Neurobiologie

1) Centrální nervový systém. se skládá z mozku a spinální míchy. se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty. se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice. se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu.

2) Co není součástí mozkového kmene. varolův most. střední mozek. prodloužená mícha. hypofýza.

3) V hypotalamu se nenachází. viscerocerebellum. amygdala.

4) Z buněk neurální lišty vznikají. melanocyty. pokožka. svaly. kosti.

5) Z neurální lišty se vyvíjejí. nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku. Schwannovy buňky. buňky ependymu. buňky ganglií zadních kořenů míšních.

6) Z nervové trubice se vyvíjejí. astrocyty a oligodendrocyty. neurony CNS. buňky mikroglie. postgangliové neurony autonomního nervového systému.

7) Z nervové trubice vzniká. páteř. centrální nervová soustava. mozkové komory. kůra nadledvin.

8) Neurální ploténka vzniká z. ektodermu. neurální trubice. blastoporu. mezodermu.

9) Z ektodermu vzniká. neurální ploténka. neurální lišta. neurální trubice. notochord.

10) Morfogen „bone morphogenetic protein“ indukuje. tvorbu epidermis z ektodermu. tvorbu epidermis z mezodermu. zavírání neurálních valů. tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.

11) Sonic hedgehog. determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice. patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů. váže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2. indukuje tvorbu spodinové ploténky.

12) Neuromery. vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice. jsou udržované Hox geny. jsou udržované Delta/Notch signalizací. jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.

13) Mezi neurotropiny patří. netrin. Robo. semaforin. ephrin.

14) Mezi neurotropiny nepatří. neurexiny. integriny. BDNF. semaforiny.

15) Na směrování růstového kužele axonu se podílí. adhezní molekuly extracelulární matrix. repulsivní chemorepelenty. aktivita nervosvalové ploténky. radiální glie.

16) Filopodia růstového kužele. jsou tvořena tzv telodendriemi. jejich tvar závisí na aktinových filamentech, která polymerizují a depolymerizují v závislosti na signálech z prostředí. tvoří senzorický výběžek axonu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul. tvoří senzorický výběžek dendritu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul.

17) Neokortex je uspořádán do. šesti vrstev, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha sloupců, které fungují jako funkční jednotky. šesti sloupců, které se liší propojením s korovými i podkorovými oblastmi mozku, a mnoha vrstev, které fungují jako funkční jednotky. tří vrstev, které se liší podle funkce každé části kortexu. sloupců, které mění svojí velikost podle aktivity (zvýšené např. tréningem) příslušné části kortexu.

18) Hlavové nervy mají jádra v. mozečku. hypotalamu. mozkovém kmeni. talamu.

19) Talamus je zásadní pro. koordinaci volních pohybů. převod senzorických informací do kortexu. ukládání paměti. podmiňování.

20) Oligodendrocyt CNS. obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů. je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii. je nejmenší gliovou buňkou. má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.

21) Gliové buňky. zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS. tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů. komunikují pomocí vápníkových oscilací. některé glie vytvářejí myelinové pochvy.

22) Které glie se nacházejí v CNS. astrocyty. oligodendrocyty. ependym. mikroglie.

23) Které glie se nacházejí v PNS. Schwannovy buňky. gangliové satelitní buňky.

24) Mezi glie PNS nepatří. mikroglie. Schwanovy buňky. satelitní buňky spinálních ganglií. protoplasmatické astrocyty.

25) Hematoencefalická bariéra (blood-brain barrier). je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky. je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony. je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions). je nepropustná pro glukózu.

26) Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří. tři pleny obalující CNS. stěna krevních kapilár v CNS. malý objem extracelulárního prostoru v CNS. vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony.

27) K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo oligodendrocyty dochází. vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou. jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou. za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu. jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.

28) Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že. vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech. vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinu. vykazují fagocytární aktivitu. podporují regeneraci poškozených axonů.

29) Oligodendrocyty se liší od Schwannových buněk. tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy kolem několika desítek axonů. schopností fagocytózy. tvorbou štěrbinových spojů (konexonů) mezi jednotlivými vrstvami myelinové pochvy. produkcí látek, které brání růstu a regeneraci axonů po ukončení vývoje nervového systému.

30) Buňky schopné fagocytózy. Schwannovy buňky. oligodendrocyty. astrocyty. mikroglie.

31) Astrocyty. jsou mnohojaderné buňky, které slouží jako zásobárna tuku a škrobů. pokrývají 95% povrchu cév v mozku.

32) Astrocyty. přispívají k udržování stálého iontového složení extracelulární tekutiny v CNS. podporují vznik hematoencefalické bariéry. mohou generovat akční potenciály. poskytují laktát jako energetický substrát pro aktivní neurony.

33) Astrocyty zajišťují. produkci ATP pro aktivní neurony ve svém okolí. strukturní stabilitu (vzájemné prostorové vztahy mezi neurony a jejich výběžky). odstraňování molekul neuropřenašeče ze synaptické štěrbiny. odstraňování draslíku z okolí aktivních neuronů.

34) Astrocyty. reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací. reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací. metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako substrát pro syntézu glutamátu v neuronech. mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k excitotoxické smrti neuronu.

35) Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické bariéry hlavně tím, že. regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS. stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu krevních kapilár CNS. vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony. prezentují antigeny lymfocytům.

36) RNA granule obsahují. mRNA, histony a transportní proteiny. soubor specifických mRNA ve speciálním lipoproteinovém obalu. složité komplexy tRNA a mRNA. mRNA, ribozomy a některé translační faktory.

37) Pomalý axonální transport. dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí. probíhá vždy anterográdním směrem. jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den. je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.

38) Rychlý axonální transport. probíhá vždy retrográdním směrem. jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den. je důležitý především pro dopravu mikrotubulů. má význam v dopravě recyklovaných materiálů.

39) Rychlý axonální transport. retrográdní i anterográdní. transportují mitochondrie a další organely. nezávisí na ATP. rychlost větší než 400 mm/den.

40) Rychlý retrográdní transport. dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci. je důležitý pro dopravu endosomů. závisí na prostorové orientaci mikrotubulů. jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.

41) Neurofilamenta. jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem. jsou stabilnější než mikrotubuly. vyskytují se převážně v axonech, méně v dendritech. skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná.

42) Mikrotubuly. jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem. mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech. skládají se z alfa a beta podjednotek a jsou polarizované. nevyskytují se v dendritech.

43) Mikrotubuly. jsou důležité pro retrográdní transport kinesinu. dimer 2 alfa-šroubovic. nejsou polarizované. jsou závislé na GTP.

44) nevyskytují se v dendritech. jsou důležité pro retrográdní transport kinesinu. dimer 2 alfa-šroubovic. nejsou polarizované. jsou závislé na GTP.

45) Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. „přestřelení“) způsoben. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku. dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy. dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.

46) Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání. je nejvyšší pro ionty sodíku. je nejvyšší pro ionty draslíku. její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového potenciálu. je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.

47) Pro délkovou konstantu λ (lambda) platí, že. její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm. různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové konstanty. je-li λ nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s vyšší. nesouvisí s odporem membrány.

48) Délková konstanta lambda. závisí na kapacitě membrány. se snižuje s rostoucím odporem membrány. se zvyšuje s rostoucím průměrem axonu. je důležitá pro časovou sumaci.

49) Maturované a nezralé iontové kanály (např. nikotinické acetylcholinové receptory) se mohou lišit. dobou otevření. způsobem zakotvení v membráně. citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu). složením podjednotek.

50) Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu. mají nocicepční fci (aferentní dráhy bolesti). vedou rychlostí až 120 m/s. mají průměr okolo 1 mikro m. se označují jako A-sigma vlákna.

51) Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. skládají se z pěti podjednotek (3 alfa a 2 beta). jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX). jsou otevírány hyperpolarizací membrány. propouští také ionty vápníku.

52) Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály. nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu. nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny. mají silně glykosylované všechny tři podjednotky. jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.

53) Časová konstanta tau. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své maximální hodnoty. představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své maximální hodnoty. se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms. se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 s. by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co nejvyšší hodnotu.

54) Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené. podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou podjednotku tvoří jiná molekula proteinu. vždy stejným počtem podjednotek. spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností. spontánně se neotevírají vůbec.

55) Iontový kanál je charakterizován. selektivitou. permeabilitou. počtem a vlastnostmi podjednotek. způsobem aktivace (ovládání).

56) Iontovým kanálem mohou ionty procházet. difuzí. díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu. na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí. po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.

57) Iontové kanály „trvale otevřené“. nemají bránu omezující tok iontů. spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření. jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty. neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.

