option

Mechanika I.

COMMENTS STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Mechanika I.

Description:
kinematika, dynamika etc.

Author:
AVATAR

Creation Date:
05/04/2015

Category:
Science

Number of questions: 86
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
TAKE THE TEST
Last comments
No comments about this test.
Content:
2.01 Co se stane s velikostí tažné síly vozidla v okamžiku, kdy automobil přechází z jízdy po vodorovné silnici na jízdu do kopce, jestliže výkon motoru zůstane stejný a zůstane zařazen stejný rychlostní stupeň? Tažná síla motoru se nezmění Tažná síla motoru se zmenší Tažná síla motoru se zvětší při poklesu rychlosti a bude rychlosti nepřímo úměrná Tažná síla motoru se nejprve zvětší, pak mírně poklesne a dále se již nemění.
2.02 Cyklista se začal rozjíždět rovnoměrně zrychleným pohybem. Za první sekundu ujel 1m. V průběhu druhé sekundy ujel: 1m 2m 3m 4m.
2.03 Cyklista stál a pak se začal rozjíždět po vodorovné silnici. Při tom vyvíjel na pedály sílu, která pří právě zařazeném převodu odpovídala hnací síle na obvodu kola 40N. Je-li hmotnost cyklisty s kolem 50kg, mohl ujet za 10s maximálně: 60m 120m 80m 40m.
2.04 Cyklista stál a pak se začal rozjíždět po vodorovné silnici. Při tom vyvíjel na pedály sílu, která při právě zařazeném převodu odpovídala hnací síle na obvodu kola 40N. Je-li hmotnost cyklisty s kolem 50kg, nemohl mít po 10s rychlost větší než: 8m/s 0,8m/s2 0,8m/s 8km/h.
2.05 Dítě o hmotnosti 20kg houpající se na houpačce působí na závěsy houpačky silou (hmotnost houpačky zanedbáme): Trvale větší než 200N Trvalé menší než 200N Oscilující kolem 200N, střídavě větší a menší v závislosti na poloze houpačky s konstantní velikosti 200N.
2.06 Dítě o hmotnosti 20kg působí na závěsy houpačky v klidu tíhovou sílou přibližně (hmotnost houpačky zanedbáme): 200J 2000J 20N 200N.
2.07 Druhý Newtonův zákon lze vyjádřit výrokem: Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarým pohybu jen potud, pokud je působící síly nepřinutí změnit jeho stav. Časová změna hybnosti je úměrná působící síle Součin velikosti hmotnosti hmotného bodu a jeho rychlosti se numerický rovná působící síle Akce se rovná reakcí.
2.08 Dva hmotné body o různě velké hmotnosti na sebe působí gravitačními silami: Které jsou stejně veliké, téhož směru a orientace Které jsou stejně veliké, ale opačného směru Které mají opačný směr a jejich velikosti jsou v poměru jejich hmotností (na hmotný bod o větší hmotnosti působí větší síla) Které mají opačný směr a jejich velikosti jsou v obráceném poměru jejich hmotností (na hmotný bod o větší hmotnosti působí menší síla).
2.09 Dvě duté koule (dutiny jsou kulové a umístěné ve středu), železnou a olověnou, stejného vnějšího poloměru i hmotností, držíme na nakloněné rovině. Vyberte odpověď včetně správného komentáře na otázku: Která koule se za kratší dobu skutálí, vypustíme-li je obě současně s nulovou počáteční rychlostí, když se válí bez prokluzování a deformace koulí zanedbáváme? Železná koule, neboť má větší moment setrvačnosti, a tedy bude získávat při kutálení větší obvodovou rychlost. Železná koule, neboť má menší moment setrvačností, a tedy bude získávat při kutálení větší obvodovou rychlost. Olověná koule, neboť má menší moment setrvačností, a tedy bude získávat při kutálení větší obvodovou rychlost. Olověná koule, neboť má větší moment setrvačností, a tedy bude získávat při kutálení větší obvodovou rychlost.
