Ve tmě teče do zevního segmentu sodíkový proud, který snižuje hodnotu záporného napětí membrány fotoreceptoru. ano ne.
Ve tmě dochází k intenzivní regeneraci rhodopsinu. ano ne.
Ve tmě vzniká na povrchové membráně fotoreceptoru hyperpolarizace. ano ne.
Ve tmě nastává intenzivní rozpad cGMP ve fotoreceptoru. ano ne.
Hypovitaminóza A vede k hemeralopii. ano ne.
Trans-retinal není schopen vazby s opsinem. ano ne.
Regenerace fotopigmentu se odehrává v pigmentovém epitelu. ano ne.
Místem regenerace fotopigmentu je fotoreceptor. ano ne.
V oblasti iniciálního segmentu axonu gangliových buněk sítnice vzniká akční potenciál. ano ne.
Akční potenciál jsou schopny produkovat amakrinní a gangliové buňky. ano ne.
Při osvitu fotopigmentu dochází k jeho regeneraci. ano ne.
Na membráně fotoreceptoru vzniká generátorový potenciál. ano ne.
Na membráně fotoreceptoru vzniká akční potenciál. ano ne.
Generátorový potenciál na membráně fotoreceptoru má charakter hyperpolarizace. ano ne.
Lokální napěťové změny na nervových buňkách sítnice mají charakter depolarizaci i hyperpolarizace. ano ne.
Aktivace enzymu fosfodiesterázy vede ke snížení koncetrace cGMP a uzavření Na+ kanálů v cytoplazmě zevního segmentu fotoreceptoru. ano ne.
Aktivace enzymu fosfodiesterázy vede k hyperpolarizaci fotoreceptoru. ano ne.
Membrána fotoreceptoru je za tmy v depolarizovaném stavu. ano ne.
Membránové napětí fotoreceptoru je za tmy udržováno na hodnotě přibližně -35 mV. ano ne.
Tyčinkový pigment se nazývá rhodopsin. ano ne.
Tyčinkový pigment světelným rozkladem otevírá iontové kanály a způsobuje depolarizaci fotoreceptorů. ano ne.
Tyčinkový pigment se nejintenzivněji regeneruje při osvětlení. ano ne.
V důsledku uzavření Na+ kanálů za světla dochází k poklesu negativity membránového napětí až na -30 mV a nastává depolarizace. ano ne.
Spojení mezi rozpadem fotopigmentu a vznikem generátorového potenciálu fotoreceptoru je zajištěno transducinem. ano ne.
Myopie vzniká při nerovnováze mezi délkou bulbu a optickou mohutností oka. ano ne.
Myopie je charakterizována kratším bulbem než u emetropa. ano ne.
Myopie je charakterizována delším bulbem než u emetropa. ano ne.
Myopie se koriguje cylindrickou čočkou. ano ne.
Myopie je korigována spojnými čočkami. ano ne.
Myopie je korigována rozptylkami. ano ne.
Myopie je způsobena krátkým bulbem vzhledem k optické mohutnosti oka. ano ne.
Myopie je způsobena dlouhým bulbem vzhledem k optické mohutnosti oka. ano ne.
Hypermetropie vzniká při nerovnováze mezi délkou bulbu a optickou mohutností oka. ano ne.
Hypermetropie je charakterizována kratším bulbem než u emetropa. ano ne.
Hypermetropie je charakterizována delším bulbem než u emetropa. ano ne.
Hypermetropie je korigována spojnými čočkami. ano ne.
Hypermetropie je korigována rozptylkami. ano ne.
Presbyopie je takzvaná stařecké vidění. ano ne.
Presbyopie je korigována spojnými čočkami. ano ne.
Astigmatismus je korigován cylindrickou čočkou. ano ne.
Astigmatismus je způsoben rozdílnou lomivostí rohovky v různých rovinách. ano ne.
Astigmatismus je způsoben nerovnoměrným zakřivením rohovky. ano ne.
Cylindrická čočka koriguje astignatismus. ano ne.
Astigmatismus se koriguje spojkami. ano ne.
Při krátkozrakosti se dopadající paprsky protínají v ohniskové rovině ležící za sítnicí. ano ne.
Při dalekozrakosti se dopadající paprsky protínají v ohniskové rovině ležící před sítnicí. ano ne.
Při krátkozrakosti se dopadající paprsky protínají v ohniskové rovině ležící před sítnicí. ano ne.
Při dalekozrakosti se dopadající paprsky protínají v ohniskové rovině ležící za sítnicí. ano ne.
Rohovka v rovině většího zakřivení vykazuje nižší optickou mohutnost. ano ne.
Temporální polovina zorného pole se promítá na nazální polovinu sítnice. ano ne.
