CREATE TEST

ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ON Information behavior - advanced

COMMENTS	STATISTICS	RECORDS

TAKE THE TEST

Title of test: Information behavior - advanced Description: My last chance Author: Martin Mikš Other tests from this author Creation Date: 01/07/2024 Category: University Number of questions: 24

Share the Test:

New Comment

No comments about this test.

Content:

Jaké 4 modely definuje Wilson: Information Behavior Information Seeking Behavior Information Searching Behavior Information Use Behavior Information Behavior Information Looking Behavior Information Searching Behavior Information Using Behavior . Které 4 modely informačního chování vytvořil Taylor 1. Vnitřní potřeba, skutečná, ale nevyjádřená potřeba informací. 2. Vědomá potřeba, vědomý, vnitromozkový popis potřeby. 3. Formalizovaná potřeba, formální vyjádření potřeby. 4. Kompromitovaná potřeba, otázka, jak byla předložena informacím. 1. Vnější potřeba, skutečná, ale nevyjádřená potřeba informací. 2. Vědomá potřeba, vědomý, vnitromozkový popis potřeby. 3. Formalizovaná potřeba, formální vyjádření potřeby. 4. Zvýhodněná potřeba, otázka, jak byla předložena informacím. souhrn základních domněnek, předpokladů, představ skupiny vědců: Kuhn Mils Merton Corbin. snaha o vysvětlení fungování společnosti Mills Corbin Kuhn Merton. Kdo formuloval tezi o napětí mezi velkými teoriemi, které nejsou aplikovatelné na běžnou sociální realitu, a mezi ryzím sociologickým výzkumem, jehož výsledky nejsou zobecnitelné? Merton Mills Kuhn Corbin. Kdo stanovil výzkumná paradigmata – induktivní/kvali X deduktivní/kvanti? Ford Hill Velton Glasser. Kdo formuloval tezi o napětí mezi velkými teoriemi a ryzím sociologickým výzkumem a zaměřil se na výzkumný proces hledání pojmů a vztahů mezi nimi? Strauss Glaser Corbin Merton. Kdo stanovil paradigma systémové? Bawden Jones Lloyd Muller. Kdo stanovil kognitivní paradigma? Bawden Kohn Belkin Ingwersen. Socio-kognitivní doménovou analýzu definoval Savolainen Lloyd Hjorland Kuhn. Socio-kongnitivní teorie a praxi definovali Savolainen Lloyd Jones Ingwersen. Belkin stanovil kognitivní paradigma následovně: Teorie Anomálního stavu poznání (ASK): nedostatečný stav znalostí = informační potřeba vedoucí uživatele k akci motivované dosažením cíle => interakce uživatele poznáním (dostupným přes texty) => doplnění znalostí uživatele Koncept Dynamického rozhodování (KDR): nejasné rozhodovací kritérium = potřeba dalších dat vedoucí k analytickému procesu => interakce analytika s daty (přístupnými skrze databáze) => zlepšení rozhodovacího procesu. Přístup Vývojové změny perspektivy (VZP): omezený úhel pohledu = potřeba nových zkušeností vedoucí k osobnímu rozvoji => interakce jedince s novými situacemi (zažívanými přes cesty) => rozšíření osobních horizontů. Sanna Talja stanovila socio-kognitivní paradigma následovně: Odklon od chování, činností, motivů a dovedností individuí k členům různých skupin a komunit, které konstituují kontext běžných činností Změna v interakcích, prioritách, ambicích a kompetencích osob vůči členům rozličných kolektivů a asociací, jež utvářejí základ jejich sociálních vazeb. Přechod v angažovanosti, záměrech, inspiracích a talentech jedinců k rozdílným týmům a sítím, které formují prostředí jejich každodenních činností. Belkin stanovil v informačních potřebách: ASK: Anomální stav poznání ASK: Anomální situaci pozorování ASK: Anomální sérii potřeb. Taylor stanovil 4 úrovně informačních potřeb Fyzická, vědomá, formální, kompromisní Fyzická, vědomá, formalizovaná, kompromisní Sociální, nevědomá, formalizovaná, kompromisní Fyzická, vědomá, formalizovaná, kompromitovaná. Dervin stanovil Sense-making následovně: „Překlenutí mezery“ – klíčová role definování potřeby pro řešení fundamentální potřeby při vytváření smyslu životní situace „Překlenutí propasti“ – zásadní úloha určení priority pro řešení základních požadavků při formování kontextu profesní dráhy. „Spojení rozdílů“ – klíčová funkce rozpoznání příležitosti pro řešení hlavních potřeb v procesu určování kariérních cílů. Cole stanovil 3 fáze hledání informací: Před zaměření: neustálé proměňování tématu, berrypicking (viz Bates), L4 bez spojení s L1-3 Zaměření: jasnější představa o tématu, jasně zaměřené vyhledávání (L2-L4) Po zaměření : spojení L1-4 Dynamická adaptace tématu, berry-picking přístup podle Bates, L4 funguje nezávisle na L1-L3. Druhá fáze: zpřesnění tématu, cílené hledání od L2 do L4. Třetí fáze: integrace L1-L4, syntéza všech úrovní pro komplexní pochopení. Encountering/serendipity (Erdelez 1999) stanovil jako: Získání informací bez hledání (pasivní hledání), neznámý/nečekaný zdroj, pravděpodobnost dle zdroje i člověka Náhodné narazení na informace (pasivní získávání), neznámý a neočekávaný zdroj, spolehlivost závislá na původu i osobě. Automatické přijetí informací (pasivní přístup), nepředvídaný či neidentifikovaný zdroj, důvěryhodnost závislá na původu i osobním posouzení. Erdelez stanovil informační potřebu následovně: Získání info bez hledání (pasivní hledání), neznámý/nečekaný zdroj, pravděpodobnost dle zdroje i člověka. Ztráta informací při aktivním hledání, známý a očekávaný zdroj, nízká pravděpodobnost pro každého. Získání nepravdivých údajů bez hledání, přesně určený a očekávaný zdroj, nulová pravděpodobnost dle člověka. Získání informací pouze při aktivním hledání, neznámý a náhodný zdroj, pravděpodobnost závislá na technologii. Heinström stanovil hledání informací jako: Styly uživatelů při vyhledávání, role 5 osobnostních rysů (neuroticismus, extraverze otevřenost ke zkušenosti, přívětivost, svědomitost). Styly vyhledávání nezávislé na osobnosti, ignorace 5 osobnostních rysů, převaha náhodných faktorů. Identický přístup k vyhledávání bez ohledu na osobnostní rysy, absence rozdílů mezi uživateli. Ignorování osobnostních rysů při vyhledávání, jednotný styl pro všechny uživatele, závislost na náhodě. Information Seeking Model stanovili Byström & Smith Byström & Järvelin Järvelin & Kowalski Byström & Järv. Savolainen stanovila v informačním chování informační praktiky následovně: („sada sociálně a kulturně ustavených způsobů identifikace, hledání, použití a sdílení informace dostupné v různých zdrojích“). („sada rigidně uplatňovaných metod pro nepřijímání, nepoužívání, nesdílení a zapomínání informací z dostupných zdrojů“). („sada osobně definovaných metod pro odmítání, omezování, skrývání a eliminaci informací z dostupných zdrojů“). Informační přetížení stanovil Miller Anderson Willson Neuer. Kredibilitu informace stanovili: Tseng a Fogg Lee a Kim Chen a Wang.

Report abuse