Patfyz bc

V plicích při výdechu dochází k dějům které nazýváme: Ventilace, difuze, perfuze. Difuze, infuze, perfuze. Perfuze, sufuze, difuze. Ventilace, respirace, stagnace.

Chronická pyelonefritida: Nikdy nevede k selhání ledvin. Nepostihuje intersticium ledvin. Nejčastěji vzniká v důsledku infekce vývodných cest močových. Vzniká v důsledku masivního poškození glomerulů.

Pojem nekróza vyjadřuje: Odumření zpravidla většího počtu buněk následkem akutního poranění z vnějšku. Odumření jednotlivé buňky tzv. programovou smrtí. Náhlé odumření celého organismu.

Lidský organismus roste: V období od puberty po uzavření růstových chrupavek velkých kostí se růst zastavuje. Celý život stejně rychle. Celé dětství pomalu a v dospělosti se růst urychluje. Po celý život až do smrti se střídají epizody rychlého a pomalého růstu.

U pacienta byl diagnostikován nádor konektivní tkáně. Uvěďte správný název pro tento typ nádorového onemocnění?. Leukémie. Karcinom. Lymfom. Sarkom.

Zárodečná mutace: Nevyskytuje se na chromosomech X a Y. Je v populaci vzácná. Je přítomna na všech buňkách organismu. Nedědí se z generace na generaci.

Do obrazu Addisonovy nemoci (hypokortikalizmu) nepatří: Hypoglykemie. Hyperkalemie. Hypertenze. Hyponatremie.

Cévní mozková příhoda není obvykle následkem/projevem/komplikací: Cévní malformace v mozkovém řečišti. Hypertenze. Epilepsie. Aterosklerózy.

Jaký je adekvátní termín pro reverzibilní stav zralé buňky?. Metaplazie. Normální stav. Hyperplasie. Dysplazie.

Objemové přetížení srdce vede: K excentrické hypertrofii komor. Ke stenóze plicnice. Ke snížení poddajnosti komor. Vždy k infarktu myokardu.

Kvantitativní biologické znaky: Zahrnují např. rozštěpy patra. Jsou založeny multigenně. Jsou založeny monogenně. Nemají spojitou distribuci v populaci.

Aura není typická pro: Blížící se záchvat migrény. Blížící se orgasmus. Blížící se epileptický záchvat.

Která z následujících poruch se neuplatňuje jako možná příčina hyperkalemie: Metabolická alkalóza. Hypoaldosteronismus. Selhání ledvin. Rozpad buněk (např. hemolýza erytrocytů nebo nádorových buněk při chemoterapii).

Mezi celkové příznaky zánětu nepatří: Změna koncentrace plazmatických proteinů. Snížená sedimentace erytrocytů. Leukocytóza. Horečka.

Které z následujících tvrzení odpovídá malignímu nádoru?. Má schopnost rozšiřovat se daleko od původní tkáně. Je zapouzdřený. Nepoškozuje lokální tkáň. Je dobře diferencovaný.

Antitrombické účinky mají: Inhibitory fibrinolýzy. Aktivátory fibrinolýzy. Faktor VIII.

Protoonkogen je: Strukturní gen eukaryotické buňky, který kóduje protein podílející se funkčně na regulaci dělení buněk a jejich diferenciaci. Cizorodé agens, které se podílí na maligním zánětu buňky. Jiné označení pro tumor-supresorový gen. Část molekuly DNA nesoucí informaci nutnou pro správnou transkripci genů.

K mediátorům zánětu uvolňovaným z buněk patří: Kalikrein. Histamin. C-reaktivní protein (CRP). C5 složka komplementu.

Cushingův syndrom nevzniká při: Adenomu kůry nadledvin. Autoimunitní destrukci kůry nadledvin. Ektopické sekreci ACTH. Zvýšené produkci ACTH v hypofýze.

Který z uvedených faktorů nepatří do tzv. Virchowovy triády: Abnormality krevního průtoku. Poškození endotelu. Hyperkoagulační stav. Nedostatek srážecích faktorů.

Který faktor je schopen inhibovat faktory II, IX, X, XI a XII?. Antitrombin III. Plazminogen. Prekallikrein. Protein C. Protein S.

Infarkt myokardu : Nevede k elektrické nestabilitě myokardu. Je způsoben úplnou obstrukcí koronární cévy. Se hojí hyperplazií kardiomyocytů. Může být diagnostikován pouze na základě přítomnosti typických změn na EKG.

Nejčastější příčinou akutní pankreatitidy je: Peptický vřed s penetrací do duodena. Operace. Hypertriglycerolemie. Alkohol. Infekce.

Pod pojmem regenerace tkáně rozumíme: Progresivní změna vedoucí k dokonalé náhradě tkáně. Méně hodnotnou náhradu, většinou vazivem. Mechanické poškození tkáně.

Angina pectoris: Nevzniká na aterosklerotickém podkladě. Není nikdy způsobena vazospasmem. Je charakteristická pocitem bolesti na hrudníku. Je vždy spojena s nekrózou myokardu.

Anafylaktický šok je: Stav, u kterého dochází k aktivaci parasympatiku. Reakce vyvolaná přecitlivělostí I. Typu. Spojen s periferní vazokonstrikcí. Lokální reakce organismu na vstup antigenů.

Mezi lokální známky zánětu (tzv. Celsiovy znaky) nepatří: Calor. Tremor. Dolor. Rubor.

Nejčastější příčinou hydrocefalu (zvětšený objem mozkomíšního moku a rozšíření mozkových komor) je: Porucha resorbce mokku při zánětu nitrolebních struktur. Obstrukce cirkulace moku jako následek vrozené anomálie, infekce či krvácení. Nadměrná sekrece moku při meningitidě nebo nádorech plexus chorioideus.

Zánět, u kterého dochází k odúmrtí tkáně, označujeme?. Nekrotický. Purulentní. Serózní. Hemoragický.

Při aferentaci bolesti se neuplatňují?. Thalamus. Mozková kůra. Aferentní nervová vlákna A beta. Specifické receptory (nociceptory).

K typickým projevům nefrotického syndromu nepatří: Edémy. Hypolipidemie. Proteinurie. Hypoalbuminemie.

K hepatotoxickým látkám patří: Glukóza. Metionin. Etanol.

Tři z následujícíh poruch mohou vést k hyperhydrataci. Která se jako příčina hyperhydratace neuplatňuje?. Jaterní cirhóza. Městnavé srdeční selhání. Tyreotoxikóza. Selhání ledvin.

Glukoza se do buněk dostává: Prostou difůzí. Symportem s vápníkem. Usnadněnou difůzí. Aktivním transportem.

Pojem apoptóza vyjadřuje: Odumření celého organizmu. Odumření konkrétního orgánového systému. Odumření jednotlivé buňky tzv. programovanou buněčnou smrtí. Odumření zpravidla většího počtu buněk následkem akutního poranění z vnějšku.

Která z následujících látek se neuplatňuje jako biologicky významný pufrovací systém pro udržená acidobazické rovnováhy?. Glukóza. Proteiny. Hydrogenkarbonáty. Fosfáty.

Jako intrakraniální (nitrolební) krvácení neoznačujeme krvácení do: Lebeční dutin (sinusů). Subaubarachnoidálního prostoru. Mozkové tkáně. Epiduriálního prostoru.

Apoptóza je: První fáze nekróz. Podstata smrti celého organismu. Programovaná smrt buňky. Další stupěň nekrotického poškození tkání.

Interindividuální variabilita je: Rozdíl mezi jedinci v populaci daný výhradně geneticky. Podmíněna jen přítomností vzácných alel. Rozdíl mezi jedinci daný interakcí genetických faktorů a faktorů prostředí. Rozdíl mezi jedinci v populaci způsobený výhradně vlivem vnějších faktorů.

Chromosonové aberace: Zahrnují mutace v jednom genu. Mohou mít za následek vznik nádorů. Mají vždy za následek smrt jedince v dětství. Postihují jen chromosomy X a Y.

Stabilitu genomu: Udržují faktory prostředí. Narušují reparační mechanismy. Udržují pouze molekulární chaperony. Ohrožuje distress.

Hyperparatyreoidismus: Ovlivňuje regulaci hladin glukosy v krvi. Vede k osteoporóze. Vzniká u chronického renálního selhání. Snižuje vylučování fosfátů močí.

