fyziologie 1

Laminární proudění krve není provázeno zvukovými fenomény. ano. ne.

laminární proudění je provázeno poslechovými fenomény. ano. ne.

laminární proudění krve není provázeno poslechovými fenomény. ano. ne.

laminární proudění krve se při výrázné anémii objeví i v těch cévách, ve kterých je převážně turbulentní. ano. ne.

laminární proudeni je charakterizovano tim, ze krev s vysokym hematokritem tece pri stene cevy a v ose cevy tece krev s nizkym hematokritem. ano. ne.

laminarni proudeni krve je charakterizovano tim, ze krev s nizkym hematokritem tece pri stene cevy a v ose cevy tece krev s vysokym hematokritem. ano. ne.

laminarni proudeni krve nastava typicky napr. pri nahlem obratu smeru proudu krve. ano. ne.

v zilach systemoveho obehu je asi 60% celkoveho objemu krve. ano. ne.

v plicich je 21% celkoveho objemu krve. ano. ne.

v kapilarach je mene nez 3% celkoveho objemu krve. ano. ne.

v kapilarach je asi 5% celkoveho objemu krve. ano. ne.

srdecni dutiny obsahuji az 21% celk objem krve. ano. ne.

srdecni dutiny obsahuji asi 12% celkoveho objemu krve. ano. ne.

myokard v klidu uprednostne utilizuje mastne kyseliny. ano. ne.

metabolismus myokardu vykazuje vyznamne rozdily oproti metabolismu kosterniho svalu. ano. ne.

myokard v klidu prednostne utilizuje laktat. ne. ano.

myokard neni schopen utilizovat mastne kyseliny. ano. ne.

pro myokard je charakteristicke produkovat energii jen pri dostatecne dodavce O2. ano. ne.

pro myokard je charakteristicke dlouhodobe se kontrahovat v zivnem roztoku bez vapniku. ano. ne.

pro myokard je charakteristicka nepritomnost elektrickeho spojeni srdecnich bunek navzajem. ne. ano.

pro myokard je charakteristicka pritomnost elektrickeho spojeni srdecnich bunek navzajem. ano. ne.

myokard produkuje energii vylucne anaerobne. ne. ano.

metabolismus myokardu charakterizuje neschopnost práce na kyslikovy dluh. ano. ne.

myokard muze jako zdroj energie vyuzivat laktat. ano. ne.

rezistence krevnimu prutoku je urcovana polomerem cevy, ale i viskozitou krve. ano. ne.

viskozita krve zavisi predevsim na hematokritu. ano. ne.

plicni obeh patri spolu s venozni casti systemoveho obehu do tzv. nizkotlake casti cirkulace. ano. ne.

plicni obeh patri spolu s arterialni casti systemoveho obehu do tzv. nizkotlake casti cirkulace. ano. ne.

v kapilarach plicniho obehu se hodnota tlaku krve nesmi priblizit onkotickemu tlaku, jinak hrozi filtrovani tkanoveho moku do alveolu. ano. ne.

v kapilarach plicniho obehu musi byt tlak krve srovnatelny s tlakem onkotickym, aby se mohl filtrovat tkanovy mok a tak byla zajistena vyziva tkani. ano. ne.

koronarni reciste srdce je regulovano predevsim vasodilatacne pusobicimi mistne uvolnovanymi informacnimi molekulami. ano. ne.

koronarni recistce srdce zacina z baze a. pulmonalis. ano. ne.

koronarni reciste srdce je opatreno chlopnemi branicimu zpetnemu toku krve. ano. ne.

koronarni reciste srdce vykazuje prutok zavisly na fazich srdecniho cyklu. ano. ne.

koronarni reciste srdce vykazuje prutok nezavisly na fazich srdecniho cyklu. ano. ne.

koronarni reciste srdce zacina z baze aortyy. ano. ne.

koronarni reciste srdce je ve stene leve komory charakterizovano zvysenim prutoku behem systoly a poklesem na nemeritelne hodnoty behem diastoly. ano. ne.

