Neurobiologie

Neurofilamenta. jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem. jsou stabilnější než mikrotubuly. vyskytují se především v axonech. skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná.

Rychlý axonální transport. retrográdní i anterográdní. transportují mitochondrie a další organely. nezávisí na ATP. rychlost vetší než 400 mm/den.

Mikrotubuly. transport kinesinu retrográdně. dimer 2 alfa šroubovic. není polarizovaný. závisí na GTP.

Mikrotubuly. jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem. mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech. skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizované. nevyskytují se v dendritech.

Molekulární motory. dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů. nejpočetnějšími jsou kinesiny. největší molek. motor je synapsin.

Mikrofilamenta. jsou tvořeny z dvojšroubovice aktinu. jsou polární a mají vyšší stabilitu. jsou důležité pro rychlý retrográdní transport kinesinu.

Pomalý axonální transport. dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí. probíhá vždy anterográdním směrem. jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den. je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.

Rychlý axonální transport. probíhá vždy retrográdním směrem. jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den. je důležitý především pro dopravu mikrotubulů. má význam v dopravě recyklovaných materiálů.

Rychlý retrográdní transport. dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci. je důležitý pro dopravu endosomů. závisí na prostorové orientaci mikrotubulů. jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.

Rychlý axonální transport. probíhá vždy retrográdním směrem. jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den. je důležitý především pro dopravu mikrotubulů. má význam v dopravě recyklovaných materiálů.

Molekulární motory. využívají ATP. pohyb vždy procesivní. nevim ale bylo to špatně ;). transportují RNA, endosomy.

Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont. iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu. iont přechází přes membránu po chemickém gradientu. čistý tok iontu přes membránu je nulový. tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.

Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (ažk tzv. "přestřelení") způsoben. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.

Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP. nezmění. posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu. posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu. nelze jednoznačně říct.

Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55mV, pro draselné ionty -80mV a klidový membránový potenciál je -70mV, pak. v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková. intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace. jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky. membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty, než pro ionty sodné.

Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

Membrány buněk vzrušivých tkání. se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů. jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou. mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík. vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.

Klidový membránový potenciál. je v záporných hodnotách (např. -70). lze jej naměřit na membránách všech živých buněk. je na všech membránách stejný.

Vodivost kanálu pro daný ion závisí na. permeabilitě kanálu pro daný ion. jen na koncentračním gradientu iontu. na elektrochemickém gradientu. jen na membránovém potenciálu.

Iontovým kanálem mohou ionty procházet. difuzí. díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu. na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí. po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.

Iontové kanály „trvale otevřené“. nemají bránu omezující tok iontů. spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření. jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty. neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.

Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

Kanály jsou charakterizované. dobou otevření. vodivostí.

V průběhu akčního potenciálu (AP). se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty. depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný.

Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu). se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty. draslíkové kanály jsou uzavřeny. sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný. draslíkové kanály se postupně uzavírají.

GHK rovnice. formálně odpovídá Nernstově rovnici. zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů. má v čitateli blaaablaa. má ve jmenovateli.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají. se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený. jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány. jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.

Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu. se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty. v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány. spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného potenciálu pro sodné ionty.

Nikotinové acetylcholinové receptory. mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu. jsou receptory ionotropní. jsou heteropentamery. jsou homopentamer.

Klidový (trans)membránový potenciál. jenom vzrušivé buňky. je záporný (např. -70mV). všechny buňky. všechny buňky stejný.

Vtok K do buňky způsobuje. hyperpolarizaci membrány. depolarizaci. změnu membránového potenciálu. (něco jako rychlé) oscilce membránového potenciálu.

Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním potenciálu. jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány. svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze. v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty. se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály.

Při zablokování části Na/K-ATPázy (např. srdečními glykosidy) dojde následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci nezablokované Na/K-ATPázy vyvolané. poklesem extracelulární koncentrace K. poklesem intracelulární koncentrace Na+. vzrůstem intracelulární koncentrace Na+. k žádné hyperpolarizaci nedojde.

NMDA receptor. je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň. jeho otevření je mj. ovládáno ionty Fe2+. nepropouští ionty draslíku. jeho agonistou je glutamát.

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. skládají se z pěti podjednotek (3 alfa a 2 beta). jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX). jsou otevírány hyperpolarizací membrány. propouští také ionty vápníku.

Neuron pracuje jako analogo-digitalní převodník, což znamená, že. reaguje odpovědí vše nebo nic (+-, ano ne, 0 1). odpovídá jen na excitační vstupy. reaguje jen na inhibiční vstupy. odpovídá jen v případě, že integrace excitačních a inhibičních synaptických vstupů dosáhne prahové (spouštěcí), nebo vyšší úrovně depolarizace.

Klidový membránový potenciál je udržován. vtokem vápníku. vtokem draslíku. výtokem sodíku. činností Na+K+ATPázy.

Pro iontové napěťově ovládané kanály platí. jde o transmembránové póry naplněné vodou. vždy spontánně oscilují mezi stavem otevřený / zavřený. dobře. špatně.

Maturované iontové kanály v plazmatické membráně vzrušivých tkání. Propouští vždy jen jediný typ iontu. Jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami. Jsou charakterizovány mimo jiné dobou otevření. Jsou charakterizovány mj. vodivostí.

Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené. podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu. vždy stejným počtem podjednotek. spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností. spontánně se neotevírají vůbec.

Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit. dobou otevření. způsobem zakotvení v membráně. citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu). složením podjednotek.

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. skládají se z pěti podjednotek. jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX). jsou otevírány hyperpolarizací membrány. propouští také ionty vápníku.

Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu. nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny. mají silně glykosylované všechny tři podjednotky. jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.

Klidový elektrický potenciál membrány je výsledkem. vtoku iontů vápníku. vtoku iontů draslíku. výtoku iontů sodíku. činností Na/K-ATPázy.

Iontový kanál je charakterizován. selektivitou. permeabilitou. počtem a vlastnostmi podjednotek. způsobem aktivace (ovládání).

Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20mV. Jde o ionotropní receptory. acetylcholinové nikotinového typu. acetylcholinové muskarinového typu. glutamátové NMDA. glutamátové non-NMDA.

Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří. vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů. délková konstanta. časová konstanta. podélný odpor membrány.

Pro délkovou konstantu λ (lambda) platí, že. její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm. různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové konstanty. je-li λ nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s vyšší. nesouvisí s odporem membrány.

Časová konstanta tau. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své max hodnoty. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své max hodnoty. se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 s. by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu.

Časová konstanta tau. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63 % své maximální hodnoty. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37 % své maximální hodnoty. se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms. by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu.

Délková konstanta lambda. závisí na kapacitě membrány. se snižuje s rostoucím odporem membrány. se zvyšuje s rostoucím průměrem axonu. je důležitá pro časovou sumaci.

Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů. se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV. je postsynaptická membrána vždy depolarizována. je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována. je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota délkové konstanty lambda. je úměrná celkové délce axonu. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne o 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne na 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost mezi synaptickým vstupem a iniciálním segmentem.

Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu odporu membrány axonu. nezávisí na průměru axonu, který je nemyelinizovaný. stoupá se vzrůstem hodnoty délkové konstanty lambda. je přímo úměrná průměru axonu, pokud je myelinizovaný.

Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu časové konstanty tau. je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm. nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný. stoupá při vzrůstu odporu membrány.

Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 ?m. se označují jako A-beta vlákna.

Důvody myelinizace. umožněná lepší vodivost vlákna a vyšší rychlost přenosu.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty tau. je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů. ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy na daný podnět. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 63% konečné hodnoty. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty.

Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty tau. udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů. nezávisí na hodnotě kapacity membrány. stoupá při zvýšeném odporu membrány. hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.

Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 ?m. se označují jako A-alpha vlákna.

Nemyelinizovaný axon o průměru 16 μm # jako není úměrná, je v podstatěm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s. Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)?. 48 m/s. 80 m/s. 96 m/s. 112 m/s.

Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně myelinové pochvy) přibližně. 10μm. 15μm. 16μm. 18μm.

Elektrické synapse (gap junctions) byste v dospělém savčím organismu nalezli zejména. mezi gliovými buňkami a také mezi vlákny srdeční svaloviny. v sítnici. mezi vlákny kosterní svaloviny. mezi enterocyty.

Ve váčcích připravených k výlevu na synapsi. bývá vždy jen jediný neuropřenašeč. může být i více různých nueropřenašečů. se může nacházet až několik tisíc molekul neuropřenašeče v jednom váčku. nebývají peptidové neuropřenašeče, ty se ze synapse vylučují jinou cestou.

Syntaxin. je to V-SNARE. je to T-SNARE. podílí se na endocytóze (NE, exocytóze). vytváří komplex se synaptobrevinem a SNAP 25.

Ca2+. je skladován v ER. špatně. je metabolizován v mitochondriích. něco se synaptotagminem - správně.

Kvantový výlev váčku je závislý na. vstupu draslíku do synapse. pouze na depolarizaci membrány. mj. na ATP. mj. na vstupu Ca2+.

Pro výlev váčku na synapsi jsou podstatné. ionty lithia. ionty vápníku. v-SNARE proteiny. m-SNARE proteiny.

Kde jsou skladovány neurotransmitery v neuronech. v synaptických granulích. ve specializovaných endosomech a neurosomech. v synaptických váčcích. v ER.

Synaptické váčky. jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků. transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu. slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů. jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.

Jak probíhá reuptake neurotransmiterů, díky čemu se neurotransmitery vrátí do presynaptické membrány. pasivní difúze. hydrolýza ATP. elektrochemický gradient.

Plnění váčků neurotransmitery. se děje difúzí. je nezávislé na přenašečích pro neurotransmitery. je závislé na hydrolýze ATP. se děje na základě rozdílu koncentrace protonů.

K vylití váčku může dojít, když je. váček přemístěn do blízkosti aktivní zóny. min 100 000 neurotransmiteru ve váčku. ve váčku jen 1 typ neurotransmiteru. vylití Ca2+ do cytoplasmy terminálu.

Fúze synaptického váčku s plazmatickou membránou. je spuštěna zvýšením koncentrace Ca2+ iontů v aktivní zóně presynaptického knoflíku. je prvním krokem při recyklaci neurotransmiterů a neuropeptidů. závisí na přítomnosti a funkci SNARE proteinů. dochází k ní pouze při změně membránového potenciálu.

Synaptické váčky se podle toho, jaký neuropřenašeč dominantně obsahují, liší. velikostí. tvarem. denzitou. způsobem recyklace.

K vylití NT dojde. vždy po fůzi s presynaptickou membránou. po vylití Ca do extracelulárního prostoru. může i beze změny MP.

Synaptogamin (možná brevin)?. jako kinázová aktivita nukleuje endocytózu. váže se na SNAP a syntaxin. je to V-snare. je to T-snare.

Botulotoxin. blokuje acetylcholinový receptor. něco špatně. degraduje SNARE komplex. taky něco špatně.

Syntaxin. součást T-SNARE. tvoří komplex snare s brevinem (v-) a snare 25 (t-, spojení).

Funkce botulotoxinu. blokuje vylití acetylcholinu. blokuje vychytání katecholaminu. blokuje acetylcholinové receptory. myslím, že taky něco o receptorech, špatně.

Fůzi váčku napomáhá. zinek/lithium. vápník. snare-t. snare-m.

