Starověká matematika

Jak se nazývají dva nejdůležitější nalezené matematické dokumenty ze starověkého Egypta?. Londýnský papyrus, Birminghamský papyrus. Londýnský papyrus, Moskevský papyrus. Birminghamský papyrus, Alexandrijský papyrus.

Jakou číselnou soustavu používali Babyloňané?. Desítkovou. Šedesátkovou. Šestkovou.

Která starověká civilizace řešila úlohy pro neznámou veličinu "hromadu"?. Egypt. Mezopotámie. Řecko.

Jakou číselnou soustavu používali staří Řekové?. Desítkovou. Šedesátkovou. Šestkovou.

Kdo v Řecku objevil nesouměřitelnost?. Eleaté. Thales z Milétu. Pythagorejci.

Jaký je nejčastější zdroj poznání matematiky ve starověké Mezopotámii?. Hliněné tabulky. Pergameny. Papyry.

Která z civilizací měla nejvyspělejší matematiku?. Egypt. Mezopotámie. Řecko.

Jaký zápis čísel nepoužívali staří Řekové?. Démotický. Herodiánský. Jónský.

Co nepatří mezi geometrické problémy, které se snažili vyřešit staří Řekové?. Ztrojení krychle. Trisekce úhlu. Kvadratura kruhu.

Ketrá z těchto tří civilizací pravděpodobně neuměla vypočítat přesný obsah lichoběžníku?. Egypt. Mezopotámie. Řecko.

Jak se nazývalo starověké řecké počítadlo?. Abakus. Kalkulus. Contus.

Jaké znaky nepoužívali staří Egypťané k zápisu čísel?. Démotické. Klínové. Hieroglyfické.

Jakým způsobem dělili staří Mezopotámci?. Rozkládali dělení na půlení a sčítání. Násobili převrácenou hodnotou. Dělili stejně jako my.

Ve které z civilizací se používá k zápisu čísel jen dvou základních znaků?. Egypt. Mezopotámie. Řecko.

Kdo nepatřil mezi významné řecké matematiky?. Zénón z Eleje. Hippokratés z Chiu. Hippokratés z Kósu.

Jaké znaky nepoužívali Mezopotámci k zápisu čísel?. Hiearatické. Klínové. Kroužky a polokroužky.

Proč se Pythagorova věta nazývá "Pythagorova věta"?. Protože jí vymyslel Pythagoras. Protože jí vymyslel jeden z pythagorejců a pojmenoval ji na počest svého učitele. Protože Pythagoras tuto větu dokázal.

Jakou číselnou soustavu používali staří Egypťané?. Desítkovou. Šedesátkovou. Šestkovou.

Co je "kmenný zlomek"?. Zlomek, který má v čitateli vždy mocninu dvou. Zlomek, který má ve jmenovateli vždy mocninu dvou. Zlomek, který má v čitateli vždy 1.

Které z těchto děl nenapsal Démokritos?. Základy. O nesouměřitelných čarách. Geometrický spis.

Jakým způsobem násobili staří Egypťané?. Násobili přímo podle řádů, ale od nejvyššího řádu po nejnižší. Používali pomůcku pro násobení - abakus. Rozkládali násobení na zdvojnásobování a sčítání.

Uměli Mezpopotámci logaritmovat?. Ano. Částečně. Ne, ale pravděpodobně pokusnou metodou řešili úlohy, které dnes řešíme logaritmováním.