koronarni reciste srdce je ve stene leve komory charakterizovano poklesem prutoku subendokardialnimi oblastmi behem systoly. ano. ne.

v obdobi diastoly dochazi k vyznamnemu poklesu prutoku subendokardialnimi vrstvami levokomoroveho myokardu. ano. ne.

subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejmene citlive k nedostatecnemu zasobeni kyslikem. ano. ne.

subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejcitlivejsi k nedostatecnemu zasobeni kysliken. ano. ne.

subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejvice ohrozeny ischemii. ano. ne.

subendokardialni oblasti leve komory jsou v srdci nejmene ohrozeny ischemii. ano. ne.

turbulentni proudeni charakterizujici akusticke fenomeny typu šelestu. ano. ne.

laminarni proudeni charakterizuji akusticke fenomeny typu šelestu. ne. ano.

turbulentní proudeni vynika tim, ze jednotlive vrstvy kapaliny po sobe plynule kloužou. ano. ne.

laminarni proudeni vynika tim, ze jednotlive vrstvy kapaliny po sobe plynule klouzou. ano. ne.

turbulentni proudeni je typicke tim, ze kazda vrstva krve zustava v konstatni vzdalenosti od steny. ano. ne.

laminarni proudeni je typicke tim, ze kazda vrstva krve zustava v konstantni vzdalenosti od steny. ano. ne.

turbulentni proudeni je nejrychlejsi v ose cevy a nejpomalejsi pri cevni stene. ano. ne.

laminarni proudeni je nejrychlejsi v ose cevy a nejpomalejsi pri cevni stene. ano. ne.

pulsova vlna se u mladeho cloveka aortou pohybuje rychlosti 4-6m/s. ano. ne.

pulsova vlna je meritelna jen na zilach. ano. ne.

pulsova vlna je prisne zavisla na rychlosti pohybu krve. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami cini v klidu cca 250 ml za minutu. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na petinasobek klidove hodnoty. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na 1250 ml za minutu. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami se pri maximalni telesne zatezi zvysuje na desetinasobek klidove hodnoty. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami stoupa v diastole a klesa v systole komor. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami klesa v diastole a stoupa v systole komor. ano. ne.

prutok krve vencitymi tepnami klesa v systole komor, kdy jsou vencite tepny stlaceny kontrahujicim se myokardem. ano. ne.

gap junctions jsou v myokardu lokalizovany predevsim v miste interkalarnich disků. ano. ne.

gap junctions tvori zakladni jednotku spojeni mezi dihydropyridinovymi a ryanodinovymi receptory. ano. ne.

v dobe, kdy je na membrane prachovnich srdecnicnich vlaken stabilizovano KMN,je soucet proudo do bunky a z bunky roven nule. ano. ne.

v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, membranou neprotekaji zadne iontove proudy. ano. ne.

v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, jsou otevreny kanaly draslikoveho proudu pozadi IK1. ano. ne.

v dobe, kdy je na membrane pracovnich srdecnich vlaken stabilizovano KMN, nepracuje Na-K-ATPasa. ano. ne.

klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu je charakterizovano rovnovahou proudu pozadi do bunky a z bnky. ano. ne.

klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu vykazuje hodnotu -60mV. ano. ne.

klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu je urceno rychlym sodikovym proudem do bunky. ano. ne.

klidove membranove napeti pracovnich vlaken myokardu obvykle vykazuje hodnotu -80 mV. ano. ne.

pri klidovem membranovem napeti pracovnich vlaken myokardu gNa vykazuje mnohem vyssi hodnotu nez gK. ano. ne.

pri klidovem membranovem napeti pracovnich vlaken myokardu gK vykazuje mnohem vyssi hodnotu nez gNa. ano. ne.

behem KMN pracovnich srdecnich vlaken neni sakolema refrakterni. ano. ne.

behem KMN pracovnich srdecnich vlaken je sarkolema refrakterni. ano. ne.

behem KMN pracovnich srdecnich vlaken se membranove napeti blizi eNA. ano. ne.

behem klidoveho membranoveho napeti pracovnich srdecnich vlaken se membranove napeti blizi EK. ano. ne.

behem klidoveho membranoveho napeti pracovnich srdecnich samovolne vznikaji AN. ano. ne.