V endocytóze klatrinových váčků mají důležitou roli mj. tyto proteiny. kalmodulin a kalcineurin. dynamin. některé defosfíny. protein dynamitin s GTPázovou aktivitou.

Ca2+. může být skladován v endoplazmatickém retikulu. jeho intracelulární množství je nižší než intracelulární množství Na+. reaguje se synaptotagminem a způsobuje vylití váčku z presynaptických zakončení.

Syntaxin. je základní stavební jednotkou membrány synaptických váčků. může tvořit tzv SNARE komplexy se synaptobrevinem a proteinem SNAP-25. nepatří mezi tzv t-SNARE. je GTP vazebný protein.

Výlev váčků. když dojde ke splynutí váčku s membránou. potřeba Ca. může proběhnout i bez elektrického impulsu. rychlost záleží na typu neurotransmiteru.

Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří. počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně. počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě. pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické membráně. nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru.

Jak dochází k uvolnění neurotransmiterů na synapsi?. exocytózou z povrchu dendritických trnových výběžků. regulovanou sekrecí. prostřednictvím membránových pórů selektivních pro neurotransmitery. iontovými kanály.

Botulotoxin. ovlivňuje SNARE komplex. blokuje acetylcholinový receptor.

Synaptotagmin. patří mezi T-SNARE. je to V-SNARE. vytváří komplex se synaptobrevinem a SNAP 25.

Chemická synapse. má presyn a postsyn element od sebe cca 10x vzdálenější než synapse elektrická. funguje zejména na principu výlevu anorg iontů. je v savčím organismu dominantní, častější než el. obsahuje vždy jen jeden typ neuropřenašeče.

Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové ionty, vytváří inhibiční synapse. když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické membrány. jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována. jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována. i když se působením GABA potenciál postsynaptické membrány nezmění.

GABA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména. postsynapticky. prestsynapticky. jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně. jsou jen na tělech neuronů.

Vyberte pravdivá tvrzení týkající se GABA. v CNS obratlovců je koncentrace GABA větší než koncentrace acetylcholinu a noradrenalinu. vzniká dekarboxylací glutamátu. je z většiny degradována přímo v synaptické štěrbině. primárním prekursorem její biosyntézy je kyselina beta-aminomáselná.

Vyberte nepravdivá tvrzení týkající se gama-aminomáselné kyseliny (GABA). v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin. patří mezi hlavní peptidické neurotransmitery. po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě. GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů.

Klidový potenciál membrány vzrušivé buňky je -75 mV. Rovnovážný potenciál pro chloridové ionty je taky -75 mV. Vylije se GABA a způsobí otevření chloridových kanálů, co můžeme díky uvedeným věcem tvrdit?. je to inhibiční synapse. je to excitační synapse. dojde k hyperpolarizaci membrány. potenciál membrány se nezmění.

Vyberte nepravdivá tvrzení týkající se gama-aminomáselné kyseliny (GABA). v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin. zhruba 25-40% všech nervových zakončení v CNS obratlovců obsahují GABA. po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě. GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů.

Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou. glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor. muskarinový acetylcholinový receptor. nikotinový acetylcholinový receptor. glycin-senzitivní acetylcholinový receptor.

Efektorovými molekulami G- proteinů jsou. cyklázy. fosfolipázy. fosfodiesterázy. iontové kanály.

G-proteiny. zapnutí hydrolýzou GTP na GDP. vypnutí hydrolýzou GTP na GDP. název podle obsahu 40% glycinu. cAMP nemůže aktivovat PKA – protein kinasu A. závisí na GTP.

Nikotinový acetylcholinový receptor. váže dvě molekuly Ach. je ionotropní. je heteropentamer. je monopentamer.

Jaké účinky mohou mít neurotransmitery na různé neuroefektorové buňky?. excitační nebo inhibiční. vždy pouze excitační. vždy pouze inhibiční. mohou vyvolat změnu membránového potenciálu.

Receptory spřažené s G-proteiny jsou. mj. adrenergní receptory. mj. acetylcholinové receptory muskarinového typu. mj. opsiny fotoreceptorů. metabotropní.

Mezi druhé posly nepatří. IP3. PKA. cAMP. DAG.

G-proteiny mohou v důsledku své aktivace. zvyšovat hladinu cytoplazmatického cAMP. regulaci otevření/zavření iontových kanálů/ ovlivňovat toky proudu přes membránu. zvyšovat hladinu DAG. způsobovat konformační změny jiných proteinů.

Jedním z efektorů G-proteinů je fosfolipáza C (PIP2 fosfolipáza). Výsledkem její aktivace je produkce následujícího druhého posla. cAMP. IP3 a DAG. cGMP. PGE2 a tromboxanů.

Heterotrimerní G-proteiny. prostředkovávají tzv ionotropní odpověď. patří mezi ATP vazebné proteiny. zprostředkovávají tzv metabotropní odpověď. jsou složeny ze 4 podjednotek.

Čeho je prekurzorem Tyrosin?. katecholaminy. dopamin. serotonin.

Katecholaminy. jsou ze synaptické štěrbiny účinně vychytávány. degraduje je enzym MAO. jejich prekurzorem je fenylalanin.

Enkefaliny. jsou krátké peptidické neuropřenašeče. jejich receptory se nazývají opioidní. nazývají se také endogenní opiáty. v mozku jsou uvolňovány zejména v limbickém systému a bazálních gangliích.

Purinergní receptory. se nacházejí v CNS. jsou inhibovány po navázaní purinu. jsou závislé na ATP. nejsou metabotropní ani ionotropní.

Glycinový receptor. propouští monovalentní kationty. je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu postsynaptické denzity. má vysokou afinitu ke strychninu. u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.

Dopamin. nepatří mezi katecholaminy. je ze synaptické štěrbiny velmi účinně zpětně vychytáván. porucha sekrece dopaminu nesouvisí s parkinsonismem. není odbouráván pomocí enzymů monoaminooxidáz.

Jako neuropřenašeče působí také. puriny. THC (9-tetrahydrokanabiol). substance P. NO2, cholin a Zn2+ ionty.

Vyberte pravdivá tvrzení týkající se peptidických neuropřenašečů a neuromodulátorů. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory metabotropní. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory ionotropní. mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. substance P. mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. melanopsin.

Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány. zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů. neuropřenašečem. alfa podjednotkou trimerního G proteinu. cGMP.

Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena. nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách neuronu. poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech. nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí. nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.

Enkefaliny. jsou krátké peptidické neuropřenašeče. jejich receptory se nazývají opioidní. nazývají se také endogenní opiáty. patří mezi faloidní alkaloidy.

Mezi inhibiční neurotransmitery nepatří. kyselina asparagová. kyselina beta-aminomáselná.

Katecholaminy. jsou odbourávány MAO. prekurzor je tryptofan. prekurzor je tyrosin. je účině zpětně vychytáván.

Mezi nízkomolekulární neuropřenašeče nepatří. dopamin. dynorfin. acetylcholin. melanin.

Purinergní receptory. reagují na ATP. jsou jen v CNS. jsou blokovány puriny.

Katecholaminy. jsou vychytávány ze štěrbiny. 90 % je degradováno ve štěrbině. degraduje je monooxidáza. prekurzor je fenylalanin.

Nízkomolekulární neuropřenašeče. jsou syntetizovány přímo v nervovém zakončení. jsou plněny do váčků přímo v nervovém zakončení. jsou syntetizovány v těle neuronu, dopraveny na synapsi a tam plněny do váčků. jsou syntetizovány v těle neuronu, tam také plněny do váčků následně dopravených na synapsi.

Které glie se nacházejí CNS. astrocyty. oligodendrocyty. ependym. mikroglie.

Které glie se jsou PNS. Schwannovy buňky. gangliové satelitní buňky.

Buňky schopné fagocytózy. Schwannovy buňky. oligodendrocyty. astrocyty. mikroglie.

Gliové buňky. zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS. tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů. komunikují pomocí vápníkových oscilac. některé glie vytvářejí myelinové pochvy.

Mezi glie PNS nepatří. mikroglie. Schwannovy buňky. satelitní buňky spinálních ganglií. protoplasmatické astrocyty.

Oligodendrocyt CNS. obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů. je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii. je nejmenší gliovou buňkou. má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.

K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo oligodendrocyty dochází. vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou. jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou. za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu. jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.

Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že. vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech. vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinové pochvy. vykazují fagocytární aktivitu. podporují regeneraci poškozených axonů.

Oligodendrocyty se liší od Schwannových buněk. tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy kolem několika desítek axonů. schopností fagocytózy. tvorbou štěrbinových spojů (konexonů) mezi jednotlivými vrtvami myelinové pochvy. produkcí látek, které brání růstu a regeneraci axonů po ukončení vývoje nervového systému.

Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů. schopností fagocytózy. tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy jen kolem jednoho axonu. schopností podporovat růst a regeneraci axonů. saltatorním vedením vzruchu při jejich podráždění.

Astrocyty. přispívají k udržování stálého iontového složení extracelulární tekutiny v CNS. podporují vznik hematoencefalické bariéry. mohou generovat akční potenciály. poskytují laktát jako energetický substrát pro aktivní neurony.

Astrocyty zajišťují. produkci ATP pro aktivní neurony ve svém okolí. strukturální stabilitu (vzájemné prostorové vztahy mezi neurony a jejich výběžky). odstraňování molekul neuropřenašeče ze synaptické štěrbiny. odstraňování draslíku z okolí aktivních neuronů.

Astrocyty. reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací. reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací. metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako substrát pro syntézu glutamátu v neuronech. mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k excitotoxické smrti neuronu.

Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické bariéry hlavně tím, že. regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS. stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu krevních kapilár CNS. vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony. prezentují antigeny lymfocytům.

Pro gliové buňky koncového mozku platí, že. je jich méně než neuronů. se liší velikostí, tvarem i funkcí. mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů impulsů (např. pulsů a oscilací Ca2+). hrají roli v neuroimunitě.

Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier). je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky. je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony. je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions). je nepropustná pro glukózu.

Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje. v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních. ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku. zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu. potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.

Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří. tři pleny obalující CNS. stěna krevních kapilár v CNS. malý objem extracelulárního prostoru v CNS. vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony.

Imunitní systém ovlivňuje blabla systém produkcí. ACTH. endorfinů. prostaglandinů. histaminu.

Cytokiny. Lymfokin. IL. IF. leukotrieny.

Spemannův organizátor. vylučuje proneurální morfogeny. je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu. vytváří se z něho nervová trubice. vytváří se z něho struna hřbetní.

Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená. časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách. časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk. období diferenciace nervové trubice. období diferenciace zrakové soustavy.

Co je z neuralní lišty. Melanocyty. mezoderm - svaly. mezoderm - kost (jen hlava). mezoderm - kůže (jen hlavy a krku).

Z ektodermu vzniká. neurální ploténka. neurální lišta. neurální trubice. notochord.

Z neurální lišty se vyvíjejí. nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku. Schwannovy buňky. buňky ependymu. buňky ganglií zadních kořenů míšních.

Z nervové trubice se vyvíjejí. astrocyty a oligodendrocyty. neurony CNS. buňky mikroglie. postgangliové neurony autonomního nervového systému.

Z nervové trubice vzniká. páteř. CNS. mozkové komory. kůra nadledvin.

Neurální ploténka vzniká z. ektodermu. neurální trubice. blastoporu. mezodermu.

Morfogen „bone morphogenetic protein“ indukuje. tvorbu epidermis z ektodermu. tvorbu epidermis z mezodermu. zavírání neurálních valů. tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.

Sonic hedgehog. determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice. patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů. váže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2. indukuje tvorbu spodinové ploténky.

Neuromery. vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice. jsou udržované Hox geny. jsou udržované Delta/Notch signalizací. jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.

Mezi neurotropiny patří. netrin. Robo. semaforin. ephrin.

Na směrování růstového kužele axonu se podílí. adhezní molekuly extracelulární matrix (fibronektin, laminin rozpoznávané integrinem). repulsivní chemorepelenty (semaphoriny). aktivita nervosvalové ploténky. radiální glie.

Naváděcí buňky slouží jako. přechodné cíle rostoucího axonu. buňky podploténky důležité pro vývoj talamo-kortikálního spojení. mozkové komisury spojující jednotlivé části mozku. gliové buňky pečující o navádění makrofágů k místu infekce v nervové tkáni.

Filopodia růstového kužele. jsou tvořena tzv telodendriemi. jejich tvar závisí na aktinových filamentech, která polymerizují a depolymerizují v závislosti na signálech z prostředí. tvoří senzorický výběžek axonu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul. tvoří senzorický výběžek dendritu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul.

Mezi neurotrofiny nepatří. neurexiny. integriny. BDNF. semaforiny.

Centrální nervový systém. se skládá z mozku a spinální míchy. se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty. se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice. se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu.

Hlavním neuropřenašečem uvolňovaným na zakončeních parasympatiku je. noradrenalin. acetylcholin. adrenalin. norepinefrin.

Neokortex. 6 vrstev, ty jsou dále děleny do sloupců. 6 sloupců, ty dále děleny do vrstev. ze 3 vrstev. ze sloupců, které mohou být tréninkem posilovány.

Hlavové nervy mají jádra v. mozečky. hypothalamu. mozkovém kmeni. thalamu.

Talamus je zásadní pro. koordinaci volních pohybů. převod senzorických informací do kortexu. ukládání paměti. podmiňování.

PNS. vývoj z nervové lišty. patří sem ganglia. patří sem Schwannovy buňky.

Pia mater. blíž ke kosti. blíž k mozku. součástí neokortexu. ohraničuje subarachnoideální prostor.

Co není součástí mozkového kmene. most. střední mozek. prodloužená mícha. hypofýza.

V hypotalamu se nenachází. nějaké jádro. jiné jádro. viscerocerebellum. amygdala.

Myelinizace. tepelná izolace neuronů. šetří ATP potřebné pro obnovení membránového potenciálu po AP. zrychlují reflexní reakce. zrychluje vedení vzruchu.

Evoluční význam myelinizace. menší spotřeba ATP. umožnila zmenšení počtu neuronů. zrychlení reflex. oblouku. umožnila vznik složitějších funkcí.

Evoluční význam myelinizace spočívá. ve zvýšení rychlosti vedení vzruchu. ve snížení synaptického zpoždění. ve zkrácení doby reflexních reakcí organismu. v možnosti vzniku složitějších nervových systémů.

Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází. zvýšením toku draselných iontů do buňky. zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty. snížením propustnosti membrány pro draselné ionty. zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů.

Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy). melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu. tropní hormony z adenohypofýzy. vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.

Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. oxytocin z adenohypofýzy. liberiny a statiny z hypotalamu. tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy. melatonin z epifýzy.

Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách. nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy. nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu. přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu. prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.

Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu. působením hormonů na specifické receptory v hypofýze. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života.

Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů). během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Proteosyntéza probíhá. v tělu, axonu i dendritech. celý život. kdykoliv při reakci na podnět.

Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím synaptické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů). během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu a hypofýze. nemají vliv na činnost CNS.

RNA granule obsahují. mRNA, histony a transportní proteiny. soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu. složité komplexy tRNA a mRNA. mRNA, ribozomy a některé translační faktory.