Oligodendrocyt CNS obaluje myelinovou pochvou až desítky axonů neuronů je do určité míry funkčním analogem Schwannovy buňky na periferii je nejmenší gliovou buňkou má nejvíce dendritických výběžků ze všech typů glií, tyto výběžky jsou velmi dlouhé a tenké.
Gliové buňky zajišťují iontovou a objemovou homeostázu v CNS tzv. Hortegovy glie se účastní neuroimunitních procesů komunikují pomocí vápníkových oscilací některé glie vytvářejí myelinové pochvy.
Hematoencefalická bariéra je volně propustná pro všechna antibiotika a ostatní léky je tvořena jen jednou vrstvou buněk (endotelu), které jsou v přímém kontaktu s neurony je podmíněna existencí tzv. těsných spojů (tight junctions) je nepropustná pro glukosu.
K tvorbě myelinové pochvy Schwannovými buňkami nebo
oligodendrocyty dochází vždy po vzájemné interakci axonu s příslušnou gliovou buňkou jen v axonech s vysokou vzruchovou aktivitou za předpokladu, že z axonu vycházejí signály stimulující gliovou buňku k tvorbě myelinu jen za předpokladu, že gliová buňka je schopna myelinovou pochvu vytvářet.
Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů tím, že vytvářejí myelinovou pochvu jen v periferních axonech vytvářejí jen jeden internodální úsek myelinové pochvy vykazují fagocytární aktivitu podporují regeneraci poškozených axonů.
Oligodendrocyty se liší od Schwannových buněk tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy kolem několika desítek axonů schopností fagocytózy tvorbou štěrbinových spojů (konexonů) mezi jednotlivými vrstvami myelinové pochvy produkcí látek, které brání růstu a regeneraci axonů po ukončení vývoje
nervového systému.
Hlavní mechanismus hematoencefalické bariéry tvoří tři pleny obalující CNS stěna krevních kapilár v CNS malý objem extracelulárního prostoru v CNS vrstva gliových buněk v prostoru mezi krevními kapilárami a neurony?.
Astrocyty podporují vznik a udržování hematoencefalické
bariéry hlavně tím, že regulují průtok krve krevními kapilárami v CNS stimulují tvorbu těsných spojů (bez fenestrací) mezi buňkami endotelu
krevních kapilár CNS vyplňují prostor mezi krevními kapilárami a neurony prezentují antigeny lymfocytům.
Astrocyty přispívají k udržování stálého iontového složení extracelulární tekutiny v CNS podporují vznik hematoencefalické bariéry mohou generovat akční potenciály poskytují laktát jako energetický substrát pro aktivní neurony.
Astrocyty zajišťují produkci ATP pro aktivní neurony ve svém okolí strukturální stabilitu (vzájemné prostorové vztahy mezi neurony a jejich výběžky) odstraňování molekul neuropřenašeče ze synaptické štěrbiny odstraňování draslíku z okolí aktivních neuronů.
Astrocyty reagují na aktivitu neuronů ve svém okolí depolarizací reagují na aktivitu neuronu ve svém okolí hyperpolarizací metabolizují neuropřenašeč glutamát na glutamin, který pak uvolňují jako
substrát pro syntézu glutamátu v neuronech mají v membráně transportér glutamátu, jehož poruchy mohou přispívat k
excitotoxické smrti neuronu.
Centrální nervový systém se skládá z mozku a spinální míchy se během embryogeneze vyvíjí z neurální lišty se během embryogeneze vyvíjí z neurální trubice se během embryogeneze vyvíjí z neuroektodermu.
Z neurální lišty se vyvíjejí nervové buňky ganglií sympatiku a parasympatiku Schwannovy buňky buňky ependymu buňky ganglií zadních kořenů míšních.
Z nervové trubice se vyvíjejí astrocyty a oligodendrocyty neurony CNS buňky mikroglie postgangliové neurony autonomního nervového systému.
RNA granule obsahují mRNA a transportní proteiny soubor specifických mRNA ve speciálním proteinovém obalu složité komplexy tRNA a mRNA mRNA, ribozomy a některé translační faktory.
Pomalý axonální transport dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí probíhá vždy anterográdním směrem jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den je důležitý pro dopravu neurotransmiterů.
Rychlý axonální transport probíhá vždy retrográdním směrem jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den je důležitý především pro dopravu mikrotubulů má význam v dopravě recyklovaných materiálů.
Neurofilamenta jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem jsou stabilnější než mikrotubuly vyskytují se především v axonech skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná.
