Questions
ayuda
option
My Daypo

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ONFyziologie

COMMENTS STATISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Fyziologie

Description:
Fyziologie

Author:
123
(Other tests from this author)

Creation Date:
07/05/2018

Category:
Science

Number of questions: 100
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
dráždivost nervu charakterizuje minimální vzdálenost dráždících elektrod, anody a katody chronaxie koncentrace extracelulárního draslíku, depolarizující nervová vlákna na práh pro vznik akčního potenciálu (vzruchu) reobáze.
vztah mezi reobází (r.) a chronaxií (ch.): ch. je nejkratší čas, po který musí působit dráždící proud o velikosti dvakrát větší než r., aby vznikl vzruch r. je derivace lineárně narůstajícího (pilovitého) stimul. proudu, vyvolávajícího vzruch reobáze je hodnota minimálního dráždího proudu o takové intensitě, která po dostatečně dlouhé době (prakticky za 5 - 10 ms) vyvolá vzruch. ch. je rovna druhé mocnině reobáze (u nervu) a třetí mocnině reobáze (u svalu) .
synaptické zdržení je asi 0,8 ms (od 0,5 do 1.O ms). U reflexů lze ze syn. zdržení určit, kolik je vmezeřených synapsí, resp. interneuronů v refl. oblouku způsobeno především difusním časem neuropřenašeče od presynaptického místa výlevy přes syn.štěrbinu k receptorům způsobeno především vtokem Ca do presynapt. nervového zakončení a výlevem kvanta přenašeče prakticky nulové na elektrické synapsi.
Decerebrační rigidita spočívá v nadměrné aktivaci gama kličky vzniká přetětím rozhraní mezi mozečkem a mostem vzniká přetětím rozhraní mezi mezencefalem a mostem ,což vede k masivnímu vzestupu svalového tonusu(zejména extensory a šíjové svalstvo těžký komatosní stav při alkoholové otravě.
Mezi motorická centra nepatří přední rohy míšní a motorická centra v kmeni paraventrikulární jádro hypotalamu bazální ganglia motorický talamus (nucleus ventralis lateralis).
Endokrinologie:somatomediny tvoří se v adenohypofýze pod vlivem STH podobně jako motilin se vylučují ve sliznici dvanáctníku a žaludku vznikají v játrech vlivem hypofysárního STH a účastní se jeho růstových a metabolických účinků podobně jako leptin se vylučují z tukové tkáně a působí v hypothalamu na pocit chuti k jídlu.
arteria pulmonalis vede krev okysličenou (do levé síně) odkysličenou do pravé síně odkysličenou do plic okysličenou z plic.
prosencephalon (přední mozek) vytváří telencefalon (koncový,velký mozek) a diencephalon (mezimozek) vytváří diencefalon (koncový, velký mozek) a telencefalon (mezimozek vytváří m.j. mezimozek (diencefalon), složený z epitalamu s II. mozkovým nervem, talamu a hypotalamu se skládá z pravé a levé hemisféry a basálních ganglií.
střední mozek se skládá z mozkového kmene, prodloužené míchy a metencefalonu dorsální části (tectum), které tvoří čtverohrbolí a ventrálnější části (tegmentům) obsahující jádra třetího a čtvrtého mozkového nervu hypofýzy, epifýzy a corpus callosum mj.corpora quadrigemina a tegmenta.
mícha má přední rohy šedé hmoty se sensorickými dostředivými neurony a zadní rohy s motoneurony vyplňuje u člověka celý míšní kanál má v každém segmentu 4 kořeny (zadní senzitivní, přední eferentní, motorický) nemá žádná nervová jádra a je tvořena pouze neurony a provazci.
na příčném průřezu míchy rozeznáváme centrální šedou hmotu motýlovitého tvaru a periferní okrajové části, tvořené bílými provazci mj.přední rohy šedé hmoty s motoneurony a interneurony mj.podélnou rýhu na ventrální straně a míšní kanálek paraventrikulární ganglia s afferentními senzitivními neurony.