58) Vodivost kanálu pro daný ion závisí na. permeabilitě kanálu pro daný ion. jen na koncentračním gradientu iontu. na elektrochemickém gradientu. jen na membránovém potenciálu.

59) Pro iontové napěťově ovládané kanály platí: jde o transmembránové póry naplněné vodou. vždy spontánně oscilují mezi stavem otevřený zavřený.

60) Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se spontánně zavírají. se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený. jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu otevřeny až po repolarizaci membrány. jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.

61) Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty. se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu. se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty. v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány. spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich rovnovážného potenciálu pro sodné ionty (asi +50 mV, přešvih AP).

*62) Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním potenciálu. jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány. svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze. v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty. se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály.

*63) Napěťově ovládané kanály můžou být taky aktivovány chemicky. neuropřenašečem. fosforylací. Ca2+ ionty.

*64) Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. K vylití neurotransmiteru dojde. vždy po fúzi s presynaptickou membránou. po vylití Ca2+ do extracelulárního prostoru. může k němu dojít i beze změny membránového potenciálu.

65) Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV, obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů. se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV. je postsynaptická membrána vždy depolarizována. je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována. je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.

66) Klidový potenciál membrány vzrušivé buňky je -75 mV. Rovnovážný potenciál pro chloridové ionty je taky -75 mV. Vylije se GABA a způsobí otevření chloridových kanálů, co můžeme díky uvedeným věcem tvrdit?. je to inhibiční synapse. je to excitační synapse. dojde k hyperpolarizaci membrány. potenciál membrány se nezmění.

67) Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55mV, pro draselné ionty -80mV a klidový membránový potenciál je -70mV, pak. v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková. intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace. jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky. membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty, než pro ionty sodné.

68) Klidový membránový potenciál. je uvnitř záporný, cca -70 mV. je jen u vzrušivých buněk. je ve všech buňkách stejný. lze jej naměřit u všech živých buněk.

69) Klidový elektrický potenciál membrány je udržován. vtoku iontů vápníku. vtoku iontů draslíku. výtoku iontů sodíku. činností Na+/K+ATPázy.

70) Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont. iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu. iont přechází přes membránu po chemickém gradientu. čistý tok iontu přes membránu je nulový. tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.

71) Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP (klidový membránový potenciál). nezmění. posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu. posune směrem k rovnovážného potenciálu daného iontu. nelze jednoznačně říct.

72) Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází. zvýšením toku draselných iontů do buňky. zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty. snížením propustnosti membrány pro draselné ionty. zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů.

*73) Vtok draslíku do cytoplasmy buňky způsobí. hyperpolarizaci membrány. depolarizaci. změnu membránového potenciálu. rychlou oscilaci membránového potenciálu.

74) V průběhu akčního potenciálu (AP). se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty. depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány pro sodné ionty. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené. refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný.

*75) Zvedne-li se extracelulární koncentrace Na+, zvýší se i rovnovážný potenciál pro Na+ a AP je tažen k rovnovážnému potenciálu Na+ Když se zvýší extracelulární koncentrace Na+, tak dojde k. zvýšení klidového membránového potenciálu. snížení klidového mambránového potenciálu. zvýšení amplitudy akčního potenciálu. snížení amplitudy akčního potenciálu.

76) Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné hyperpolarizace (podšvihu). se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty. draslíkové kanály jsou uzavřeny. sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný. draslíkové kanály se postupně uzavírají.

77) Depolarizací membrány může dojít k ovlivnění proteosyntézy. pouze v těle neuronu. v dendritech. pouze v axonu. nedojde k žádné změně.

78) Proteosyntéza v axonu a dendritech. vůbec neprobíhá. probíhá jen při vývoji. probíhá kdykoli při reakci na vnější podněty. probíhá po celý život.

79) Ca2+. je skladován v endoplasmatickém retikulu. intracelulární množství je nižší než intracelulární množství Na+. může být metabolizován v mitochondriích. reaguje se synaptotagminem a způsobuje vylití váčku z presynaptických zakončení.

80) Při zablokování části Na/K-ATPázy (např. srdečními glykosidy) dojde následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci nezablokované Na/K-ATPázy vyvolané. poklesem extracelulární koncentrace K+. poklesem intracelulární koncentrace Na+. vzrůstem intracelulární koncentrace Na+. k žádné hyperpolarizaci nedojde.

81) Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty tau. udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů. nezávisí na hodnotě kapacity membrány. stoupá při zvýšeném odporu membrány. hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.

82) Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota časové konstanty tau. je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů. ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy na daný podnět. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 63% konečné hodnoty. udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty.

83) Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že hodnota délkové konstanty lambda. je úměrná celkové délce axonu. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne o 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne na 37 % původní hodnoty. udává vzdálenost mezi synaptickým vstupem a iniciálním segmentem.

84) Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové ionty, vytváří inhibiční synapse. když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické membrány. jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována. jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována. i když se působením GABA potenciál postsynaptické membrány nezmění.

85) Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20 mV. Jde o ionotropní receptory. acetylcholinové nikotinového typu. acetylcholinové muskarinového typu. glutamátové NMDA. glutamátové non-NMDA.

86) V endocytóze klatrinových váčků mají důležitou roli mimo jiné tyto proteiny. kalmodulin a kalcineurin. dynamin. některé defosfíny. protein dynamitin s GTPázovou aktivitou.

87) Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří. počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně. počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě. pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické membráně. nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru.

88) Chemická synapse. má presynaptický a postsynaptický element od sebe cca 10x vzdálenější než synapse elektrická. funguje zejména na principu výlevu anorganických iontů. je v organismu dominantní, častější než elektrická. obsahuje vždy jen jeden typ neuropřenašeče.

89) Mezi nízkomolekulární neuropřenašeče nepatří. dopamin. dynorfin. acetylcholin. melanin.

90) Nízkomolekulární neuropřenašeče. jsou syntetizovány přímo v nervovém zakončení. jsou plněny do váčků přímo v nervovém zakončení. jsou syntetizovány v těle neuronu, dopraveny na synapsi a tam plněny do váčků. jsou syntetizovány v těle neuronu, tam také plněny do váčků následně dopravených na synapsi.

91) Neuropeptidy. syntetizovány na zakončení a tam baleny. syntéza v perykarionu a pak doprava na zakončení. na rozdíl od nízkomolekulárních látek jsou účinně degradovány. je to enkefalin.

92) Čeho je prekurzorem tyrosin. katecholaminy (adrenalin, noradrenalion, dopamin). dopamin. serotonin.

93) Mezi tzv biogenní aminy patří následující neuropřenašeč. serotonin. dopamin. adrenalin. melanopsin.

94) Jako neuropřenašeče působí také. puriny. THC (9-tetrahydrokanabiol). substance P. NO2, cholin a Zn+ ionty.

95) Jako neuropřenašeče působí také. puriny. anandamid. substance P. cholin a Zn2+ ionty.

96) Enkefaliny. jsou krátké peptidické neuropřenašeče. jejich receptory se nazývají opioidní. nazývají se také endogenní opiáty. v mozku jsou uvolňovány zejména v limbickém systému a bazálních gangliích.

97) Dopamin. nepatří mezi katecholaminy. je ze synaptické štěrbiny velmi účinně zpětně vychytáván. porucha sekrece dopaminu nesouvisí s parkinsonismem. není odbouráván pomocí enzymů monoaminooxidáz (MAO).

98) Katecholaminy. jsou ze synaptické štěrbiny účinně vychytávány. degraduje je enzym monoamin-oxidáza (MAO). 90% je degradováno ve štěrbině. jejich prekurzorem je fenylalanin.

99) Synaptotagmin. T-SNARE. V-SNARE. reguluje koncentraci Ca2+ v cytoplasmě. otázka na souvislost s endocytózou.

*100) Synaptogamin. jeho kinázová aktivita nukleuje endocytózu (možná). váže se na SNAP a syntaxin (možná). je to V-snare. je to T-snare.

101) Syntaxin. je to V-SNARE. je to T-SNARE. podílí se na endocytóze. může tvořit tzv SNARE komplexy se synaptobrevinem a proteinem SNAP-25.

102) Na synapsích parasympatiku je vylučován. adrenalin. norepinefrin. acetylcholin. noradrenalin.

103) Hlavním neuropřenašečem uvolňovaným na zakončeních parasympatiku je. noradrenalin. acetylcholin. adrenalin. norepinefrin.

*104) Elektrické synapse (gap junctions) byste v dospělém savčím organismu nalezli zejména. mezi gliovými buňkami a také mezi vlákny srdeční svaloviny. v sítnici. mezi vlákny kosterní svaloviny. mezi enterocyty.

105) Katecholaminy vylučované na synapsích sympatiku. štěpí acetylcholinesteráza. jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině. jsou zcela degradovány v krevní plazmě. bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny.

106) Ve váčcích připravených k výlevu na synapsi. bývá vždy jen jediný neuropřenašeč. může být i více různých neuropřenašečů. se může nacházet až několik tisíc molekul neuropřenašeče v jednom váčku. nebývají peptidové neuropřenašeče, ty se ze synapse vylučují jinou cestou.

107) Synaptické váčky se podle toho, jaký neuropřenašeč dominantně obsahují, liší. velikostí. tvarem. denzitou. způsobem recyklace.

108) Pro výlev váčku na synapsi jsou podstatné. ionty lithia. ionty vápníku. V-SNARE proteiny. M-SNARE proteiny.

109) Fúzi váčku napomáhá. zinek nebo litium. vápník. T-SNARE. M-SNARE.

110) Plnění váčků neurotransmitery. se děje difuzí. je nezávislé na přenašečích pro neurotransmitery. je závislé na hydrolýze ATP. se děje na základě rozdílu koncentrace protonů.

111) K vylití váčku může dojít, když je. váček přemístěn do blízkosti aktivní zóny. minimální 100 000 neurotransmiterů ve váčku. jen 1 typ neurotransmiteru ve váčku. po vylití Ca2+ do cytoplasmy terminálu.

112) Aby mohlo dojít k výlevu neuropřenašeče. musí být naplněný váček dopraven do tzv aktivní zóny synapse. musí mj. dojít ke vtoku vápníku do nervového zakončení. musí váček obsahovat aspoň 100k molekul neuropřenašeče. musí být ve váčku přítomen pouze jeden typ neuropřenašeče.

113) Kvantový výlev váčku je závislý na. vstupu draslíku do synapse. pouze na depolarizaci membrány. mimo jiné na ATP. mimo jiné na vstupu Ca2+.

114) GABAA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména. postsynapticky. presynapticky. jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně. jsou jen na tělech neuronů.

115) Glycinový receptor. propouští monovalentní kationty. je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu postsynaptické denzity. má vysokou afinitu ke strychninu. u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.

116) Purinergní receptory. se nacházejí v CNS. jsou inhibovány po navázání purinu. jsou závislé na ATP. nejsou metabotropní ani ionotropní.

117) Nikotinové acetylcholinové receptory. mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu. jsou receptory ionotropní. jsou heteropentamery (složeny z pěti různých podjednotek). jsou homopentamery (složeny z pěti stejných podjednotek).

118) Nikotinový acetylcholinový receptor. váže dvě molekuly Ach. je ionotropní. je to heteropentamer. je to momopentamer.

119) Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou: glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor. muskarinový acetylcholinový receptor. nikotinový acetylcholinový receptor. glycin-senzitivní acetylcholinový receptor.

120) Receptory spřažené s G-proteiny jsou. mimo jiné adrenergní receptory. mimo jiné acetylcholinové receptory muskarinového typu. mimo jiné opsiny fotoreceptorů. metabotropní.

121) Efektorovými molekulami G- proteinů jsou: cyklázy. fosfolipázy. fosfodiesterázy. iontové kanály.

122) Jedním z efektorů G-proteinů je fosfolipáza C (PIP2 fosfolipáza). Výsledkem její aktivace je produkce následujícího druhého posla. cAMP. IP3 a DAG. cGMP. PGE2 a tromboxanů.

123) Heterotrimerní G-proteiny. prostředkovávají tzv ionotropní odpověď. patří mezi ATP vazebné proteiny. zprostředkovávají tzv metabotropní odpověď. jsou složeny ze 4 podjednotek.

124) G-proteiny. zapnutí hydrolýzou GTP na GDP. vypnutí hydrolýzou GTP na GDP. název podle obsahu 40% glycinu. cAMP nemůže aktivovat protein kinasu A (PKA).

125) Vyberte pravdivá tvrzení týkající se y-aminomáselné kys. (GABA). v CNS obratlovců je koncentrace GABA větší než koncentrace acetylcholinu a noradrenalinu. vzniká dekarboxylací glutamátu. je z většiny degradována přímo v synaptické štěrbině. primárním prekursorem její biosyntézy je kyselina beta-aminomáselná.

