Fyziologie

dráždivost nervu charakterizuje. minimální vzdálenost dráždících elektrod, anody a katody. chronaxie. koncentrace extracelulárního draslíku, depolarizující nervová vlákna na práh pro vznik akčního potenciálu (vzruchu). reobáze.

vztah mezi reobází (r.) a chronaxií (ch.): ch. je nejkratší čas, po který musí působit dráždící proud o velikosti dvakrát větší než r., aby vznikl vzruch. r. je derivace lineárně narůstajícího (pilovitého) stimul. proudu, vyvolávajícího vzruch. reobáze je hodnota minimálního dráždího proudu o takové intensitě, která po dostatečně dlouhé době (prakticky za 5 - 10 ms) vyvolá vzruch. ch. je rovna druhé mocnině reobáze (u nervu) a třetí mocnině reobáze (u svalu).

synaptické zdržení je. asi 0,8 ms (od 0,5 do 1.O ms). U reflexů lze ze syn. zdržení určit, kolik je vmezeřených synapsí, resp. interneuronů v refl. oblouku. způsobeno především difusním časem neuropřenašeče od presynaptického místa výlevy přes syn.štěrbinu k receptorům. způsobeno především vtokem Ca do presynapt. nervového zakončení a výlevem kvanta přenašeče. prakticky nulové na elektrické synapsi.

Decerebrační rigidita. spočívá v nadměrné aktivaci gama kličky. vzniká přetětím rozhraní mezi mozečkem a mostem. vzniká přetětím rozhraní mezi mezencefalem a mostem ,což vede k masivnímu vzestupu svalového tonusu(zejména extensory a šíjové svalstvo. těžký komatosní stav při alkoholové otravě.

Mezi motorická centra nepatří. přední rohy míšní a motorická centra v kmeni. paraventrikulární jádro hypotalamu. bazální ganglia. motorický talamus (nucleus ventralis lateralis).

Endokrinologie:somatomediny. tvoří se v adenohypofýze pod vlivem STH. podobně jako motilin se vylučují ve sliznici dvanáctníku a žaludku. vznikají v játrech vlivem hypofysárního STH a účastní se jeho růstových a metabolických účinků. podobně jako leptin se vylučují z tukové tkáně a působí v hypothalamu na pocit chuti k jídlu.

arteria pulmonalis vede krev. okysličenou (do levé síně). odkysličenou do pravé síně. odkysličenou do plic. okysličenou z plic.

prosencephalon (přední mozek). vytváří telencefalon (koncový,velký mozek) a diencephalon (mezimozek). vytváří diencefalon (koncový, velký mozek) a telencefalon (mezimozek. vytváří m.j. mezimozek (diencefalon), složený z epitalamu s II. mozkovým nervem, talamu a hypotalamu. se skládá z pravé a levé hemisféry a basálních ganglií.

střední mozek se skládá z. mozkového kmene, prodloužené míchy a metencefalonu. dorsální části (tectum), které tvoří čtverohrbolí a ventrálnější části (tegmentům) obsahující jádra třetího a čtvrtého mozkového nervu. hypofýzy, epifýzy a corpus callosum. mj.corpora quadrigemina a tegmenta.

mícha. má přední rohy šedé hmoty se sensorickými dostředivými neurony a zadní rohy s motoneurony. vyplňuje u člověka celý míšní kanál. má v každém segmentu 4 kořeny (zadní senzitivní, přední eferentní, motorický). nemá žádná nervová jádra a je tvořena pouze neurony a provazci.

na příčném průřezu míchy rozeznáváme. centrální šedou hmotu motýlovitého tvaru a periferní okrajové části, tvořené bílými provazci. mj.přední rohy šedé hmoty s motoneurony a interneurony. mj.podélnou rýhu na ventrální straně a míšní kanálek. paraventrikulární ganglia s afferentními senzitivními neurony.

mícha. má umístěny sensorické odstředivé neboli afferentní neurony mimo míchu v předních ventrálních kořenech. má umístěny sensorické dostředivé afferentní neurony v t.zv. spinálních gangliích v zadních kořenech. má umístěny motorické afferentní neurony v zadních dorsálních provazcích. má míšní nervy smíšené, dělí se před míchou na zadní dorsální kořeny(sensitivní afferentní) a na přední ventrální(s vlákny efferentními, vedoucí vzruchy především ke kosterním svalům).