Endemická struma je následkem: Hashimotovy thyroiditidy. Chronického užívání lithia. Deficitu jodu v potravě. Zasažení štítné žlázy ionizujícím zářením.

Downův syndrom je podmíněn: Vysokou hladinou fenylalaninu. Jednonukleotidovou záměnou. Trisomií 21. chromosomu. Expanzí trinukleotidů CAG.

Helicobacter pylori způsobuje: Meningitidy. Chronickou gastritidu. Diabetes mellitus. Flebitidy.

Zánět jícnu (ezofagitida) je často způsobován: Refluxem žaludeční štávy. Hypersekrecí slin. Zvýšeným tonem dolního jícnového svěrače. Zvýšenou sekrecí kyselin v jícnových žlázách.

K časným a citlivým projevům akutního jaterního poškození patří: Zvýšená hladina kreatininu. Glykosurie. Uvolnění jaterních enzymů do krve.

Hypoxie: Se vyskytuje pravidelně u polycytémií. Ovlivňuje transkripci genů anaerobní glykolýzy. Podmiňuje namodralou barvu kůže. Vede pravidelně k metabolické alkalóze.

Tři z následujících poruch mohou vést k dehydrataci, která se jako příčina dehydratace neuplatňuje: Hypoaldosteronismus. Diabetes mellitus. Diabetes inspidus. Syndrom nepřiměřeně vysoké produkce antidiuretického hormonu.

Septický šok: Vzniká vždy při rozsáhlých popáleninách. Je spojen s nárůstem krevního tlaku. Je způsoben systémovou vazodilatací. Vzniká v důsledku přecitlivělosti organismu na bodnutí hmyzem.

Mezi mechanismy narušující imunologickou toleranci nepatří: Zpřístupnění antigenu, proti němuž se nevyvinula tolerance. Zkřížená reaktivita (tzv. molekulární mimikry). Změna vlastního antigenu navázáním jiné molekuly (např. léku). Změny acidobazické rovnováhy.

Která z následujících chorob vede k demenci?. Parkinsonova choroba. Amyotrofická laterální skleróza. Roztroušená skleróza. Alzheimerova choroba.

Při spirometrickém vyšetření pacientů s obstrukčními plicními chorobami pozorujeme: Pokles saturace arteriální krve. Pokles výdechových rychlostí při usilovném výdechu. Pokles vitální kapacity plic. Nárůst výdechových rychlostí při usilovném výdechu.

AIDS je onemocněním, které: Je vyvoláno retroviry. Je spojeno s vyššími počty T-lymfocytů v krvi. Řadí se k primárním imunodeficiencím. Postihuje funkci zejména neutrofilních granulocytů.

Lipoproteiny jsou: Proteiny s navázanými mastnými kyselinami jako postranní řetězci. Micelární struktury složené z proteinů a lipidů. Chemicky definovatelné molekuly.

Nadměrné působení růstového hormonu v období po pubertě způsobí: Fokomelii. Nanismus. Akromegalii. Gigantismus.

Zvětšení mrtvého dechového prostoru při nezměněné celkové ventilaci způsobí: Vzrůst alveolární ventilace. Pokles alveolární ventilace. Pokles reziduálního plicního objemu. Nárůst reziduálního plicního objemu.

Obstrukční plicní choroby jsou primárně charakterizovány: Zúžením dýchacích cest. Ztrátou plicního parenchymu. Spirálovitým zakroucením dýchacích cest. Dilatací dýchacích cest.

Cyanóza: Se projevuje bílou (bledou) barvou kůže. Vzniká v důsledku hypoxie ve tkáni. Vzniká nejčastěji u závažných anemií. Je důsledkem nárůstu oxygenovaného hemoglobinu ve tkáni.

Pojmem reparace rozumíme: Progresivní změna vedoucí k dokonalé náhradě tkáně. Mechanické poškození tkáně. Méně hodnotnou náhradu, většinou vazivem.

Při výpočtu renální clearance je zjišťovaným parametrem: Objem moči. Objem plasmy. Koncentrace látky v plasmě. Koncentrace látky v moči.

Při vzniku edému u zánětu nedochází k: Zmenšení rozdílů onkotických tlaků mezi intersticiem a plazmou. Poklesu hydrostatického tlaku. Změně permeability cévní stěny. Zvýšení lymfatické drenáže.