2.1O Dvě tělesa A a B jsou na začátku pokusu v klidu ve stejné výšce. Těleso A začne padat volným pádem a těleso B je ve stejném okamžiku vystřeleno ve vodorovném směru. Jaký pohyb koná těleso A vzhledem k tělesu B, zanedbáme-li odpor vzduchu a zakřivení Země? pohyb rovnoměrně zrychlený směrem dolů pohyb rovnoměrný přímočarý ve vodorovném směru pohyb rovnoměrný dolů pohyb rovnoměrně zrychlený šikmo dolů.
2.11 Dvě tělesa A a B jsou na začátku pokusu v klidu ve stejné výšce. Těleso A začne padat volným pádem a těleso B je ve stejném okamžiku vystřeleno vodorovným směrem k tělesu A. Zanedbáváme odpor vzduchu a zakřivení Země. Může dojít ke srážce obou těles? ne, v žádném případě ano, vždy, pokud je pokus prováděn v dostatečné výšce; jinak by tělesa dopadla na zem ve stejném okamžiku ještě před srážkou ano, ale pouze v případě, že obě tělesa mají stejnou hmotnost ano, ale pouze v případě, že tělesu B je vystřelením udělena kinetická energie, která se přesně rovná jeho původní potenciální energii.
2.12 Eskalátor se pohybuje vzhledem k zemi rychlostí 1,5 m/s a cestující po něm kráčí ve směru pohybu rychlostí 3,6 km/h. Výsledná rychlost cestujícího vzhledem k zemi je: 5, 1 km/h 2, 5 m/s 9 km/h 6,4 m/s.
2.13 Hodnotu tíhového zrychlení na Zemi nahrazujeme přibližnou hodnotou: 1 m/s2 10m/s 10m/s2 1m/s-1.
2.14 Inerciální vztažná soustava je: soustava, ve které neplatí zákon setrvačnosti, ale platí zákon síly soustava, vzhledem ke které se izolovaný hmotný bod (tj. bod, na který nepůsobí žádná vnější síla) pohybuje rovnoměrně přímočaře nebo je v klidu Soustava, vzhledem ke které se izolovaný hmotný bod pohybuje rovnoměrně zrychleně Každá soustava pevně spojená se Zemi.
2.15 Izolovaný hmotný bod je: hmotný bod, který je odolný vůči působení elektrického pole hmotný bod, který je obklopen dielektrikem hmotný bod v homogenním gravitačním poli hmotný bod, na který nepůsobí žádné silové pole, tj. který nijak ý fyzikálně neinteraguje se svým okolím.
2.16 Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zmenší-Ii se jejich vzdálenost na 1/2původní vzdálenosti? zmenší se 2x zvětší se 2x zmenší se 4x zvětší se 4x.
2.17 Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zmenší-li se jejich vzdálenost na 1 /4 původní vzdálenosti? Zvětší se 4x zvětší se 2x zvětší se 8x zvětší se 16x.
2.18 Jakým způsobem závisí dráha na zrychlení při rovnoměrně zrychleném pohybu s nulovou počáteční rychlostí? druhá mocnina dráhy je přímo úměrná velikosti zrychlení dráha je přímo úměrná druhé mocnině velikosti zrychlení dráha je nepřímo úměrná velikosti zrychlení dráha je přímo úměrná velikosti zrychlení.
2.19 Je-li F síla působící rovnoměrně kolmo na plochu S, pak tlak p, který je touto silou vyvolaný, vyjádříme jako: p =F / S p= F / S 2 p = S / F p = F S.
2.20 Je-li výslednicí všech sil působících na těleso, které bylo na začátku v klidu, stálá nenulová síla: bude se těleso pohybovat rovnoměrně zrychleným pohybem ve směru působící síly bude se těleso pohybovat rovnoměrně přímočaře ve směru působící síly bude se zvyšovat kinetická energie tělesa bude kinetická energie tělesa konstantní.
