádech všech číslovek.

Životná koncovka -ovi u maskulin je původně: koncovka genitivu o-kmenů. koncovka genitivu a-kmenů. koncovka dativu u-kmenů. koncovka dativu i-kmenů.

Neznělá párová souhláska k hlásce "v" je: j. g. f. z.

Pouze slova složená jsou na řádku: velkoměstský, kolemjdoucí, odtajnit, vymezit. polovina, polovodič, pomezní, pomenší. kolotoč, voděodolný, podzemní, uzemnit. stoprocentní, vodovod, budižkničemu, zeměpis.

Správné tvrzení je: Od každého slovesa můžeme utvořit přechodník přítomný i přechodník minulý. U slovesného infinitivu nemůžeme určit vůbec žádné gramatické kategorie. Slovesný čas určujeme u sloves způsobu oznamovacího a rozkazovacího, nikoliv u způsobu podmiňovacího. Slovesa se řadí k šesti slovesným třídám podle kmene infinitivního.

Mezi mluvnické kategorie podstatných jmen nepatří: pád. vzor. rod. číslo.

Pouze na jednom řádku jsou substantiva, která mohou být všechna odvozena od sloves: pracoviště, vychovatel, šroubovák. mlékárna, lyžař, studovna. zpěvák, posilovna, věčnost. vzdělanec, kovář, schodiště.

Mezi sdělovací věcné styly nepatří: styl umělecký. styl odborný. styl hovorový. styl administrativní.

Stylistika jako jazykovědná disciplína využívá poznatků: všech dílčích jazykovědných disciplín. pouze lexikologie a syntaxe. pouze lexikologie, morfologie a syntaxe. pouze lexikologie, fonetiky a syntaxe.

Pouze slova slovotvorně příbuzná jsou na řádku: vodárna, zavodnit, vodník, vodnatý. odvodnit, odvodit, podvodní, závodník. vodník, odvodit, podvodník, podvodný. vodivý, vodicí, podvodní, závodní.

K tvůrcům autorských obrázkových knih nepatří: Ivona Březinová. Renáta Fučíková. Petr Sís. Pavel Čech.

Autorem knihy Heterocosmica – fikce a možné světy je: Pavel Janoušek. Jan Mukařovský. Aleš Haman. Lubomír Doležel.

Autorem básnického textu Polámal se mraveneček je: Josef Kožíšek. Josef Václav Sládek. Ondřej Sekora. Jan Karafiát.

Manifest České moderny napsala autorská dvojice: J. S. Machar a F. X. Šalda. Jindřich Vodák a Otokar Březina. J. S. Machar a Arnošt Procházka. F. V. Krejčí a Antonín Sova.

Autorem románové kroniky Do třetího a čtvrtého pokolení je: Antal Stašek. Karel Václav Rais. Karel Klostermann. Jan Herben.

Rodištěm F. X. Šaldy, kde je po něm pojmenováno divadlo, je: Praha. Liberec. Čáslav. Kolín.

Do Almanachu na rok 1914 přispěl také literární kritik: Arne Novák. Jindřich Vodák. F. X. Šalda. Karel Sezima.

Karolina Světlá napsala román s názvem: Kříž za potokem. Venkovský román. Hubička. Vesnický román.

Místo, kde Otokar Březina napsal všech pět svých sbírek, se nazývá: Počátky. Nová Říše. Telč. Jaroměřice nad Rokytnou.

Literárněkritický časopis specializovaný na literaturu pro děti a vycházející od roku 1956 měl název: Úhor. Zlatý máj. Lípa. Štěpnice.

Básnickou sbírku Moje blues napsal: Jan Skácel. Oldřich Mikulášek. Josef Kainar. Karel Šiktanc.

Básnickou skladbu Vznešenost přírody napsal: Šebestián Hněvkovský. Matěj Milota Zdirad Polák. Václav Bolemír Nebeský. Antonín Marek.

Vlasteneckému divadlu, které zahájilo provoz roku 1786 na Koňském trhu, se říkalo: divadlo v Kotcích. Bouda. Stavovské divadlo. Thunovo divadlo.