Které z následujících tvrzení o cirhóze není pravdivé?. Její etiopatogeneze není úplně objasněna. Vzniká rychle. Její komplikací často bývá portální hypertenze.

Které z následujících tvrzení neodpovídá skutečnosti o benigních nádorech?. Jsou dobře zapouzdřené. Si neodbourávají původní tkáň. Jsou dobře diferencované. Se nerozšiřují do okolních lymfatických uzlin.

Pro diabetes mellitus není charakteristické: Přítomnost cukru (glukosy) v moči. Chronicky zvýšená teplota. Žízeň a nadměrné močení.

Které z uvedených genů v jejich normálním stavu negativně regulují proliferaci ?. Telomery. Protoonkogeny. Tumor-supresorové geny. Onkogeny.

U horečky nedochází k: Uvolnění zánětlivých cytosinů. Aktivaci vegetativního nervového systému. Snížení spotřeby o2. Přenastavení termoregulačního centra.

Crohnova choroba a ulecózní kolitida jsou způsobeny: Sinicemi. Bakteriemi. Viry. Etiopatogeneze těchto onemocnění není doposud známa.

Nedostatek faktoru VIII způsobuje: Hemofilii A. Hemofilii B. Hemofilii C.

Mezi autoimunitní choroby řadíme: Fallotovu tetralogii. Perniciózní anémii. Kopřivku. Tuberkulózu.

Jeden zdravý člověk má pro jeden gen: Až desítky alel. Nekonečně mnoho ale. 1 alelu. 2 alelické varianty.

Jako epilepsii označujeme poruchu: Elektrické aktivity mozkových buněk. Poruchu prokrvení kortikálních oblastí mozku. Vrozenou poruchu bazálních ganglií. Poruchu chování u dětí v důsledku perinatální hypoxie.

Které z následujících spojení není správné: Diabetes 1. typu – obezita. Diabetes 1. typu – autoimunita. Diabetes 2. typu – porucha sekrece inzulinu. Diabetes 2. typu – inzulinová rezistence.

K vyvolávajícím faktorům intersticiální nefritidy nepatří: Léky. Infekce. Otrava těžkými kovy. Endogenní látky (např. vyšší koncentrace kyseliny močové).

Cévní mozková příhoda není obvykle následkem/projevem/komplikací: Epilepsie. Hypertenze. Aterosklerózy. Cévní malformace v mozkovém řečišti.

Mezi růstové faktory patří: PDGF. DNA. CA 242. P53.

K potlačení bolesti nepoužíváme: Fyzikální prostředky (chlad, teplo). Anestetika. Diuretika. Analgetika.

Které z následujících spojení onemocnění/příčina a možný efekt na acidobazickou rovnováhu je nesprávné: Nadměrná ventilace (psychogenní hyperventilace) a respirační alkalóza. Snížená ventilace (dýchání) a respirační alkalóza. Nekompenzovaný diabetes a metabolická acidóza. Chronické zvracení a metabolická alkalóza.

Přecitlivělost I. typu (časná reakce): Podílí se na vzniku alergické alveolitidy (tzv. farmářské plíce). Rozvíjí se při prvním kontaktu s alergenem. Je hlavním mechanizmem vzniku alergického astmatu. . Představuje reakci proti vlastním antigenům organizmu.

Geneticky podmíněná nemoc je: Obezita. Zlomenina jako důsledek úrazu při sportovní aktivitě. Otrava jedem na krysy. Stáří.

Hashimotova tyreoiditis: Vede ke zvýšené produkci hormonů štítné žlázy. Je způsobena autoimunitní reakcí. Vede k tachykardii. Nevede ke vzniku strumy.

Při plicních fibrózách bývá snížená propustnost pro kyslík na alveolokapilární membráně v důsledku: Snížení plochy alveolokapilární membrány. Enormního nárůstu anatomického pravolevého zkratu. Změn koncentrace hemoglobinu v krvi. Ztluštění alveolokapilární membrány.

Mezi syndromy provázané nekonjugovanou hyperbilirubinémií patří: Dubin-Johnsonův syndrom. Rotorův syndrom. Gilbertův syndrom.

Onkogen může vzniknout z protoonkogenu: Translací. Mutací. Hormonální stimulací. Cytokinezí.