*126) Vyberte nepravdivá tvrzení týkající se gama-aminomáselné kyseliny (GABA). v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin. patří mezi hlavní peptidické neurotrasmitery. po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě. GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů.

127) Vyberte pravdivá tvrzení týkající se peptidických neuropřenašečů a neuromodulátorů. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory metabotropní. mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory ionotropní. mezi tyto přenašeče nepatří tzv. substance P. mezi tyto přenašeče nepatří tzv. melanopsin.

*128) Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány. zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů. neuropřenašečem. alfa podjednotkou trimerního G proteinu. cGMP.

129) Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy). melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu. tropní hormony z adenohypofýzy. vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.

130) Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování hormonů přímo z nervových buněk zahrnují. oxytocin z adenohypofýzy. liberiny a statiny z hypotalamu. tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy. melatonin z epifýzy.

131) Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách. nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy. nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů zažívacího traktu. přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu. prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminů (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.

132) Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému. pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS. pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života. působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu a hypofýze. nemají vliv na činnost CNS.

133) Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní. přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání. nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů. během stresu po aktivaci parasympatiku. po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

134) Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje. v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních. ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku. zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu. potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci sympatiku.

135) Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena. nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách neuronu. poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech. nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí. nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.

136) Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená. časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách. časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk. období diferenciace nervové trubice. období diferenciace zrakové soustavy.

137) Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány vzrušivých tkání patří. vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů. délková konstanta. časová konstanta. podélný odpor membrány.

138) Jak dochází k uvolnění neurotransmiterů na synapsi?. exocytózou z povrchu dendritických trnových výběžků. regulovanou sekrecí. prostřednictvím membránových pórů selektivních pro neurotransmitery. iontovými kanály.

139) Mezi druhé posly nepatří. IP3. PKA. cAMP. DAG.

140) Maturované iontové kanály v plazmatické membráně vzrušivých tkání. propouští vždy jen jediný typ iontu (teče jimi jen jediný druh proudu, např. sodíkový). jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami (jsou to pentamery). jsou charakterizovány mimo jiné dobou otevření. jsou charakterizovány mimo jiné vodivostí.

141) Kde jsou skladovány neurotransmitery v neuronech?. v synaptických granulích. ve specializovaných endosomech a neurosomech. v synaptických váčcích. v endoplasmatickém retikulu.

142) Naváděcí buňky slouží jako. přechodné cíle rostoucího axonu. buňky podploténky důležité pro vývoj talamo-kortikálního spojení. mozkové komisury spojující jednotlivé části mozku. gliové buňky pečující o navádění makrofágů k místu infekce v nervové tkáni.

*143) Membrány buněk vzrušivých tkání. se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů. jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou. mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík. vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.

*144) Pro gliové buňky koncového mozku platí, že. je jich méně než neuronů. se liší velikostí, tvarem i funkcí. mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů (např. pulsů a oscilací Ca2+). hrají roli v neuroimunitě.

145) Jaké účinky mohou mít neurotransmitery na různé neuroefektorové buňky?. excitační nebo inhibiční. vždy pouze excitační. vždy pouze inhibiční. mohou vyvolat změnu membránového potenciálu.

*146) NMDA receptor. je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň. jeho otevření je mimo jiné ovládáno ionty Fe2+. nepropouští ionty draslíku. jeho antagonistou je glutamát.

*147) Synaptické váčky. jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků. transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu. slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a Ca2+ iontů. jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.

*148) Evoluční význam myelinizace spočívá. ve zvýšení rychlosti vedení vzruchu. ve snížení synaptického zpoždění. ve zkrácení doby reflexních reakcí organismu. v možnosti vzniku složitějších nervových systémů.

*149) Myelinizace. utváří tepelnou izolaci neuronů. šetří ATP potřebné pro obnovení membránového potenciálu po akčním potenciálu. zrychluje reflexní reakce. zrychluje vedení vzruchu.

*150) Evoluční význam myelinizace. snížení spotřeby ATP. vyšší účinnost synaptického přenosu. vznik složitějších funkcí. umožněná lepší vodivost vlákna a vyšší rychlost přenosu. tepelná izolace neuronů.

151) Myelizovaný axon o průměru 16 mikronů vede vzruchy rychlostí 96m/s. Jakou rychlostí povede vzruch nemyelizovaný axon o stejném průměru?. 12 m/s. 8 m/s. 4 m/s. 2 m/s.

152) Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně myelinové pochvy) přibližně. 10 μm. 15 μm. 16 μm. 18 μm.

153) Nemyelinizovaný axon o průměru 16 μm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s. Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)?. 48 m/s. 80 m/s. 96 m/s. 112 m/s.

*154) Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu odporu membrány axonu. nezávisí na průměru axonu, který je nemyelinizovaný. stoupá se vzrůstem hodnoty délkové konstanty lambda. je přímo úměrná průměru axonu, pokud je myelinizovaný. stoupá při vzrůstu odporu membrány.

*155) Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu odporu membrány axonu. nezávisí na průměru axonu, který je nemyelizovaný. stoupá se vzrůstem hodnoty konstanty lambda. je přímo úměrná průměru axonu, pokud je myelinizovaný.

*156) Rychlost vedení vzruchu axonem. klesá při vzrůstu časové konstanty tau. je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v μm. nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný. stoupá při vzrůstu odporu membrány.

*157) Fúze synaptického váčku s plazmatickou membránou. je spuštěna zvýšením koncentrace Ca2+ iontů v aktivní zóně presynaptického knoflíku. je prvním krokem při recyklaci neurotransmiterů a neuropeptidů. závisí na přítomnosti a funkci SNARE proteinů. dochází k ní pouze při změně membránového potenciálu.

158) Spemannův organizátor. vylučuje proneurální morfogeny. je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu. vytváří se z něho nervová trubice. vytváří se z něho struna hřbetní.

*159) Molekulární motory. dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů. nejpočetnějšími jsou kinesiny. největší molekulární motor je synapsin.

*160) Molekulární motory. využívají ATP. pohyb vždy procesivní. transportují RNA a endosomy.

161) Botulotoxin. ovlivňuje SNARE komplex (ovlivňuje SNARE komplex (hydrolyzuje SNARE zodpovědné za transport vesikul s acetylcholinem, inhibuje vyplavování acetylcholinu). blokuje acetylcholinový receptor.

162) Funkce botulotoxinu. blokuje acetylcholinový receptor. blokuje vychytání katecholaminu. degraduje SNARE komplex.

163) Neuron pracuje jako analogo-digitalní převodník, což znamená, že. reaguje odpovědí vše nebo nic (+-, ano ne, 0 1). odpovídá jen na excitační vstupy. reaguje jen na inhibiční vstupy. odpovídá jen v případě, že integrace excitačních a inhibičních synaptických vstupů dosáhne prahové (spouštěcí), nebo vyšší úrovně depolarizace.

164) Notochord. vzniká z ektodermu. vytváří se v něm sonic hedgehog. způsobuje vznik spodinové ploténky. způsobuje vznik svrchní ploténky.

*165) Pia mater (omozečnice). nachází se blíže ke kosti. nachází se blíže k mozku. součást neokortexu. ohraničuje subarachnoidální prostor.

*166) Dura mater (tvrdá plena mozková). nachází se mezi lebeční kostí a arachnoidem (pavučnicí). nachází se přímo pod lebeční kostí.

*167) GHK rovnice. formálně odpovídá Nernstově rovnici. zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů. má v čitateli x. má ve jmenovateli x.

168) Imunitní systém ovlivňuje nervový systém produkcí. ACTH. endorfinů. prostaglandinů. histaminu.

*169) Cytokiny. Lymfokin. IL. IF. Leukotrieny.

*170) Filopodia. skládají se z aktinových filament a aktin-binding proteinů (fimbrin, fascin). filamenta se polarizují, utváří + a – konec. jde o výběžek axonu i dendritu. na stavbě se podílí aktin.

171) Ephriny. alkaloidy. růstový kužel.

*172) Výlev váčků. když dojde ke splynutí váčku s membránou. potřeba ionty Ca2+. může proběhnout i bez elektrického impulsu. rychlost záleží na typu neurotransmiteru.

173) rychlost záleží na typu neurotransmiteru. jsou nezbytné pro vznik biogenních vzruchů.

174) Iontové kanály. jsou naplněné vodou. kmitají mezi otevřeným a zavřeným stavem.

175) Který z neurotransmiterů má jako prekurzor tryptofan?. serotonin, melatonin, nikotinamid (vitamin B53).

176) Který neurotransmiter byl objeven jako první?. acetylcholin.