option
My Daypo

Správko 1. semestr

COMMENTS STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Správko 1. semestr

Description:
test správko

Author:
AVATAR

Creation Date:
18/12/2022

Category:
University

Number of questions: 72
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
Režim služebního poměru se neuplatňuje: Na příslušníky bezpečnostních sborů vojáky z povolání úředníky územně-samosprávných celků.
Zákon č. 334/2014 Sb., se nazývá Zákon o státní službě Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vojácích z povolání.
Vyberte správné tvrzení. V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů je použití správního řád zákonem výslovně vyloučeno. V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů se používá správní řád v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 správního řádu subsidiárně V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů se používají jen ta ustanovení správního řádu, na něž zákon výslovně odkazuje.
Mezi výlukové režimy z vedení formalizovaného řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů spadá: nařízení služební pohotovosti povolení ke studiu na vysoké škole převedení na jiné služební místo.
Vyberte správné tvrzení. V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nemůže být rozhodnutí vydáno jako první úkon. V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů lze vydat rozhodnutí jako první úkon pouze tam, kde to stanoví zákon V řízení ve věcech služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů lze vydat rozhodnutí jako první úkon tam, kde to dovoluje povaha věci, je-li věc nepochybně prokázána a nemůže-li to být k újmě účastníka řízení.
Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů platí, že pokud je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný nemá nárok na náhradu nákladů od bezpečnostního sboru má nárok na náhradu nákladů od bezpečnostního sboru, tento nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká. má nárok na náhradu nákladů od bezpečnostního sboru, o tomto návrhu rozhodne odvolací orgán z úřední povinnosti, tzn. i bez návrhu.
Vyberte správné tvrzení. (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti lze uložit za jakýko-li kázeňský přestupek Kázeňský trest odnětí služební hodnosti nelze uložit za jednání, které má znaky přestupky Kázeňský trest odnětí služební hodnosti lze uložit za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem.
V kázeňském řízení o kázeňském přestupku vedeném podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: se nepostupuje podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich se postupuje podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, přičemž se používají jen ustanovení, na které zákon o služebním poměru výslovně odkazuje se postupuje podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, přičemž mezi zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a zákonem o odpovědnosti za přestupky je vztah speciality a subsidiarity.
Odvolání proti rozhodnutí o propuštění podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: má odkladný účinek nemá odkladný účinek má odkladný účinek, který může být rozhodnutím služebního funkcionáře v odůvodněných případech vyloučen.
Odvolání proti rozhodnutí o náhradě škody podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: má vždy odkladný účinek má odkladný účinek, který může být rozhodnutím služebního funkcionáře v odůvodněných případech vyloučen nemá odkladný účinek.
Vyberte správné tvrzení. (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) O odvolání rozhoduje služební funkcionář na základě návrhu poradní komise Návrh poradní komise je pro služebního funkcionáře závazný Služební funkcionář si může v odvolacím řízení ustanovit poradní komisi jako svůj poradní orgán.
Podle zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů platí, že o odvolání je třeba rozhodnout bezodkladně, neboť lhůta není stanovena do 30 dní a ve složitých případech do 60 dnů do 90 dnů.
Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů platí, že žádost o obnovu řízení může účastník řízení podat do 3 měsíců ode dne, kdy se důvodu pro obnovu řízení dozvěděl, nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. do 90 dnů ode dne, kdy se důvodu pro obnovu řízení dozvěděl, nejpozději do 4 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, subjektivní lhůta není stanovena.
Vyberte správné tvrzení. (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) služební funkcionář nemůže nařídit obnovu řízení z moci úřední služební funkcionář nařídí obnovu řízení z moci úřední, vyjde-li najevo, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem služební funkcionář může nařídit obnovu z moci úřední nejpozději do 4 let od právní moci rozhodnutí.
Vyberte správní tvrzení. (zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) Přezkumné řízení lze s odkazem na subsidiární použití správního řádu zahájit nejpozději do 1 roku od dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení vydat nejpozději do 15 měsíců ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 1 roku ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 3 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí Přezkumné řízení lze zahájit nejdéle do 4 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí a rozhodnutí v přezkumném řízení lze vydat do 5 let ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného rozhodnutí .
Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů platí, že nelze-li zajistit výkon rozhodnutí srážkami ze služebního příjmu nebo výsluhových nároků postupuje se podle správního řádu ředitel bezpečnostního sboru podá návrh soudu na nařízení výkonu rozhodnutí ředitel bezpečnostního sboru uzavře s příslušníkem dohodu o splátkách.
Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů platí, že byla-li podána žaloba proti pravomocnému rozhodnutí služebního funkcionáře má žaloba vždy odkladný účinek odkládá se vždy jen vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu odkládá se jen vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, to platí jen tehdy, jde-li o rozhodnutí, kterým byl uložen kázeňský trest nebo povinnost vrátit bezdůvodné obohacení.
Ve vztahu, ke kterému kázeňskému trestu lze uvažovat o vykonatelnosti rozhodnutí: písemné napomenutí pokuta odnětí služební hodnosti.
Žalobce může podat žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, ve lhůtě: Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo šestiměsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo Dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu, nejpozději však do pěti let od okamžiku, kdy k němu došlo.
Do působnosti Ústavního soudu nepatří: Rozhodování o zrušení jiných právních předpisů než jsou zákony, jsou-li v rozporu se zákonem. Rozhodování o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky Udělování souhlasu s trestním stíhání poslance nebo senátora.
Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu dle s.ř.s. je nepřípustná, jestliže Se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí Směřuje jen proti výroku rozhodnutí Jde o rozhodnutí správního orgánu v soukroprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu.
Pokud zákon nestanoví jinak, je k řízení podle s.ř.s. věcně příslušný Okresní soud Nejvyšší správní soud Krajský soud.
Nezákonné právní předpisy obcí/krajů mohou být zrušeny nadřízeným správním orgánem měněny Ústavním soudem zrušeny Ústavním soudem .
Správní soudnictví nezajišťuje soudní kontrolu použití donucovacích prostředků bezpečnostním sborem správních rozhodnutí ministerstvech právních předpisů obcí opatření obecné povahy obcí.
Ve správním soudnictví se neposkytuje ochrana ve věcech volebních rušení podzákonných právních předpisů místního referenda politických stran a hnutí.
Soud ve správním soudnictví nemůže rozhodnout bez nařízení jednání potvrdit žalobou napadené rozhodnutí snížit správním orgánem pravomocně uloženou pokutu uložit pořádkovou pokutu.
Kasační stížnost nemůže být tzv. blanketní nemá vždy odkladný účinek může být současně nepřípustná i nepřijatelná lze podat ve správním řízení.
Moderační právo soudu ve správním soudnictví lze uplatnit výlučně na návrh osoby zúčastněné na řízení veřejného ochránce práv žalobce nejvyššího státního zástupce.
Soudy působící ve správním soudnictví nerozhodují o založení politických stran a hnutí věcech místního referenda volebních věcech rušení opatření obecné povahy.
Pro kasační stížnost neplatí, že jde o mimořádný opravný prostředek ve správním soudnictví podává se přímo u Nejvyššího správního soudu v řízení musí být stěžovatel zastoupen advokátem má vždy odkladný účinek, ledaže je na žádost vydáno předběžné opatření.