zadní míšní provazce sprostředkovávají především. vzestupné tlakové dotykové a propriocerpční informace do talamu. sensorické podněty a v oblasti nucleus gracilis a cuneatus prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu. sestupné dráhy z vyšších motorických center (na př.spinotalamické dráhy). přímé dráhy sensorické i motorické vedoucí do retikulární formace.

primární vzestupné dráhy(zadní míšní provazce). v oblasti prodloužené míchy navazují přímo na sestupné motorické dráhy. v oblasti jader prodloužené míchy přecházejí na protilehlou stranu, kde na ně navazují sekundární buňky do thalamu a terciální buňky zajišťující spojení mezi thalamem a mozkovou korou. v oblasti thalamu se napojují na pyramidové dráhy ze IV.oblasti mozkové kůry. sprostřdkovávají krátké intersegmentální reflexy.

sensitivní nervové buňky spinálních ganglií se v míše. napojují na retikulární formaci a tvoří cortikospinální dráhy. přepujují na primární a sekundární neurony, směřující do Meynertova jádra na bázi mozku. přepojují na sekundární neurony,jejichž neuryty překřižují míchu a pak procházejí vzhůru na boční straně míchy ve formě spinothalamické dráhy . přepojují na sekundární neurony, které na opačné straně míchy vedou informace o bolesti a teplotě do thalamu a z něj terciálními neurony do mozkové kůry.

dvě hlavní smyslové míšní dráhy. jsou dráhy zadních míšních provazců a dráhy spinothalamické. jsou pyramidová a extrapyramidová dráha. jsou rubrospinální a retikulospinální dráha. na sebe přímo navazují na úrovni krční míchy a vytvářejí společnou spinokortikální dráhu.

odstředivý výkonný přenos vzruchů je zajištěn. drahami spinothalamickými a pyramidovými. mj. pyramidovými drahami, které vycházejí ze IV. oblasti (Brodman) mozkové kůry a přecházejí přes mozkový kmen do míchy. mj.extrapyramidovými drahami ze VI.oblasti mozkové kůry,přecházejí v n.ruber (v červeném jádře)na druhou stranu mozkového kmene a vstupují do míchy jako rubrospinální dráhy. mj.extrapyramidovými drahami, jejichž část se přepojuje poblíž červeného jádra, ale vstupuje do míchy na stejné straně mozkového kmene (dráhy retikulospinální.

nepřekřížené pyramidové dráhy. přecházejí do míchy jako ventrální, přední kortikospuinální dráhy. jako postranní boční kortikospinální dráhy. vedou smyslové podněty a tvoří spinothalamické dráhy na úrovni míchy. spolu s překřiženými pyramidovými drahami realisují volní pohybovou činnost.Výsledná informace konverguje na předních míšních rozích, t.j. na motoneuronech.

prodloužená mícha. neboli medula prolongatisima je hlavní centrum rytmické aktivity a střevní peristaltiky. má dvě základní jádra supraoptické a paraventrikulární. má centrální kanálek rozšířený ve IV. mozkovou komoru, na jejimž dně je šedá hmota nervovývh buněk. vychází z ní VIII - XII. mozkový nerv a je centrem jednoduchých reflexů (slinný, rohovkový aj.) i složitých reflexů autonomních (dýchání,cévní a srdeční).

z prodloužené míchy vycházejí. nerv trojklanný (V),lícní (VII), a odtahovací (VI). mj. nervus trigeminus (V), jehož 3 senzitivní větve vycházejí z oblasti očnic, horní a dolní čelisti. mj. nervus statoacusticus (VIII), který má 2 větve z vnitřního ucha a vestibulárního aparátu. nervus vagus (X) bloudivý, se složkou sensorickou (oběh a dýchání) a motorickou, vedoucí k vnitřním orgánům (GIT,játra, pankreas,ledviny, nadledviny, slezina, plíce a srdce).

mozkové nervy IX.,X., XI. a IX. vycházejí z mezimozku. z středního mozku. mozečku. z prodloužené míchy.

mozeček. nemá Purkyňovy buňky a není přímo spojen s neokortexem. se funkčně skládá z vestibulárního oddílu pro udržení rovnováhy, spinálního oddílu-postojové reakce, svalový tonus a neocerebella, pro koordinaci volních pohybů. má neocerebellum u vyšších savců a člověka nejmenší. se skládá morfologicky ze středního laloku (vermes) a dvou rýhovaných hemisfér se šedou hmotou nervových těl.

pro udržování rovnováhy a postoje není nutný. mozeček, jádra mozkového kmene, a bazální ganglia. mozková kůra a bazální ganglia. limbický systém. mozeček a retikulární formace.

diencefalon. se skládá z mezimozku a pallia. obklopuje III.mozkovou komoru. mj.obsahuje thalamus, což je integrační a přepojující centrum drah do mozkové kůry. mj.obsahuje hypothalamus, ústředí koordinace autonomních (vegetativních)reflexů, příjmu vodz, potravy a řízení tělesné teploty.

hypothalamus. se nachází na spodině III. mozkové komory a přechází infundibulem do hypofýzy. obsahuje tektum a tegmentum, které tvoří most (pons Varoli). vycházejí z něj vlákna k parasympatickým jádrům prodloužené míchy a ke gangliím sympatickým. je centrem dávicího, kašlacího a erekčního reflexu.

střední mozek (messencefalon). má dvě hemisféry a je centrem dýchacího reflexu. vycházejí z něj míšní nervy zrakové a čichové. jeho část tegmentum tvoří pons Varolí a obsahuje jádra okohybného a kladkového nervu (III-ocullomotorius, IV-trochlearis), které motoricky inervují oční svaly. jeho část tegmentum obsahuje reticulární jádro (substancia reticularis), kde se u vyšších obratlovců přepojují vzestupné dráhy zadních míšních provazců a sestupné extrapyramidové dráhy z mozkové kůry do míchy a mozečku.

IX. nerv mozkový (glosspharyngicus) neslouží k. k inervaci svalových vřetének. k vylučování slin a slz. k přenosu vzruchů od chuťových receptorů jazyka. k přenosu informací z tlakových a chemických receptorů karotického sinu (větev zvaná Heringův nerv) a motoricky k hltanovým svalům a glandula parotis (sliny).

telencefalon. má mj.čichové laloky s I.mozkovým nervem. dvě mozkové hemisféry s postranními mozkovými komorami. má jádra III. a IV. mozkového nervu. má mj. dvě polokoule, skládající se z mozkového pláště(pallium) a bazálních ganglií.

nejnovější odhad počtu neuronů v kůře předního mozku člověka (je Mickroscop 157:285,1989 ). 16 miliard. 27,4 miliard. 7,5 milaard. 23 miliard.

šedá hmota mozkové kůry. má všude pět vrstev nervových buněk. má v čichové a chuťové oblasti dvě resp. jednu vrstvu neuronů a v ostatních oblastech (neokortex) šest vrstev. má okrsky sensorické, parasensorické,motorické a psychotronní. má oblasti hybné (motorické),smyslové (sensorické) a nejrozsáhlejší oblasti asociační (čelní lalok,poscentrální nebo parietoocipitální oblast).

z kůry před centrální Rolandovou brázdou vycházejí. smyslové dráhy čichové a chuťové. asociační dráhy pro emoce a motivaci. dráhy k vnitřním orgánům, především genitáliím a rectu. hybné motorické dráhy, především pyramidové a extrapyramidové (podle Brodmanovy mapy neocortexu z oblasti IV a VI).

kůra za sulcus centralis Rolandi. je motorická a asociační. je sensorická a motorická současně. je sensorická (sensorický homunculus). je projekční oblastí sluchovou a zrakovou.

limbický systém. t.j.corpus callolsum a fornix, slouží ke střídání dvou fází spánku. je anatomicky dispersní oblast s korovými systémy (jako je hippocampus, bulbus olfactorius) a systémy podkorovými (septum, amygdala, části thalamu a hypothalamu ) a hippocampus. slouží k regulaci chování vedoucího k zachování jedince a rodu,emoce,motivace. má význam pro pudy a instinkty, strach, hněv, paměť a učení. označuje se též jako viscenální mozek.

z hlavových nervů obsahuje nejvíce parasympatických vláken (75%). oculomotorius ( III ). facialis (VII). vagus (X). glossopharyngeus (XI).

autonomní (vegetativní nervová soustava). nemá centrální část, pouze dvouneuronové eferentní dráhy. má jednoneuronovou aferentní dráhu, centrální systémy a jednoneuronovou eferentní dráhu, končící sympatickým gangliem. Přenašeč vždy acetylcholin. má podobně jako somatický systém složku periferní a centrální. periferní složku tvoří senzitivní aferentní vlákna z receptorů vnitřních orgánů, centrální složkou jsou nervová jádra v medula oblongata a v hypothalamu, eferentní dvouneuronovou dráhu k svalu či žláze.

eferentní část autonomního vegetativního nervstva. vede z centra bez přerušení k výkonnému orgánu, u parasympatiku mediátor acetylcholin, u sympatiku adrenalin. má v případě sympatiku mediátor acetylcholin a u parasympatiku noradrenalin. je dvouneuronová, s vmezeřeným sympatickým gangliem mimo C.N.S. lze podle mediátoru na zakončení p o s t g a n g l i o v ý c h vláken dělit na adrenergní (noradrenalin u sympatiku), cholinergní (acetylcholin u parasympatiku) a střevní nervový systém, který pracuje autonomně a je modulován sympatikem a parasympatikem (Auerbach a Meisner).

rami communicans jsou. spojky mezi pravou a levou hemisférou neokortexu. nervové spojky mezi míšními nervy a paravertebrálním autonomním gangliem. jiný název pro spojky mezi hypothalamem a neurohypofýzou. jsou parapsychologická "okna" pro mimosmyslové vnímání.

pacemakerem cirkadiánního rytmu je. hypothalamický ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve tmě) vysílá signály do epifýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivace N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu. ncl.suprachiasmaticus, které ve stimulační fázi (ve dne) vysílá signály do hypofýzy, což vede k uvolňování noradrenalinu na sympatických zakončeních, aktivaci N-acetyltransferázy, která syntetizuje N-acetylserotonin, což je prekurzor melatoninu. ncl.suprachiasmaticus o několika tisíci neuronech, jehož zničení vede k absolutní ztrátě cirkadiánního rytmu. ncl.suprachiasmaticus, které je pomocí tractus retinohypothalamicus spojeno s gangliovými buňkami sítnice.

mediátorem vegetativního nervstva je. mj.acetylcholin, který se uvolňuje na všech pregangliových zakončeních, na postgangliových zakončeních parasympatiku a některých vláknech anatomického sympatiku (vazodilatační vlákna cév kosterních svalů, neurony potních žláz). mj.noradrenalin na postgangliových zakončeních neuronů sympatiku. histamin, který má presynaptické receptory na zakončeních sympatiku. adrenalin, který prostřednictvím alfa jedna receptorů aktivuje fosfolipázu C na pregangliovém zakončení.

receptory pro acetylcholin. nikotinového typu jsou ve vegetativních gangliích, v kosterních svalech a v mozku. vazba na nikotinový receptor vede k depolarizaci (vstup Na a Ca, výstup K), vazba na muskarinový receptor typu M2 v srdečních síních při stimulaci vagu vede k hyperpolarizaci (otevírají se K kanály) a v hladkém svalstvu k depolarizaci (otevírají se Ca a Na kanály). nikotinového typu v sympatických gangliích jsou spojeny s G-proteiny a jejich aktivace způsobuje hyperpolarizaci. M typu v mozku vedou při aktivaci k depolarizaci uzavíráním K kanálů.

je pravda, že. při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus anabolicky působícího parasympatiku. při trávení, ve spánku a zotavování převládá tonus katabolicky působícího sympatiku. při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus anabolicky působícího sympatiku. při svalové práci, chladu, stresu a nemoci převažuje tonus katabolicky působícího sympatiku.

je pravda, že. se u většiny vnitřních orgánů připojení vegetativního vlákna na efektor realizuje až ve stěně inervovaného orgánu. se postgangliové autonomní vlákno v inervovaném orgánu větví na preterminální a pak terminální vlákna, která tvoří mnohočetnými anastomózami pleteň. pojmem tonus autonomního nervstva neoznačujeme tvorbu vzruchů v jeho neuronech pod vlivem hormonů a vyšších etáží CNS. tonus sympatiku zvyšují hormony dřeně nadledvin (dopamin, adrenalin a NA), tonus parasympatiku insulin.

vegetativní reflexy. mohou být snadno ovládány vůlí (stop defekaci či mikci). visceroviscerální mají jak aferentní, tak eferentní složku autonomní, čili vegetativní. visceromotorické mají část vegetativní a část somatickou a mají diagnostický význam (při zánětu vnitř. orgánů je lokální kontrakce břišního svalstva, např.prknovité břicho při apendicitidě). mají kratší reflexní dobu a kratší účinek než reflexy somatické, např. svalové.