mícha má umístěny sensorické odstředivé neboli afferentní neurony mimo míchu v předních ventrálních kořenech má umístěny sensorické dostředivé afferentní neurony v t.zv. spinálních gangliích v zadních kořenech má umístěny motorické afferentní neurony v zadních dorsálních provazcích má míšní nervy smíšené, dělí se před míchou na zadní dorsální kořeny(sensitivní afferentní) a na přední ventrální(s vlákny efferentními, vedoucí vzruchy především ke kosterním svalům).
zadní míšní provazce sprostředkovávají především vzestupné tlakové dotykové a propriocerpční informace do talamu sensorické podněty a v oblasti nucleus gracilis a cuneatus prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu sestupné dráhy z vyšších motorických center (na př.spinotalamické dráhy) přímé dráhy sensorické i motorické vedoucí do retikulární formace.
primární vzestupné dráhy(zadní míšní provazce) v oblasti prodloužené míchy navazují přímo na sestupné motorické dráhy v oblasti jader prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu, kde na ně navazují sekundární buňky do thalamu a terciální buňky zajišťující spojení mezi thalamem a mozkovou korou v oblasti thalamu se napojují na pyramidové dráhy ze IV.oblasti mozkové kůry sprostřdkovávají krátké intersegmentální reflexy.
sensitivní nervové buňky spinálních ganglií se v míše napojují na retikulární formaci a tvoří cortikospinální dráhy přepujují na primární a sekundární neurony, směřující do Meynertova jádra na bázi mozku přepojují na sekundární neurony,jejichž neuryty překřižují míchu a pak procházejí vzhůru na boční straně míchy ve formě spinothalamické dráhy . přepojují na sekundární neurony, které na opačné straně míchy vedou informace o bolesti a teplotě do thalamu a z něj terciálními neurony do mozkové kůry.
dvě hlavní smyslové míšní dráhy jsou dráhy zadních míšních provazců a dráhy spinothalamické jsou pyramidová a extrapyramidová dráha jsou rubrospinální a retikulospinální dráha na sebe přímo navazují na úrovni krční míchy a vytvářejí společnou spinokortikální dráhu.
odstředivý výkonný přenos vzruchů je zajištěn drahami spinothalamickými a pyramidovými mj. pyramidovými drahami, které vycházejí ze IV. oblasti (Brodman) mozkové kůry a přecházejí přes mozkový kmen do míchy mj.extrapyramidovými drahami ze VI.oblasti mozkové kůry,přecházejí v n.ruber (v červeném jádře)na druhou stranu mozkového kmene a vstupují do míchy jako rubrospinální dráhy mj.extrapyramidovými drahami, jejichž část se přepojuje poblíž červeného jádra, ale vstupuje do míchy na stejné straně mozkového kmene (dráhy retikulospinální.
nepřekřížené pyramidové dráhy přecházejí do míchy jako ventrální, přední kortikospuinální dráhy jako postranní boční kortikospinální dráhy vedou smyslové podněty a tvoří spinothalamické dráhy na úrovni míchy spolu s překřiženými pyramidovými drahami realisují volní pohybovou činnost.Výsledná informace konverguje na předních míšních rozích, t.j. na motoneuronech.
prodloužená mícha neboli medula prolongatisima je hlavní centrum rytmické aktivity a střevní peristaltiky má dvě základní jádra supraoptické a paraventrikulární má centrální kanálek rozšířený ve IV. mozkovou komoru, na jejimž dně je šedá hmota nervovývh buněk vychází z ní VIII - XII. mozkový nerv a je centrem jednoduchých reflexů (slinný, rohovkový aj.) i složitých reflexů autonomních (dýchání,cévní a srdeční).
z prodloužené míchy vycházejí nerv trojklanný (V),lícní (VII), a odtahovací (VI) mj. nervus trigeminus (V), jehož 3 senzitivní větve vycházejí z oblasti očnic, horní a dolní čelisti mj. nervus statoacusticus (VIII), který má 2 větve z vnitřního ucha a vestibulárního aparátu nervus vagus (X) bloudivý, se složkou sensorickou (oběh a dýchání) a motorickou, vedoucí k vnitřním orgánům (GIT,játra, pankreas,ledviny, nadledviny, slezina, plíce a srdce).
mozkové nervy IX.,X., XI. a IX. vycházejí z mezimozku z středního mozku mozečku z prodloužené míchy.
