UPOL_PA_Fyzika_1 - 41

1. Termodynamické teplotě T = 373 K odpovídá Celsiova teplota přibližně: A) 0 ℃. B) -100 ℃. C) 37 ℃. D) 100 ℃.

2. Celsiově teplotě t = 137 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 410 K. B) 37 K. C) 136 K. D) 236 K.

3. Celsiově teplotě t = -37 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 273 K. B) 37 K. C) 310 K. D) 236 K.

4. Celsiově teplotě t = -137 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 410 K. B) 37 K. C) 136 K. D) 236 K.

5. Atomová hmotnostní konstanta je definovaná na základě: A) 1/16 klidové hmotnosti nuklidu kyslíku ¹⁴O. B) 1/12 klidové hmotnosti nuklidu uhlíku ¹²C. C) klidové hmotnosti nuklidu vodíku. D) hmotnosti jednoho molu atomů uhlíku ¹²₆C.

6. Množství tepla Q [J], potřebné k ohřátí 1kg látky o 1K, je vyjádřením fyzikálního smyslu: A) tepelné kapacity. B) měrné tepelné kapacity. C) molární plynové konstanty. D) měrného skupenského tepla.

7. Matematické vyjádření prvního termodynamického zákona je: A) ΔU = W + Q. B) ΔU = W - Q. C) ΔU = Q - W. D) ΔU = - W - Q.

8. Brownův pohyb je důsledkem a projevem: A) uspořádaného pohybu částic. B) vlivu chemické vazby mezi částicemi. C) neuspořádaného pohybu částic. D) elektrostatického působení mezi částicemi.

9. Do nádoby s rozpustnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle začíná zbarvovat těsně nad danou látkou a zbarvení se bude šířit směrem vzhůru. Pozorovaný jev se nazývá: A) osmóza. B) difuze. C) viskozita. D) Brownův pohyb.

1. Mezi stavové veličiny, kterými je určen stav termodynamické soustavy, nepatří: A) práce. B) teplota. C) objem. D) tlak.

2. Mezi stavové veličiny, kterými je určen stav termodynamické soustavy, nepatří: A) objem. B) tlak. C) teplota. D) tepelná kapacita.

3. Zahříváme-li plyn v uzavřené nádobě, tlak plynu: A) zůstává nezměněn. B) roste lineárně se vzrůstající teplotou. C) je přímo úměrný druhé mocnině teploty. D) je přímo úměrný druhé odmocnině teploty.

4. Jestliže se při izotermickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů objem zvětšil na trojnásobek hodnoty v počátečním stavu, určete, jak se změní tlak?. A) nezmění se. B) poklesne na 1/9 původní hodnoty. C) poklesne na 1/3 původní hodnoty. D) poklesne o 1/3 původní hodnoty.

5. Při izobarickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů se objem zvětšil na čtyřnásobek hodnoty v počátečním stavu. Jak se změní teplota?. A) nezmění se. B) sníží se čtyřikrát. C) zvýší se šestnáctkrát. D) zvýší se čtyřikrát.

6. Změna vnitřní energie ideálního plynu je nulová při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

7. Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-3? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

8. Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-2? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

9. Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-4? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

10. Vyberte správný vztah pro vyjádření střední kinetické energie molekuly ideálního plynu: A) (1/2) kT. B) (3/2) kT. C) (2/3) kT. D) (1/2) kT².

11. Teplo dodané ideálnímu plynu je nulové při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

12. Práce vykonaná ideálním plynem je nulová při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

1. U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče při normálovém napětí 2σ?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,8 %.

2. U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče z téhož materiálu při normálovém napětí σ_n, je-li délka tyče dvojnásobná?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,85 %.

3. U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče při normálovém napětí σ_n, je-li tyč z materiálu o dvojnásobném modulu pružnosti v tahu 2E?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,8 %.

4. Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží tentýž drát, je-li napínán silou o velikosti 2F. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

5. Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží drát ze stejného materiálu, má-li délku l, obsah průřezu 2S a je napínán silou o velikosti F?. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

6. Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží drát ze stejného materiálu, má-li délku 2l, obsah řezu S a je napínán silou o velikosti F?. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

7. Hookův zákon pro vyjádení relativního prodloužení zkušební tyče platí: A) od počátku působení tahové síly až po přetržení tyče. B) v oblasti deformační křivky za mezí pevnosti. C) v oblasti deformační křivky za mezí kluzu. D) v oblasti deformační křivky do meze úměrnosti, kdy platí přímá úměra.

8. V krystalech germania se uplatňuje vazba. A) kovalentní. B) iontová. C) kovová. D) vodíková.

1. Při měření teploty rtuťovým teploměrem se využívá jevu: A) kapilární deprese. B) kapilární elevace. C) teplotní objemové roztažnosti. D) hydrostatického tlaku.

2. Vztah pro výpočet výšky, do které vystoupí kapalina v kapiláře během kapilární elevace, vyplývá z podmínky rovnosti mezi: A) kapilárním tlakem a povrchovým napětím. B) kapilárním tlakem a tíhou sloupce kapaliny. C) kapilárním tlakem a hydrostatickým tlakem. D) povrchovým napětím a tíhou kapaliny.

3. Kapilární deprese a elevace jsou mimo jiné důsledkem: A) povrchového napětí. B) viskozity. C) parciálního tlaku. D) izobarického děje.

4. Viskozimetrem zajišťujeme: A) vnitřní tření kapalin. B) povrchové napětí kapalin. C) objem kapalin. D) koncentraci roztoků.

5. Vlastnost zvaná anomálie vody vystihuje skutečnost, že: A) hustota vody je maximální při teplotě trojného bodu. B) teplota bodu tuhnutí vody je při 3,98 ℃. C) hustota vody je maximální při teplotě 3,98 ℃. D) teplota bodu tuhnutí vody je větší než 0 ℃.

6. V kapiláře o vnitřním poloměru r vystoupila kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí σ do výšky 4 mm nad úroveň volné hladiny. Do jaké výšky vystoupí v této kapiláře kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí 2σ?. A) 2 mm. B) 4 mm. C) 8 mm. D) 16 mm.

7. V kapiláře o vnitřním poloměru r vystoupila kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí σ do výšky 4 mm nad úroveň volné hladiny. Do jaké výšky vystoupí v této kapiláře kapalina o hustotě 2ρ a povrchovém napětí σ?. A) 2 mm. B) 4 mm. C) 8 mm. D) 16 mm.

8. Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem D do stavu zobrazeného bodem C?. A) tání. B) tuhnutí. C) vypařování. D) kondenzace.

9. Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem C do stavu zobrazeného bodem B?. A) tání. B) tuhnutí. C) vypařování. D) kondenzaci.

10. Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem D do stavu zobrazeného bodem B?. A) tání. B) sublimaci. C) desublimaci. D) destilaci.

11. Vyberte z následujících kapalin kapalinu nesmáčející sklo: A) rtuť. B) alkohol. C) voda. D) glycerin.

12. Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je: A) mol·kg⁻¹. B) %. C) kg·m⁻³. D) kg mol⁻¹.