Můj test bio 21

V buněčné stěně hub (Fungi) se může nacházet. chitin. lignin. celulóza. škrob.

Spojováním buněk hub (Fungi) vznikají: nepravá pletiva. hyfy. mycelium. pseudoparenchym.

Algologie je vědní obor zabývající se studiem: lišejníků. trav. řas. mechorostů.

Kvasinky: jsou jednobuněčné eukaryotní organismy. jsou jednobuněčné prokaryotní organismy. se množí vegetativně pučením. se řadí mezi houby.

Při klonování DNA lze jako vektor využít. plazmid. bakteriofág lambda. kosmid. kvasinkový umělý chromosom.

Adenoviry. jsou řazeny mezi RNA viry. jsou řazeny mezi DNA viry. některé jsou onkogenní. mohou vyvolávat katary dýchacích cest u člověka.

Rozmnožování u řas je. vegetativní. pohlavní. nepohlavní. možné pomocí výtrusů.

K pohybu prvoků slouží: bičíky. panožky. řasinky. žádná odpověď není správná.

Virus HIV. patří mezi DNA viry. patří mezi RNA viry. patří mezi retroviry. způsobuje imunodeficienci.

Hlízkové bakterie. žijí v symbióze s kořeny lesních stromů. žijí v symbióze s kořeny bobovitých rostlin. využívají vzdušný dusík jako zdroj výživy. obohacují půdu o dusičnany.

Mykorrhiza je: plísňové onemocnění brambor. symbióza vláken hub s kořeny vyšších rostllin. typická pro vodní rostliny. útvar na drobných koříncích lesních stromů.

Mezi primární procesy fotosyntézy patří: fotolýza vody. redukce CO2 na sacharidy. fotorespirace. změna energie světelného záření na energii chemických vazeb.

V primárních procesech fotosyntézy se: mění energie světelná na energii chemickou. uvolňuje energie vázaná v ATP. využívá energie k tvorbě kyseliny 3-fosfoglycerové. využívá energie k tvorbě oxalacetátu.

Fotofosforylace je proces vzniku ATP pomocí. absorpce fotonu chlorofylem. štěpení glukózy. oxidace vodíku organických látek. dehydrogenace organických látek.

Pro fotosyntézu se ukázala jako nejvýhodnější kombinace chlorofylu: a, b. a, c. a, d. a, e.

Při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy: zvyšuje. snižuje. nemění. kolísá.

Při fotosyntéze. vzniká O2. vzniká CO2. vznikají anorganické látky z O2 a H2O. dochází k přenosu elektronů ze soustavy voda+kyslík na soustavu koenzymů NADP/NADPH2.

Fotosyntézu ovlivňuje. spektrální složení a intenzita světla. množství CO2. teplota. dostatek vody.

Při sekundárním procesu fotosyntézy. dochází k přeměně molekul CO2 a pentózy na molekuly hexózy. dochází ke vzniku karboxylových skupin. dochází k redukci karboxylových skupin na skupiny aldehydové. je zapotřebí energie ADP.

Buňky se stěnami obvykle v hranách ztloustlými má: kolenchym. parenchym. prozenchym. sklerenchym.

Pasivní příjem vody rostlinou se uskutečňuje. apoplastickou cestou. symplastickou cestou. průduchy. hydatodami.

V xylému jsou. cévy a cévice. sítkovice. průduchové štěrbiny. chloroplasty.

Cévice vedou převážně. vodu a minerální látky. asimiláty. bílkoviny. organické látky.

Transpirační proud stoupá: dřevní částí cévního svazku. lýkovou částí cévního svazku. soustavou krycích pletiv. houbovitým parenchymem.

Transpirace je: vypařování vody z povrchu rostlinného těla. výdej vody v kapalném stavu. dýchání rostlin. příjem vody kořenem.

Gutace je. výdej vody z rostliny v kapalném stavu. výdej vody z rostliny vypařováním. výdej vody pneumatofory. způsob vedení vody rostlinou.

Při vegetativním rozmnožování vzniká nová rostlina. z buněk vzniklých mitózou. z buněk vzniklých meiózou. ze zygoty. samoopylením.

Taxe jsou. pohyby rostlin, při nichž buňky nebo organely mění místo. pohyby rostlin, při nichž se část rostliny zakřiví. orientované ohyby. hygroskopické a kohezní pohyby.

Nastie je: neorientovaný pohyb rostliny. spánkový pohyb rostliny. pasivní přenášení částí rostlin na jiné místo. kohezní pohyb rostlin.

Mezi fytohormony růst povzbuzující (stimulátory) patří: auxiny. gibereliny. cytokininy. kyselina abscisová.

Na povrchu míchy člověka je: šedá hmota. bílá hmota. vrstva tvořená těly neuronů. vrstva holých jader neuronů.

Chemická synapse (zápoj). umožňuje jednosměrný přenos vzruchu mezi neurony. je místem vzniku nervového vzruchu. slouží k zesílení převáděného vzruchu. umožňuje oboustranný přenos elektrických signálů mezi neurony.

Mozek dospělého člvoěka má průměrnou hmotnost: 300 g. 500 g. 1300 g. 2500 g.