2.21 Jednotka N.m-1 přísluší veličině: momentu síly vzhledem k ose otáčení povrchovému napětí kapaliny mechanické práci impulsu síly.
2.22 Jednotka N . s přísluší veličině: energii momentu síly impulsu síly momentu setrvačnosti.
2.23 Jednotka newton je vyjádřena v základních jednotkách soustavy SI takto: kg • m2 • s-I kg • s2•m-2 kg . m . s-2 kg.s2.m-1.
2.24 Jednotkou síly je: Joule Pascal watt newton.
2.25 Jestliže na těleso o hmotnosti m působí síla F, pak zrychlení tělesa: je tím větší, čím větší je působící síla F je tím větší, čím větší je hmotnost tělesa m nezávisí na hmotnosti tělesa nezávisí na působící síle.
2.26Jestliže při pohybu po kružnici při konstantní úhlové rychlosti zvětšíme poloměr, pak obvodová (dráhová) rychlost v závislosti na poloměru: Kvadratický vzroste Lineárně vzroste Sníží se Zůstane konstantní.
2.27 Kinetická energie je: Vektorová veličina, jejíž směr je totožný se směrem rychlosti, jednotkou je 1J Vektorová veličina, jejíž směr je totožný se směrem rychlosti, jednotkou je 1W Skalární veličina, 1J Skalární veličina, 1W.
2.28 Kinetickou energii Ek tuhého tělesa, které se otáčí rovnoměrně kolem nehybné osy, lze vyjádřit vztahem (J je moment setrvačností tělesa, w je úhlová rychlost, v je obvodová rychlost) Ek=J .v^2/2 Ek=J.w^2/2 Ek=J.(w/2)^4 Ek=J.w^4.
2.29 Které z uvedených pro rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici jsou správné? (v je obvodová rychlost, w je úhlová rychlost, f je frekvence, T je perioda, r je poloměr kružnice) v=2π.r v=w.f w=2π.f v=2π.r.f.
2.30 Moment síly má jednotku Kg.m.s-2 Kg.m J.m N.m.
2.31 Na hmotnou částici, která je držena v klidu, působí homogenní gravitační pole. Po uvolnění částice se: Začne pohybovat rovnoměrně zrychleně Začne pohybovat přímočaře ve směru gravitačního zrychlení Kinetická energie částice v závislosti na čase bude kvadraticky zvyšovat Potenciální energie částice v gravitačním poli bude v závislosti na čase kvadraticky snižovat.
2.32 Nepravdivé tvrzení je: Hmotnost je skalár Velikost rychlosti je vektor Velikost rychlosti je skalár Zrychlení je vektor.
2.33 Nepůsobí-li na těleso žádná vnější síla: Bude těleso vždy v klidu Bude se těleso pohybovat rovnoměrně zpomaleným pohybem Bude se těleso pohybovat rovnoměrným pohybem nebo bude v klidu Bude pohyb tělesa nepředvídatelný.
2.34 O fyzikálních veličinách platí: Práce je vektorová veličina Síla je skalární veličina Energie je skalární veličina Tlak je vektorová veličina.
2.35 Plavec plave v klidné vodě obvyklou rychlostí velikosti v1. Nyní má přeplouvat kolmo vodní proud tekoucí rychlosti o velikosti v2, plave tedy svou obvyklou rychlostí v1 šikmo proti proudu tak, že se vzdaluje kolmo od břehu. Jeho výsledná rychlost pak má vzhledem k pozorovateli na břehu velikost: v2-v1 √v2^2+v1^2 √v1^2-v2^2 v1+v2.
2.36 Pohybová (kinetická) energie tělesa závisí: Pouze na rychlosti tělesa Pouze na hmotnosti tělesa Na rychlosti i hmotnosti Na hmotnosti, hodnotě tíhového zrychlení a na poloze tělesa.
2.37 Pokud do tíhového zrychlení započítáváme i odstředivé zrychlení Země, pak: Nejmenší tíhové zrychlení je na pólech Nejmenší tíhové zrychlení je na rovníku Nejmenší tíhové zrychlení je na 45 stupnů severní šířky Velikost tíhového zrychlení nezávisí na zeměpisné šířce.
2.38 Polohová (potenciální) energie tělesa závisí: Pouze na poloze tělesa (na jeho umístění v určité výšce) Na rychlosti tělesa Na hmotnosti i rychlosti tělesa Na hmotnosti, poloze a hodnotě tíhového zrychlení.
2.39 Pravdivé tvrzení je Velikost síly je vektor Moment síly je skalár Hybnost je skalár Čas je skalár.
2.40 Pro pohyb rovnoměrný přímočarý platí tvrzení: Dráha je lineární fce času, rychlost je konstantou Dráha je konstantou, rychlost je lineární fce času Dráha je kvadratickou a rychlost lineární fci času Dráha i rychlost jsou lineární fce času.
2.41 Pro veličinu moment síly platí Je to vektor, jednotkou je kg.m.s-2 Je to skalár, jednotkou je kg.m Je to skalár, jednotkou je J.m Je to vektor, jednotkou je N.m.
2.42 Pro volný pád tělesa ve vakuu platí: Rychlost volného pádu je konstantní Doba pádu je přímo úměrná výšce, ze které těleso padá rychlost volného pádu je přímo úměrná době pádu rychlost volného pádu závisí na hmotnosti tělesa.
2.43 Pro volný pád tělesa ve vakuu platí: Rychlost volného pádu je nepřímo úměrná době pádu Rychlost volného pádu závisí na hodnotě tíhového zrychlení v daném místě Rychlost volného pádu je konstantní Rychlost volného pádu je nižší kvůli odporu vzduchu.
2.44 Pro volný pád tělesa ve vakuu platí: Rychlost volného pádu závisí na hmotnosti tělesa Rychlost volného pádu nezávisí na hmotnosti tělesa Rychlost volného pádu nezávisí ne hodnotě tíhového zrychlení v daném místě Doba pádu je přímo úměrná výšce, ze kterého těleso padá.
2.45 Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici platí, že jeho dostředivé (centripetální) zrychlení: Má stejný směr jako vektor okamžité rychlosti Je kolmé k vektoru okamžité rychlosti Svírá s vektorem okamžité rychlosti postupně různé úhly v rozsahu 0 až 2π podle okamžité polohy hmotného bodu na kružici. Má opačný směr než vektor okamžité rychlosti.
2.46 Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici platí, že jeho dostředivé zrychlení ad je (v je obvodová rychlost, w je úhlová rychlost, f je frekvence, T je perioda, r je poloměr kružnice): ad=v^2/r ad=w^2.r ad=(2π.f)^2.r ad=4π^2.r/T^2.
2.47 Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici platí, že jeho dostředivé zrychlení: Je rovno nule, protož jde o pohyb rovnoměrný Má směr tečny k trajektorii Má směr normály k trajektorii orientované do středu kružnice Má směr normály k trajektorii orientované od středu kružnice.
2.48 Při rovnoměrném pohybu po kružnici o poloměru 0,1m má hmotný bod dobu oběhu 10s, potom platí: Frekvence je 10Hz Úhlová rychlost je přibližně 0,6s-1 Perioda je 10s Obvodová rychlost je přibližně 0,06s.
2.49 Při rovnoměrném pohybu po kružnici o poloměru r s frekvencí f je obvodová rychlost v rovná: 2πf 2πrf 2π/f 2πr/f.
2.50 Při rovnoměrném pohybu po kružnici o poloměru r s periodou T je obvodová rychlost v rovná: 2πT 2πrT 2π/T 2πr/T.
2.51Při výměně kola u auta bylo třeba na povolení matic síla 200N na konci klíče dlouhého 30cm. Použijeme-li klíč dvojnásobné délky, budeme potřebovat sílu: 100N 400N 50N 800N.
2.52 Příliv a odliv je způsoben: Gravitačním působením Měsíce Slunečními skvrnami Ozonovými dírami v atmosféře Změnami magnetického pole Země.
2.53 Rychlost pohybu je: Skalární veličina Vektorová veličina Udávána v m.s-2 Veličina, jejíž jednotka je základní jednotka SI.
2.54 Rychlost rovnoměrně zrychleného pohybu se: Nemění Nepravidelně mění Rovnoměrně mění (se zvyšuje nebo snižuje) Udávaná v m.s-2.
2.55 Rychlost rovnoměrně přímočarého pohybu se Zvětšuje Zmenšuje Nepravidelně mění Nemění.
2.56 Síla F působí na těleso, způsobuje jeho pohyb po dráze s a tím vykonává mechanickou práci W. Směr síly F svírá úhel α se směrem posunutí tělesa. Pak platí: W=F.s.sinα W=F.s.cosα W=F.s/sinα W=F.s/cosα.
2.57 Síla F působící ve směru horizontálního pohybu překonává tření a tím udržuje těleso v rovnoměrném přímočarém pohybu rychlosti v. K tomu je zapotřebí výkon: Určený vztahem P=F.v Přímo úměrný třecí síle Přímo úměrný rychlostí tělesa Přímo úměrný kinetické energii tělesa.
2.58 Sněhové vločky padají k zemi za bezvětří rychlostí 8cm/s. Vítr, který začne foukat vodorovným směrem, je snese každou sekundu o 6cm stranou. Rychlost vločky při tomto větru vzhledem k zemi je: 14cm/s 2cm/s Cca 5,3cm/s 0,1m/s.
2.59 Správné tvrzení týkající se rovnoměrného pohybu po kružnici: Jednotkou obvodové rychlosti je m.s-1 Jednotkou úhlové rychlosti je rad.s-1 Úhlová rychlost je přímo úměrná periodě kruhového pohybu Obvodová rychlost je nepřímo úměrná frekvencí kruhového pohybu.
2.60 Správné tvrzení týkající se rovnoměrného pohybu po kružnici je: Jednotkou obvodové rychlosti je s-1 Jednotkou úhlové rychlosti je m.s-1 Úhlová rychlost je přímo úměrná frekvenci kruhového pohybu Obvodová rychlost je nepřímo úměrná periodě kruhového pohybu.
2.61 Stav beztíže nastává: Pouze v případě, kdy nepůsobí žádné gravitační pole Ve volně padajícím výtahu, zanedbáme-li odpor vzduchu V letadle, jehož vektor zrychlení se rovná vektoru zrychlení gravitačního a směřuje svisle dolů V tělese na oběžné dráze kolem Země.
2.62 Těleso může přejit z rovnoměrného přímočarého pohybu do rovnoměrného pohybu po kružnici, jestliže na něj začne působit síla: Dostředivá síla Výslednici síly dostředivé a tečné Síla ve směru tečny ke kruhové dráze Odstředivá síla.
2.63 Těleso se pohybuje nenulovou rychlosti. Proti směru pohybu působí síla tření. Působí-li ve směru pohybu síla menší než je síla tření, pak se těleso bude pohybovat: Rovnoměrně přímočaře Rovnoměrně zrychleně, přičemž velikost zrychlení nezávisí na hmotnosti tělesa Zpomaleně Rovnoměrně zrychleně, přičemž velikost zrychlení závisí na hmotnosti tělesa.
2.64 Těleso se pohybuje nenulovou rychlosti. Proti směru ohybu působí síla tření. Ve směru pohybu působí síla stejně veliká jako je síla tření. Žádná další síla na těleso nepůsobí. Těleso se bude pohybovat: Rovnoměrně přímočaře Rovnoměrně zrychleně Rovnoměrně zpomaleně Nerovnoměrně.
2.65 Těleso se pohybuje nenulovou rychlosti. Proti směru pohybu působí síla tření. Ve směru pohybu působí síla stejně veliká, jako je síla tření. Žádná další síla na těleso nepůsobí: Pak se těleso bude pohybovat rovnoměrně přímočaře Pak se kinetická energie tělesa bude zvyšovat Pak se těleso bude pohybovat rovnoměrně zpomaleně Pak se kinetická energie tělesa nebude v čase měnit.
2.66 Tíhová síla, která působí na těleso položené bez tření na nakloněné rovině: Uděluje tělesu zrychlení, které je vždy rovno tíhovému zrychlení Se úplně kompenzuje reakcí podložky tělesa Se zčásti kompenzuje reakcí podložky tělesa a zčásti uděluje tělesu zrychlení, jehož velikost závisí na naklonění roviny Je nulová, protože nejde o volný pád.
2.67 Určete správné vztahy pro vyjádření veličiny práce a veličiny výkonu (W je práce, P je výkon, F je síla, s je posunutí, t je čas, přičemž předpokládáme, že síla F působí ve směru posunutí s, že se jedná o rovnoměrný pohyb a že výkon je během posunování konstantní): W=F.s P=W/t W=P/t P=F.s/t.
2.68 Určete jaký rozměr přísluší X ve vztahu X=(Δp/Δt).s, kde Δp je změna hybnosti tělesa za dobu Δt, s je dráha uražená tělesem: Kg.m2.s-2 Kg.m2.s2 Kg.m2.s-1 Kg2.m.s-2.
2.69 Uvažujeme graf znázorňující různé veličiny v závislosti na čase t pro rovnoměrně zrychlený pohyb z nulové počáteční rychlosti. Pak platí: Dráhu znázorňuje přímka rovnoběžná s osou t Zrychlení znázorňuje přímka rovnoběžná s osou t Dráhu znázorňuje stoupající přímka procházející počátkem Rychlost znázorňuje stoupající přímka procházející počátkem.
2.70 Uvažujeme grafy znázornujicí různé veličiny v závislosti na čase t pro rovnoměrně zrychlený pohyb z nulové počateční rychlosti. Pak platí: zrychlení znázornuje stoupající přímka procházející počátkem dráhu znázornuje větev paraboly procházející počátkem dráhu znázornuje stoupající přímka procházející počátkem rychlost znazornuje rovnoběžka s osou t.
2.71 Uvažujeme rovnoměrně zrychlený pohyb a pro něj graf znázorňující závislost dráhy s na čase t. Dráhu pohybu znázorňuje: Přímka svírající úhel α=0 s osou t α>0 s osou t α<0 s osou t parabola.
2.72 Uvažujeme rovnoměrně zrychlený pohyb a pro něj graf znázorňující závislost velikosti zrychlení a na čase t. Velikost zrychlení znázorňuje: Přímka totožná s osou t Přímka rovnoběžná s osou t Stoupající exponenciála procházející bodem (0,0) Stoupající parabola procházející bodem (0,0).
2.73 Uvažujeme rovnoměrný přímočarý pohyb a pro něj graf znázorňující závislost dráhy s na čase t. Dráhu pohybu znázorňuje: Polopřímka rovnoběžná (ale ne totožná) s osou s Přímka Stoupající exponenciála procházející bodem (0,0) Stoupající hyperbola neprocházející bodem (0,0).
2.74 Uvažujeme rovnoměrný přímočarý pohyb a pro něj graf znázorňující závislost velikost zrychlení a na čase t. Velikost zrychlení znázorňuje: Přímka totožná s osou t Přímka rovnoběžná s osou t, která s ní ale není totožná Přímka svírající s osou t úhel α>0 Hyperbola.
2.75 Uvedené jednotky fyzikálních veličin lze pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit jako: Síla-kg.m.s-2 Hybnost-kg.m.s-1 Výkon-kg.m3.s-3 Práce-kg.m3.s-2.
2.76 V člunu stojí muž, který se přitahuje ke břehu pomocí lana sílu o velikosti F, přičemž v prvním případě je lano přivázáno druhým koncem ke kolíku na břehu a ve druhém případě lano drží jiný muž a působí na ně také sílou o velikosti F, ale opačného směru než muž v loďce. Vysvětlete, jak se bude lišit průběh pokusu v prvním a druhém případě: Působením člověka na břehu se pohyb loďky urychlí, neboť jeho síla zvýší celkovou sílu přitahování Pohyb loďky se lišit nebude, neboť kůl působí na lano sílou o velikosti F v opačném směru než člověk na loďce Přitahování loďky ke břehu bude ve druhém případě pro člověka na loďce méně namáhavé Pohyb loďky ve druhém případě bude rychlejší, neboť síla člověka v loďce a na břehu se sčítají.
2.77 V mikrovlnné troubě se točí talíř o průměru 32cm rychlosti 6 otáček za minutu. Přibližná obvodová rychlost na jeho okraji je: 0,1 m/s 0,2 m/s 1m/s 0,6 m/s.
2.78 Ve sluneční soustavě: Je největší planetou Jupiter Je Venuše blíž ke Slunci než Země Platí druhý Keplerův zákon Vzdálenější planety obíhají s menší úhlovou rychlosti.
2.79 Ve vodorovné rovině krouží kulička přivázaná na niti. V určitém okamžiku se nit přetrhne. Jaký bude směr pohybu kuličky ihned po přetržení nitě? Normálový, to znamená ve směru spojnice střed otáčení kulička v okamžiku přetržení Tečný ke kružnici, která byla před přetržením její trajektorií, v bodě, kde byla kulička v okamžiku přetržení Kulička se bude pohybovat dále po kružnici Šikmý- mezi směrem normálovým a tečným, úhel je závislý na obvodové rychlosti kuličky v okamžiku přetržení nitě.
2.80 Velikost odstředivého (centrifugálního) zrychlení na Zemském povrchu: Je největší na rovníku Je největší na pólech Je všude stejná Je všude nulová.
2.81 Velikost úhlové rychlostí w rovnoměrného otáčivého pohybu s frekvencí f po kružnici o poloměru r se vypočítá podle vztahu w=2π.f w=2π.r.f w=2π/f 2π.r/f.
2.82 Vlak se rozjíždí po rovině se zrychlením 0,5m/s2. Rychlosti 72 km/h dosáhne za: 144s 40s 36s 0,4h.
2.83 Vzdálenost 1km na zastávku autobusu ujde školák za 10min a okamžitě pokračuje autobusem do školy. Vzdálenost 15km ke škole urazí bus za 20min. Průměrná rychlost školáka cestou do školy je: 16km/h 5,3km/h 32km/h 25,5 km/h.
2.84 Vztah pro vyjádření kinetické energie hmotného bodu má tvar (m je hmotnost, v je rychlost, g je tíhové zrychlení, h je výška): Ek= m.v^2/2 Ek=m.v/2 Ek=m.v^2 Ek=m.g.h.
2.85 Z uvedených veličin není skalárem: Délka dráhy Čas Tíha Velikost rychlostí.
2.86 Začne-li na těleso, které bylo v klidu, působit stálá nenulová síla, bude se těleso pohybovat: Rovnoměrně zrychleným pohybem ve směru působící síly Rovnoměrně zrychleným pohybem proti směru působící síly Rovnoměrně přímočaře ve směru působící síly Rovnoměrně přímočaře proti směru působící síly.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
COMMENTS
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests