Neurobiologie

Centrální nervový systém. se skládá z mozku a spinální míchy. se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty. se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice. se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu.

Z neurální lišty se vyvíjejí. nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku. Schwannovy buňky. buňky ependymu. buňky ganglií zadních kořenů míšních.

Z nervové trubice se vyvíjejí. astrocyty a oligodendrocyty. neurony CNS. buňky mikroglie. postgangliové neurony autonomního nervového systému.

Z nervové trubice vzniká. páteř. centrální nervová soustava. mozkové komory. kůra nadledvin.

Neurální ploténka vzniká z. ektodermu. neurální trubice. blastoporu. mezodermu.

Morfogen „bone morphogenetic protein“ indukuje. tvorbu epidermis z ektodermu. tvorbu epidermis z mezodermu. zavírání neurálních valů. tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.

Sonic hedgehog. determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice. patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů. váže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2. indukuje tvorbu spodinové ploténky.

Z ektodermu vzniká. neurální ploténka. neurální lišta. neurální trubice. notochord.

RNA granule obsahují. mRNA, histony a transportní proteiny. soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu. složité komplexy tRNA a mRNA. mRNA, ribozomy a některé translační faktory.

Synaptické váčky se podle toho, jaký neuropřenašeč dominantně obsahují, liší. velikostí. tvarem. denzitou. způsobem recyklace.

GABAA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména. postsynapticky. presynapticky. jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně. jsou jen na tělech neuronů.

Glycinový receptor. propouští monovalentní kationty. je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu postsynaptické denzity. má vysokou afinitu ke strychninu. u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.

Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena. nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách neuronu. poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech. nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí. nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.

Synaptické váčky. jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků. transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu. slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů. jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.

Pro gliové buňky koncového mozku platí, že. je jich méně než neuronů. se liší velikostí, tvarem i funkcí. mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů (např. pulsů a oscilací Ca2+). hrají roli v neuroimunitě.

Gliové buňky. zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS. tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů. komunikují pomocí vápníkových oscilací. některé glie vytvářejí myelinové pochvy.

Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří. vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů. délková konstanta. časová konstanta. podélný odpor membrány.

Vodivost kanálu pro daný ion závisí na: permeabilitě kanálu pro daný ion. jen na koncentračním gradientu iontu. na elektrochemickém gradientu. jen na membránovém potenciálu.

Co patří mezi druhé posly. IP3. PKA. cGMP. DAG.

Oligodendrocyt CNS. obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů. je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii. je nejmenší gliovou buňkou. má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.

K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo oligodendrocyty dochází. vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou. jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou. za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu. jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.

Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že. vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech. vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinové pochvy. vykazují fagocytární aktivitu. podporují regeneraci poškozených axonů.

Oligodendrocyty se liší od Schwannových buněk. tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy kolem několika desítek axonů. schopností fagocytózy. tvorbou štěrbinových spojů (konexonů) mezi jednotlivými vrstvami myelinové pochvy. produkcí látek, které brání růstu a regeneraci axonů po ukončení vývoje nervového systému.

Jaké účinky mohou mít neurotransmitery na různé neuroefektorové buňky?. excitační nebo inhibiční. vždy pouze excitační. vždy pouze inhibiční. mohou vyvolat změnu membránového potenciálu.

Plnění váčků neurotransmitery. se děje difuzí. je nezávislé na přenašečích pro neurotransmitery. je závislé na hydrolýze ATP. se děje na základě rozdílu koncentrace protonů.

Receptory spřažené s G-proteiny jsou. mj. adrenergní receptory. mj. acetylcholinové receptory muskarinového typu. mj. opsiny fotoreceptorů. metabotropní.

G-proteiny. zapnuti hydrolyzou GTP na GDP. vypnuti hydrolyzou GTP na GDP. nazev podle obsahu 40% glycinu. cAMP nemuze aktivovat PAK.

Membrány buněk vzrušivých tkání. se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů. jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou. mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík. vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.

NMDA receptor. je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň. jeho otevření je mj. ovládáno ionty Fe2+. nepropouští ionty draslíku. jeho agonistou je glutamát.

Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20 mV. Jde o ionotropní receptory. acetylcholinové nikotinového typu. acetylcholinové muskarinového typu. glutamátové NMDA. glutamátové non-NMDA.

Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier). je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky. je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony. je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions). je nepropustná pro glukosu.

Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří. tři pleny obalující CNS. stěna krevních kapilár v CNS. malý objem extracelulárního prostoru v CNS. vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony.

Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické bariéry hlavně tím, že. regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS. stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu krevních kapilár CNS. vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony. prezentují antigeny lymfocytům.