spermatogonie se až do úrovně primárních spermatocytů dělí. meioticky. pouze jednou. mitoticky. meiózou i mitózou.

akrosom je. strukturální podjednotka enzymů. plochý, enzymy obsahující váček. organizovaný sex-chromatin. koncová část raménka chromozomu, oddělená sekundární konstrikcí.

je pravda, ze akrozom. kryje asi dvě třetiny hlavičky spermie. obsahuje proteolytické enzymy. je součástí enzymové výbavy cytoplazmy spermie. pokrývá celou klavičku a část krčku spermie.

rychlost pohybu spermií. je nezávislá na pH. se udává asi 10 - 40 mm/min. je ovlivněna i pH. se udává asi 1 - 10 mm/min.

Sertoliho buňky. tvoří estradiol. tvoří testosteron. tvoří inhibin. zabezpečují výživu buňky.

který(é) z následujících hormonů nepatří mezi pět pro spermatogenezu nejdůležitějších. progesteron. luteinizační hormon. estrogeny. adenohypofyzární FSH.

zrání spermií obvykle trvá. 8 hodin. 8 dnů. 75 dnů. 75 týdnů.

najděte pravdivý(é) výrok(y). spermie musí vždy opustit organismus cestou ejakulace. místem hromadění spermií v očekávání ejakulace jest nadvarle. v případě, že nedojde k ejakulaci mohou být spermie fagocytovány. zdravý mladý muž denně vyprodukuje asi 10 miliónů spermií.

chámovody. ústí do močové trubice v prostatě. ústí do močové trubice za prostatou. ústí do močové trubice před prostatou. neústí do močové trubice.

tvorba androgenů neprobíhá. ve varlatech. v ovariích. v nadvarlatech. v prostatě.

tvorba mužských pohlavních hormonů je řízena. adenohypofyzárními LH a FSH. adenohypofyzárním gonadoliberinem (GnRH). adenohypofyzárními gonadotropiny. hypotalamickými LH a FSH.

o gonadoliberinu platí. jde o peptid. portálním oběhem dospěje do hypofýzy, kde řídí tvorbu a sekreci LH a FSH. v jeho episodické produkci se opakují maxima vylučování po 2 - 6 hodinách. jeho sekrece klesá a stoupá v periodách 2 - 3 dny.

luteinizační hormon (LH). působí stimulačně na Sertoliho buňky. působí na buňky Leydigovy. působí inhibičně na Sertoliho buňky. ovlivňuje tvorbu testosteronu.

folikulostimulační hormon (FSH. působí stimulačně na Leydigovy buňky. působí stimulačně na Sertoliho buňky. inhibuje aktivitu Sertoliho buňek. inhibuje tvorbu testosteronu v Leydigových buňkách.

co neplatí o testosteronu. zajišťuje vývoj mužského typu genitálu. zvyšuje tvorbu kožního mazu. způsobuje zúžení hrtanu. má díky vlivu na metabolismus proteinů katabolický účinek.

co platí o testosteronu. zvyšuje tvorbu červených krvinek. nemá vliv na produkci gonadoliberinů a gonadotropinů. snižuje tvorbu kožního mazu. zvyšuje objem kostní hmoty a ukládání vápníku.

Reprodukční systém: pro hlen uretrálních a bulbouretrálních žlázek je charakteristická reakce pH. mírně kyselá. alkalická. silně kyselá. neutrální.

Reprodukční systém: průměrný objem činí 2 - 3 ml, pH je lehce kyselé, v 1 ml je 35 - 200 miliónů spermií, na jeho vypuzení se podílí příčně pruhované svalstvo base penisu. Z těchto informací o ejakulátu. jsou všechny pravdivé. jsou všechny nepravdivé. jsou pravdivé pouze poslední dvě v pořadí. jsou pravdivé všechny, kromě druhé v pořadí.

vitality spermií se týkají následující údaje. Označte správný(é). v mužském pohlavním systému mohou spermie přežívat několik týdnů. v genitálu ženy jsou spermie pohyblivé 24 - 48 hodin. jsouce mocně zmrazeny okamžitě hynou. prostředí ženského genitálu je zhubí do 15-ti hodin.

profáze první meiózy vajíčka nastává. v primordinálním folikulu kůry ovaria. v pubertě. okolo 3. roku života. mezi 8.- 13. týdnem intrauterinního života.

dokončení prvního meiotického, redukčního dělení vajíčka. spadá do doby asi 1 měsíce před narozením. nastává kolem puberty, kdy se primární oocyty zastaví ve fázi profáze. v období před ovulací. nastane až po vniknutí spermie.

po dokončení redukčního dělení vajíčka. z něj odchází jedna sada chromozomů (jako pólové tělísko). z něj odchází dvě chromozomální sady. v něm zůstává 22 zdvojených somatických chromozomů. v něm zůstává jeden zdvojený pohlavní - X chromozom.

platí, že. z primárního spermatocytu vznikají dvě spermie. při zracím dělení vzniká z vajíčka jen jedna pohlavní buňka. z primárního spermatocytu vznikají čtyři spermie. při zracím dělení vznikají z vajíčka dvě pohlavní buňky.

Barrovo tělísko je. označováno také jako "sexchromatin". tvořeno jedním, částečně inaktivovaným X chromozomem. viditelné ve světelném mikroskopu. nepodstatné pro určení pohlaví ze vzorku tkáně.

primordinální folikuly se těsně před narozením. zmnoží na 1 - 2 milióny. po předchozích redukcích početně pohybují v rozmezí 1 - 2 miliónů. zvětšují a množí. zmenšují a množí.

v ovariích se netvoří. gonadotropin. estrogeny. testosteron z 90 %. progesteron.

v souvislosti se sekrecí pohlavních hormonů rozeznáváme u ženy tři synchronní cykly - a to. hypofyzární, ovariální a děložní. hypotalamický, laktační a ovulační. primární, ovulační a endometriální - menstruační. hypotalamický, ovariální a děložní.

folikulostimulační hormon u ženy. je produkován neurohypofýzou. ve vaječníku stimuluje přeměnu buněk stromatu na buňky thekální. zvyšuje počet receptorů pro luteinizační hormon. zpětnovazebně ovlivňuje uvolňování GnRH.

pro estrogeny platí. nejúčinější je estradiol. v plazmě jsou transportovány pouze ve vazbě na globulin. účinkují po navázání na membránový receptor via cAMP. jsou inaktivovány v játrech.

neplatí, že estrogeny. vyvolávají proliferaci vaginálního dlaždicovitého epitelu. snižují počet receptorů pro progesteron. mají stimulující vliv na erytropoetin. snižují hladinu cholesterolu v plazmě.

zvyšuje bazální teplotu, snižuje kontraktilitu gravidní dělohy, vyvolává sekreční aktivitu lobulů a alveolů mléčné žlázy - jde nejspíše o. estradiol. prolaktin. folikulostimulační hormon. progesteron.

androgeny se u ženy tvoří převážně. v ovariích. v nadledvinách. v hypofýze. pouze při virilizaci.

u ženy androgeny. řídí růst axilárního a pubického ochlupení. udržují libido. jsou prekurzory gestagenů. jsou prekurzory estrogenů.

k první fázi ovariálního cyklu patří. stimulace růstu primárního folikulu a produkce estrogenů. ruptura Graafova folikulu. tvorba Graafova folikulu. doba do 12 - 14 dnů od 1. dne poslední menstruace.

druhá fáze ovariálního cyklu. nastane asi 21.den cyklu. je charakteristická rupturou Graafova folikulu. se nazývá ovulace. nastane asi 14. den cyklu.

o žlutém tělísku lze tvrdit, že. název obdrželo podle akumulace žlutého proteinu luteinu v granulárních buňkách folikulu. produkuje inhibin. netvoří progesteron. nedojde-li k oplození postupně involuje.

fáze menstruačního cyklu. jsou čtyři. zahrnují fáze ovariální a ovulační. jsou tři. zahrnují fázi ovulační i sekreční.

trvá od 5. do 14. dne cyklu. Prodlužují a ztlušťují se spirální arterie. endometrium má mocnost 3 - 4 mm. O kterou fázi menstruačního cyklu se jedná ?. ovulační. sekreční. proliferační. menstruační.

tato fáze menstruačního cyklu předchází fázi sekreční. Kusá informace by měla dostačovat k určení, že se jedná o fázi. ovulační. proliferační. sekreční. menstruační.

sliznice se připravuje na záchyt oplozeného vajíčka. Endometriu vládne progesteron. Po něm jsou intronizovány estrogeny. Jim vyměřený čas uplyne asi 28. den cyklu. Vše se odehrává ve fázi. sekreční. proliferační. menstruační. ovulační.

