ERASED TEST, YOU MAY BE INTERESTED ON moje neuro (2/6)
COMMENTS | STATISTICS | RECORDS |
---|
TAKE THE TEST
Title of test:
moje neuro (2/6) Description: moje neuro (2/6) Author:
Creation Date: 18/12/2024 Category: University Number of questions: 21 |
Share the Test:
New Comment
No comments about this test.
Content:
Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání je nejvyšší pro ionty sodíku je nejvyšší pro ionty draslíku její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového mem-
bránového potenciálu je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion. Pro délkovou konstantu λ (lambda) platí, že její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové konstanty je-li λ nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s vyšší nesouvisí s odporem membrány. Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit dobou otevření způsobem zakotvení v membráně citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu) složením podjednotek. Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti) vedou rychlostí až 120 m/s mají průměr okolo 1 µm se označují jako Aα vlákna . Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály skládají se z pěti podjednotek jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX) jsou otevírány hyperpolarizací membrány propouští také ionty vápníku. Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny mají silně glykosylované všechny tři podjednotky jsou citlivé na saxitoxin obrněnek. Časová konstanta τ (tau) představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své max hodnoty představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své max hodnoty se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu. Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu vždy stejným počtem podjednotek spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností spontánně se neotevírají vůbec. Iontový kanál je charakterizován selektivitou permeabilitou počtem a vlastnostmi podjednotek způsobem aktivace (ovládání). Iontovým kanálem mohou ionty procházet difuzí díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí po elektrochemickém gradientu příslušného iontu. Iontové kanály „trvale otevřené nemají bránu omezující tok iontů spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu. Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky. Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného potenciálu pro sodné ionty. Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním potenciálu jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály. Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55mV, pro draselné ionty – 80mV a klidový membránový potenciál je – 70mV, pak v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty, než pro ionty sodné. Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází zvýšením toku draselných iontů do buňky zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty snížením propustnosti membrány pro draselné ionty zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů. V průběhu akčního potenciálu (AP) se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný. Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu) se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty draslíkové kanály jsou uzavřeny sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný draslíkové kanály se postupně uzavírají. Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV je postsynaptická membrána vždy depolarizována je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV. Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty τ (tau) je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy na daný podnět udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 63% konečné hodnoty udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty. Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty τ (tau) udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů nezávisí na hodnotě kapacity membrány stoupá při zvýšeném odporu membrány hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace. |
Report abuse