J. J. Rousseau

Co staví Rousseau proti adoraci civilizace, kultury, vědy a umění?. Přirozenost. Nepřirozenost. Přírodu. Prostotu a jednoduchost. Civilizaci.

Jaký měl Rousseau postoj k vědě a umění?. Podporoval vědu a umění. Vědy i umění povstaly z našich chyb.

Rousseau a náboženství (zaškrtni správné odpovědi): Byl celý život pouze kalvinista. Konvertoval ke katolíkům. Turín - slavnostní veřejné vyznání katolické víry. Zjistil, že přidat se ke katolicismu byla hloupost. Neustále se ke katolicismu navracel.

V čem dle něj spočívala společenská krize?. Soukromé vlastnictví. Hudba. Vlastnictví majetku způsobuje nerovnost a vzniká elitářství.

Jaký byl jeho vztah k oblíbeným abstraktním a obecným pojmům?. Abstraktní a obecné pojmy jsou dobré k pojmenování určitých jevů. Jsou zdrojem lidského poblouznění.

Jak se nazývá jeho dílo o teorii společenské smlouvy z roku 1762?. O společenské smlouvě. Emil neboli o výchově. Rozpravy o základech o původu nerovnosti mezi lidmi.

"Být a jevit se se staly docela odlišnými pojmy": ze kterého díla myšlenka pochází a co znamená?. Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi. O společenské smlouvě. Antonymie mezi zdáním a skutečným bytím člověka. Ztráta vlastní identity a autenticity.

Společnost je dle něj: Shromáždění umělých lidí. Shromáždění strojených vášní. Zdrojem vznešenosti.

Rousseau a samota. Samota je špatná. Samota je symbolem vyhnání ze společnosti. Samota je dobrá - přírodní člověk i génius je sám.

Co je pro něj "dobré"?. Vše, co je dáno Původcem světa. Společnost. Vše přirozené. Nezkažený a původní stav. Jednoduché a prosté. Nepřirozené.

Jaký je vztah člověka k věcem? Jaké tvrzení je správné a špatné?. Správně. Špatně.

V čem vidí Rousseau nepřirozenost?. Sociální nerovnost. Ekonomická nerovnost. Politická nerovnost. Společenské chování. Oblékání. Způsob vyjadřování. Příroda. Civilizace. Výchova v přírodě.

Jak je to u něj se svobodou?. Člověk se nenarodil svobodný. Člověk se narodil svobodný. Člověk je všude v okovech. Divoch touží po odpočinku a svobodě, ale občan musí stále něco provádět, aby se ve společnosti neztratil, pracuje až do smrti. Občan se musí dvořit velkým, které nenávidí a bohatým, kterými pohrdá.

Vůle obecná (VOLONTÉ GÉNÉRALE), jaká je její podstata: Člověk se v prospěch společenské smlouvy vzdává některých svých soukromých práv a musí se podřídit obecné vůli. Společenská smlouva má společnou silou hájit a chránit svobodu každého občana. Člověk má svá vlastní soukromá práva a společenská smlouva nemá hájit a chránit svobodu každého občana.

Jak je to s usilováním o osobní štěstí?. Máme o něj usilovat, nikoli o moc a peníze. Je potřeba jiné výchovy. Máme usilovat o moc a peníze.

Ve kterém ze tří stádií přirozeného stavu byl člověk nejšťastnější?. Animální stav. Divošský stav. Soukromé vlastnictví a nerovnost.

Tři stádia přirozeného stavu dle J. J. Rousseaua: Původní - animální stav. Divošský stav. Soukromé vlastnictví a nerovnost.

Co vyřeší to, že se nemůžeme vrátit k přirozenému stavu?. Společenská smlouva. Vrátíme se do doby lovců a sběračů.

Ideální státní zřízení dle něj: Konstituční monarchie. Republika.

Vzdáváme se společenskou smlouvou svých přirozených práv?. Ano, vzdáváme se svých přirozených práv. Ne, ale nahrazujeme je občanskými právy.