mozeček nemá Purkyňovy buňky a není přímo spojen s neokortexem se funkčně skládá z vestibulárního oddílu pro udržení rovnováhy, spinálního oddílu-postojové reakce, svalový tonus a neocerebella, pro koordinaci volních pohybů má neocerebellum u vyšších savců a člověka nejmenší se skládá morfologicky ze středního laloku (vermes) a dvou rýhovaných hemisfér se šedou hmotou nervových těl.
pro udržování rovnováhy a postoje není nutný mozeček, jádra mozkového kmene, a bazální ganglia mozková kůra a bazální ganglia limbický systém mozeček a retikulární formace.
diencefalon se skládá z mezimozku a pallia obklopuje III.mozkovou komoru mj.obsahuje thalamus, což je integrační a přepojující centrum drah do mozkové kůry mj.obsahuje hypothalamus, ústředí koordinace autonomních (vegetativních)reflexů, příjmu vodz, potravy a řízení tělesné teploty.
hypothalamus se nachází na spodině III. mozkové komory a přechází infundibulem do hypofýzy obsahuje tektum a tegmentum, které tvoří most (pons Varoli) vycházejí z něj vlákna k parasympatickým jádrům prodloužené míchy a ke gangliím sympatickým. je centrem dávicího, kašlacího a erekčního reflexu.
střední mozek (messencefalon) má dvě hemisféry a je centrem dýchacího reflexu vycházejí z něj míšní nervy zrakové a čichové jeho část tegmentum tvoří pons Varolí a obsahuje jádra okohybného a kladkového nervu (III-ocullomotorius, IV-trochlearis), které motoricky inervují oční svaly jeho část tegmentum obsahuje reticulární jádro (substancia reticularis), kde se u vyšších obratlovců přepojují vzestupné dráhy zadních míšních provazců a sestupné extrapyramidové dráhy z mozkové kůry do míchy a mozečku.
IX. nerv mozkový (glosspharyngicus) neslouží k k inervaci svalových vřetének k vylučování slin a slz k přenosu vzruchů od chuťových receptorů jazyka k přenosu informací z tlakových a chemických receptorů karotického sinu (větev zvaná Heringův nerv) a motoricky k hltanovým svalům a glandula parotis (sliny).
telencefalon má mj.čichové laloky s I.mozkovým nervem dvě mozkové hemisféry s postranními mozkovými komorami má jádra III. a IV. mozkového nervu má mj. dvě polokoule, skládající se z mozkového pláště(pallium) a bazálních ganglií.
nejnovější odhad počtu neuronů v kůře předního mozku člověka (je Mickroscop 157:285,1989 ) 16 miliard 27,4 miliard 7,5 milaard 23 miliard.
šedá hmota mozkové kůry má všude pět vrstev nervových buněk má v čichové a chuťové oblasti dvě resp. jednu vrstvu neuronů a v ostatních oblastech (neokortex) šest vrstev má okrsky sensorické, parasensorické,motorické a psychotronní má oblasti hybné (motorické),smyslové (sensorické) a nejrozsáhlejší oblasti asociační (čelní lalok,poscentrální nebo parietoocipitální oblast).
z kůry před centrální Rolandovou brázdou vycházejí smyslové dráhy čichové a chuťové asociační dráhy pro emoce a motivaci dráhy k vnitřním orgánům, především genitáliím a rectu hybné motorické dráhy, především pyramidové a extrapyramidové (podle Brodmanovy mapy neocortexu z oblasti IV a VI).
kůra za sulcus centralis Rolandi je motorická a asociační je sensorická a motorická současně je sensorická (sensorický homunculus) je projekční oblastí sluchovou a zrakovou.
limbický systém t.j.corpus callolsum a fornix, slouží ke střídání dvou fází spánku je anatomicky dispersní oblast s korovými systémy (jako je hippocampus, bulbus olfactorius) a systémy podkorovými (septum, amygdala, části thalamu a hypothalamu ) a hippocampus slouží k regulaci chování vedoucího k zachování jedince a rodu,emoce,motivace má význam pro pudy a instinkty, strach, hněv, paměť a učení. označuje se též jako viscenální mozek.
z hlavových nervů obsahuje nejvíce parasympatických vláken (75%) oculomotorius ( III ) facialis (VII) vagus (X) glossopharyngeus (XI).
autonomní (vegetativní nervová soustava) nemá centrální část, pouze dvouneuronové eferentní dráhy má jednoneuronovou aferentní dráhu, centrální systémy a jednoneuronovou eferentní dráhu, končící sympatickým gangliem. Přenašeč vždy acetylcholin má podobně jako somatický systém složku periferní a centrální periferní složku tvoří senzitivní aferentní vlákna z receptorů vnitřních orgánů, centrální složkou jsou nervová jádra v medula oblongata a v hypothalamu, eferentní dvouneuronovou dráhu k svalu či žláze.
eferentní část autonomního vegetativního nervstva vede z centra bez přerušení k výkonnému orgánu, u parasympatiku mediátor acetylcholin, u sympatiku adrenalin má v případě sympatiku mediátor acetylcholin a u parasympatiku noradrenalin je dvouneuronová, s vmezeřeným sympatickým gangliem mimo C.N.S. lze podle mediátoru na zakončení p o s t g a n g l i o v ý c h vláken dělit na adrenergní (noradrenalin u sympatiku), cholinergní (acetylcholin u parasympatiku) a střevní nervový systém, který pracuje autonomně a je modulován sympatikem a parasympatikem (Auerbach a Meisner).
rami communicans jsou spojky mezi pravou a levou hemisférou neokortexu nervové spojky mezi míšními nervy a paravertebrálním autonomním gangliem jiný název pro spojky mezi hypothalamem a neurohypofýzou jsou parapsychologická "okna" pro mimosmyslové vnímání.
pacemakerem cirkadiánního rytmu je hypothalamický ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve tmě) vysílá signály do epifýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivace N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve dne) vysílá signály do hypofýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivaci N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu ncl.suprachiasmaticus o několika tisíci neuronech, jehož zničení vede k absolutní ztrátě cirkadiánního rytmu ncl.suprachiasmaticus, které je pomocí tractus retinohypothalamicus spojeno s gangliovými buňkami sítnice.
mediátorem vegetativního nervstva je mj.acetylcholin, který se uvolňuje na všech pregangliových zakončeních, na postgangliových zakončeních parasympatiku a některých vláknech anatomického sympatiku (vazodilatační vlákna cév kosterních svalů, neurony potních žláz) mj.noradrenalin na postgangliových zakončeních neuronů sympatiku histamin, který má presynaptické receptory na zakončeních sympatiku adrenalin, který prostřednictvím alfa jedna receptorů aktivuje fosfolipázu C na pregangliovém zakončení.
receptory pro acetylcholin nikotinového typu jsou ve vegetativních gangliích, v kosterních svalech a v mozku vazba na nikotinový receptor vede k depolarizaci (vstup Na a Ca, výstup K), vazba na muskarinový receptor typu M2 v srdečních síních při stimulaci vagu vede k hyperpolarizaci (otevírají se K kanály) a v hladkém svalstvu k depolarizaci (otevírají se Ca a Na kanály) nikotinového typu v sympatických gangliích jsou spojeny s G-proteiny a jejich aktivace způsobuje hyperpolarizaci M typu v mozku vedou při aktivaci k depolarizaci uzavíráním K kanálů .
je pravda, že při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus anabolicky působícího parasympatiku při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus katabolicky působícího sympatiku při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus anabolicky působícího sympatiku při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus katabolicky působícího sympatiku.
je pravda, že se u většiny vnitřních orgánů připojení vegetativního vlákna na efektor realizuje až ve stěně inervovaného orgánu se postgangliové autonomní vlákno v inervovaném orgánu větví na preterminální a pak terminální vlákna, která tvoří mnohočetnými anastomózami pleteň pojmem tonus autonomního nervstva neoznačujeme tvorbu vzruchů v jeho neuronech pod vlivem hormonů a vyšších etáží CNS tonus sympatiku zvyšují hormony dřeně nadledvin (dopamin, adrenalin a NA), tonus parasympatiku insulin.
vegetativní reflexy mohou být snadno ovládány vůlí (stop defekaci či mikci) visceroviscerální mají jak aferentní, tak eferentní složku autonomní, čili vegetativní visceromotorické mají část vegetativní a část somatickou a mají diagnostický význam (při zánětu vnitř. orgánů je lokální kontrakce břišního svalstva, např.prknovité břicho při apendicitidě) mají kratší reflexní dobu a kratší účinek než reflexy somatické, např. svalové.