Horní polovina zorného pole se promítá do horní poloviny sítnice. ano ne.
Dolní polovina zorného pole se promítá do horní poloviny sítnice. ano ne.
Horní polovina zorného pole se promítá do dolní poloviny sítnice. ano ne.
Součástí zrakové dráhy je corpus geniculatum laterale. ano ne.
Součástí zrakové dráhy je chiasma opticum. ano ne.
Součástí zrakové dráhy je tractus opticus. ano ne.
Součástí zrakové dráhy je tractus geniculocorticalis. ano ne.
V chiasma opticum se kříží vlákna z nazálních polovin sítnice. ano ne.
V chiasma opticum se kříží vlákna z temporálních polovin zorného pole. ano ne.
V chiasma opticum se kříží vlákna z temporálních polovin sítnice. ano ne.
V chiasma opticum se kříží vlákna z obou polovin sítnic. ano ne.
V chiasma opticum nedochází ke křížení, ale k synaptickému přepojení zrakových axonů. ano ne.
V chiasma opticum se kříží vlákna vedoucí informace z temporálních polovin zorných polí. ano ne.
Při přerušení pravostranného n. opticus zcela oslepne pravé oko. ano ne.
Axony gangliových buněk sítnice tvoří n. opticus a vystupující z oka v místě zvaném slepá skvrna. ano ne.
Barevné vidění je nejvýrazněji vyjádřeno ve středu centrální jamky. ano ne.
Pro čípky je charakteristická vysoká konvergence na gangliové buňky. ano ne.
Tyčinky zajišťují barevné vidění ano ne.
Barevné vidění umožňují čípky, neboť obsahují tři různé typy fotopigmentu. ano ne.
Koncentrace tyčinek v sítnici je nejvyšší v centrální jamce. ano ne.
Koncentrace čípků v sítnici je nevyšší 20° od centrální jamky. ano ne.
Pro tyčinky je charakteristická vysoká konvergence na gangliové buňky. ano ne.
Černobílé vidění je zajišťováno čípky. ano ne.
Tyčinky jsou odpovědné za černobílé vidění. ano ne.
Čípky chybí v oblastech sítnice 20° od centrální jamky.. ano ne.
Centrální jamka žluté skvrny umožňuje barevné vidění. ano ne.
Centrální jamka žluté skvrny vykazuje nízký stupeň konvergence signálů z fotoreceptorů na gangliovou buňku. ano ne.
Slepá skvrna je místem výstupu zrakového nervu. ano ne.
Vysoká zraková ostrost v oblasti centrální jamky je umožněna tím, že fotoreceptory jsou zde menší. ano ne.
Vysoká zraková ostrost v oblasti centrální jamky je dána vysokým stupněm konvergence. ano ne.
Vysoká zraková ostrost v oblasti centrální jamky je způsobena výlučným zastoupením tyčinek. ano ne.
Fovea centralis se někdy označuje „slepá skvrna“. ano ne.
Fovea centralis umožňuje vidění za šera. ano ne.
Nejvyšší hustota čípků je ve fovea centralis sítnice. ano ne.
Přední část sítnice neobsahuje světločivé buňky. ano ne.
Konvergence elektrické aktivity nervových buněk v oku neprobíhá za žádné situace. ano ne.
V sítnici je několikanásobně více tyčinek než čípků. ano ne.
Velikost receptivního pole jedné gangliové buňky je ve všech oblastech sítnice stejná. ano ne.
V oblasti centrální jamky jsou neurony propojeny bez konvergence, a proto tato oblast vykazuje nejnižší citlivost k intenzitě dopadajícího světla. ano ne.
Velikost receptivního pole je nejvyšší na periferii sítnice a nejnižší v centrální jamce. ano ne.
Lidské ucho umožňuje vnímání zvuku o frekvenci až 20 kHz. ano ne.
Lidské ucho vnímá ještě zvuky o frekvenci 16 Hz. ano ne.
Hladina intezity zvuku se udává v decibelech (dB). ano ne.
Zvuk je mechanické vlnění šířící se v hmotném prostředí. ano ne.
Zvuk je příčné vlnění fotonů. ano ne.
Zvuk je elektromagnetické vlnění. ano ne.
Adekvátním podnětem pro sluchový aparát je vlnění. ano ne.
Decibel je jednotka hladiny intenzity zvuku. ano ne.
Frekvence zvuku udává výšku tónu. ano ne.
Práh slyšení představuje nejnižší intenzitu zvuku, kterou je člověk schopen zaznamenat. ano ne.
Práh bolestivosti přestavuje horní mez slyšitelnosti, jeho hodnota je kolem 130 dB. ano ne.
|
