Mediální a komunikační studia

"Pokud si lidé vykládají situaci jako reálnou, je reálná i ve svých důsledcích.".

Reprezentace. mentální. lingvistické. kulturní.

Který z následujících pojmů nepatří mezi funkce reprezentace?. stabilizační. ideologická. antiutopická. emancipatorní. utopická.

"Zjednodušená představa nebo obraz parodizující nebo zveličující nejvýraznější charakteristiky" - O definici kterého pojmu se jedná?.

"Každý má svou pravdu" je koncept odborně označovaný výrazem:

Manipulace v reprezentaci. rekontextualizace. binární opozice. metafory. metonymie.

Rozdíly mediace a mediatizace. mediace. mediatizace.

Periodizace médií: 17. století. 18. století. 19. století. 20. století. 20. + 21. století.

Order the sentence correctly: Paradigmata uzavřená. a nejsou nejsou pevně fixována.

Který z následujících pojmů nespadá mezi paradigmatické sady?. narativ. postavy. prostředí. propagace. ikonografie. filmové techniky. téma.

Typologie komunikačních modelů (McQuail, 2009). přenosový model. významový model. propagační model. reakční model. rituálový model. příjmový model. moderní model.

Syntagma = ?.

Seřaďte procesy ustanovující reprezentace jako společensky relevantní: externalizace. objektivizace. habitualizace. institucionalizace. legitimizace. internalizace.

Teoretický rámec Gramsciho myšlení. válka pozic. common sense. vykořisťování. kontrahegemonie. kulturní hegemonie. alienace.

Působení médií. krátkodobé vs. dlouhodobé. přímé vs. nepřímé. záměrné vs. nezáměrné. konkrétní vs. nekonkrétní. slabé vs. silné. omezené vs. neomezené.

Příjemci/konzumenti/fanoušci/uživatelé... = ?.

Období účinků médií na publikum. všemocná média. omezené účinky médií. návrat mocných médií. "dohodnutý" vliv médií.

Typologie mediálních publik. aktivní vs. rezistentní publika. tradiční vs. konvergentní publika. jednoduché vs. masové vs. rozptýlené publikum.

Část masové kultury, která se konzumentům skutečně líbí =.

Úrovně komunikačních procesů (začátek zespodu pyramidy). intrapersonální komunikace. interpersonální komunikace. skupinová komunikace. meziskupinová komunikace. institucionální komunikace. celospolečenská komunikace.

Autorem konceptu "společnost spektáklu" je: Nicholas Mirzoeff. Martin Heidegger. Guy Debord. Michel Foucault.

Mediální kódy: jsou arbitrární. jsou digitální. pro jejich rozpoznání není důležitý kontext. jsou v sémiotice definovány jako systémy organizace znaků.

Tři překrývající se oblasti vlivu na mediální instituce podle McQuaila: politika. technologie. ekonomika. právo.

Autory knihy Sociální konstrukce reality jsou: Sapir a Whorf. Laclau a Mouffe. Berger a Luckmann. Marx a Engels.

Vlivná kniha Ferdinanda de Ferdinand de Saussura nese název: Kurs obecné lingvistiky. Obecná teorie znaku. Úvod do formální lingvistiky. Logická struktura teorie lingvistiky.

Psychologický jev, kdy se informace, jež je určitým způsobem znehodnocena (např. nedůvěryhodný zdroj), v paměti jedince stává stále přesvědčivější v důsledku toho, že zapomíná na její původ:

Jak zní Altschullův druhý zákon žurnalistiky?. Obsah médií vždy odráží zájmy těch, kdo tato média financují. Média nám neříkají, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet. Pokud média definují situace jako reálné, stanou se reálné ve svých důsledcích. Média založená na příjmech z reklamy jsou vystavená nechtěným externím vlivům.

Podle Jiráka a Kopplové se reprezentace v kontextu mediálních studií vykládá jako:

V pojetí Ferdinanda de Saussura se znak skládá: Z označujícího a označovaného. Z representamenu, interpretanta a objektu. Ze své arbitrárnosti. Ze syntagmatu a paradigmatu.

S kterými z následujících pojmů pracoval Karl Marx?. disociace. alienace. kolektivizace. komodifikace.