Mikrotubuly jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizované nevyskytují se v dendritech.
Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke
kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení“) způsoben dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku.
Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání je nejvyšší pro ionty sodíku je nejvyšší pro ionty draslíku její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů
hodnotu klidového membránového potenciálu je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.
Pro délkovou konstantu λ platí, že její hodnota se typicky pohybuje v mezi 0,1-1,0 mm? různé části membrány jednoho neuronu mohou mít různou hodnotu délkové
konstanty je-li λ nízká, stejný depolarizační podnět odezní pomaleji než na struktuře s
vyšší λ ? nesouvisí s odporem membrány.
Dospělé (maturované) a nezralé iontové kanály (např. nikotinické
acetylcholinové receptory) se mohou lišit dobou otevření způsobem zakotvení v membráně? citlivostí ke stejnému antagonistovi (např. sodíkové kanály k tetrodotoxinu)? složením podjednotek.
Nejrychleji vedoucí nervová vlákna v savčím nervu mají nocicepční funkci (aferentní dráhy bolesti) vedou rychlostí až 120 m/s mají průměr okolo 1 µm se označují jako Aδ vlákna se označují jako Aα vlákna.
Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály jsou citlivé na tetrodotoxin (TTX) jsou tvořeny třemi podjednotkami (velkou α a dvěma menšími β1 a β2) jsou otevírány hyperpolarizací propouští také ionty vápníku.
Dospělé (maturované) napěťově ovládané sodíkové kanály nejsou důležité pro nástup akčního potenciálu nevyskytují se v mozku, jen ve vlákně kosterní svaloviny mají silně glykosylované všechny tři podjednotky jsou citlivé na saxitoxin obrněnek.
Časová konstanta τ (tau) představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 63% své
maximální hodnoty představuje dobu, za kterou dosáhne aplikovaný napěťový puls 37% své maximální hodnoty se typicky pohybuje v rozmezí 1-20 ms by z hlediska nejvýhodnější časoprostorové sumace měla mít na synapsích co
nejvyšší hodnotu.
Iontové kanály jsou transmembránové proteinové struktury tvořené podjednotkami, které jsou buď částí jedné proteinové molekuly, anebo každou
podjednotku tvoří jiná molekula proteinu vždy stejným počtem podjednotek spontánně se otevírají vždy jen s velmi malou pravděpodobností spontánně se neotevírají vůbec.
Iontový kanál je charakterizován selektivitou permeabilitou počtem a vlastnostmi podjednotek způsobem aktivace (ovládání).
Iontovým kanálem mohou ionty procházet difuzí díky interakci a přeskokům mezi vazebnými místy v póru kanálu na základě rozdílu v osmotické koncentraci extracelulárního a intracelulárního prostředí po elektrochemickém gradientu příslušného iontu.
Iontové kanály „trvale otevřené“ nemají bránu omezující tok iontů spontánně oscilují s vysokou frekvencí mezi stavem otevření a zavření jsou to hlavně kanály pro draselné a chloridové ionty neuplatňují se při udržování klidového membránového potenciálu.
Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se otvírají při depolarizaci membrány a během přibližně milisekundy se
spontánně zavírají se vyskytují ve dvou stavech: zavřený a otevřený jsou po spontánním uzavření v inaktivovaném stavu a mohou být znovu
otevřeny až po repolarizaci membrány jsou v inaktivovaném stavu odpovědné za tzv. refrakterní fázi vzrušivé buňky.
Napěťově ovládané kanály pro sodné ionty se uplatňují v depolarizační fázi akčního potenciálu se otvírají pomaleji než napěťově ovládané kanály pro draselné ionty v inaktivovaném stavu je nelze otevřít ani silnou depolarizací membrány spontánně se uzavírají až poté, co membránový potenciál dosáhne hodnoty jejich
rovnovážného potenciálu pro sodné ionty (asi +50 mV, přešvih AP).
Napěťově ovládané kanály pro draselné ionty, které se uplatňují při akčním
potenciálu jsou otevřeny, dokud trvá depolarizace membrány svojí aktivitou zásadním způsobem přispívají k ukončení refrakterní fáze v srdečním svalu se otvírají až po odeznění plató fáze, tj. poté co se uzavírají napěťově ovládané kanály pro vápenaté ionty ? se depolarizací otvírají pomaleji než sodné kanály.
Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55 mV, pro
draselné ionty -80 mV, a klidový membránový potenciál je -70 mV, pak v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí
do buňky membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty než pro ionty sodné.
Draslíková depolarizace buňky je děj, k němuž dochází zvýšením toku draselných iontů do buňky zvýšením propustnosti membrány pro draselné ionty snížením propustnosti membrány pro draselné ionty zvýšením extracelulární koncentrace draselných iontů.
V průběhu akčního potenciálu (AP) se membránový potenciál blíží rovnovážnému potenciálu pro sodné ionty depolarizační fáze AP je důsledkem velkého vzrůstu propustnosti membrány
pro sodné ionty refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály otevřené refrakterní fáze AP odpovídá období, kdy jsou napěťově ovládané sodné kanály ve stavu zavřený aktivovatelný.
Během repolarizační fáze akčního potenciálu a během následné
hyperpolarizace (podšvihu) se membránový potenciál vzdaluje od rovnovážného potenciálu pro draselné ionty draslíkové kanály jsou uzavřeny sodné kanály se postupně vrací do stavu zavřený aktivovatelný draslíkové kanály se postupně uzavírají.
Postsynaptická membrána, jejíž klidový membránový potenciál je -70 mV,
obsahuje receptory pro neuropřenašeč GABA, jehož působením se v
membráně otvírají kanály pro chloridové ionty. Po aktivaci GABA receptorů se potenciál postsynaptické membrány nezmění, je-li ECl = -70 mV je postsynaptická membrána vždy depolarizována je postsynaptická membrána vždy hyperpolarizována je membrána hyperpolarizována, je-li ECl = -80 mV.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že
hodnota časové konstanty τ (tau) udává dobu, která uplyne mezi podrážděním dvou sousedních Ranvierových zářezů nezávisí na hodnotě kapacity membrány stoupá při zvýšeném odporu membrány hraje významnou roli při integraci vstupů v procesech časové sumace.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí, že
hodnota časovékonstanty τ (tau) je vyšší v membránách s vyšší koncentrací „trvale“ otevřených kanálů ovlivňuje rychlost, resp. frekvenci, s jakou mohou v membráně vznikat vzruchy
na daný podnět udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná
určitým podnětem, 63% konečné hodnoty udává dobu, za kterou dosáhne změna membránového potenciálu, vyvolaná určitým podnětem, 37% konečné hodnoty.
Pro pasivní (elektrotonické) šíření elektrického signálu v membráně platí,
že hodnota délkové konstanty λ je úměrná celkové délce axonu udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu poklesne o 37 % původní hodnoty udává vzdálenost, v níž pasivně se šířící změna membránového potenciálu
poklesne na 37 % původní hodnoty udává vzdálenost mezi synaptickým vstupem a iniciálním segmentem.
Nemyelinizovaný axon o průměru 16 µm vede vzruchy rychlostí asi 4 m/s.
Jakou rychlost vedení bude mít myelinizovaný axon o stejném vnějším průměru (včetně myelinové pochvy)? 48 m/s 80 m/s 96 m/s 112 m/s.
Myelizovaný axon, který vede vzruchy rychlostí 90 m/s má průměr (včetně
myelinové pochvy) přibližně 10 µm 15 µm 16 µm 18 µm.
Rychlost vedení vzruchu axonem klesá při vzrůstu časové konstanty τ (tau) je v nemyelinizovaných axonech úměrná druhé odmocnině z průměru axonu v µm nezávisí na hodnotě délkové konstanty lambda, pokud je axon myelinizovaný stoupá při vzrůstu odporu membrány.
Při zablokování části Na+-K+-ATPasy (např. srdečními glykosidy) dojde
následně k určité hyperpolarizaci membrány kardiomyocytu díky stimulaci
nezablokované Na+-K+-ATPasy vyvolané poklesem extracelulární koncentrace K+ poklesem intracelulární koncentrace Na+ vzrůstem intracelulární koncentrace Na+ k žádné hyperpolarizaci nedojde.
Neuron, z jehož zakončení se uvolňuje neuropřenašeč GABA, jehož
působením se v postsynaptické membráně otvírají kanály pro chloridové
ionty, vytváří inhibiční synapse když otevřením chloridových kanálů dojde k hyperpolarizaci postsynaptické
membrány jen když je působením GABA postsynaptická membrána hyperpolarizována jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována jen když je působením GABA postsynaptická membrána depolarizována.
Iontové kanály některých ionotropních receptorů se otvírají jen po depolarizaci postsynaptické membrány asi o 20 mV. Jde o ionotropní receptory acetylcholinové nikotinového typu acetylcholinové muskarinového typu glutamátové NMDA glutamátové non-NMDA.
V endocytóze klatrinových váčků mají důležitou roli mj. tyto proteiny kalmodulin a kalcineurin dynamin defosfíny protein dynamitin s GTPasovou aktivitou.
Mezi faktory ovlivňující synaptický přenos na chemické synapsi nepatří počet a typ Ca2+ kanálů přítomných na presynaptické membráně počet a stav příslušných receptorů pro daný neurotransmiter na postsynaptické denzitě pouze množství metabotropních receptorů pro laktát na presynaptické
membráně nálož synaptických váčků a kinetika uvolňování neurotransmiteru.
Chemická synapse má presynaptický a postsynaptický element od sebe cca 10x vzdálenější než
synapse elektrická funguje zejména na principu výlevu anorganických iontů je v organismu dominantní, častější než elektrická obsahuje vždy jen jeden typ neuropřenašeče.
Mezi nízkomolekulární neuropřenašeče nepatří dopamin dynorfin acetylcholin melamin.
Mezi tzv. biogenní aminy patří následující neuropřenašeč serotonin dopamin adrenalin melanopsin.
Elektrické synapse (gap junctions) byste v dospělém savčím organismu
nalezli zejména mezi gliovými buňkami a také mezi vlákny srdeční svaloviny v sítnici mezi vlákny kosterní svaloviny mezi enterocyty.
Katecholaminy vylučované na synapsích sympatiku štěpí acetylcholinesterasa jsou zcela degradovány v synaptické štěrbině jsou zcela degradovány v krevní plazmě bývají zpětně vychytávány ze synaptické štěrbiny.
Ve váčcích připravených k výlevu na synapsi bývá vždy jen jediný neuropřenašeč může být i více různých nueropřenašečů se může nacházet až několik tisíc molekul neuropřenašeče v jednom váčku nebývají peptidové neuropřenašeče, ty se ze synapse vylučují jinou cestou.
Enkefaliny jsou krátké peptidické neuropřenašeče jejich receptory se nazývají opioidní nazývají se také endogenní opiáty v mozku jsou uvolňovány zejména v limbickém systému a bazálních gangliích patří mezi faloidní alkaloidy.
Dopamin nepatří mezi katecholaminy je ze synaptické štěrbiny velmi účinně zpětně vychytáván porucha sekrece dopaminu -nesouvisí- s parkinsonismem není odbouráván pomocí enzymů monoaminooxidas (MAO).
Jako neuropřenašeče působí také puriny THC substance P NO2, cholin a Zn2+ ionty anandamid.
Synaptické váčky se podle toho, jaký neuropřenašeč dominantně obsahují,
liší velikostí tvarem denzitou způsobem recyklace?.
GABAA receptory jsou v CNS lokalizovány zejména postsynapticky presynapticky jsou rozloženy presynapticky i postsynapticky zcela rovnoměrně jsou jen na tělech neuronů.
Glycinový receptor propouští monovalentní kationty je polypeptidem gephyrinem zakotven do submembránového cytoskeletu
postsynaptické denzity má vysokou afinitu ke strychninu u savců se dominantně nachází v mozkovém kmeni a páteřní míše.
Vyberte pravdivá tvrzení týkající se γ-aminomáselné kyseliny (GABA) v CNS obratlovců je koncentrace GABA větší než koncentrace acetylcholinu a
noradrenalinu? vzniká dekarboxylací glutamátu je z většiny degradována přímo v synaptické štěrbině primárním prekursorem její biosyntézy je kyselina β-aminomáselná.
Vyberte NEpravdivá tvrzení týkající se γ-aminomáselné kyseliny (GABA) v CNS obratlovců je GABA méně rozšířený inhibiční neuropřenašeč než glycin zhruba 25-40% všech nervových zakončení v CNS obratlovců obsahují GABA po zpětném vychytání ze synaptické štěrbiny není GABA odbourávána v
mitochondriích glií, ale v jejich cytoplasmě GABA působí jen na jednom typu GABA receptorů.
Vyberte pravdivá tvrzení týkající se peptidických neuropřenašečů a
neuromodulátorů mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory
metabotropní mezi jejich receptory patří tzv. opioidní receptory, což jsou receptory ionotropní mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. substance P mezi tyto neuropřenašeče nepatří tzv. melanopsin.
Receptory spřažené s G-proteiny jsou mj. adrenergní receptory mj. acetylcholinové receptory muskarinového typu mj. opsiny fotoreceptorů metabotropní.
Chemicky ovládané kanály mohou být aktivovány zvýšením extracelulární koncentrace sodných iontů neuropřenašečem alfa podjednotkou trimerního G proteinu cGMP.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování
hormonů přímo z nervových buněk zahrnují neuromodulátory, tj. lokální hormony CNS (např. opioidní peptidy) melatonin ze suprachiazmatických jader hypotalamu tropní hormony z adenohypofýzy vazopresin (ADH) z neurohypofýzy.
Endokrinní funkce nervového systému spočívající v produkci a uvolňování
hormonů přímo z nervových buněk zahrnují oxytocin z adenohypofýzy liberiny a statiny z hypotalamu tropní hormony (např. ACTH) z předního laloku hypofýzy melatonin z epifýzy.
Nervový systém řídí produkci a uvolňování hormonů v endokrinních žlázách nepřímo prostřednictvím tropních hormonů adenohypofýzy nepřímo potravním chováním a složením potravy, a tím uvolňování hormonů
zažívacího traktu přímo prostřednictvím liberinů a statinů z hypotalamu prostřednictvím parasymaptiku výlev katecholaminu (hlavně adrenalinu) z dřeně nadledvin.
Endokrinní žlázy mohou ovlivnit činnost nervového systému působením hormonů na specifické receptory v hypotalamu působením hormonů na specifické receptory v hypofýze pohlavními a tyroidními hormony jen během vývoje CNS pohlavními a tyroidními hormony po celou dobu života.
Neuroendokrinní systém ovlivňuje systém imunitní přímo prostřednictvím sympatické inervace lymfoidních tkání nepřímo prostřednictvím hormonů (např. glukokortikoidů) během stresu po aktivaci para-sympatiku po aktivaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.
Ovlivnění činnosti imunitních buněk nervovým systémem se projevuje v potlačení buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z nervových
zakončení sympatiku v lymfoidních tkáních ve zvýšení buněčné imunity acetylcholinem z nervových zakončení parasympatiku zvýšením tvorby protilátek (imunoglobulinů) působením acetylcholinu potlačením buněčné imunity prostřednictvím katecholaminů z kůry nadledvin po aktivaci
sympatiku.
Excitotoxická smrt neuronu může být způsobena nadměrnou aktivací glutamátových receptorů v postsynaptických membránách
neuronu poruchami funkce glutamátového transportéru v astrocytech nadměrným vtokem iontů vápníku do buňky z extracelulárního prostředí nadměrnou vlastní vzruchovou aktivitou neuronu.
Pro gliové buňky koncového mozku platí, že je jich méně než neuronů se liší velikostí, tvarem i funkcí mezi sebou komunikují např. pomocí elektrických impulsů
(např. pulsů a oscilací Ca2+) hrají roli v neuroimunitě.
Mezi tzv. pasivní elektrické charakteristiky membrány
vzrušivých tkání patří vodivost napěťově ovládaných sodíkových kanálů délková konstanta časová konstanta podélný odpor membrány.
Jak dochází k uvolnění neurotransmiterů na synapsi? exocytózou z povrchu dendritických trnových výběžků regulovanou sekrecí prostřednictvím membránových pórů selektivních pro neurotransmitery iontovými kanály.
Mezi druhé posly nepatří IP3 PKA cAMP DAG.
Maturované ("dospělé") iontové kanály v plasmatické membráně
vzrušivých tkání propouští vždy jen jediný typ iontu (teče jimi jen jediný druh proudu, např. sodíkový) jsou tvořeny zásadně pěti podjednotkami (jsou to pentamery) jsou charakterizovány mj. dobou otevření jsou charakterizovány mj. vodivostí.
Kde jsou skladovány neurotransmitery v neuronech? v synaptických granulích ve specializovaných endosomech a neurosomech? v synaptických váčcích v endoplasmatickém retikulu.
G-proteiny mohou v důsledku své aktivace zvyšovat hladinu cytoplasmatického cAMP regulací otevření/zavření iontových kanálů ovlivňovat toky proudů přes
membránu zvyšovat hladinu diacylglycerolu (DAG) způsobovat konformační změny jiných proteinů.
Membrány buněk vzrušivých tkání se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných
sodíkových kanálů jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro
draslík vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál.
Jaké účinky mohou mít neurotransmitery na různé neuroefektorové buňky? excitační nebo inhibiční vždy pouze excitační vždy pouze inhibiční mohou vyvolat změnu membránového potenciálu.
NMDA receptor je ligandem ovládaný a napěťově senzitivní kanál zároveň jeho otevření je mj. ovládáno ionty Fe2+ nepropouští ionty draslíku jeho agonistou je glutamát.
Synaptické váčky jeden neuron má vždy pouze jeden typ synaptických váčků transport transmiterů do váčků závisí na elektrochemickém gradientu slouží k ukládání nízkomolekulárních neurotransmiterů, neuropeptidů a ?Ca2+ iontů jsou v nich syntetizovány neuropeptidy.
Evoluční význam myelinizace spočívá ve zvýšení rychlosti vedení vzruchu ve snížení synaptického zpoždění ve zkrácení doby reflexních reakcí organismu? v možnosti vzniku složitějších nervových systémů.
Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání je nejvyšší pro ionty sodíku je nejvyšší pro ionty draslíku její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů
hodnotu klidového membránového potenciálu je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion.
Fúze synaptického váčku s plazmatickou membránou je spuštěna zvýšením koncentrace Ca2+ iontů v aktivní zóně presynaptického
knoflíku je prvním krokem při recyklaci neurotransmiterů a neuropeptidů závisí na přítomnosti SNARE proteinů dochází k ní pouze při změně membránového potenciálu.
V rámci heterotrimerické molekuly G-proteinu má guaninové vazebné místo β-podjednotka γ-podjednotka α-podjednotka všechny tři podjednotky.
Imunitní systém ovlivňuje systém produkcí ACTH endorfinů prostaglandinů histaminu.
Napěťově ovládané kanály můžou být taky aktivovány chemicky?... neuropřenašečem fosforylací Ca2+ ionty.
Když se sníží extracelulární koncentrace Na+, tak dojde k zvýšení klidového membránového potenciálu snížení klidového mambránového potenciálu? zvýšení amplitudy akčního potenciálu snížení amplitudy akčního potenciálu.
Zvýšením propustnosti membrány pro nějaký iont se KMP nezmění posune směrem od rovnovážného potenciálu daného iontu posune směrem k rovnovážnému potenciálu daného iontu nelze jednoznačně říct.
GHK rovnice formálně odpovídá Nernstově rovnici zahrnuje relativní propustnosti elektrogenních iontů má v čitateli ... má v jmenovateli ...
Kvantový výlev váčku je závislý na vstupu draslíku do synapse pouze na depolarizaci membrány mj. na ATP mj. na vstupu Ca2+ .
Depolarizací membrány může dojít k ovlivnění proteosyntézy pouze v těle neuronu v dendritech pouze v axonu [něco ve smyslu, že nedojde k žádný změně].
Molekulární motory využívají ATP pohyb vždy procesivní transportují RNA, endosomy nejpočetnějšími jsou kinesiny dyneiny a myosiny vždy směřují k (-) konci mikrotubulů největší molekulární motor je synapsin.
Receptory acetylcholinu, vyvolávající depolarizaci membrány, jsou glutamát-senzitivní acetylcholinový receptor muskarinový acetylcholinový receptor nikotinový acetylcholinový receptor glycin-senzitivní acetylcholinový receptor.
Pro iontové napěťově ovládané kanály platí jde o transmembránové póry naplněné vodou? vždy spontánně oscilují mezi stavem otevřený zavřený dobře špatně.
Efektorovými molekulami G- proteinů jsou cyklázy fosfolipázy fosfodiesterázy iontové kanály.
Rychlý axonální transport retrogradni i anterogradni transportuji mitochondrie a dalsi organely nezavisi na ATP rychlost vetsi nez 400 mm/den má význam v dopravě recyklovaných materiálů.
Mikrotubuly transport kinesinu retrogradne dimer 2 alfa šroubovic neni polarizovaný závisí na GTP.
G-proteiny zapnuti hydrolyzou GTP na GDP vypnuti hydrolyzou GTP na GDP nazev podle obsahu 40% glycinu cAMP nemuze aktivovat PKA.
K vyliti váčku může dojít váček přemístěn do blízkosti aktivní zony min 100 000 neurotransmiterů ve váčku ve váčku jen 1 typ neurotransmiteru po vyliti Ca 2+ ...
Ca2+ je skladován v endoplazmatickém retikulu muže se metabolisovat v mitochondriich.
Botulotoxin jestli ovlivnuje SNARE komplex Jestli blokuje acetylcholinový receptor.
Syntaxin Jestli je to V- SNARE Jestli je to T- SNARE Jestli se podili na endocytose Ca2+ ?.
Purinergni receptor se nachazeji v CNS jsou inhibovány po navázání purinu jsou závislé na ATP nejsou metabotropni ani ionotropni.
Synaptotagmin patří mezi t-SNARE vytváří komplex se synaptobrevinem a SNAP 25 patří mezi v-SNARE.
Ktere glie se nachazeji CNS oligodendrocyty mikroglie ependymocyty astrocyty.
Které glie jsou na PNS Schwanovy buňky gangliové satelitní buňky.
Čeho je prekursorem tyrosin katecholaminy (nor/adrenalin, dopamin) dopamin serotonin.
Mezi inhibiční NT nepatří k. asparagova k. β-aminomaselna.
Katecholaminy jsou ze synaptické štěrbiny účinně vychytávány degraduje je enzym MAO v 90% je odbouráván v synaptické šterbině jajich prekurzorem je fenylalanin.
Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý
iont iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu iont přechází přes membránu po chemickém gradientu čistý tok iontu přes membránu je nulový tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí.
Plnění váčků neurotransmitery se děje difuzí je nezávislé na přenašečích pro neurotransmitery je závislé na hydrolýze ATP se děje na základě rozdílu koncentrace protonů.
Buňky schopné fagocytozy schwanovy buňky oligodendrocyty astrocyty mikroglie.
Pro výlev váčku na synapsi jsou podstatné ionty lithia ionty vápníku v-SNARE proteiny m-SNARE proteiny.
Rychlý retrográdní transport dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci je důležitý pro dopravu endosomů závisí na prostorové orientaci mikrotubulů jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den.
Hlavním neuropřenašečem uvolňovaným na zakončeních parasympatiku je noradrenalin acetylcholin adrenalin norepinefrin.
Neuron pracuje jako analogo-digitalní převodník, což znamená, že reaguje odpovědí vše nebo nic (+-, ano ne, 0 1) odpovídá jen na excitační vstupy reaguje jen na inhibiční vstupy odpovídá jen v případě, že integrace excitačních a inhibičních synaptických
vstupů dosáhne prahové (spouštěcí), nebo vyšší úrovně depolarizace.
Nikotinické acetylcholinové receptory mají dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu jsou receptory ionotropní jsou heteropentamery (složeny z pěti různých podjednotek) jsou homopentamery (složeny z pěti stejných podjednotek).
Schwannovy buňky se liší od oligodendrocytů schopností fagocytózy tvorbou internodálních úseků myelinové pochvy jen kolem jednoho axonu schopností podporovat růst a regeneraci axonů saltatorním vedením vzruchu při jejich podráždění .
Myelizovaný axon o průměru 16 mikronů vede vzruchy rychlostí 96m/s.
Jakou rychlostí povede vzruch nemyelizovaný axon o stejném průměru? 12 m/s 8 m/s 4 m/s 2 m/s .
Klidový membránový potenciál je v záporných hodnotách (např. -70) lze jej naměřit na membránách všech živých buněk je na všech membránách stejný.
Cytokiny lymfokiny IL IF leukotrieny .
Klidový membránový potenciál je udržován vtokem vápníku vtokem draslíku výtokem sodíku činností Na/K ATPázy.
Aby mohlo dojít k výlevu neuropřenašeče musí být naplněný váček dopraven do tzv aktivní zóny synapse musí mj. dojít ke vtoku vápníku do nervového zakončení musí váček obsahovat aspoň 100k molekul neuropřenašeče musí být ve váčku přítomen pouze jeden typ neuropřenašeče.
Ca2+ může být skladován v endoplazmatickém retikulu jeho intracelulární množství je nižší než intracelulární množství Na+ reaguje se synaptotagminem a způsobuje vylití váčku z presynaptických zakončení.
Součástí mozkového kmene není most střední mozek prodloužená mícha hypofýza.
Délková konstanta lambda závisí na kapacitě membrány se snižuje s rostoucím odporem membrány se zvyšuje s rostoucím průměrem axonu je důležitá pro časovou sumaci.
Evoluční význam myelinizace menší spotřeba ATP umožnila zmenšení počtu neuronů zrychlení reflex. oblouku umožnila vznik složitějších funkcí.
Filopodia růstového kužele? jsou tvořena tzv telodendriemi jejich tvar závisí na aktinových filamentech, která polymerizují a depolymerizují v závislosti na signálech z prostředí tvoří senzorický výběžek axonu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul tvoří senzorický výběžek dendritu, který směruje růst axonu v závislosti na gradientu signálních molekul.
Filopodia se zkládají z aktinových filament a aktin-binding proteinů (fimbrin, fascin) filamenta se polaruzijí a tvoří + a - konec filamenta stále přirůstají nebo se rozpadají jsou výběžek axonu jsou výběžek dendritu.
Fůzi váčku napomáhá zinek nebo litium vápník t-Snare m-Snare.
Hlavové nervy mají jádra v mozečku hypotalamu mozkovém kmeni talamu.
(reuptake) Díky čemu se neurotransmitery vrátí do presynaptické membrány pasivní difuze hydrolýza ATP elektrochemický gradient.
edním z efektorů G-proteinů je fosfolipáza C (PIP2 fosfolipáza). Výsledkem její aktivace je produkce následujícího druhého posla cAMP IP3 a DAG cGMP PGE2 a tromboxanů.
Klidový elektrický potenciál membrány je výsledkem vtoku iontů vápníku vtoku iontů draslíku výtoku iontů sodíku činností Na/K-ATPázy.
Kritická perioda ve vývoji nervové soustavy znamená časově omezené období citlivosti nervové soustavy ke stimulům z vnějšího prostředí, které způsobují nevratné funkční a morfologické změny v cílových strukturách časově omezené období citlivosti růstového kužele k adhezním molekulám okolních buněk období diferenciace nervové trubice období diferenciace zrakové soustavy.
Mezi glie PNS nepatří mikroglie Schwannovy buňky satelitní buňky spinálních ganglií protoplasmatické astrocyty.
Mezi neurotrofiny patří netrin Robo semaforin ephrin BDNF integriny neurexiny.
Mikrofilamenta jsou tvořeny z dvojšroubovice aktinu jsou polární a mají vyšší stabilitu jsou důležité pro rychlý retrográdní transport kinesinu.
Morfogen „bone morphogenetic protein" indukuje tvorbu epidermis z ektodermu tvorbu epidermis z mezodermu zavírání neurálních valů tvorbu neurálních prekursorů z ektodermu.
Na směrování růstového kužele axonu se podílí adhezní molekuly extracelulární matrix (firbronektin, laminin rozpoznávané integrinem) epulsivní chemorepelenty (semaphoriny) aktivita nervosvalové ploténky radiální glie.
Naváděcí buňky slouží jako přechodné cíle rostoucího axonu buňky podploténky důležité pro vývoj talamo-kortikálního spojení mozkové komisury spojující jednotlivé části mozku gliové buňky pečující o navádění makrofágů k místu infekce v nervové tkáni.
Neokortex 6 vrstev, ty jsou dále děleny do sloupců 6 sloupců, ty dále děleny do vrstev ze 3 vrstev ze sloupců, které mohou být tréninkem posilovány.
Neurální ploténka vzniká z ektodermu neurální trubice blastoporu mezodermu.
Neuromery vznikají při rostro-caudální diferenciaci nervové trubice jsou udržované Hox geny jsou udržované Delta/Notch signalizací jsou zodpovědné za pětiváčkové stádium vývoje mozku.
Nikotinové acetylcholinové receptor má dvě vazebná místa pro molekuly acetylcholinu je ionotropní je to heteropentamer je to monopentamer.
Nízkomolekulární látky jsou syntetizovány přímo na nervovém zakončení jsou obaleny váčkem přímo na nervovém zakončení jsou v těle neuronu obaleny váčky a teprve potom putují k nervovému zakončení putují od těla neuronu k zakončení a tam jsou obaleny váčky.
Pia mater (měkká plena, omozečnice) je blíže ke kosti blíž k mozku součást neokortexu ohraničuje subarachnoidální prostor.
Proteosyntéza v axonu a dendritech vůbec neprobíhá probíhá jen při vývoji probíhá po celý život.
Sonic hedgehog determinuje identitu neuronů při dorso-ventrální diferenciaci nervové trubice patří do rodiny "bone morphogenic" proteinů áže se na receptor Patched a aktivuje transkripční faktor Gli1 a Gli2 indukuje tvorbu spodinové ploténky.
Spemannův organizátor vylučuje proneurální morfogeny je dorzální okraj blastoporu mesodermálního původu vytváří se z něho nervová trubice vytváří se z něho struna hřbetní.
Talamus je zásadní pro koordinaci volních pohybů převod senzorických informací do kortexu ukládání paměti podmiňování.
V hypotalamu se nenachází viscerocerebellum amygdala.
Vodivost kanálu pro daný ion závisí na: permeabilitě kanálu pro daný ion jen na koncentračním gradientu iontu na elektrochemickém gradientu jen na membránovém potenciálu.
Vtok K do buňky způsobuje hyperpolarizaci membrány depolarizaci změnu membránového potenciálu (něco jako rychlé) oscilce membránového potenciálu.
Z ektodermu vzniká neurální ploténka neurální lišta neurální trubice notochord.
|