Postkapilární plicní hypertenze je často způsobena: Embolií do plicnice. Selháváním levé srdeční komory. Plicními fibrózami. Selháváním pravé srdeční komory.

Hyperkalemie může vést: K tetanickým křečím. Ke zvýšení srdečního výdeje. K hepatomegálii. K zástavě srdce v diastole.

Fenomén krouživého vzruchu (reentry): Mění primárně klidový potenciál srdeční buňky. Nesouvisí s přítomností ischemické choroby srdeční. Je příčinou infarktu myokardu. Je způsoben elektrickou nehomogenitou srdce.

Která z následujících chorob nevede k demenci: Creutzfeld-Jakobova nemoc. Parkinsonova nemoc. Alzheimerova nemoc. Huntingtonova nemoc.

Nejvýznamnější příspěvek k osmolaritě extracelulární tekutiny má: Na+, glukóza a močovina. Na+, K+ a glukóza. Na+, močovina a kreatinin. Ca+, glukóza a kreatinin.

Inzulin stimuluje: Aktivacii lipolýzy. Superesi jaterní produkce glukózy (glukoneogeneze). Supresi glykolýzy. Uvolňování glukózy z jaterního glykogenu (glykogenolýzu).

Geny, které potlačují buněčnou proliferaci se nazývají: Onkogeny. Antionkogeny. Protoonkogeny.

Sinusová tachykardie: Je zrychlení srdeční činnosti v důsledku aktivace sympatiku ve zdravém srdci. Je zrychlení srdeční činnosti v důsledku inhibice parasympatického nervového systému. Je zpomalení srdeční frekvence. Je zrychlení srdeční činnosti v důsledku přítomnosti ektopických ložisek.

Kterým z následujících 5 kroků neprochází trombocyt v průběhu formace destičkového trombu: Aktivace. Adheze. Agregace. Degranulace (sekrece). Inhibice.

Vysoký titr protilátek proti peroxidáze buněk štítné žlázy se nalézá v: Deficitu jodu. Karcinomu štítné žlázy. Hashimotovy thyroiditidy. Myxedému.

Proti kterým typům virové hepatitidy existují vakcíny: A a B. B a C. A a C. A a D. A a D.

Negativní zpětná vazba: Vede k deregulaci funkcí. Snižuje oscilační výkyvy regulované funkce. Zvyšuje nároky funkce na ATP. Zvyšuje oscilační výkyvy regulované funkce.

IgA protilátky: Podílejí se na reakcích přecitlivělosti I. Typu. V séru jsou obsaženy v nejvyšší koncentraci ze všech imunoglobulinů. Jsou přítomny na sliznicích. Tvoří povrchový receptor na B-lymfocytech.

Imunitní systém se nepodílí na. obranyschopnosti jedince. Regulaci acidobazické rovnováhy. Udržení homeostázy organismu. Imunitním dohledu.

Addisonova nemoc: Je hyperfunkce příštítných tělísek. Je způsobena hypofunkcí kůry nadledvin. Je doprovázena zvýšeným srdečním výdejem. Je doprovázena sniženou pigmentací kůže.

Adrenalin: Vede ke zvýšenému prokrvení ledvin. Snižuje glykémii. Vede k vazodiletaci. Stimuluje srdeční funkce.

Dehydratace organismu: Vzniká jako důsledek ztráty čisté vody. Je vždy spjata s poklesem osmolarity ectracelulárních tekutin. Má za následek hypovolémii. Projevuje se otokem buněk.

Které z následujících tvrzení je pravdivé?. Voda prochází přes membrány volně. Draslík se s vysokou koncentrací vyskytuje v extracelulární tekutině. Akvaporiny blokují pohyb vody přes membrány.

Protein Rb (retinoblasma), který byl poprvé popsán přii studiu vzácných očních dětských nádorů, je příkladem proteinu, který: Kontroluje proliferaci. Umožňuje transport iontů přes membrány. Navozuje u buněk nekrózu. Podporuje buněčné stárnuti.

Který z následujících faktorů nepodporuje rozvoj nefrolitiázy (urolitiázy)?. Infekce močových cest. Zrychlený průtok ledvinou. Změna pH moči. Zvýšená koncentrace anorganických iontů v moči.

Nejčastější klinickou manifestací portální hypertenze je: Ascites. Abdominální bolest. Krvácení z jícnových varixů.

