Neurofilamenta a) jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem
b) jsou stabilnější než mikrotubuly
c) vyskytují se především v axonech
d) skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná
.
34) Rychlý axonální transport:
a) retrográdní i anterográdní
b) transportují mitochondrie a další organely
c) nezávisí na ATP
d) rychlost vetší než 400 mm/den
.
35) Mikrotubuly:
a) transport kinesinu retrográdně
b) dimer 2 alfa šroubovic
c) není polarizovaný
d) závisí na GTP
.
Mikrotubuly a) jsou nezbytné pro pohyb myosinu retrográdním směrem
b) mají vždy stejnou orientaci v axonu i v dendritech c) skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizované
d) nevyskytují se v dendritech
.
Molekulární motory:
a) dyneiny a myosiny vždy směřjí k (-) konci mikrotubulů
b) nejpočetnějšími jsou kinesiny
c) největší molek. motor je synapsin
.
Mikrofilamenta:
a) jsou tvořeny z dvojšroubovice aktinu
b) jsou polární a mají vyšší stabilitu
c) jsou důležité pro rychlý retrográdní transport kinesinu
.
Pomalý axonální transport
a) dopravuje všechny proteiny stejnou rychlostí
b) probíhá vždy anterográdním směrem
c) jeho rychlost je asi 10 – 20 mm/den
d) je důležitý pro dopravu neurotransmiterů
.
Rychlý axonální transport
a) probíhá vždy retrográdním směrem
b) jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den # ne u všech typů, rychlej retrográdní jede max 300
mm/den c) je důležitý především pro dopravu mikrotubulů
d) má význam v dopravě recyklovaných materiálů
.
60) Rychlý retrográdní transport
a) dopravuje použité neuropeptidy do těla neuronu k jejich recyklaci
b) je důležitý pro dopravu endosomů
c) závisí na prostorové orientaci mikrotubulů
d) jeho rychlost je maximálně asi 300mm/den
.
Rychlý axonální transport
a) probíhá vždy retrográdním směrem
b) jeho rychlost nezávisí na typu nákladu a je asi 400 mm/den
c) je důležitý především pro dopravu mikrotubulů
d) má význam v dopravě recyklovaných materiálů
.
Neurofilamenta a) jsou nezbytná pro pohyb dyneinu retrográdním směrem
b) jsou stabilnější než mikrotubuly
c) vyskytují se převážně v axonech, méně v dendritech
d) skládají se z α a β podjednotek a jsou polarizovaná
.
Molekulární motory:
a) využívají ATP
b) pohyb vždy procesivní
c) transportují RNA, endosomy
.
51) Když se membránový potenciál rovná rovnovážnému potenciálu pro některý iont:
a) iont přechází přes membránu po elektrickém gradientu
b) iont přechází přes membránu po chemickém gradientu
c) čistý tok iontu přes membránu je nulový
d) tyto ionty přes membránu vůbec nepřecházejí
.
Během akčního potenciálu je vzrůst membránového potenciálu ke kladným hodnotám (až k tzv. "přestřelení“)
způsoben a) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty draslíku
b) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty sodíku
c) dočasně zvýšenou propustností membrány pro chloridy
d) dočasně zvýšenou propustností membrány pro ionty hořčíku
.
57) Jestliže je v neuronu rovnovážný potenciál pro sodné ionty +55mV, pro
draselné ionty -80mV a klidový membránový potenciál je -70mV, pak a) v tomto neuronu je draslíková propustnost nižší než sodíková
b) intracelulární koncentrace draslíku je nižší než extracelulární koncentrace
c) jisté množství sodných iontů prochází trvale membránou z vnějšího prostředí do buňky
d) membrána je mnohem propustnější pro draselné ionty, než pro ionty sodné
.
Klidová propustnost membrán buněk vzrušivých tkání
a) je nejvyšší pro ionty sodíku
b) je nejvyšší pro ionty draslíku
c) její poměry pro různé ionty určují spolu s koncentracemi daných iontů hodnotu klidového membránového
potenciálu d) je dána v podstatě náhodným otevíráním kanálů pro určitý ion
.
Membrány buněk vzrušivých tkání
a) se liší oproti ostatním tkáním hlavně přítomností napěťově ovládaných sodíkových kanálů
b) jsou tvořeny fosfolipidovou trojvrstvou
c) mají v klidovém stavu otevřeno méně iontových kanálů pro sodík než pro draslík
d) vykazují jako jediné (trans)membránový potenciál
.
Klidový membránový potenciál:
(a) je v záporných hodnotách (např. -70)
(b) lze jej naměřit na membránách všech živých buněk
(c) Je na všech membránách stejný
.
|
