UPOL_PA_Fyzika_188

Která z uvedených jednotek je jednotkou vedlejší?. A) mol. B) radián. C) litr. D) watt.

Která z uvedených jednotek nepatří mezi základní jednotky soustavy SI?. A) ampér. B) volt. C) kandela. D) mol.

Která z uvedených jednotek nepatří mezi základní jednotky soustavy SI?. A) sekunda. B) ampér. C) watt. D) kandela.

Která z uvedených jednotek nepatří mezi základní jednotky soustavy SI?. A) °C. B) sekunda. C) kandela. D) mol.

Mezi základní veličiny SI nepatří: A) elektrický proud. B) svítivost. C) látková koncentrace. D) termodynamická teplota.

Jednotkou výkonu [W] lze pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit: A) kg·m²·s⁻¹. B) kg·m²·s⁻². C) kg·m²·s⁻³. D) kg·m³·s².

Jednotkou úhlové rychlosti při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici je v soustavě SI: A) rad·s⁻¹. B) stupeň·s⁻¹. C) m·s⁻¹. D) sr·m⁻¹.

Mezi fotometrické veličiny nepatří: A) zářivý tok. B) osvětlení. C) svítivost. D) světelný tok.

Který z uvedených vztahů mezi jednotkami je správný?. A) 1W = 1N·s. B) 1W = 1J·s. C) 1W = 1N·s⁻¹. D) 1W = 1J·s⁻¹.

Mezi základní veličiny SI nepatří: A) hmotnost. B) čas. C) hustota. D) elektrický proud.

Jednotkou tíhového zrychlení v soustavě SI je: A) m·s⁻¹. B) m·s⁻². C) m·s. D) m·s².

Jednotkou síly [N] můžeme vyjádřit pomocí základních jednotek SI jako: A) kg·m·s⁻². B) kg·m·s. C) kg·m⁻¹·s⁻². D) kg·m·s⁻¹.

Který z následujících vztahů mezi jednotkami je správný?. A) 1J = 1W·s. B) 1Ω = 1V·A. C) 1A = 1C·s. D) 1V = 1W·A.

Vedlejší jednotkou elektrického náboje je: A) W·h. B) A·h. C) kW·h. D) W·s.

Jednotkou kapacitance je: A) farad. B) farad⁻¹. C) henry. D) ohm.

Jednotkou měrného elektrického odporu látky je: A) Ω·m. B) Ω·m². C) Ω·m⁻¹. D) Ω·m⁻².

Jednotkou induktance je: A) farad. B) farad⁻¹. C) ohm. D) henry.

Termodynamické teplotě T = 373 K odpovídá Celsiova teplota přibližně: A) 0 ℃. B) -100 ℃. C) 37 ℃. D) 100 ℃.

Jednotku mechanické práce [J] můžeme vyjádřit pomocí základních jednotek SI jako: A) kg·m²·s⁻². B) kg·m·s. C) kg·m⁻¹·s⁻². D) kg·m·s⁻¹.

Která z uvedených fyzikálních veličin je skalárem?. A) setrvačná síla. B) hybnost. C) okamžitá rychlost. D) čas.

Která z uvedených fyzikálních veličin je vektor?. A) velikost zrychlení. B) posunutí. C) kinetická energie. D) čas.

Která z uvedených fyzikálních veličin nepatří mezi základní veličiny soustavy SI?. A) elektrický proud. B) látkové množství. C) délka. D) elektrický náboj.

Která z uvedených fyzikálních veličin nepatří mezi základní veličiny soustavy SI?. A) látkové množství. B) čas. C) elektrické napětí. D) svítivost.

Jednotkou elektrického náboje [C] můžeme vyjádřit pomocí základních jednotek SI jako: A) A·s. B) A⁻¹·s. C) A·s⁻¹. D) A·s⁻².

Jednotkou momentu setrvačnosti v soustavě SI je: A) N·m. B) kg·m. C) kg·m². D) kg·m⁻².

Jednotkou intenzity magnetického pole je: A) A·m⁻¹. B) A·m. C) A·m⁻². D) A⁻¹·m.

Jednotlivé veličiny jsou vyjádřeny pomocí základních jednotek v soustavě SI. Vyberte správné vyjádření: A) práce [kg·m²·s⁻²]. B) výkon [kg·m²·s⁻²]. C) síla [kg·m·s⁻³]. D) hybnost [kg·m·s].

Rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu v závislosti na čase znázorňujeme v pravoúhlých souřadnicích: A) přímkou neprocházející počátkem s určitou kladnou hodnotou směrnice. B) přímkou rovnoběžnou s časovou osou. C) přímkou procházející počátkem. D) přímkou rovnoběžnou s osou rychlosti.

V kinematice hmotného bodu parabola znázorňuje v pravoúhlých souřadnicích závislost následující veličiny na čase: A) velikosti rychlosti rovnoměrně zrychleného pohybu. B) velikosti zrychlení rovnoměrně zrychleného pohybu. C) dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu. D) velikosti rychlosti rovnoměrně přímočarého pohybu.

V případě pohybu rovnoměrně zrychleného je závislost velikosti zrychlení na čase graficky znázorněna v pravoúhlých souřadnicích jako: A) přímka, jejíž směrnice je nenulová. B) přímka rovnoběžná s osou času. C) parabola. D) hyperbola.

Pro fyzikální veličinu "dráha hmotného bodu" vyberte správné tvrzení: A) závisí na tvaru trajektorie. B) znázorňuje orientovanou úsečku, jejíž počáteční bod umisťujeme do počátku souřadnic a koncový bod do uvažovaného hmotného bodu. C) je délka trajektorie, kterou hmotný bod proběhne za určitou dobu. D) nezávisí na čase, po který se hmotný bod pohybuje.

Po klidné hladině jezera pluje loď rychlostí 1m/s. Na lodi je na přídi umístěn malý člun 1. Druhý člun 2 přenášejí lodníci z přídě na záď lodi rychlostí 1 m/s. Třetí člun 3 pluje rovnoběžně s lodí stejným směrem rovněž rychlostí 1m/s. Všechny pohyby jsou rovnoměrné přímočaré. Které čluny jsou vzhledem k lodi v klidu?. A) čluny 1 a 3. B) čluny 2 a 3. C) jen člun 2. D) jen člun 3.

Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici existuje vždy: A) dostředivé zrychlení. B) odstředivé zrychlení. C) nulové zrychlení. D) zrychlení ve směru tečny.

Hmotný bod setrvává v pohybu rovnoměrně přímočarém: A) dokud není přinuceno silovým působením jiných těles svůj pohybový stav změnit. B) působí-li na něj v průběhu pohybu konstantní síla ve směru pohybu. C) působí-li na něj v průběhu pohybu rovnoměrně proměnná síla. D) působí-li na něj v průběhu pohybu dostředivá síla.

Podmínka rovnoměrného pohybu bodu po kružnici je, že: A) na něj nepůsobí žádná síla. B) na něj působí dostředivá síla. C) na něj působí odstředivá síla. D) na něj působí tečná síla k jeho kruhové dráze.

Po odrazu dokonale pružné koule od pevné stěny bude mít vektor hybnosti ve srovnání s vektorem hybnosti před odrazem: A) opačný směr a poloviční velikost. B) opačný směr a stejnou velikost. C) nulovou velikost. D) stejný směr a poloviční velikost.

Vyberte nesprávný vztah pro velikost dostředivé síly při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω: A) F_d = ma_d. B) F_d = mv²/r. C) F_d = mvr. D) F_d =mrω².

Vztah pro mechanickou práci ve tvaru W = Fs platí: A) i pro práci při natahování pružiny, u které je tahová síla rovna jejímu prodloužení. B) mají-li vektor síly a posunutí stejný směr. C) je-li směr vektoru síly kolmý na směr posunutí. D) neplatí vůbec.

Energie je: A) vektorová fyzikální veličina, která charakterizuje pohyb těles a jejich vzájemná silová působení. B) mechanická práce W vykonaná silou F při přemisťování tělesa v závislosti na tvaru dráhy, po níž je těleso přemisťováno. C) skalární fyzikální veličina charakterizující formy pohybu hmoty. D) skalární fyzikální veličina, která charakterizuje setrvačné vlastnosti těla.

Vyberte správný vztah pro vyjádření práce W nebo výkonu P. A) P = Fs/v. B) P = Fv. C) W = Fs. D) W = Pt.

Posunutím tělesa po nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel α tak, že rozdíl výšek tělesa před posunutím a po něm je roven h, se vykoná práce: A) W = mgh sin α. B) W = mgh cos α. C) W = mgh tg α. D) W = mgh.

Kámen padá volným pádem z bodu A přes bod B do bodu C. Bod B je uprostřed mezi body A a C (odpor vzduchu neuvažujte). Ve kterém bodě má kámen největší celkovou mechanickou energii?. A) v bodě A. B) v bodě B. C) v bodě C. D) ve všech bodech stejnou.

Kámen padá volným pádem z bodu A přes bod B do bodu C. Bod B je uprostřed mezi body A a C (odpor vzduchu neuvažujte). Ve kterém bodě je kinetická energie kamene rovna jeho tíhové potenciální energii vzhledem k vodorovné rovině proložené bodem C?. A) v bodě A. B) v bodě B. C) ve všech bodech. D) v žádném bodě.

Velikost složky F₁ ve směru posunutí tělesa, na něž působí tíhová síla F_G, na nakloněné rovně, která svírá s vodorovnou rovinou úhel α je vyjádřena vztahem: A) F₁ = F_G sin α. B) F₁ = F_G cos α. C) F₁ = F_G tg α. D) F₁ = F_G.

Při otáčivém pohybu tuhého tělesa mají všechny body tělesa v libovolném čase. A) stejnou okamžitou rychlost. B) stejné odstředivé zrychlení. C) stejné dostředivé zrychlení. D) stejnou okamžitou úhlovou rychlost.

Z definice vyplývá, že tuhé těleso je: A) ideální těleso, jehož tvar ani objem se účinkem libovolně velkých sil nemění. B) je jakákoliv amorfní látka s krátkodosahovým uspořádáním částic. C) každá krystalická látka s pravidelným uspořádáním částic. D) jakékoliv reálné pevné těleso.

Vyberte správné tvrzení týkající se vlastnosti třecí síly: A) třecí síla nepůsobí mezi podložkou a tělesem, které je v klidu. B) třecí síla mezi tělesy v klidu je menší než třecí síla mezi těmito tělesy v pohybu. C) velikosti třecí síly závisí na plošném obsahu stykových ploch. D) velikosti třecí síly je přímo úměrná velikosti tlakové síly, kterou působí těleso na podložku.

Nádoby A, B, C, které mají stejný plošný obsah S svého dna, jsou naplněny vodou do stejné výšky h. Ve které nádobě je u dna největší hydrostatický tlak?. A) v nádobě A. B) v nádobě B. C) v nádobě C. D) ve všech stejný.

Bernoulliho rovnice je zvláštním případem zákona o zachování. A) hmotnosti. B) rychlosti. C) hybnosti. D) mechanické energie.

Bernoulliho rovnice udává stálost součtu: A) tíhové potenciální a kinetické energie objemové jednotky kapaliny. B) tlaku a kinetické energie kapaliny. C) tlaku a potenciální energie kapaliny. D) tlaku a kinetické energie objemové jednotky hmotnosti kapaliny.

Koncovka zahradní hadice má čtyřikrát menší poloměr, než je poloměr hadice. Kolikrát se zvýší rychlost proudící kapaliny ve vztahu k původní rychlosti v hadici?. A) čtyřikrát. B) dvakrát. C) osmkrát. D) šestnáctkrát.

Velikost vztlakové síly působící na ponořené těleso závisí na: A) objemu tělesa, hustotě tělesa a kapaliny. B) hustotě tělesa a kapaliny. C) objemu tělesa a hustotě kapaliny. D) objemu a hustotě tělesa.

Fyzikální veličina "tlak v kapalinách" je: A) vektor ve směru shodném se směrem vektoru síly, která jej vyvolala. B) skalár. C) vektor směru opačného. D) vektor ve směru kolmém na dno nádoby.

Pojem "tekutina" vyjadřuje: A) synonymum pojmu kapaliny. B) souhrnně kapaliny a plyny. C) označení kapalin se zanedbatelnou viskozitou. D) synonymum pojmu plynu.

Velikost tlakové síly kapaliny na dno nádoby závisí. A) na její hustotě, výšce hladiny a plošném obsahu dna. B) na její hmotnosti a plošném obsahu dna. C) na jejím objemu a plošném obsahu dna. D) pouze na její hustotě a výšce hladiny.

Příčinou rozdílné tekutosti kapalin je jejich: A) viskozita. B) hustota. C) hydrostatický tlak. D) povrchové napětí.