spermatogonie se až do úrovně primárních spermatocytů dělí meioticky pouze jednou mitoticky meiózou i mitózou.
akrosom je strukturální podjednotka enzymů plochý, enzymy obsahující váček organizovaný sex-chromatin koncová část raménka chromozomu, oddělená sekundární konstrikcí.
je pravda, ze akrozom kryje asi dvě třetiny hlavičky spermie obsahuje proteolytické enzymy je součástí enzymové výbavy cytoplazmy spermie pokrývá celou klavičku a část krčku spermie.
rychlost pohybu spermií je nezávislá na pH se udává asi 10 - 40 mm/min je ovlivněna i pH se udává asi 1 - 10 mm/min.
Sertoliho buňky tvoří estradiol tvoří testosteron tvoří inhibin zabezpečují výživu buňky.
který(é) z následujících hormonů nepatří mezi pět pro spermatogenezu nejdůležitějších progesteron luteinizační hormon estrogeny adenohypofyzární FSH.
zrání spermií obvykle trvá 8 hodin 8 dnů 75 dnů 75 týdnů.
najděte pravdivý(é) výrok(y) spermie musí vždy opustit organismus cestou ejakulace místem hromadění spermií v očekávání ejakulace jest nadvarle v případě, že nedojde k ejakulaci mohou být spermie fagocytovány zdravý mladý muž denně vyprodukuje asi 10 miliónů spermií.
chámovody ústí do močové trubice v prostatě ústí do močové trubice za prostatou ústí do močové trubice před prostatou neústí do močové trubice.
tvorba androgenů neprobíhá ve varlatech v ovariích v nadvarlatech v prostatě.
tvorba mužských pohlavních hormonů je řízena adenohypofyzárními LH a FSH adenohypofyzárním gonadoliberinem (GnRH) adenohypofyzárními gonadotropiny hypotalamickými LH a FSH.
o gonadoliberinu platí jde o peptid portálním oběhem dospěje do hypofýzy, kde řídí tvorbu a sekreci LH a FSH v jeho episodické produkci se opakují maxima vylučování po 2 - 6 hodinách jeho sekrece klesá a stoupá v periodách 2 - 3 dny.
luteinizační hormon (LH) působí stimulačně na Sertoliho buňky působí na buňky Leydigovy působí inhibičně na Sertoliho buňky ovlivňuje tvorbu testosteronu.
folikulostimulační hormon (FSH působí stimulačně na Leydigovy buňky působí stimulačně na Sertoliho buňky inhibuje aktivitu Sertoliho buňek inhibuje tvorbu testosteronu v Leydigových buňkách.
co neplatí o testosteronu zajišťuje vývoj mužského typu genitálu zvyšuje tvorbu kožního mazu způsobuje zúžení hrtanu má díky vlivu na metabolismus proteinů katabolický účinek.
co platí o testosteronu zvyšuje tvorbu červených krvinek nemá vliv na produkci gonadoliberinů a gonadotropinů snižuje tvorbu kožního mazu zvyšuje objem kostní hmoty a ukládání vápníku.
Reprodukční systém: pro hlen uretrálních a bulbouretrálních žlázek je charakteristická reakce pH mírně kyselá alkalická silně kyselá neutrální.
Reprodukční systém: průměrný objem činí 2 - 3 ml, pH je lehce kyselé, v 1 ml je 35 - 200 miliónů spermií, na jeho vypuzení se podílí příčně pruhované svalstvo base penisu. Z těchto informací o ejakulátu jsou všechny pravdivé jsou všechny nepravdivé jsou pravdivé pouze poslední dvě v pořadí jsou pravdivé všechny, kromě druhé v pořadí.
vitality spermií se týkají následující údaje. Označte správný(é) v mužském pohlavním systému mohou spermie přežívat několik týdnů v genitálu ženy jsou spermie pohyblivé 24 - 48 hodin jsouce mocně zmrazeny okamžitě hynou prostředí ženského genitálu je zhubí do 15-ti hodin.
profáze první meiózy vajíčka nastává v primordinálním folikulu kůry ovaria v pubertě okolo 3. roku života mezi 8.- 13. týdnem intrauterinního života.
dokončení prvního meiotického, redukčního dělení vajíčka spadá do doby asi 1 měsíce před narozením nastává kolem puberty, kdy se primární oocyty zastaví ve fázi profáze v období před ovulací nastane až po vniknutí spermie.
po dokončení redukčního dělení vajíčka z něj odchází jedna sada chromozomů (jako pólové tělísko) z něj odchází dvě chromozomální sady v něm zůstává 22 zdvojených somatických chromozomů v něm zůstává jeden zdvojený pohlavní - X chromozom.
platí, že z primárního spermatocytu vznikají dvě spermie při zracím dělení vzniká z vajíčka jen jedna pohlavní buňka z primárního spermatocytu vznikají čtyři spermie při zracím dělení vznikají z vajíčka dvě pohlavní buňky.
Barrovo tělísko je označováno také jako "sexchromatin" tvořeno jedním, částečně inaktivovaným X chromozomem viditelné ve světelném mikroskopu nepodstatné pro určení pohlaví ze vzorku tkáně.
primordinální folikuly se těsně před narozením zmnoží na 1 - 2 milióny po předchozích redukcích početně pohybují v rozmezí 1 - 2 miliónů zvětšují a množí zmenšují a množí.
v ovariích se netvoří gonadotropin estrogeny testosteron z 90 % progesteron.
v souvislosti se sekrecí pohlavních hormonů rozeznáváme u ženy tři synchronní cykly - a to hypofyzární, ovariální a děložní hypotalamický, laktační a ovulační primární, ovulační a endometriální - menstruační hypotalamický, ovariální a děložní.
folikulostimulační hormon u ženy je produkován neurohypofýzou ve vaječníku stimuluje přeměnu buněk stromatu na buňky thekální zvyšuje počet receptorů pro luteinizační hormon zpětnovazebně ovlivňuje uvolňování GnRH.
pro estrogeny platí nejúčinější je estradiol v plazmě jsou transportovány pouze ve vazbě na globulin účinkují po navázání na membránový receptor via cAMP jsou inaktivovány v játrech.
neplatí, že estrogeny vyvolávají proliferaci vaginálního dlaždicovitého epitelu snižují počet receptorů pro progesteron mají stimulující vliv na erytropoetin snižují hladinu cholesterolu v plazmě.
zvyšuje bazální teplotu, snižuje kontraktilitu gravidní dělohy, vyvolává sekreční aktivitu lobulů a alveolů mléčné žlázy - jde nejspíše o estradiol prolaktin folikulostimulační hormon progesteron.
androgeny se u ženy tvoří převážně v ovariích v nadledvinách v hypofýze pouze při virilizaci.
u ženy androgeny řídí růst axilárního a pubického ochlupení udržují libido jsou prekurzory gestagenů jsou prekurzory estrogenů.
k první fázi ovariálního cyklu patří stimulace růstu primárního folikulu a produkce estrogenů ruptura Graafova folikulu tvorba Graafova folikulu doba do 12 - 14 dnů od 1. dne poslední menstruace.
druhá fáze ovariálního cyklu nastane asi 21.den cyklu je charakteristická rupturou Graafova folikulu se nazývá ovulace nastane asi 14. den cyklu.
o žlutém tělísku lze tvrdit, že název obdrželo podle akumulace žlutého proteinu luteinu v granulárních buňkách folikulu produkuje inhibin netvoří progesteron nedojde-li k oplození postupně involuje.
fáze menstruačního cyklu jsou čtyři zahrnují fáze ovariální a ovulační jsou tři zahrnují fázi ovulační i sekreční.
trvá od 5. do 14. dne cyklu. Prodlužují a ztlušťují se spirální arterie. endometrium má mocnost 3 - 4 mm. O kterou fázi menstruačního cyklu se jedná ? ovulační sekreční proliferační menstruační.
tato fáze menstruačního cyklu předchází fázi sekreční. Kusá informace by měla dostačovat k určení, že se jedná o fázi ovulační proliferační sekreční menstruační.
sliznice se připravuje na záchyt oplozeného vajíčka. Endometriu vládne progesteron. Po něm jsou intronizovány estrogeny. Jim vyměřený čas uplyne asi 28. den cyklu. Vše se odehrává ve fázi sekreční proliferační menstruační ovulační.
předkládáme několik údajů o menstruační fázi stejnojmenného cyklu - vyberte pravdivý(é) mechanisnus deskvamace je de facto založen na nekróze současně se sliznicí odchází asi 70 ml tekutin za snížení prokrvení sliznice je odpovědná zvýšená hladina estrogenů díky množství fibrinolyzinu v ní obsaženého krev menstruační odtéká zvolna, koagulace neschopna.
o klimakteriu není pravda, že nastává kolem 50. roku věku ženy stoupá produkce estrogenů u více než 1/3 žen může zvýšená přímá aktivita osteoblastů vést až k osteoporóze klesá produkce estrogenů.
při sexuálním vzrušení ženy sympatikus zvyšuje prokrvení erektilních tkání zevního genitálu se snižuje produkce hlenu Bartholiniho žláz prokrvení erektilních tkání zajišťuje parasympatikus je nezbytný orgasmus, coby předpoklad otěhotnění.
spermie získávají pohyblivost při průchodu prostatou při průchodu nadvarletem již ve varleti v semenotvorných kanálcích.
proces splynutí membrány plazmalemy spermie s vnější akrosomální membránou se nazývá akrosomální reakce kapacitace kalibrace prepenetrace.
po ovulaci se jediná buňka (oocyt) dostává do vejcovodu je (ještě před oplozením) oocyt haploidní do vejcovodu vstupuje oocyt spolu s folikulárními buňkami je pasáž vajíčka do salpingu facilitována infundibulárními fimbriemi.
do procesu kapacitace nepatří aktivace pohyblivosti spermií změny vedoucí ke zvýšenému vstupu vápníku do buňky uvolnění lipolytických enzymů akrosomu uvolnění proteolytických akrosomálních enzymů.
o interakci spermie X vajíčko neplatí před vniknutím do vajíčka spermie ztrácí bičík membránou vajíčka může pronikat neomezené množství spermií bariéra perioocytárních folikulárních buněk je rozrušována prostřednicvím akrosomální hyaluronidázy vajíčko nemá žádné (spojení usnadňující) povrchové struktury.
největší pravděpodobnost oplození u pravidelného 28 denního cyklu nastává (rozpětí udáno v dnech po předchozí menstruaci) 11. - 15. den 13. - 18. den 16. - 20. den 18. - 23. den.
k oplození dochází obvykle v ovariu v uteru v tubě uterině, čili salpingu, čili vejcovodu někdy i přes použití kontraceptiv.
správný údaj týkající se nidace je po oplození trvá asi 14 dnů než vajíčko dospěje do dělohy asi 7. den po oplození se rozrušuje zona pellucida oplozené vajíčko se začíná dělit až po nidaci výživu nidující blastocysty zabezpečuje děložní sliznice.
je pravda, že nidace je ukončena asi 12. den po ovulaci z vnějších buněk blastocysty vzniká placenta z vnitřních buněk blastocysty vzniká embryo z chorionu se diferencuje trofoblast.
hormonální a metabolický systém placenty a plodu nazýváme univerzální jednotka fetoplacentální jednotka blactocystární jednotka syncytiotrofoblast.
při přestupu látek z krve matky do krve plodu se uplatňuje facilitovaná difuze nevyužívá aktivní tranport realizuje pasivní i facilitovaná difuze nedá využít facilitovaná difuze.
z krve matky do krve plodu přestupují protilátky IgG, ne jiné močovina, kyselina močová a oxid uhličitý z protilátek pouze imunoglobuliny IgM kromě živin kyslík, vitamíny, minerály, hormony a imunoglobuliny.
o z placenty odtékající fetální krvi lze říci její hemoglobin má nižší afinitu ke kyslíku než hemoglobin dospělých pO2 je nižší než u krve adultní má vazebnou křivku hemoglobinu posunutou doprava dolů hemoglobin v ní obsažený má afinitu ke kyslíku vyšší než hemoglobin dospělých.
choriongonadotropin jest produktem žlutého tělíska jest lipoprotein stimuluje tvorbu testosteronu ve varlatech plodu pohlaví mužského je tvořen buňkami trofoblastu.
Report abuse Consent Terms of use