Konečným produktem metabolismu bílkovin je: Kyselina močová. Kreatinin. CO2. Močovina.

Pro každou fázi buněčného cyklu je charakteristická aktivita dvou specifických skupin proteinů, uveďte o které proteiny se jedná: Rb1 a p53. Cyklin dependentní kinázy a cykliny. Protoonkogeny a onkoproteiny. Rumor-supresorové proteiny a onkoproteiny.

Virus hepatitidy C se nejčastěji přenáší: Fekálně-orální cestou. Ingescí kontaminované potravy nebo vody. Inhalací infekčních částic. Parenterálně (např. intravenózní aplikace drog a nechráněný sex).

Dna (arthritis uratica) je důsledkem poruchy metabolismu: Hemu. Aminokyselin. Purinů. Mukopolysacharidů.

Chronické srdeční selhání: Vede pravidelně ke kardiogennímu šoku. Může vést k otoku plic. Nemůže vést k hepatomegálii. Nemůže být ovlivněno funkcí ledvin.

Kontaktní ekzém je vyvolán: Poškozením způsobeným ukládáním imunokomplexů. Přecitlivělostí IV. Typu. Cytotoxickou reakcí. Bezprostřední reakcí s antigenem.

Pro pyelonefritidu neplatí, že: Je zánětlivým postižením glomerulů. Může být příčinou renálního selhání. Může být vyvolána ascendentní či descendentní cestou. Častěji se vyskytuje u žen.

Regulace osmolarity se děje: Aktivací sympatiku. Pomocí vasopresinu. Zvýšenou aktivitou systému renin-angiotensin-aldosteron. Funkcí aldosteronu.

Chronická obstrukční nemoc bronchopulmonální (COPD): Nesouvisí s kouřením. Je spojena se snížením elasticity plicní tkáně. Nesouvisí s chronickou bronchitidou. Nesouvisí s rozvojem emfyzému.

Restrikční plicní choroby jsou primárně charakterizovány: Ztrátou plicního parenchymu. Dilatací dýchacích cest. Spirálovitým zakroucením dýchacích cest. Zúžením dýchacích cest.

Mezi hlavní komplikace transplantace ledviny nepatří: Zvýšené riziko infekčních komplikací. Hiátový hernie. Rejekce ledviny. Vyšší pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění.

U diabetu mellitu můžeme pozorovat: glukosurii. Snížený pocit žízně. Nespavost. Sníženou chuť k jídlu.

Součástí glomerulární membrány není: Nefenestrovaný endotel. Bazální membrána. Podocyty. Pedikuly.

Přítomnost vzduchu v peritoneální dutině svědčí s vysokou pravděpodobností o: Perforaci trávicího traktu. Akutním průjmovém onemocnění. Dobrém zažívání. Zánětu středního ucha.

Antikoagulans s chelatačním účinkem na Ca2+: Vitamin K. Citrát sodný. Kyselina salicylová. Heparin.

Prolaktin. Se zvyšuje v přítomnosti emfyzému. Je produkován v adenohypofýze. Je snížen v době laktace. Se zvyšuje u infarktu myokardu.

Které z následujících tvrzení o primárních imunodeficitech je pravdivé: Porucha T-lymfocytů má za následek vznik vážných bakteriálních infekcí. Nejčastější formou poruchy tvorby protilátek je selektivní deficit IgE. U hereditárního angioedému nalézáme deficit inhibitoru C1 složky komplementu. Populační frekvence těchto chorob je vysoká.

Řasinkový epitel: Podílí se na rozvoji syndromu dechové tísně. Podílí se na rozvoji rakoviny plic. Je zcela samostatně fungující součástí očišťovací funkce plic. Není zcela samostatně fungující součástí očišťovací funkce plic.

Meléna je příznakem krvácení z: Trávicího traktu. Cévního aneurysmatu v mozku. Kožní rány. Močových cest.

Které z následujících tvrzení o trombocytech je správné?. Rychle se dělí. Mají velké jádro. Jsou to fragmenty cytoplasmy diskovitého tvaru.

Infiltrace a prosáknutí měkkých tkání očnice (exoftalmus) se vyskytuje u: Karcinomu štítné žlázy. Graves-Basedovovy choroby. Hashiumotovy thyroiditidy. Melanomu sítnice.

Za odbourávání koagula je zodpovědný: Oxid dusnatý. Antitrombin III. Tkáňový faktor. Fibrinolytický systém.

Který z následujících faktorů není vitamín K dependentní?. II. X. VIII. VII.

Heparin: Aktivuje antitrombin III, takže nedochází ke konverzi protrombinu na trombin. Váže Ca2+ ionty. Aktivací antitrombinu VI inhibuje produkci fibrinu interferencí s jeho polymerací.

Která z uvedených vlastností je typická pro specifickou imunitu: Je fylogeneticky starší. Působí rychleji než nespecifická imunita. Nemá imunologickou paměť. Tvorba protilátek.

Která z uvedených příčin nevyvolává prerenální formu akutního selhání ledvin?. Šok. Infarkt myokardu. Hypovolémie. Glomerulonefritida.

Protisrážlivé působení citrátu sodného spočívá v: Váže fibrinogen, takže se nemůže konvergovat na fibrin. Aktivuje antitrombin III takže nedochází ke konverzi protrombinu na trombin. Vyvazuje Ca2+ ionty z plazmy. Změně hodnoty pH.

Plicní hypertenze bývá příčinou: Plicní embolie. Hypertrofie levé srdeční komory. Atrofie plavé srdeční komory. Hypertrofie pravé srdeční komory.

Který z následujících faktorů je nečastější příčinou buněčného poškození: Poškození volnými radikály. Dysplazie. Chemické poškození. Hypoxie.

Průjmy můžeme z patofyziologického hlediska rozlišit na: Obstrukční, restrikční, smíšené. Malabsorpční, resorbční, retenční. Osmotické, tonické, klonické. Sekreční, osmotické, malabsorpční.

Na čem se podílejí cyklin dependentní kinázy a cykliny za normálních okolností?. Na regulaci buněčného cyklu. Zahajují nekrotický záínik buněk. Vyvolávají nádorovou transformaci buněk.

Alveolokapilární membrána je: Propustná jen pro oxid uhličitá, kyslík je transportován specializovanými přenašeči za spotřeby energie v podobě ATP. Propustnější více pro oxid uhličitý než pro kyslík. Propustnější více pro kyslík než pro oxid uhličitý. Propustná stejně pro kyslík u oxid uhličitý.

Nemoci „z jedné velké příčiny“: Odpovídají alternativnímu modelu zdraví a nemoci. Nepodílejí se na nich faktory prostředí. Jsou multigenní. Nemohou být vrozené.

Granulomy: Jsou typickým projevem akutního zánětu. Nevyskytují se u tuberkulózy. Příčinou jejich tvorby je neschopnost makrofágů vyloučit vyvolávající agens. Vznikají z lymfocytů.

Riziko úmrtí, ke kterému může dojít při edému mozku, je důsledkem: Fraktury lebky. Útlaku mozkového kmene a násl. Zástavy dýchání. Epileptického záchvatu. Poruchy krátkodobé paměti, dezorientace v prostoru a následky závažného úrazu.

Hormony bílkovinné povahy realizují svůj účinek na cílovou buňku také prostřednictvím: Vazby na cytoplasmatické receptory. Transkripce genů. Vazby na heatshock proteiny. Produkce volných kyslíkových radikálů.

S jakým příznakem se nesetkáme u pacientů s nefritickým syndromem: Snížený krevní tlak. Proteinurie. Hematurie. Oligurie.

Růstové faktory mají na buňky účinky: Inhibiční. Stimulační. Neutrální.

Z tukových zásob mohou být v případě potřeby mastné kyseliny uvolněny účinkem: Pankreatické lipázy. Hormonsenzitivní lipázy. Lipoproteinové lipázy. Jaterní lipázy.

Příčinou diabetes mellitus je: Defekt účinku inzulinu. Hyperinzulinemie. Dlouhodobě zvýšený příjem sacharidů.

Nejčastějším nádorem trávicího traktu v naší populaci je: Karcinom tenkého střeva. Karcinom tlustého střeva. Karcinom jícnu. Karcinom žaludku.

Typickými buňkami alergického záchvatu jsou: Monocyty. Neutrofilní granulocyty. Lymfocyty. Eozinofily.