Na-K-ATPasa je blokovatelna ouabainem. ano. ne.

Na-K-ATPasa cerpa sodik do bunky a draslik z bunky. ano. ne.

Na-K-ATPasa cerpa draslik do bunky a sodik z bunky. ano. ne.

Na-K-ATPasa produkuje ATP. ano. ne.

Na-K-ATPasa je lokalizovana v longitudinalnich tubulech sarkoplasmatickeho retikula. ano. ne.

Na-K-ATPasa v kazdem cyklu čerpa 3 ionty sodiku z bunky a 2 ionty drasliku do bunky. ano. ne.

Na-K-ATPasa v kazdem cyklu cerpa 2 ionty sodiku z bunky a 3 ionty drasliku do bunky. ano. ne.

srdecni sval pracuje na bazi tetanickych stahu. ano. ne.

behem repolarizace muze byt srdecni sval znovu excitovan, neni v zadne refrakterni fazi. ano. ne.

pokud stoupa diastolicka napln srdce, sila nasledne kontrakce se prudce snizi. ano. ne.

mezi napetove rizene kanaly patri ICaL a ICaT kanaly. ano. ne.

mezi napetove rizene kanaly patri Na+ a K+ kanal citlivy na acetylcholin. ano. ne.

vazba noradrenalinu na beta1 receptory srdce usnadnuje otevirani ICaL kanalu a tim tok Ca2+ z bunky. ano. ne.

zvyseni pritok Ca2+ do vunky v dusledku pusobeni sympatiku na srdce prodouzi fazi depolarizace. ano. ne.

zvysene intracelularni ztraty Ca2+ v dusledku pusobeni sympatiku na srdce zvysi srdecni frekvenci. ano. ne.

Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vlaken myokardu pracuje neustale. ano. ne.

Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vlaken myokardu pracuje vylucne behem systole. ano. ne.

Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu štěpí ATP. ano. ne.

Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu pracuje vylucne neelektrogenne. ano. ne.

Sodíko-draslíková pumpa sarkolemy vláken myokardu pracuje elektrogenn+. ano. ne.

Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech se podili na poklesu intracelularni koncentrace vápníků. ano. ne.

Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech zvyšuje obsah vápníku v sarkoplazmatickem retikulu. ano. ne.

Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech snizuje obsah vapniku v sarkoplazmatickem retikulu. ano. ne.

Ca-ATPáza sarkoplazmatického retikula v srdečních myocytech pri nadbyteku intracelularniho vapniku produkuje ATP. ano. ne.

rychla depolarizace akcniho napeti vlaken myokardu je zajistovana INa. ano. ne.

trvani akcniho napeti vlaken myokardu je asi 4ms. ano. ne.

trvani akcniho napeti komorovych vlaken myokardu je asi 200-300 ms. ano. ne.

hlavni proudovou komponentou akcniho napeti vlaken myokardu podminujici repolarizaci je IK1. ano. ne.

behem faze plató akčního napeti vlaken myokardu unika vapnik z bunky. ano. ne.

behem faze plato akcniho napeti vlaken myokardu priteka vapnik do bunky. ano. ne.

faze plató akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu zajistuje dlouhou refrakteritu. ano. ne.

faze plato akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu je podminena vzrustem gK. ano. ne.

faze plato akcniho napeti pracovnich vlaken myokardu trva priblizne 2-4 ms. ano. ne.

akční napeti pracovnich vlaken myokardu se muze sirit z jednoho na dalsi vlakna. ano. ne.

akcni napeti pracovnich vlaken myokardu postrada schopnost prestupovat z jednoho na dalsi vlakna. ano. ne.

akcni napeti pracovnich vlaken myokardu je vyvolano aktivaci IK1. ano. ne.

akcni napeti pracovnich vlaken myokardu je vyvolano aktivaci INa. ano. ne.

bunky srdecniho svalu jsou propjeny pomoci permeabilnich interkalarnich disku, vznika syncytium. ano. ne.

sinoatrialni uzel je srdecnim pacemakerem. ano. ne.

pusobenim sympatiku na pacemarkerove vunky dochazi k aktivaci proteinkinazy A, coz vede k fosforylaci Ca2+ kanalů. ano. ne.

pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi cestou cAMP ke zvyseni aktivniho transportu Ca2+ do sarkoplasmatickeho retikula. ano. ne.

pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi k aktivaci proteinkinazy A, coz vede k fosforylaci Ca2+ kanálů a jejich rychlemu uzavirani. ano. ne.

pusobenim sympatiku na pacemarkerove bunky dochazi cestou cAMP ke zvyseni aktivniho transportu Na+ do sarkoplasmatickeho retikula. ano. ne.

inotropie je schopnost srdce reagovat pouze na signaly urcite intenzity. ano. ne.

v srdecnich komorach se vzruch šíří od endokardu k epikardu a smerem od baze k hrotu. ano. ne.

bunky SA uzlu maji stabilni hodnotu klidoveho membranoveho potencialu. ano. ne.

ventrikularni rytmus vykazuje frekvenci priblizne 60/min. ano. ne.

tzv fáze plató akčního potenciálu je podmineny pomalym influxem Na+. ano. ne.

EKG svody I a II snimaji procesy na spodni strane srdce. ano. ne.

EKG svody V5 a V6 snímají anterolaterální stěnu levé komory. ano. ne.

interval PQ informuje o délce trvání převodu vzruchu ze síní na komory. ano. ne.

komplex QRS je obrazem depolarizace kardiomyocytů komor. ano. ne.

na konci systoly komor se uzavírá mitrální chlopeň. ano. ne.

ejekční frakce zdravého lidského srdce čítá 35-45%. ano. ne.

afterload je parametr popisující odpor kladený toku krve. ano. ne.

hlavním energetickým zdrojem zdravého lidského srdce je plazmatická glukóza. ano. ne.

tvorba natriuretických peptidů v srdci roste při zvýšeném napětí ve stěně srdečních síní či komor. ano. ne.

k nejvetsimu poklesu krevniho tlaku dochazi v kapilarach. ano. ne.

v žilách se nachazi nejvice krve z celeho krevniho obehu. ano. ne.

za fyziologickych podminek prevlada v cevach turbulentni proudeni. ano. ne.

tok krve cévou roste se 4. mocninou poloměru. ano. ne.

stredni arterialni tlak v systemove cirkulaci dosahuje priblizne 93 mm Hg, v plicnici asi 15 mm Hg. ano. ne.

mozkem fyziologicky protéka asi 5% klidového srdečního výdeje. ano. ne.

kyslik vyvolava vazodilataci cév mozku. ano. ne.

zásobování srdce krví neni kontinuální - zvyšuje se při systole a klesá při diastole. ano. ne.

beta2-adrenergní receptory způsobuji v koronarnim řečišti vazodilataci. ano. ne.

hypoxie či vzestup parciálního tlaku oxidu uhličitého vyvolávají v plicnim recisti vazokonstrikci. ano. ne.

elektrické pole srdecni je vytvoreno sumaci mnoha elementarnich elektrickych poli. ano. ne.

amplituda vychylky, ktera je namerena v urcitem EKG svodu zavisi na velikosti okamziteho vektoru a na orientaci vektoru vuci svodu. ano. ne.

interval PQ je ukazatelem sinokomoroveho prevodu. ano. ne.

interval PQ je ukazatelem šíření depolarizace po komorovem myokardu. ano. ne.

a. a. a.