Mezi literární časopisy vydávané v 90. letech 20. století patří: Rozhledy. Tvář. Tvar. Host do domu.

Strukturalismus navázal na podněty: dekonstrukce. kognitivní vědy. recepční estetiky. ruského formalismu.

Mezi dramata V. K. Klicpery nepatří: Soběslav, selský kníže. Veselohra na mostě. Divotvorný klobouk. Tvrdohlavá žena.

Česká výroční cena za literární tvorbu pro děti se jmenuje: Bílé vrány. Bílá vrána. Čteme spolu. Zlatá stuha.

Petr Nikl je autorem publikace: Soukromý rozhovor. Záhádky. Hádanice. Petrklíče a petrkliky.

K dílům Josefa Dobrovského nepatří: Historie literatury české. Dějiny české řeči a literatury. Zevrubná mluvnice jazyka českého. Česká prozódie.

Julius Zeyer je autorem děl: Z máje žití, Ondřej Černyšev, Tři legendy o krucifixu. Jan Maria Plojhar, Študent Kvoch, Radúz a Mahulena. Román o věrném přátelství Amise a Amila, Čechův příchod, Zlomky epopeje. Vyšehrad, Neklan, Karolinská epopeja.

Literárními druhy a žánry se zabývá: versologie. textologie. translatologie. genologie.

Balada je: dramatický žánr s nadpřirozenými prvky. epický žánr se zhuštěným dějem. lyricko-epický žánr kratšího rozsahu. krátký lyrický žánr s děsivým subjektem.

Prózu Kulhavý poutník napsal: Ivan Olbracht. Karel Čapek. Jan Čep. Josef Čapek.

Autorem historického románu Kámen a bolest, vydaného v roce 1942, je: Václav Kaplický. František Křelina. Karel Schulz. M. V. Kratochvíl.

K básníkům píšícím poezii pro děti v období 40. let 20. století patřili: Josef Kožíšek, František Hrubín, Jaroslav Seifert. František Hrubín, Z. K. Slabý, Ivan Blatný. František Hrubín, Josef Kainar, Pavel Šrut. František Hrubín, Ivan Blatný, František Halas.

Prózu Kulhavý poutník napsal: Jan Čep. Karel Čapek. Josef Čapek. Ivan Olbracht.

Opakování stejného slova nebo slovního spojení na začátku po sobě jdoucích veršů je: apostrofa. epifora. epanastrofa. anafora.

Staroslověnština se zakládá na: bulharsko-makedonském dialektu. bulharsko-latinském dialektu. bulharsko-řeckém dialektu. slovinsko-řeckém dialektu.

K jedné stylové vrstvě patří výrazy: výpadovka, štrachat se, marodit, natahovat moldánky, prvňák. skotačit, činžák, predikát, kšeftík, fyziognomie. zmatkař, pomáhat, rentabilita, čumět, cizopasník. existovat, babizna, drsňák, investice, dotrpěl (ve významu zemřel).

Na kterém řádku jsou pouze názvy vlastností: starost, zbabělost, mládí, stavba. porozumění, chápavost, temnota, království. dobrota, slabost, stáří, sobectví. listí, staroba, cvičení, hloubka.

Autorem románu Kamarádi svobody je: S. K. Neumann. Fráňa Šrámek. Viktor Dyk. Jiří Mahen.

Básnická sbírka Sépie je prvotinou: Jaroslava Seiferta. Jana Zahradníčka. Františka Halase. Vladimíra Holana.

Mezi povídky Vítězslava Hálka nepatří: Na vejminku. Hubička. Poldík rumař. Na statku a v chaloupce.

První literárněkritický časopis specializovaný na literaturu pro děti měl název: Lípa. Štěpnice. Slunko. Úhor.

Hlavní postava hry Václava Havla Zahradní slavnost se jmenuje: Ivan Havel. Hugo Pludek. Ferdinand Vaněk. Alexej Pludek.

Karolina Světlá napsala většinu svých próz z prostředí: Podkrkonoší. Podještědí. Pošumaví. Pojizeří.

Mezi knihy Zdeňka Kožmína nepatří: Interpretace básní. Znamení zrodu. Zvětšeniny ze stylu bratří Čapků. Studie a kritiky.

Erbenova Kytice neobsahuje báseň s názvem: Svatební závoj. Holoubek. Lilie. Věštkyně.

Mezi členy Skupiny 42 nepatří: Ludvík Kundera. Jiřina Hauková. Ivan Blatný. Jiří Kolář.

Přídavné jméno s tvrdou deklinací je ve spojení: příchozí návštěvníci. cizí hosté. hmyzí kolonie. drzí zloději.

Ve větě "Vertikální zahrady se stávají stále častěji středem zájmu projektantů a architektů." je větný člen středem: doplňkem. příslovečným určením způsobu. předmětem. součástí přísudku.

Souvětí "Důsledný rozbor dochovaných pravěkých maleb a střípky informací, které nacházíme v legendách jednotlivých aboriginských kmenů, načrtávají fascinující obraz pořádně divoké australské minulosti, o kterou jevilo dříve zájem hned několik záhadných civilizací, jejichž původ zůstává zahalen tajemstvím." je tvořeno: 1 větou hlavní a 2 větami vedlejšími. 2 větami hlavními a 2 větami vedlejšími. 2 větami hlavními a 1 větou vedlejší. 1 větou hlavní a 3 větami vedlejšími.

Koncovka -ovi u životných maskulin je původně: koncovka dativu i-kmenů. koncovka dativu u-kmenů. koncovka genitivu a-kmenů. koncovka genitivu o-kmenů.

Chybné tvrzení je: Slovesný čas určujeme u sloves způsobu oznamovacího a podmiňovacího. Mezi slovesné tvary neurčité patří také přechodníky a příčestí minulé. U infinitivního tvaru slovesa můžeme určit vid. Ne všechna slovesa v češtině mají vidové protějšky.

Jádro slabiky v češtině netvoří hláska: l. e. k. r.

Divergence znamená: vymizení jazyků. sbližování jazyků. rovnoběžnost jazyků. rozrůzňování jazyků.

Ve větě "Nevěřil jsem svým očím." může být podmět: nevyjádřený nebo vyjádřený kterýmkoliv ohebným slovním druhem. nevyjádřený nebo vyjádřený kterýmkoliv zájmenem. nevyjádřený nebo vyjádřený osobním zájmenem "já". pouze nevyjádřený.

Slohový postup je definován jako: invence jazykového materiálu a jeho uspořádání. výběr výrazových prostředků jazykových. slohový útvar neboli žánr konkrétní komunikace. způsob pojetí tématu jako celku i jeho jednotlivých částí.

Vyberte správnou dvojici "slovo utvořené – slovo základové": vygenerovat – generace. vygenerovat – gen. vygenerovat – generování. vygenerovat – generovat.

Němčina patří mezi jazyky: západoslovanské. východorománské. severogermánské. západogermánské.

Jednoduchou větou s několikanásobným přísudkem je: Babička před pečením plech vždy důkladně vymazala olejem a vysypala moukou nebo strouhankou. Veškeré použité nádobí ihned po ukončení práce pečlivě vyčistíme a umyjeme. Petr a jeho kamarádi celý den u rybníka chytali ryby a koupali se. Nyní si zopakujeme téma předchozí hodiny a přejdeme k novému.

Ve kterém z následujících slov se při spisovné výslovnosti objevuje hiát?. výjimka. poučit. auto. filatelie.

Pouze adjektiva utvořená od slovesných tvarů jsou na řádku: pozbyvší, hříšný, plísňový. získaný, skákající, zmoklý. vařený, píšící, podmínkový. pohodový, zastavený, zapálený.

Termínem "ráz" se ve fonetice označuje: hlasivková hláska závěrová předcházející samohlásce na počátku slabiky. neznělá hláska na konci slova. základní jednotka zvukového plánu lidské řeči; nejmenší rozpoznatelná jednotka. znělá hláska, která je schopna tvořit jádro slabiky.

Slovesný tvar neurčitý je: uslyšel by. bylo napsáno. překvapeni. pomalovaný.

Na kterém řádku jsou pouze slova složená: bezpodmínečný, maloměsto, kolemjdoucí. vodovod, podzemní, staročeský. samoobsluha, velkoměsto, kolotoč. zavázat se, siločára, lihovar.

Stylově nepříznaková jsou všechna slovesa na řádku: prozpěvovat si, zazvonit (ve významu zatelefonovat), potřísnit, holedbat se, mluvit. hlídat, zajistit, opravit, plakat, přivést. zachytit, odvětit, koukat se, malovat, exnout. přemýšlet, odtušit, nalajnovat, dlít, kliknout.

Pouze jména pomnožná jsou na řádku: dveře, narozeniny. stavení, vrata. listí, zarděnky. stromoví, vodstvo.

Mezi mluvnické kategorie sloves nepatří: číslo. způsob. pád. vid.

Řečnická a umělecká figura anafora se nalézá v textu: Těšili se na svůj domov. Těšili se na své blízké, těšili se na všechno důvěrně známé. Nesmírně se na svůj návrat těšili. Těšili se na všechno důvěrně známé. Těšili jsme se, moc jsme se těšili. Na svůj rodný kraj se těšili. A na všechno to důvěrně známé a vzpomínkami oživené se také těšili.

Sblížení výslovnosti hlásek za účelem usnadnění výslovnosti hláskové skupiny se nazývá: detenze. disimilace. asimilace. intenze.

Rýmové schéma abba vyjadřuje: rým tirádový. rým střídavý. rým přerývaný. rým obkročný.

Autorem románu "Z malého světa" je: Karel Alois Vinařický. Alois Vojtěch Šmilovský. Gustav Pfleger Moravský. Václav Bolemír Nebeský.

Autorem básnického textu "Polámal se mraveneček" je: Ondřej Sekora. Josef Kožíšek. Josef Václav Sládek. Jan Karafiát.

Manifest České moderny napsala autorská dvojice: Jindřich Vodák a Otokar Březina. J. S. Machar a F. X. Šalda. J. S. Machar a Arnošt Procházka. F. V. Krejčí a Antonín Sova.

Román Malý Bobeš napsal: Bohumil Říha. Václav Řezáč. Josef Věromír Pleva. Josef Lada.

Román Milana Kundery Žert je z hlediska narativu koncipován jako: vnitřní monolog. autorské vyprávění. polyperspektivní vyprávění. román bez vypravěče.

Almanach Ruch vyšel u příležitosti: položení základního kamene Národního divadla. pádu Bachova absolutismu. stého výročí narození Josefa Dobrovského. zahájení revoluce na jaře 1848.

Mezi literární časopisy vydávané v 90. letech 20. století patří: Tvář. Rozhledy. Tvar. Host do domu.

K autorům tzv. nové vlny v próze pro mládež v 60. letech 20. století patřili: Ota Hofman, Bohumil Říha, Jan Ryska. Bohumil Říha, Eliška Horelová, Z. K. Slabý. Ota Hofman, Josef Bouček, Hermína Franková. Ota Hofman, Iva Hercíková, Iva Procházková.

Knihy Jaroslava Foglara vycházely: s publikačním omezením poté, co autor podepsal Chartu 77. nerušeně od 30. do 90. let 20. století. s publikačním omezením za okupace ve 40. letech a pak bez problémů až do autorovy smrti v 60. letech. s přetržkami, neboť v 50. letech 20. století a za normalizace autor nesměl publikovat.

Strukturalismus navázal na podněty: recepční estetiky. ruského formalismu. dekonstrukce. kognitivní vědy.

Dějištěm románu Josefa Škvoreckého "Zbabělci" je Kostelec, ale ve skutečnosti je to: Hronov. Náchod. Rychnov nad Kněžnou. Broumov.

Balada je: epický žánr se zhuštěným dějem. lyricko-epický žánr kratšího rozsahu. dramatický žánr s nadpřirozenými prvky. krátký lyrický žánr s děsivým subjektem.

Mezi dramata J. K. Tyla nepatří: Fidlovačka. Paličova dcera. Poslední Čech. Lesní panna.