předkládáme několik údajů o menstruační fázi stejnojmenného cyklu - vyberte pravdivý(é). mechanisnus deskvamace je de facto založen na nekróze. současně se sliznicí odchází asi 70 ml tekutin. za snížení prokrvení sliznice je odpovědná zvýšená hladina estrogenů. díky množství fibrinolyzinu v ní obsaženého krev menstruační odtéká zvolna, koagulace neschopna.

o klimakteriu není pravda, že. nastává kolem 50. roku věku ženy. stoupá produkce estrogenů. u více než 1/3 žen může zvýšená přímá aktivita osteoblastů vést až k osteoporóze. klesá produkce estrogenů.

při sexuálním vzrušení ženy. sympatikus zvyšuje prokrvení erektilních tkání zevního genitálu. se snižuje produkce hlenu Bartholiniho žláz. prokrvení erektilních tkání zajišťuje parasympatikus. je nezbytný orgasmus, coby předpoklad otěhotnění.

spermie získávají pohyblivost. při průchodu prostatou. při průchodu nadvarletem. již ve varleti. v semenotvorných kanálcích.

proces splynutí membrány plazmalemy spermie s vnější akrosomální membránou se nazývá. akrosomální reakce. kapacitace. kalibrace. prepenetrace.

po ovulaci. se jediná buňka (oocyt) dostává do vejcovodu. je (ještě před oplozením) oocyt haploidní. do vejcovodu vstupuje oocyt spolu s folikulárními buňkami. je pasáž vajíčka do salpingu facilitována infundibulárními fimbriemi.

do procesu kapacitace nepatří. aktivace pohyblivosti spermií. změny vedoucí ke zvýšenému vstupu vápníku do buňky. uvolnění lipolytických enzymů akrosomu. uvolnění proteolytických akrosomálních enzymů.

o interakci spermie X vajíčko neplatí. před vniknutím do vajíčka spermie ztrácí bičík. membránou vajíčka může pronikat neomezené množství spermií. bariéra perioocytárních folikulárních buněk je rozrušována prostřednicvím akrosomální hyaluronidázy. vajíčko nemá žádné (spojení usnadňující) povrchové struktury.

největší pravděpodobnost oplození u pravidelného 28 denního cyklu nastává (rozpětí udáno v dnech po předchozí menstruaci). 11. - 15. den. 13. - 18. den. 16. - 20. den. 18. - 23. den.

k oplození dochází obvykle. v ovariu. v uteru. v tubě uterině, čili salpingu, čili vejcovodu. někdy i přes použití kontraceptiv.

správný údaj týkající se nidace je. po oplození trvá asi 14 dnů než vajíčko dospěje do dělohy. asi 7. den po oplození se rozrušuje zona pellucida. oplozené vajíčko se začíná dělit až po nidaci. výživu nidující blastocysty zabezpečuje děložní sliznice.

je pravda, že. nidace je ukončena asi 12. den po ovulaci. z vnějších buněk blastocysty vzniká placenta. z vnitřních buněk blastocysty vzniká embryo. z chorionu se diferencuje trofoblast.

hormonální a metabolický systém placenty a plodu nazýváme. univerzální jednotka. fetoplacentální jednotka. blactocystární jednotka. syncytiotrofoblast.

při přestupu látek z krve matky do krve plodu se. uplatňuje facilitovaná difuze. nevyužívá aktivní tranport. realizuje pasivní i facilitovaná difuze. nedá využít facilitovaná difuze.

z krve matky do krve plodu přestupují. protilátky IgG, ne jiné. močovina, kyselina močová a oxid uhličitý. z protilátek pouze imunoglobuliny IgM. kromě živin kyslík, vitamíny, minerály, hormony a imunoglobuliny.

o z placenty odtékající fetální krvi lze říci. její hemoglobin má nižší afinitu ke kyslíku než hemoglobin dospělých. pO2 je nižší než u krve adultní. má vazebnou křivku hemoglobinu posunutou doprava dolů. hemoglobin v ní obsažený má afinitu ke kyslíku vyšší než hemoglobin dospělých.

choriongonadotropin. jest produktem žlutého tělíska. jest lipoprotein. stimuluje tvorbu testosteronu ve varlatech plodu pohlaví mužského. je tvořen buňkami trofoblastu.