Astrocyty. přispívají k udržování stálého iontového složení extracelulární tekutiny v CNS. podporují vznik hematoencefalické bariéry. mohou generovat akční potenciály. poskytují laktát jako energetický substrát pro aktivní neurony.

Astrocyty zajišťují. produkci ATP pro aktivní neurony ve svém okolí. strukturální stabilitu (vzájemné prostorové vztahy mezi neurony a jejich výběžky). odstraňování molekul neuropřenašeče ze synaptické štěrbiny. odstraňování draslíku z okolí aktivních neuronů.

Astrocyty. reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací. reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací. metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako substrát pro syntézu glutamátu v neuronech. mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k excitotoxické smrti neuronu.

Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení) způsoben. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.

V průběhu akčního potenciálu (AP). se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty. depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný.

Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu). se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty. draslíkové kanály jsou uzavřeny. sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný. draslíkové kanály se postupně uzavírají.

Když se zvýší extracelulární koncentrace Na+, tak dojde k. zvýšení klidového membránového potenciálu. snížení klidového mambránového potenciálu. zvýšení amplitudy akčního potenciálu. snížení amplitudy akčního potenciálu.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají. se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený. jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány. jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu. se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty. v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány. spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného potenciálu pro sodné ionty (asi +50 mV, přešvih AP).

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. skládají se z pěti podjednotek (3a a 2B). jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX). jsou otevírány hyperpolarizací membrány. propouští také ionty vápníku.

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu. nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny. mají silně glykosylované všechny tři podjednotky. jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.

Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit. dobou otevření. způsobem zakotvení v membráně. citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu). složením podjednotek.

Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány. zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů. neuropřenašečem. alfa podjednotkou trimerního G proteinu. cGMP.

Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

Fúze synaptického váčku s plazmatickou membránou. je spuštěna zvýšením koncentrace Ca2+ iontů v aktivní zóně presynaptického knoflíku. je prvním krokem při recyklaci neurotransmiterů a neuropeptidů. závisí na přítomnosti a funkci SNARE proteinů. dochází k ní pouze při změně membránového potenciálu.

Rychlý axonální transport. probíhá vždy retrográdním směrem. jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den. je důležitý především pro dopravu mikrotubulů. má význam v dopravě recyklovaných materiálů.

Pomalý axonální transport. dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí. probíhá vždy anterográdním směrem. jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den. je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.

Neurofilamenta. jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem. jsou stabilnější než mikrotubuly. vyskytují se především v axonech. skládají se z a a B podjednotek a jsou polarizovaná.

Mikrotubuly. jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem. mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech. skládají se z a a B podjednotek a jsou polarizované. nevyskytují se v dendritech.

Pro délkovou konstantu lambda platí, že. její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm. různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové konstanty. je-li lambda nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s vyšší lambdou. nesouvisí s odporem membrány.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota délkové konstanty lambda. je úměrná celkové délce axonu. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne O 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne NA 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost mezi synaptickým vstupem a iniciálním segmentem.

Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 um. se označují jako Ab vlákna.

Časová konstanta t (tau). představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své maximální hodnoty. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své maximální hodnoty. se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms. by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu.

Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené. podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu. vždy stejným počtem podjednotek. spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností. spontánně se neotevírají vůbec.

Iontový kanál je charakterizován. selektivitou. permeabilitou. počtem a vlastnostmi podjednotek. způsobem aktivace (ovládání).

Iontovým kanálem mohou ionty procházet. difuzí. díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu. na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí. po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.

Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55 mV, pro draselné ionty -80 mV, a klidový membránový potenciál je -70 mV, pak. v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková. intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace. jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky. membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty než pro ionty sodné.

Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont. iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu. iont přechází přes membránu po chemickém gradientu. čistý tok iontu přes membránu je nulový. tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.

Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází. zvýšením toku draselných iontů do buňky. zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty. snížením propustnosti membrány pro draselné ionty. zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů.

Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů. se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV. je postsynaptická membrána vždy depolarizována. je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována. je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.

Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové ionty, vytváří inhibiční synapse. když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické membrány. jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována. jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována. i když se působením GABA potenciál postsynaptické membrány nezmění.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty t (tau). udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů. nezávisí na hodnotě kapacity membrány. stoupá při zvýšeném odporu membrány. hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty τ (tau). je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů. ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy na daný podnět. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 63% konečné hodnoty. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty.

Nemyelinizovaný axon o průměru 16 μm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s. Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)?. 48 m/s. 80 m/s. 96 m/s. 112 m/s.

Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně myelinové pochvy) přibližně. 10 μm. 15 μm. 16 μm. 18 μm.

V endocytóze klatrinových váčků mají důležitou roli mj. tyto proteiny. kalmodulin a kalcineurin. dynamin. některé defosfíny. protein dynamitin s GTPázovou aktivitou.

Chemická synapse. má presynaptický a postsynaptický element od sebe cca 10x vzdálenější než synapse elektrická. funguje zejména na principu výlevu anorganických iontů. je v organismu dominantní, častější než elektrická. obsahuje vždy jen jeden typ neuropřenašeče.

Mezi nízkomolekulární neuropřenašeče NEpatří. dopamin. dynorfin. acetylcholin. melamin.

Mezi tzv. biogenní aminy patří následující neuropřenašeč. serotonin. dopamin. adrenalin. melanopsin.

Na synapsích parasympatiku je vylučován. adrenalin. norepinefrin. acetylcholin. noradrenalin.

Dopamin. nepatří mezi katecholaminy. je ze synaptické štěrbiny velmi účinně zpětně vychytáván. porucha sekrece dopaminu nesouvisí s parkinsonismem. není odbouráván pomocí enzymů monoaminooxidáz (MAO).

Elektrické synapse (gap junctions) byste v dospělém savčím organismu nalezli zejména. mezi gliovými buňkami a také mezi vlákny srdeční svaloviny. v sítnici. mezi vlákny kosterní svaloviny. mezi enterocyty.

Ve váčcích připravených k výlevu na synapsi. bývá vždy jen jediný neuropřenašeč. může být i více různých nueropřenašečů. se může nacházet až několik tisíc molekul neuropřenašeče v jednom váčku. nebývají peptidové neuropřenašeče, ty se ze synapse vylučují jinou cestou.

Enkefaliny. jsou krátké peptidické neuropřenašeče. jejich receptory se nazývají opioidní. nazývají se také endogenní opiáty. v mozku jsou uvolňovány zejména v limbickém systému a bazálních gangliích.

Jako neuropřenašeče působí také. puriny. anandamid. substance P. cholin a Zn2+ ionty. THC (∆9-tetrahydrokanabinol).

Vyberte pravdivá tvrzení týkající se y-aminomáselné kyseliny (GABA). v CNS obratlovců je koncentrace GABA větší než koncentrace acetylcholinu a noradrenalinu. vzniká dekarboxylací glutamátu. je z většiny degradována přímo v synaptické štěrbině. primárním prekursorem její biosyntézy je kyselina B-aminomáselná.

Vyberte pravdivá tvrzení týkající se peptidických neuropřenašečů a neuromodulátorů. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory metabotropní. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory ionotropní. mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. substance P. mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. melanopsin.

Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy). melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu. tropní hormony z adenohypofýzy. vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.

Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách. nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy. nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu. přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu. prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.

Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu. působením hormonů na specifické receptory v hypofýze. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života.

Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů. během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje. v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních. ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku. zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu. potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.

Neokortex je uspořádán do. šesti vrstev, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha sloupců, které fungují jako funkční jednotky. šesti sloupců, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha vrstev, které fungují jako funkční jednotky. tří vrstev, které se liší podle funkce každé části kortexu. sloupců, které mění svojí velikost podle aktivity (zvýšené např. tréningem) příslušné části kortexu.

Botulotoxin. blokuje vylití acetylcholinu. blokuje vychytání katecholaminu. degraduje SNARE komplex. blokuje acetylcholinové receptory.

Imunitní systém ovlivňuje nejaky systém produkcí. ACTH. endorfinů. prostaglandinů. histaminu.

Depolarizací membrány může dojít k ovlivnění proteosyntézy. pouze v těle neuronu. v dendritech. pouze v axonu. něco ve smyslu, že nedojde k žádný změně.

Proteosyntéza v axonu a dendritech. vůbec neprobíhá. probíhá jen při vývoji. probíhá po celý život.

Molekulární motory. využívají ATP. pohyb vždy procesivní. transportují RNA, endosomy.

Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou. glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor. muskarinový acetylcholinový receptor. nikotinový acetylcholinový receptor. glycin-senzitivní acetylcholinový receptor.

Nikotinový acetylcholinový receptor. mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu. jsou receptory ionotropní. jsou heteropentamery (složeny z pěti různých podjednotek). jsou homopentamery (složeny z pěti stejných podjednotek).

Neuron pracuje jako analogo-digitalní převodník, což znamená, že. reaguje odpovědí vše nebo nic (+-, ano ne, 0 1). odpovídá jen na excitační vstupy. reaguje jen na inhibiční vstupy. odpovídá jen v případě, že integrace excitačních a inhibičních synaptických vstupů dosáhne prahové (spouštěcí), nebo vyšší úrovně depolarizace.

Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím synaptické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů). během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Myelizovaný axon o průměru 16 mikronů vede vzruchy rychlostí 96m/s. Jakou rychlostí povede vzruch nemyelizovaný axon o stejném průměru?. 12 m/s. 8 m/s. 4 m/s. 2 m/s.

Mezi glie PNS nepatří. mikroglie. Schwanovy b. satelitní buňky spinálních ganglií. protoplasmatické astrocyty.

Neuromery. vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice. jsou udržované Hox geny. jsou udržované Delta/Notch signalizací. jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.

Hlavové nervy mají jádra v. mozečku. hypotalamu. mozkovém kmeni. talamu.

Talamus je zásadní pro. koordinaci volních pohybů. převod senzorických informací do kortexu. ukládání paměti. podmiňování.

Na směrování růstového kužele axonu se podílí. adhezní molekuly extracelulární matrix. repulsivní chemorepelenty. aktivita nervosvalové ploténky. radiální glie.

Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená. časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách. časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk. období diferenciace nervové trubice. období diferenciace zrakové soustavy.

Proteosynteza v neuronu. v tele. v dendritach. v axonu.

Cytokiny. Lymfokiny. Interleukiny. Interferony. Leukotrieny.

Synaptické váčky. jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků. transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu. slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů. jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.

Maturované ("dospělé") iontové kanály v plasmatické membráně vzrušivých tkání. propouští vždy jen jediný typ iontu (teče jimi jen jediný druh proudu, např. sodíkový). jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami (jsou to pentamery). jsou charakterizovány mj. dobou otevření. jsou charakterizovány mj. vodivostí.

Kde jsou skladovány neurotransmitery v neuronech. v synaptických granulích. ve specializovaných endosomech a neurosomech. v synaptických váčcích. v endoplasmatickém retikulu.

G-proteiny mohou v důsledku své aktivace. zvyšovat hladinu cytoplasmatického cAMP. regulací otevření/zavření iontových kanálů ovlivňovat toky proudů přes membránu. zvyšovat hladinu diacylglycerolu (DAG). způsobovat konformační změny jiných proteinů.

Co aktivují G-proteiny. Fosfolipasy. Fosfodiesterázy. Kanály. Adenylát cyklásy.

Efektorovými molekulami G-proteinů jsou. cyklázy. fosfolipázy. fosfodiesterázy. iontové kanály.

Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním potenciálu. jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány. svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze. v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty. se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály.

Evoluční význam myelinizace spočívá. ve zvýšení rychlosti vedení vzruchu. ve snížení synaptického zpoždění. ve zkrácení doby reflexních reakcí organismu. v možnosti vzniku složitějších nervových systémů.

V rámci heterotrimerické molekuly G-proteinu má guaninové vazebné místo. β-podjednotka. γ-podjednotka. α-podjednotka. všechny tři podjednotky.

Rychlý axonální transport. retrogradni i anterogradni. transportuji mitochondrie a dalsi organely. nezavisi na ATP. rychlost vetsi nez 400 mm/den.

Rychlý retrográdní transport. dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci. je důležitý pro dopravu endosomů. závisí na prostorové orientaci mikrotubulů. jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.

Mikrotubuly. transport kinesinu retrogradne. dimer 2 alfa sroubovic. neni polarizovany. zavisi na GTP.

Délková konstanta lambda. závisí na kapacitě membrány. se snižuje s rostoucím odporem membrány. se zvyšuje s rostousím průměrem axonu. je důležitá pro časovou sumaci.

Iontové kanály „trvale otevřené“. nemají bránu omezující tok iontů. spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření. jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty. neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.

Klidový potenciál membrány vzrušivé buňky je -75 mV. Rovnovážný potenciál pro chloridové ionty je taky -75 mV. Vylije se GABA a způsobí otevření chloridových kanálů, co můžeme díky uvedeným věcem tvrdit?. je to inhibiční synapse. je to excitační synapse. dojde k hyperpolarizaci membrány. potenciál membrány se nezmění.

Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu časové konstanty τ (tau). je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm. nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný. stoupá při vzrůstu odporu membrány.

Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří. počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně. počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě. pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické membráně. nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru.

Při zablokování části Na+-K+-ATPasy (např. srdečními glykosidy) dojde následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci nezablokované Na+-K+-ATPasy vyvolané. poklesem extracelulární koncentrace K+. poklesem intracelulární koncentrace Na+. vzrůstem intracelulární koncentrace Na+. k žádné hyperpolarizaci nedojde.

Nízkomolekulární látky: jsou syntetizovány přímo na nervovém zakončení. jsou obaleny váčkem přímo na nervovém zakončení. jsou v těle neuronu obaleny váčky a teprve potom putují k nervovému zakončení. putují od těla neurony k zakončení a tam jsou obaleny váčky.

Katecholaminy (vylučované na synapsích sympatiku). štěpí acetylcholinesterasa. jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině. jsou zcela degradovány v krevní plazmě. bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny. je degraduje monooxidáza. prekurzor je fenylalanin.

Vyberte NEpravdivá tvrzení týkající se γ-aminomáselné kyseliny (GABA). v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin. zhruba 25-40% všech nervových zakončení v CNS obratlovců obsahují GABA. po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě. GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů. patří mezi hlavní peptidické neurotrasmitery.

Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. oxytocin z adenohypofýzy. liberiny a statiny z hypotalamu. tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy. melatonin z epifýzy.

Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP. nezmění. posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu. posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu. nelze jednoznačně říct.

GHK rovnice. formálně odpovídá Nernstově rovnici. zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů. má ve jmenovateli intracelulární koncentrace iontu X. má v čitateli intracelulární koncentrace iontu X.

Kvantový výlev váčku je závislý na. vstupu draslíku do synapse. pouze na depolarizaci membrány. mj. na ATP. mj. na vstupu Ca2+.

Molekulární motory. dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů. nejpočetnějšími jsou kinesiny. největší molek. motor je dynapsin.

K vyliti vacku muze dojit. vacek premisten do blizkosti aktivni zony. min 100 000 neurotransmiteru ve vacku. ve vacku jen 1 typ neurotransmiteru. po vyliti Ca 2+.

Purinergni receptor. jestli se nachazeji v CNS. Jestli jsou inhibovány po navvazani purinu. Jestli jsou zavisle na ATP. nesjsou metabotropni ani ionotropni.

Bunky schopné fagocytozy. schwanovy bunky. oligodendrocyty. astrocyty. mikroglie.

Pro výlev váčku na synapsi jsou podstatné. ionty lithia. ionty vápníku. v-SNARE proteiny. m-SNARE proteiny.

Mezi neurotropiny patří. netrin. Robo. semaforin. ephrin.

Spemannův organizátor. vylučuje proneurální morfogeny. je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu. vytváří se z něho nervová trubice. vytváří se z něho struna hřbetní.

Mozkový kmen. mícha. přední mozek. střední mozek. mezimozek. varolův most. prodloužená mícha. koncový mozek. mozeček.

Přední mozek. mezimozek. mozkovy hemisfery. prodloužená mícha. varolův most. mozeček.

Mezimozek. epifýza. thalamus. hypotalamus. varolův most. prodloužená mícha. basalni ganglia. hipokampus.

Proteinu PIP2. substrátu pro fosfolipáza C. IP3/DAG. cGMP.

Napěťově ovládané kanály můžou být taky aktivovány chemicky. neuropřenašečem. fosforylací. Ca2+ ionty.

Klidový membránový potenciál je udržován. vtokem vápníku. vtokem draslíku. výtokem sodíku. činností Na+K+ATPázy.

Syntaxin. nepatří mezi t-snare. vytváří komplex se synaptobrevinem a Snap25. je spražen s G proteiny. Protein GTP.

Naváděcí buňky slouží jako. přechodné cíle rostoucího axonu. buňky podploténky důležité pro vývoj talamo-kortikálního spojení. mozkové komisury spojující jednotlivé části mozku. gliové buňky pečující o navádění makrofágů k místu infekce v nervové tkáni.

Myelinizace. tepelná izolace neuronů. šetří ATP potřebné pro obnovení membránového potenciálu po AP. zrychlují reflexní reakce. zrychluje vedení vzruchu.

Synaptogamin. jeho kinázová aktivita nukleuje endocytózu. váže se na SNAP a syntaxin. je to v-SNARE. je to t-SNARE.

Mezi neurotrofiny nepatří. neurexiny. integriny. BDNF. Semaforiny.

Heterotrimerické G proteiny. Ze 4 podjednotek. Ionotropniì. Metabotropni.

Ca2+. muze byt skladovan v endoplazmatickem retikulu. muze byt metabolisovan mitochondriích. jeho intracelularni mnozstvi je nizsi nez intracelularni mnozstvi Na+. reaguje se synaptotagminem a zpusobuje vyliti vacku z presynaptickych zakonceni.

Neurální lišta. svaly. kosti hlavy. škára obličeje a krku. melanocyty.

Filopodia. v nich filamenta polarizují a depolarizují. je to výběžek axonu či dendritu. skládají z aktinova filamenta. C-domena.