option

Právo

INFO STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Právo

Description:
wkjfnwkjnfwkjENFWKSJFNWKJBSKFLWJFKLJWBFLKJSBEFLKJSbfksjdvjshfsjhbvskljvbsvskvnks

Author:
Jááá
(Other tests from this author)

Creation Date:
29/11/2020

Category:
University

Number of questions: 49
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
TAKE THE TEST
Last comments
No comments about this test.
Content:
Struktura subjektivního práva zahrnuje tyto prvky: možnost být subjektivním (nositelem) práva možnost chovat se dovoleným (nezakázaným) způsobem možnost vyžadovat odpovídající chování jiných subjektů možnost státně mocenského zásahu (donucení).
Míra možného chování právního subjektu a synonymum pro oprávnění je: Právo objektivní Právo subjektivní Právo relevantní Právo absolutní.
Systém závazných pravidel chování vydávaných státními orgány ve zvláštní formě je právo? Právo objektivní Právo subjektivní Právo relevantní Právo absolutní.
Konkrétní povinnost určitého účastníka je právo Právo objektivní Právo subjektivní Právo relativní Právo absolutní.
Právo které působí proti všem, známe konkrétního nositele práva, ale nositeli povinnosti jsou všechny ostatní subjekty je právo? Právo objektivní Právo subjektivní Právo relevantní Právo absolutní.
Historický vývoj právního myšlení je charakterizováno těmito základními myšlenkovými proudy: Teorií přirozeného práva Právním pozivitismem Sociologickými právními koncepcemi Právními obyčeji .
Jaké znáte prameny práva? Právní normativní akty Právní obyčeje nebloli zvyklosti Soudní precedenty Normativní smlouvy.
Hlavní prameny práva jsou: Názory právníků Precedenty Normativní právní akty Právní obyčeje.
Normativní právní akty se dělí na: Flexibilní Rigidní Druhotné Prvotní.
V ČR mají pravomoc vydávat normativní akty tyto orgány: Parlament vláda ministerstva Prezident.
Proces aplikace práva má tyto fáze Poznávací Osvědčovací Hodnotící Rozhodovací.
Dělení IPA podle následků: konstitutivní povahy deklaratorní povahy osvědčení deklarační povahy.
Druhy právních norem podle závaznosti: dispozitivní taxativní kogentní společenské.
Dělení právních norem z hlediska struktury: klasické blanketové odkazující kolizní.
Druhy právních norem z hlediska vyjádření dispozice: opravňující (na výplatu mzdy) zavazující (zaplatit daň) přikazující (§857 odst 1. ObčZ: Dítě je povinno dbát svých rodičů) zakazující (Manželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena.
Legisvakance je: doba zveřejnění právní normy do její účinnosti, která může být stanovena přímo v právním předpisu nebo obecně kritérium, podle něhož se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní situaci soubor obecně závazných pravidel chování pojem neexistuje .
Analogie je v českém právu vyloučena v oblasti: Trestního práva Finančního práva Správního práva Občanského práva .
Znaky právní normy jsou: všeobecná závaznost vynutitelnost soudržnost státem uznaná forma .
Sankce jsou: Absolutně určité - např. 4235 Kč Relativně určité - např. 3 až 10 let žaláře Neurčité - bude potrestán přiměřeně.
Jaký je rozdíl mezi hypotézou a dispozicí? Hypotéza - kritérium, podle něhož se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní situaci, taxativní nebo demonstrativní výčet Dispozice - obsahuje pravidlo chování - stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v hypotéze Hypotéza - stanovuje podmínky uplatnění sankce Dispozice - důsledky porušení právní povinnosti z dispozice, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené sankční hypotézou.