Nefrotický syndrom: Vede ke zvýšené glykémii. Vede k hyperlipiidémii. Vede k otokům kolem kotníků u stojících pacientů. Je charakterizován minimálními ztrátami albuminů.

Který typ virové hepatitidy se přenáší fekálně-orální cestou?. C. B. D. A.

Které z následujících spojení není správné?. Hyperlipoproteinemie je typická pro některá postižení ledvin (nefrotický syndrom). Hyperlipoproteinemie jsou známkou dispozice k obezitě. Hyperlipoproteinemie jsou charakterizovány abnormální koncentrací lipoproteinů v plazmě. Většina Hyperlipoproteinemií jsou rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění protože napomáhají ateroskleróze.

Rozsah jaterního poškození u chronické hepatitidy B a C lze nejpřesněji zhodnotit: Stanovením sérových transamináz. Podle (ne)přesnosti ascitu. Podle délky trvání infekce. Jaterní biopsií.

Při léčbě vředové choroby gastroduodena: Podáváme megadávky vitamínu C. Udržujeme pacienty ve stavu umělé hypoxie. Obohacujeme pacientům potravu o HCl, abychom eredikovali helikobaktera. Snižujeme sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku.

Klinická smrt je: další stádium biologické smrti. projev smrti mozku. ztráta dat pacienta z NIS (nemocniční informační systém). charakterizována zástavou vitálních funkcí jako je dýchání a krevní oběh.

Diabetes insipidus (tzv. „žíznivka“) je způsoben: nedostatečnou sekrecí antidiuretického hormonu v hypofýze a tedy poruchou resorpce vody v ledvině. nedostatečnou sekrecí aldosteronu v nadledvině a tedy poruchou resorpce Na+ v ledvině. nedostatečnou sekrecí reninu v ledvině a tedy poruchou resorpce Na+ v ledvině. nedostatečnou sekrecí parathormonu v příštítných tělíscích a tedy poruchou resorpce Ca+ v ledvině.

Mezi významné tumor-supresorové proteiny patří: P53. TNF. RNA. PSA.

Každá buňka v organismu produkuje stále: všechny možné bílkoviny. proteazom. bílkoviny udržujíci základní provoz buňky. všechny možné bílkoviny a nukleové kyseliny.

Stárnutí organismu je podmíněno: hromaděním nestravitelných zbytků potravy v těle. omezenou regenerační schopností somatických buněk. ztrátou fetálních proteinů z těla během žovita. pouze vlivy zevního prostředí.

Tlakové přetížení srdce srdce vede: k hypertofické kardiomyopatii. ke zvýšení srdeční práce. vždy k infarktu myokardu. k excentrické hypertrofii komor.

Vrozený defekt glukuronyltransferázy: vede ke zvýšení hladiny urobilinu v moči. vede ke zvýšení hladiny nekonjugovaného bilirubinu v plazmě. vede ke zvýšení hladiny bilirubinu v moči.

Cushingov syndrom: nezahrnuje imunodefekt. nezahrnuje riziko diabetu. zahrnuje riziko osteoporózy. nezahrnuje riziko rozvoje žaludečného vředu.

Hyperbilirubinemie: znamená zvýšenou hladinu bilirubinu v plazmě. znamená zvýšenou hladinu bilirubinu v moči. znamená zvýšenou hladinu urobilinu v moči.

Emfyzém: není nikdy provázen rozvojem plicní hypertenze. souvisí s nedostatkem alfa-1 antitrypsinu v pl... nikdy nezpůsobuje dušnost. je způsoben sníženou produkcí surfaktantu v plicních alveolech.

Omezení průchodnosti strěv se nazýva: Ikterus. Ilias. Iktus. Ileus.

Inzulín: Stimuluje syntézu proteinů. Zvyšuje ukládání tuků v tukové tkání. Zvyšuje glykémii. Snižuje syntézu glykogenu.

Celiakie je způsobena alergii na: Obilné proteiny. --.

Který vitamin K dependentní faktor, aktivovaný přítomnosti trombinu, štěpí faktory Va a VIIIa?. Protein C. ---.

Plicní edém může vzniknout: V intersticiu i v alveolech. ---.

Který faktor je schopen inhibovat faktory II,IX,X,XI a XII?(proces je urychlován heparinem)?. Antitrombin III. ---.