Úkolem správních soudů je kontrolovat, zda správní orgány rozhodly správně, a pokud ne, mohou jejich nesprávné rozhodnutí podle svojí úvahy změnit kontrolovat veřejnou správu na základě podnětů orgánů státní správy poskytovat ochranu veřejných subjektivním právům poskytovat ochranu objektivnímu právu.
Správní soudy přímo neprojednávají a nerozhodují ve věcech nezákonných zásahů opatření obecné povahy veřejnoprávních smluv rozhodnutí správních orgánů.
Pro kasační stížnost neplatí nemůže ji podat v soudním řízení správním neúspěšný žalovaný správní orgán je opravným prostředkem ve správním soudnictví rozhoduje o ní Nejvyššího správní soud směřuje proti rozhodnutí krajského soudu.
Žalobou proti nečinnosti správního orgánu se může žalobce domáhat, uložení povinnosti vydat osvědčení uložení povinnost vydat opatření obecné povahy zrušení rozhodnutí určení toho, že nečinnost byla nezákonná.
Správní soudnictví v ČR není jednoinstanční možné využít bez předchozího vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení vykonáváno krajskými soudy založeno na kasačním principu.
V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního rozhodnutí podle s. ř. s. se nelze domáhat zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně snížení pokuty změny rozhodnutí přezkoumání tzv. podkladového úkonu.
V případě nevhodného chování úřadní osoby nelze podat podnět Veřejnému ochránci práv trestní oznámení stížnost kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud neprojednává a nerozhoduje v prvním stupni opatření obecné povahy kárné návrhy ve věcech soudců a státních zástupců kompetenční spory o rozpuštění politických stran.
V případě kasační stížnosti platí, že musí být podáno do 14 dnů od vydání rozhodnutí krajského soudu se podává u Nejvyššího správního soudu má vždy odkladný účinek nemůže nastat její nepřijatelnost.
V řízení před správními soudy tzv. moderační právo soudu znamená, že soudy mohou k návrhu účastníka snížit pokutu znamená, že soudy mohou rozhodnout v podobě smíru znamená, že soudy mohou libovolně nahrazovat úvahy správních orgánů je zcela vyloučeno.
Soudní kontrolu veřejné správy vykonávají všechny soudy jen správní soudy a Ústavní soud jen správní soudy jen správní soudy, Ústavní soud a soudy v občanskoprávním řízení.
Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle s.ř.s. lze podat ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadaného rozhodnutí měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí měsíců od doručení napadaného rozhodnutí týdnů od právní moci napadeného rozhodnutí.
Mezi prostředky ochrany veřejných subjektivních práv nepatří žaloba ve věci rozhodnutí správního orgánu podle části páté občanského soudního řádu návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu žaloba proti nečinnosti správního orgánu.
Tzv. věnjší kontrola veřejné správy není prováděna a) zákodárnými, resp. zastupitelskými orgány b) občany c) Ministerstvem vnitra d) Ústavním soudem.
Návrh na zrušení opatření obecné povahy se Podává ve lhůtě do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti Podává ve lhůtě do 1 roku ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti Projednává Nejvyšším správním soudem Projednává a rozhoduje ve lhůtě do 30 dnů od zahájení řízení.
Příslušnost k soudnímu přezkumu opatření obecné povahy náleží Nejvyššímu správnímu soudu Krajskému soudu Vrchnímu soudu Okresnímu soudu.
Napadnout žalobou ve správním soudnictví lze Všechna nepravomocná rozhodnutí správních orgánů Rozhodnutí správních orgánů po předchozím vyčerpání řádných opravných prostředků Sdělení o neshledání důvodů k zahájení přezkumného řízení Rozhodnutí, jímž bylo zrušeno rozhodnutí správního orgánu a věc mu byla vrácena k novému projednání a rozhodnutí.
Ve správní soudnictví lze žalobou napadnout Každé rozhodnutí správního orgánu Každé rozhodnutí správního orgánu II. stupně Všechna rozhodnutí správního orgánu, která nejsou zákonem z přezkumu vyloučena Jen ta rozhodnutí správního orgánu, která nejsou zákonem z přezkumu vyloučena a vůči nimž byla marně uplatněny všechny opravné prostředky.
Mezi kontrolu nepodřízených subjektů ve veřejné správě NEPATŘÍ: Parlamentní kontrola Kontrola NKÚ Ombudsman Služební dozor.
Obecným nápravným prostředkem ve správním dozoru je uložení pokuty uzavření provozovny závazný pokyn k odstranění nedostatků.
Pod pojem správní dozor spadá parlamentní kontrola stavební dohled instanční a služební dohled.
Vyberte správné tvrzení: Kontrolou podle Kontrolního řádu je postup kontrolních orgánů pokud vykonávají veřejnou moc. Jde o formalizovaný, časově ohraničený proces, který se vztahuje ke konkrétní osobě a ke konkrétnímu předmětu kontroly. Kontrolou podle Kontrolního řádu je postup kontrolních orgánů pokud vykonávají veřejnou moc. Jde o neformální, časově ohraničený proces, který se vztahuje ke konkrétní osobě a ke konkrétnímu předmětu kontroly. Kontrolou podle Kontrolního řádu je postup kontrolních orgánů pokud vykonávají veřejnou moc. Jde o formalizovaný, časově neohraničený proces, který se vztahuje ke konkrétní osobě a ke konkrétnímu předmětu kontroly. Kontrolou podle Kontrolního řádu je postup kontrolních orgánů pokud vykonávají veřejnou moc. Jde o formalizovaný, časově ohraničený proces, který se vztahuje obecnému předmětu kontroly.
Obecným procesním předpisem v oblasti správního dozoru je správní řád kontrolní řád zákon o finanční kontrole.
Typem tzv. vnější kontroly veřejné správy je např. kontrolní činnost ze strany České obchodní inspekce rozhodovací činnost správního soudu přezkum správního orgánu nadřízeným správním orgánem.
Kontrola je podle kontrolního řádu kontrolním orgánem vždy zahajována: Z moci úřední Na návrh třetí osoby Na žádost kontrolované osoby.
Kontrolující není podle kontrolního řádu oprávněn: Požadovat po kontrolované osobě, aby na své náklady úředně ověřila kopie listin nezbytných pro dosažení účelu kontroly Požadovat po kontrolované osobě písemnou zprávu o odstranění nedostatků zjištěných kontrolou Pořizovat obrazové a zvukové záznamy.
Zjistí-li kontrolující, že musí po ukončení kontroly učinit další potřebné kontrolní úkony, je oprávněn provést podle kontrolního řádu Obnovu kontrolu Přezkumné řízení Došetření věci.
Námitky proti kontrolnímu zjištění mohou být podány dle kontrolního řádu (není-li stanovena v protokolu lhůta delší): Do 30 dnů ode dne doručení protokolu Do 15 dnů ode dne doručení protokolu Do 10 dnů ode dne doručení protokolu.
Opožděné námitky kontrolující podle kontrolního řádu: Zamítne Odloží Odmítne.
Kontrola není podle kontrolního řádu ukončena: Doručením protokolu o kontrole kontrolované osobě Marným uplynutím lhůty pro podání námitek Dnem doručení vyřízení námitek námitek kontrolované osobě.
Zřízení finančního a kontrolního výboru dle zákona o obcích je: Obligatorní pouze v případě obcí s pověřeným obecním úřadem Fakultavní Vždy obligatorní.
Obecně závaznou vyhlášku, která je v rozporu se zákonem, může zrušit: pouze Ústavní soud krajský soud na návrh ředitele krajského úřadu nebo zastupitelstva kraje Ústavní soud a zastupitelstvo obce, které ji vydalo.
Kdo může pozastavit výkon obecně závazné vyhlášky obce starosta obce krajský úřad ministerstvo vnitra.
Nad výkonem přenesené působnosti kraje vykonává dozor stát prostřednictvím: ministerstva vnitra věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu ministerstva financí a finančního úřad.
Nad výkonem přenesené působnosti obce vykonává dozor stát prostřednictvím: ministerstva vnitra věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu krajský úřad.
Nad výkonem samostatné působnosti územně samosprávného celku vykonává dozor stát prostřednictvím: ministerstva vnitra věcně příslušného ministerstva nebo jiného věcně příslušného ústředního správního úřadu krajský úřad.
Ministerstvo vnitra navrhuje pozastavení výkonu obecně závazných vyhlášek krajů provádí dozor nad výkonem samostatné a přenesené působnosti přezkoumává rozhodnutí obcí vydaná ve správním řízení.
Je-li obecně závazná vyhláška kraje v rozporu se zákonem zruší takovouto obecně závaznou vyhlášku kraje: zastupitelstvo kraje nebo Ústavní soud na návrh ministra vnitra Ministerstvo vnitra ředitel krajského úřadu hejtman kraje.
Mezi nástroje služebního dohledu nepatří: pravidelná hodnocení zaměstnanců metodická a konzultační činnost kárná odpovědnost rozhodování o opravných prostředcích ve správním řízení.
Z hlediska instanční dozoru je nadřízeným orgánem obecního úřadu: obecní úřad s rozšířenou působností krajský úřad ministerstvo.
Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se dle správního řádu: lze odvolat nelze odvolat.
Odvolání lze podat (pokud zákon nestanoví jinak) ve lhůtě: 10 dnů od oznámení rozhodnutí 15 dnů od oznámení rozhodnutí 30 dnů od oznámení rozhodnutí.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
COMMENTS
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests