Viditelné světlo má rozsah frekvencí (3,8 až 7,7).10 na 13 (3,8 až 7,7).10 na 14 (3,8 až 7,7).10 na 15 (3,8 až 7,7).10 na 16.
Absolutní index lomu: je bezrozměrná veličina má rozměr m/s má rozměr rad má rozměr rad-1.
Index lomu daného skla je pro žluté světlo menší než pro červené větší než pro červené stejný jako pro červené větší než 1.
Světlo je podélné elektromagnetické vlnění je příčné elektromagnetické vlnění má vektor intenzity elektrického pole kolmý na směr šíření má vektor magnetické indukce rovnoběžný se směrem šíření.
Absolutní index lomu červeného světla ve skle je větší než absolutní index lomu fialového světla je stejný jako absolutní index lomu fialového světla je menší než absolutní index lomu fialového světla je větší než 1.
Pro lom světla platí: n1.sinα = n2.sinβ v1.sinα = v2.sinβ n2.sinα = n1.sinβ v2.sinα = v1.sinβ.
Mezný úhel je úhel dopadu, pro nějž platí sinαm= n2/n1 úhel při němž dojde k totálnímu odrazu největší úhel pro vstup paprsků do mikroskopu největší úhel pro výstup paprsků z lupy.
Které z následujících je pravdivé? duté zrcadlo má skutečné ohnisko vypuklé zrcadlo má neskutečné ohnisko nejpřesnější vyobrazení vzniká paraxiálními paprsky rovina obsahující optickou osu s ohniskem je ohnisková rovina.
Zobrazovací rovnice kulového zrcadla má tvar 1/a + 1/a' = r/2 1/a - 1/a' = r/2 1/a = 1/a' = 1/f 1/a + 1/a' = 2/r.
Obrazy získané pomocí vypuklého zrcadla jsou vždy zvětšené zmenšené převrácené skutečné.
Pro příčné zvětšení Z kulového zrcadla platí Z = y/y' Z = a'/a Z = -f/(a-f) Z = -(a-f)/f.
Jednotkou optické mohutnosti je m-1 rad/m rad.m m.
Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se v ohnisku čočky skutečný zvětšený převrácený zmenšený.
Jednotkou zářivosti je W.sr-1 W.sr W lm.
Pro příčné zvětšení Z čočky platí Z = - a'/a Z = (a - f)/a Z = (a' - f)/a Z = -(a' - f)/f.
Při zobrazení rozptylkou vzniká vždy obraz neskutečný skutečný přímý zvětšený.
Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se mezi ohniskem a středem čočky skutečný přímý zvětšený zmenšený.
Při zobrazení spojkou je obraz předmětu nacházejícího se mezi ohniskem a středem čočky zmenšený převrácený zvětšený skutečný.
Lidské oko má spojnou optickou soustavu obraz se vytváří na sítnici obraz na sítnici je neskutečný, zmenšený a převrácený informace o obrazu se přenášení do mozku očním nervem.
Oko je krátkozraké má-li čočka příliš malou optickou mohutnost má-li čočka příliš velkou optickou mohutnost má-li daleký bod v konečné vzdálenosti před okem je-li vůči normálnímu oku protažené do délky.
Oko je krátkozraké má-li daleký bod v nekonečné vzdálenosti a blízký bod posunutý dále od oka má-li čočka příliš velkou optickou mohutnost utváří-li se obraz předmětu za sítnicí je-li nutné použít ke korekci rozptylku.
Dalekozraké oko má blízký bod ve vzdálenosti větší než konvekční zraková vzdálenost má blízký bod v konvenční zrakové vzdálenosti je korigováno spojkou je korigováno rozptylkou.
Na sítnici se tvoří přiměřeně osvětlený obraz adaptací čočky rohovky cévnatky duhovky.
Obraz předmětu umístěného mezi ohniskem a středem lupy je skutečný přímý zvětšený neskutečný.
Úhlové zvětšení mikroskopu je přímo úměrné optickému intervalu přímo úměrné konvenční zrakové vzdálenosti přímo úměrné ohniskové vzdálenosti objektivu přímo úměrné ohniskové vzdálenosti okuláru.
Rychlost šíření červeného světla ve skle je větší než světla fialového menší než světla fialového stejná jako rychlost šíření fialového světla stejná jako rychlost šíření žlutého světla.
Je-li s dráha světla v prostředí o indexu lomu n je vzhledem k rychlosti šíření ve vakuu stejná n-krát větší (n-1)krát větší n-krát menší.
Je-li dráha světla v prostředí o indexu lomu n, pak optická dráha l je definována l=n.s l=n/s l=s/n l=1/ns.
Světelné vlnění se při dopadu na rozhraní s opticky hustším prostředím vůbec neodráží odráží částečně s opačnou fází odráží částečně se stejnou fází odráží se 100% účinností.
Světelné vlnění se při kolmém dopadu na rozhraní s opticky řidším prostředím vůbec neodráží odráží částečně s opačnou fází odráží částečně se stejnou fází odráží se 100% účinností.
Koherentní světelné vlny se interferencí zesilují, mají-li dráhový rozdíl roven lichým násobkům λ / 4 sudým násobkům λ / 2 lichým násobkům λ / 2 sudým násobkům λ / 3.
Jednotkou zářivého toku je watt.s watt watt.s-1 watt.m-2.
Jednotkou intenzity vyzařování je watt watt.sr-1 watt.m-2 watt.s-1.
Vlnová délka, při níž nastává maximum vyzařování absolutně černého tělesa je: nezávislá na teplotě přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty přímo úměrná termodynamické teplotě nepřímo úměrná termodynamické teplotě.
Intenzita vyrařování absolutně černého tělasa je přímo úměrná termodynamické teplotě přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty nepřímo úměrná termodynamické teplotě přímo úměrná druhé mocnině termodynamické teploty.
Určete pravdivé ultrafialové záření má delší vlnové délky než rentgenové záření viditelné světlo má kratší vlnové délky než infračervené záření rentgenové záření má delší vlnové délky než infračervené záření rentgenové záření má kratší vlnové délky než viditelné světlo.
mřížková konstanta optické mřížky je počet štěrbin na 1 mm šířka štěrbiny vzdálenost středů dvou štěrbin převrácená hodnota počtu štěrbin na 1 mm.
Pravdivé tvrzení: ultrafialové záření je pohlcováno křemeným sklem ionizuje vzduch má vlnové délky kratší než 390 nm má fyziologické účinky.
Které tvrzení je správné? Při fotoelektrickém jevu existuje pro každý kov mezní frekvence dopadajícího záření roste energie uvolněných elektronů s rostoucí frekvencí záření závisí energie uvolněných elektronů na intenzitě záření jsou elektrony uvolňovány z katody.
Fotoelektrický jev je prakticky využíván v televizní obrazovce expozimetru Wilsonově komoře triodě.
správný vztah pro světelná kvanta s hybností p p = E/c p = h/λ p = hf/c p = hc/λ.
správný vztah pro energii E E = hf E = h.λ E = hc/λ E = p/λ.
Při Comptonově jevu je vlnová délka rozptýleného fotonu větší než dopadajícího fotonu stejná jako dopadajícího fotonu menší než dopadajícího fotonu závislá na úhlu rozptylu.
|
