Fyziologie živočichů

23l. Ledviny a homeostáza: Nefrony u savců. jsou vždy jednoho typu (juxtamedulární). jsou typu korového (s krátkou Henleho kličkou) a typu juxtameduárního s dlouhou Henleho kličkou. pracují na principu vířivé filtrace krve, především nepropouští kr.destičky. mají jen parasymptickou inervaci.

232.Ledviny a homeostáza: Filtrační část nefronu je. glomerulus, což je klubíčko odvodních močových kanálků. glomerulus, což je klubíčko kapilár napojených na přívodní a odvodní tepénku. Bowmanovo pouzdro a Henleova klička v podobě Y. je glomerulus, obklopený Bowmanovým váčkem, který přechází do stočeného kanálku I.řádu (proximálního tubulu).

233.Ledviny a homeostáza: Glomerurální filtrace. závisí na filtračním tlaku, velikosti a propustnosti glomerurální membrány (složené z endotelu,bazální membrány a epitelových buňek Bowmanova váčku, podocytů). filtrace se realisuje pod výsledným filtračním tlakem l0 mm/Hg (l,3 kPa). se odehrává stejně jako zahuštění moči ve sběracích kanálcích, které probíhají dření rovnoběžně s Henleovými kličkami. vede ke vzniku asi l80 l primární moče za 24 hod., t.j. veškerá extracelulární tekutina se profiltruje asi l2x.

234.Ledviny a homeostáza: Skimming effect je. schopnost ledvin zahušťovat sekundární moč. schopnost ledvin plně resorbovat aminokyseliny zpět do řečiště. zvláštnost pravoúhlého větvení cév, kdy do větve proudí krev s nižším hematokritem (méně krvinek), což je dáno skutečností, že při laminárním proudění se krvinky pohybují ve středu cévy. prokluzování určité části močoviny stěnou sběrných kanálků zpět do ledvinového intersticia.

235.Ledviny a homeostáza: Mezi 3 základní renální fukce nepatří. filtrace v glomerulu. expanse v horní části (tlustém segmentu)Henleho kličky. resorbce z tubulu do intersticia a krve. sekrece, např. H+,draslíku , části kyseliny močové, steroidů,nebo cizorodých látek (antibiotika, kyselina paraaminohipuronová).

236. Ledviny a homeostáza: Glomerurální filtrát. neobsahuje sodné ionty, močovinu, aminokyseliny a glukózu. obsahuje nízkomolekulární látky, které mohou projít otvůrky endotelových buňěk kapilár, na př. glukóza, močovina, aminokyseliny, ionty,malá množství albuminů. neobsahuje plasmatické bílkoviny, které jsou příliš veliké. při zánětech obsahuje i bílkoviny přip. erytrocyty; jindy naopak dochází k poruchám filtrace a vylučování vody, solí a dusíkatých látek.

237.Ledviny a homeostáza: Složení primární moče. je konstantní až do sběrných kanálků, kde se zahušťuje a okyseluje. se mění především činností Henleho kličky. je upravováno resorbcí a sekrecí v proximálním a distálním tubulu. se mění působením granulárních buněk vas afferens.

238.Ledviny a homeostáza: Resorbce (reabsorbce) látek je výsledkem mj. primárního aktivního transportu,především sodíku do intersticia. schopnosti epitelových buněk na bazální a laterální straně (basolaterárně) čerpat tři ionty sodíku z buňky do intersticia a dva ionty draslíku opačně. intracelulárního přestupu sodíku přes apikální část (na špičce buňky) buněčné membrány epitel. buněk,tj. té přivrácené luminárně (do kanálku). přestupu sodíku přes luminární membránu, který nikdy není urychlován bílkovinným přenašečem (facilitovanou difuzí).

239.Ledviny a homeostáza: Aktivní transport Na+ přes basolaterální membránu epitelových buněk vytváří koncentrační spád mezi dření a korou a. není nikdy spřažen s transportem jiných látek. může být spřažen ve formě kotransportu (symportu). se využívá pro plasmatickou clearance, t.j. očištění plasmy v ledvinách od určité látky. se využívá pro pinocytické resorbování peptidů a bílkovin, což je forma inaktivace některých hormonů (insulín).

240.Ledviny a homeostáza: Ledvinový práh. je maximální množství určité látky, které může transportní systém v luminární membráně tubulárních buněk resorbovat. pro glukózu je asi l0 mmol/l v plasmě, větší množství glukózy se neresorbuje a proniká do moči. je maximální schopnost ledvin vytvořit sekundární moč ( asi 7 l/24 hod.). odráží konečnou kapacitu transportních systémů v tubulu (tubulární maximum) pro danou látku.

241.Ledviny a homeostáza: Henleova klička. tenké sestupné raménko nemá aktivní transport, propustnost pro NaCl nízká, vysoká pro vodu. tenké sestupné raménko nemá aktivní transport, propustnost pro NaCl vysoká, nízká pro vodu. tenký segment má obsah s výšší osmolaritou, v přítomnosti ADH více než 4x v plazmě. tlustý segment je transportně neúčinný a NaCl se tam neresorbuje.

242.Ledviny a homeostáza: Juxtaglomerulární aparát je. tvořen juxtaglomelulárnimi buňkami vas afferens (inervovány), buňkami makula densa distálního tubulu a agranulárními krajkovými buňkami. je místo kde se mj. vylučuje ADH - vasopresin. je místo kde se mj. vylučuje aldosteron. místo, kde se v makule densa tvoří vasodilatační NO.

243.Ledviny a homeostáza: Řízení lednin hormonálně. se účastní parasympatikus a erytopoetin. se účastní synaptotagmin a cholecystokinin. renin - angiotensinový systém. aldosteron, který stimuluje DNK - dependentní syntézu mRNK proteinu, který vede ke zvýšení aktivity Na/K ATPasy.

244.Ledviny a homeostáza: Kallikrein-kininový systém. je umístěn v buňkách proximálních tubulů a působí vasokonstrikčně. je součástí prostangladinového a prostacyklinového parakrinního systému. je tvořen třemi vasodilatačními peptidy: bradykininem, lysylbradykininem a methionyl-lysybradykininem, které vznikají působením proteolytických enzymů (kallikreinů) z distálních tubulů a plazmy. působí přeměnu plazmatické bílkoviny angiotensinogenů na angiotensin.

245. Ledviny a homeostáza: Hlavním činitelem řídícím resorpci sodíku je. resorpce bikarbonátu, který se v tubulární tekutině váže na bikarbonátový anion a vznikající kyselina uhličitá je štěpena na vodu a oxyd uhličitý. aldosteron. V jeho přítomnosti se vylučuje velmi málo Na a při nedostatku se může ztrácet až 20 g Na denně. aldosteron, který se váže na cytosolový receptor tubulárních buněk, proniká do jádra a aktivací transkripce zvyšuje zřejmě tvorbu - NaK ATpasy transportující sodík. je angiotenzin II, který zvyšuje resorpci Na v proximálním tubulu více než aldosteron.

246. Ledviny a homeostáza: Sekrece aldosteronu je řízena: pocitem žízně a aktivací chemorecepčních center v prodloužené míše. renin-angiotenzinovým systémem podle nabídky Na epitelu do oblasti macula densa. reninem, jehož uvolňování roste při nižší plazmatické koncentraci Na, nebo při nižší glomerulární filtraci při poklesu krevního tlaku a objemu cirkulující krve (hypovolemii). nízkou hladinou sodíku, která přímo zvyšuje sekreci aldosteronu z kůry nadledvin.

247. Ledviny a homeostáza: Atriální natriuretický peptid: je tvořen v příštítných tělískách a zvyšuje glomelurální filtraci. je synonymum pro angiotensin II, který pravděpodobně zvyšuje resorpci Na v proximálním tubulu. je tvořen granulárními buňkami srdečních síní. zvyšuje glomerulární filtraci a snižuje resorpci v tubulu.

248. Ledviny a homeostáza: otrava vodou. není fyziologicky možná, neboť při zředění krve dochází k poklesu sekrece vasopresinu a aldosteronu a zvýšenému vylučováním vody. nastává při větším příjmu vody než je maximální diuréza (16ml/min). je charakteristická duřením buněk v důsledku vstupu vody z hypotonické ECT. je charakterizována křečemi, kómatem ev. smrtí v důsledku duření mozkových buněk.

249. Ledviny a homeostáza: Voda. celková tělesná voda (CTV)-tvoří 60% tělesné hmotnosti mužů, u žen 50% (více tuku). ve stáří obsah vody stoupá, především v mozku, kde ubývá neuronů. tekutiny v tělních dutinách a šťávy v trávicím traktu se označují jako transcelulární tekutina. intracelulární tekutina tvoří asi 70 % CTV.

250. Ledviny a homeostáza: Sodík. v plazmě savců je 4-5 mmol/l. denní obrat (příjem výdej) 140-260 mmol. hyponatremie vzniká při zvýšené resorpci sodíku v ledvinách. spolu s draslíkem je regulován aldosteronem.

251. Ledviny a homeostáza: Draslík. je hlavní intracelulární kation (115-160 mmol/l). v extracelulární tekutině má koncentraci 100-120 mmol/l. ke snížení koncentrace v plazmě dochází při aplikaci diuretik, snižujících krevní tlak (hydrochlorothiazid), proto lépe používat diuretika šetřící draslík (amilorid). uniká z buněk a je nebezpečně vylučován v ledvinách při diabetické acidoze.

252. Ledviny a homeostáza: na pH krve se vůbec nepodílí: bikarbonátový pufrovací systém. cystein/cystinový systém. fosfátový systém (v úloze kyseliny H2PO4- a sekundární fosforečnan jako akceptor vodíku). hemoglobin a bílkoviny.

253. Ledviny a homeostáza: v intersticiální tekutině není příliš významný následující pufrační (nárazníkový, ústojný) systém. fosfátový. bikarbonátový. hemoglobinový. citrátový.

254. Ledviny a homeostáza: V pufračním systému kyseliny uhličité. disociují jen asi 3 procenta kyseliny uhličité. je zdrojem aniontů jen kyselina uhličitá. zdrojem aniontů jsou především její sole. díky účasti uhličitanů a CO2 neplatí Henderson-Hasselbachova rovnice pro výpočet změn pH při aplikaci silné kyseliny nebo zásady.

255.Ledviny a homeostáza: Henleova klička. je pouze v kůře ledvin. tvoří součást tzv. juxtaglomerulárního aparátu, k němuž patří i začátek distálního tubulu a přívodní a odvodní tepénka glomerulu. v podobě písmene U zabíhá různě hluboko do dřeně ledviny a skládá se z tenké sestupné, tenké dolní části vzestupné trubice, která přechází ve tlusté vzestupné raménko většího průměru a plynule přechází do distálního tubulu. vytváří v intersticiu ledvin osmotický gradient mezi kůrou (hyposmolarita) a vrcholky dřeňových papil (hyperosmolarita).

256. Vzrušivé tkáně: Odhad počtu neuronů v kůře předního mozku člověka pomocí stereologie je (J. Microscop. 157:285,1989). 16 miliard. 27,4 miliard. 7,5 miliard. 23 milionu.

257. Oběhové soustavy živočichů mohou být?. otevřené (např. členovci). septokardiální. uzavřené (obratlovci a hlavonožci). otevřené typu I. (korýši) a typu II.(hlavonožci).