Hypotézy a dispozice jsou Relativně konkrétní Relativně abstraktní Taxativní Demonstrativní Jednoznačné Alternativní.
Znaky právní normy jsou Všeobecná závaznost Kogentnost Vynutitelnost Státem uznaná forma .
Legisvakance jsou: období, ve kterém je právní norma platná a účinná období, ve kterém je právní norma platná, ale ještě nenabyla účinnosti proces zkoumání právní normy proces vytváření právní normy.
Derogační klauzule je: výklad zákona závěrečná ustanovení dodatek právní normy zrušující ustanovení.
Zpětná působnost právní normy - upravuje i právní vztahy, vzniklé před dnem, kdy norma nabyla účinnosti. Je vyloučena v právu trestním Jedná se o retroaktivitu Jedná se Nepravou zpětnou účinnost Nejedná se vůbec o nic.
V čem spočívá působnost právní normy? Spočívá ve stanovení rozsahu, v jakém se právní norma použije na konkrétní případ a to buď se zřetelem k době (působnost časová), nebo se zřetelem k místu (působnost prostorová, místní), nebo se zřetelem k subjektu právního vztahu (působnost osobní) Spočívá v odkazování jmenovitě na určenou právní normu Spočívá v aktu kdy se stává nezměnitelným a závazným pro subjekty, jimž je určen. .
Co se rozumí pojmem legislativní proces? Proces stanovující počet poslanců v Dolní komoře. Proces tvorby normativních právních aktů. Proces ukládající povinnost přijmutí normy prezidentem do 14 pracovní dnů. .
Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny prezident republiky předseda vlády vrchní velitel ozbrojených sil.
Soudní soustava v ČR je Čtyřstupňová Šestistupňová Nemá žádný stupeň.
Nejvyšší soud ČR sídlí v Praze v Brně v Olomouci v Bruntále v Ústi nad Labem v Horních Počernicích .
Vrchní soudy jsou v Praze v Olomouci v Brně v Týně nad Vltavou.
Soudcem se můžeš stát jsi starší 30 let 42 let 40 let 21 let.
Česká Republika je demokratický, unitární stát, kde existuje dělba moci. Moc dělíme na: Zákonodárnou (parlament) Výkonnou (vláda a prezident) Soudní (soudy) Ústavní (ústavy).
Prezident ČR je volen: Vládou Občany ČR Parlamentem Na čtyři roky.
Která z uvedených tvrzení o Senátu ČR jsou pravdivá? Lze jej rozpustit Každé 2 roky se volí 1/3 senátorů Senátoři jsou volení na dobu 6 let Je tvořen 101 senátory .
Ústavní soud má sídlo v: Praze Olomouci Brně Plzni.
Přijaté zákony podepisuje Předseda poslanecké sněmovny Prezident republiky Ministr Poslanec.
Zákonodárným orgánem v ČR není: Parlament Senát Vláda Obecní zastupitelstvo.
Mezi principy soudního řízení patří: Řízení je neveřejné Presumpce neviny Rovnost před soudem Nestrannost soudu.
Mezi principy soudního řízení nepatří: řízení je neveřejné Presumpce neviny Rovnost před soudem Nestrannost soudu .
Právním řádem nazýváme systém práva tříděný podle: Doby vydání Toho, kdo normu vydal Síly právních norem Právních odvětví.
Členové vlády podávají demisi: Poslanecké sněmovně Předsedovi vlády Senátu Prezidentovi ČR.
Obecný pramenem práva je: Precedent Právní obyčej Normativní právní akt Normativní smlouvy.
Prvotním normativním aktem není: Nařízení vlády Vyhláška ministerstva Zákonné opatření Zákon.
V ČR má právo vydávat normativní právní akt: orgán územní samosprávy parlament prezident Ústavní soud.
Poslaneckou sněmovnu rozpouští: Předseda PS Prezident Vláda Ústavní soud.
Prezident ČR má moc: Zákonodárnou Reprezentativní Soudní Výkonnou.
Výklad založený na vědeckém zkoumání platných právních norem je výklad: Autentický Doktrinální Oficiální Logický.
Druh právní normy není: Kogentní Demonstrativní Dispozitivní Taxativní.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
INFO
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests