život na zemi vznikl pravděpodobně v praorách ve starohorác v prvohorách před více než 4 miliardami let před více než 3.5 miliardami let před 2 miliardami let.
vznik života probíhal na souši ve vyšší teplotě je v určitých podmínkach zákonitý lze rozdělit na chemický, biochemický a biologický vývoj byla jednorázová, místně ohraničená událost.
součástí biochemického vývoje, který oředcházel vzniku života je vznik jednoduchých organických látek zářením a elektrickými výboji jsou chemické reakce, které dnes nelze experimentálně zopakovat je vznik koacervátů a mikrosfér je vznik eukaryontů.
počátky vývoje všech kmenů organismů spadají do archeozoika (prahor) proterozoika (starohor) paleozoika (prvohor) mezozoika (druhohor).
komplexní útvary, prvotní živé soustavy se nazývají koacerváty eobionti archebakterie mikrosféry.
prvotní, jednoduché živé soustavy vyly aerobní a geterotrofní anaerobní a heterotrofní aerobní a autotrofní anaerobní a autotrofní .
koacerváty lze připravit experimentálně se chovají z hlediska termodynamiky jako otevřené systémy jsou schopny výměny látek se svým prostředím jsou oblaněné a mohou vytvářet vnitřní struktury jsou prvotní živé soustavy jsou aerobní a heterotrofní .
nejpromitivnejší praorganismy, prvotní živé soustavy byly podobné dnešním jednoduchým bakterim byly podobné dnešním sinicím vznikaly na mnoha místech současně vznikaly ve starohorních mořích vznikaly splývaním a endosymbiózou vznikaly až v kyslíkaté atmosféře.
pro vznik a rozvoj energeticky účinného aerobního metabolismu primitivních živočíchů byl nutným předpokladem již ve starohorách dostatek organických látek v prostředí vznik autotrofie život na souši mimo vodní prostředí rozvoj fotosyntetizujících rostlin vznik mnohobuněčných živočicjů zvyšující se množství O2 v amosféře.
všechny důležité jmeny bezobratlých existovaly již v pozdních starohorách v prekambriiálním období v devonu v permu v karbonu počátkem druhohor.
raný vývoj eukaryot probíhal v bezkylsikate atmosféře ve středním proterozoiku endosymbiózou prokaryot vznikem prvotního metabolismu.
seřaďte dle pořadí, ve kterém evoluci vznikaly autotrofní eukaryota chemoautotrofní prokaryota heterotrofní eukaryota heterotrofní prokaryota fotoautotrofní prokaryota.
první ucelenou teorii evoluce podal Linné Cuvier Lamarck Darwin .
přírodní výběr je hybnou silou evoluce umožnil člověku vyšlechtit mnho plemen a odrůd vede k hromadění nevýhodných odchylek umožňuje přežít jedincům nejlépe adaptovaným.
nadprodukce potomstva je projevem vnitrodruhové variability důsledkem přírodního výběru součástí boje o přežití typická pro obligátní parazity.
divergence vývojových linií v evoluci je vývoj podobných znaků v podobném prostředí u odlišných druhů je vývoj od jednodušších forem ke složitějším vede k odlišnosti vzdálených potomků od téže výchozí formy je vyvolána adaptací na různe podmínky.
speciace, vznik nových druhů, je podmiňována opakovanou přírodní selekcí migrací velkých populací geografickou reprodukční izolací genomovou mutací spojenou s hybridiací bojem o život.
genový posun v malých populacích může vést ke konvergaci k migraci ke speciaci k makroevoluci .
makroevoluce je vznik a vývoj taxonů, vyšších než druh je vznik nových druhů zahrnuje změny v populacích téhož druhu se projevuje v krátkem časovém úseku je jev, který nemůžeme experimentálně ověřovat je jev, který můžeme v přírodě pozorovat.
bezprostředně po zhroucení starého ekosystému nastává vrcholové stádium s dominancí specializovaných druhů stabilizace biologických složek a ekologických podmínek urychlený vývoj nových forem adaptae na nové podmínky formou konvergence degenerae druhů formou druhotného primitivismu zmlazení ekosystému.
vymíraní druhů v evoluci je náhlé a rachlé je celosvětové postihuje nejvvíce specializované druhy nastáva po vekých geologických změnách.
|