Jednotka intenzity gravitačního pole vyjádřená pomocí základních jednotek SI bude stejná jako jednotka: A) rychlosti. B) hybnosti. C) zrychlení. D) momentu síly.

Dva hmotné body se navzájem přitahují: A) stejně velkými silami opačného směru. B) různě velkými silami opačného směru v poměru k jejich hmotnostem. C) různě velkými silami téhož směru. D) silou nepřímo úměrnou součinu hmotností obou hmotných bodů.

V našich zeměpisných šířkách je tíhové zrychlení: A) větší než na rovníku a menší než na pólech Země. B) menší než na pólech i rovníku. C) větší než na pólech a menší než na rovníku. D) větší než na pólech i rovníku.

Za normální gravitační zrychlení považujeme: A) dohodnutou konstantu. B) tíhové zrychlení na rovníku. C) tíhové zrychlení na pólech Země. D) tíhové zrychlení v našich zeměpisných šířkách.

Uvažujte pohyb tělesa, které bylo vrženo v homogenním tíhovém poli Země vodorovným směrem počáteční rychlostí v₀. Za určitou dobu svého pohybu je těleso v bodě P. Který směr má síla působící na těleso v bodě P?. A) směr A. B) směr B. C) směr C. D) směr D.

Dva hmotné body, z nichž každý má hmotnost m, se vzájemně přitahují při vzdálenosti r gravitačními silami o velikosti 2 N. Jak velkými gravitačními silami se vzájemně přitahují hmotné body, každý o hmotnosti m, je-li jejich vzdálenost 2r?. A) 0,5 N. B) 1 N. C) 2 N. D) 4 N.

Dva hmotné body, z nichž každý má hmotnost m, se vzájemně přitahují při vzdálenosti r gravitačními silami o velikosti 2 N. Jak velkými gravitačními silami se vzájemně přitahují hmotné body, každý o hmotnosti 2m, je-li jejich vzdálenost 2r?. A) 0,5 N. B) 1 N. C) 2 N. D) 4 N.

Příčné postupné vlnění popisuje rovnice y = 0,20 sin 40(t - x/20), kde souřadnice jsou v metrech a čas v sekundách. Jaká je perioda kmitavého pohybu jednotlivých bodů?. A) 1 / 20 s. B) 1,0 s. C) 2π / 40 s. D) 40 / (2π) s.

Frekvence srdeční činnosti člověka v klidu je přibližně. A) 1 Hz. B) 1 mHz. C) 15 Hz. D) 70 Hz.

Rychlost harmonického kmitavého pohybu: A) roste lineárně s časem. B) je harmonickou funkcí času. C) je konstantní. D) nezávisí na úhlové frekvenci.

Mezi dvěma veličinami harmonického pohybu stejné frekvence je fázový rozdíl 2π radiánů. Jaký je vztah mezi oběma veličinami?. A) mají stejnou fázi. B) mají opačnou fázi. C) dosahují maximální amplitudy s časovým posunem T/4. D) dosahují maximální amplitudy v časech posunutých o 3/2 T.

Při nuceném kmitání oscilátoru: A) vznikají rázy. B) oscilátor kmitá s fekvencí shodnou s frekvencí působící vnější síly. C) oscilátor kmitá s nižší frekvencí, než je jeho vlastní. D) oscilátor kmitá s frekvencí vyšší, než je jeho vlastní.

Úhlová frekvence vlastního kmitání mechanického oscilátoru v podobě tělesa zavěšeného na pružině závisí na: A) hmotnosti závěsu a tuhosti pružiny. B) na velikosti gravitačního zrychlení. C) pouze na hmotnosti oscilátoru. D) na velikosti působících vnějších sil.

Termodynamické teplotě T = 373 K odpovídá Celsiova teplota přibližně. A) 0 ℃. B) -100 ℃. C) 37 ℃. D) 100 ℃.

Celsiově teplotě t = 137 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 410 K. B) 37 K. C) 136 K. D) 236 K.

Celsiově teplotě t = -37 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 273 K. B) 37 K. C) 310 K. D) 236 K.

Celsiově teplotě t = -137 ℃ odpovídá termodynamická teplota přibližně: A) 410 K. B) 37 K. C) 136 K. D) 236 K.

Atomová hmotnostní konstanta je definovaná na základě: A) 1/16 klidové hmotnosti nuklidu kyslíku ¹⁴O. B) 1/12 klidové hmotnosti nuklidu uhlíku ¹²C. C) klidové hmotnosti nuklidu vodíku. D) hmotnosti jednoho molu atomů uhlíku ¹²₆C.

Množství tepla Q [J], potřebné k ohřátí 1kg látky o 1K, je vyjádřením fyzikálního smyslu: A) tepelné kapacity. B) měrné tepelné kapacity. C) molární plynové konstanty. D) měrného skupenského tepla.

Matematické vyjádření prvního termodynamického zákona je: A) ΔU = W + Q. B) ΔU = W - Q. C) ΔU = Q - W. D) ΔU = - W - Q.

Brownův pohyb je důsledkem a projevem: A) uspořádaného pohybu částic. B) vlivu chemické vazby mezi částicemi. C) neuspořádaného pohybu částic. D) elektrostatického působení mezi částicemi.

Do nádoby s rozpustnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle začíná zbarvovat těsně nad danou látkou a zbarvení se bude šířit směrem vzhůru. Pozorovaný jev se nazývá: A) osmóza. B) difuze. C) viskozita. D) Brownův pohyb.

Mezi stavové veličiny, kterými je určen stav termodynamické soustavy, nepatří: A) práce. B) teplota. C) objem. D) tlak.

Mezi stavové veličiny, kterými je určen stav termodynamické soustavy, nepatří: A) objem. B) tlak. C) teplota. D) tepelná kapacita.

Zahříváme-li plyn v uzavřené nádobě, tlak plynu: A) zůstává nezměněn. B) roste lineárně se vzrůstající teplotou. C) je přímo úměrný druhé mocnině teploty. D) je přímo úměrný druhé odmocnině teploty.

Jestliže se při izotermickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů objem zvětšil na trojnásobek hodnoty v počátečním stavu, určete, jak se změní tlak?. A) nezmění se. B) poklesne na 1/9 původní hodnoty. C) poklesne na 1/3 původní hodnoty. D) poklesne o 1/3 původní hodnoty.

Při izobarickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů se objem zvětšil na čtyřnásobek hodnoty v počátečním stavu. Jak se změní teplota?. A) nezmění se. B) sníží se čtyřikrát. C) zvýší se šestnáctkrát. D) zvýší se čtyřikrát.

Změna vnitřní energie ideálního plynu je nulová při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-3? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-2? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

Na grafu vyjadřujícím objem V ideálního plynu jako funkci teploty T jsou znézorněny tři děje, při nichž přechází plyn o stálé hmotnosti ze stavu 1 do jednoho ze stavů 2, 3 a 4. Na dalším obrázku jsou čtyři grafy A, B, C a D vyjadřující tlak p jako funkci objemu V. Který z grafů A, B, C, D odpovídá ději 1-4? Obrázek: graf: V [m³] ↑ , hodnoty 1 a nad ní 2 ; t [K] → hodnoty jedna (stejná) a doprava 4 ; šikmo rovně nahoru hodnota 3 (vedle 2, nad 4) graf A: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára vodorovná se spodní graf B: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára uprostřed vodorovná s boční graf C: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára šikmo rovně od nuly doprava nahoru graf D: p [Pa] ↑ ; V [m³] → čára zleva zhora "prohlubeň" k dolní linii doprava. A) graf A. B) graf B. C) graf C. D) graf D.

Vyberte správný vztah pro vyjádření střední kinetické energie molekuly ideálního plynu: A) (1/2) kT. B) (3/2) kT. C) (2/3) kT. D) (1/2) kT².

Teplo dodané ideálnímu plynu je nulové při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

Práce vykonaná ideálním plynem je nulová při: A) izotermickém ději. B) izobarickém ději. C) izochorickém ději. D) adiabatickém ději.

U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče při normálovém napětí 2σ?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,8 %.

U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče z téhož materiálu při normálovém napětí σ_n, je-li délka tyče dvojnásobná?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,8 %.

U tyče z materiálu o modulu pružnosti v tahu E bylo při normálovém napětí σ_n zjištěno relativní prodloužení 0,2 %. Jaké je relativní prodloužení tyče při normálovém napětí σ_n, je-li tyč z materiálu o dvojnásobném modulu pružnosti v tahu 2E?. A) 0,1 %. B) 0,2 %. C) 0,4 %. D) 0,8 %.

Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží tentýž drát, je-li napínán silou o velikosti 2F. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží drát ze stejného materiálu, má-li délku l, obsah průřezu 2S a je napínán silou o velikosti F?. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

Drát délky l a obsahu průřezu S je napínán silou o velikosti F a prodlouží se o 4 mm. O jakou délku se prodlouží drát ze stejného materiálu, má-li délku 2l, obsah řezu S a je napínán silou o velikosti F?. A) 1 mm. B) 2 mm. C) 4 mm. D) 8 mm.

Hookův zákon pro vyjádení relativního prodloužení zkušební tyče platí: A) od počátku působení tahové síly až po přetržení tyče. B) v oblasti deformační křivky za mezí pevnosti. C) v oblasti deformační křivky za mezí kluzu. D) v oblasti deformační křivky do meze úměrnosti, kdy platí přímá úměra.

V krystalech germania se uplatňuje vazba. A) kovalentní. B) iontová. C) kovová. D) vodíková.

Při měření teploty rtuťovým teploměrem se využívá jevu: A) kapilární deprese. B) kapilární elevace. C) teplotní objemové roztažnosti. D) hydrostatického tlaku.

Vztah pro výpočet výšky, do které vystoupí kapalina v kapiláře během kapilární elevace, vyplývá z podmínky rovnosti mezi: A) kapilárním tlakem a povrchovým napětím. B) kapilárním tlakem a tíhou sloupce kapaliny. C) kapilárním tlakem a hydrostatickým tlakem. D) povrchovým napětím a tíhou kapaliny.

Kapilární deprese a elevace jsou mimo jiné důsledkem: A) povrchového napětí. B) viskozity. C) parciálního tlaku. D) izobarického děje.

Viskozimetrem zajišťujeme: A) vnitřní tření kapalin. B) povrchové napětí kapalin. C) objem kapalin. D) koncentraci roztoků.

Vlastnost zvaná anomálie vody vystihuje skutečnost, že: A) hustota vody je maximální při teplotě trojného bodu. B) teplota bodu tuhnutí vody je při 3,98 ℃. C) hustota vody je maximální při teplotě 3,98 ℃. D) teplota bodu tuhnutí vody je větší než 0 ℃.

V kapiláře o vnitřním poloměru r vystoupila kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí σ do výšky 4 mm nad úroveň volné hladiny. Do jaké výšky vystoupí v této kapiláře kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí 2σ?. A) 2 mm. B) 4 mm. C) 8 mm. D) 16 mm.

V kapiláře o vnitřním poloměru r vystoupila kapalina o hustotě ρ a povrchovém napětí σ do výšky 4 mm nad úroveň volné hladiny. Do jaké výšky vystoupí v této kapiláře kapalina o hustotě 2ρ a povrchovém napětí σ?. A) 2 mm. B) 4 mm. C) 8 mm. D) 16 mm.

Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem D do stavu zobrazeného bodem C?. A) tání. B) tuhnutí. C) vypařování. D) kondenzace.

Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem C do stavu zobrazeného bodem D?. A) tání. B) tuhnutí. C) vypařování. D) kondenzaci.

Na obrázku je nakreslen fázový diagram určité látky (obrázek s grafem ukazujícím tři skupenství bod B v oblasti pevná látka - nad D, vlevo od C; bod C v oblasti kapalina - nad D vpravo od B; bod D v oblasti plynk - dole) Jakou změnou skupenství představuje přechod ze stavu zobrazeného bodem D do stavu zobrazeného bodem B?. A) tání. B) sublimaci. C) desublimaci. D) destilaci.

Vyberte z následujících kapalin kapalinu nesmáčející sklo: A) rtuť. B) alkohol. C) voda. D) glycerin.

Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je: A) mol·kg⁻¹. B) %. C) kg·m⁻³. D) kg mol⁻¹.

Tři kondenzátory o kapacitách C₁ = 1 nF, C₂ = 2nF a C₃ = 3 nF jsou připojeny ke zdroji stejnoměrného napětí (za sebou sériově 1, 2, 3). Na kterém kondenzátoru je největší napětí?. A) na prvním. B) na druhém. C) na třetím. D) na všech stejné.

Tři kondenzátory o kapacitách C₁ = 1 nF, C₂ = 2nF a C₃ = 3 nF jsou připojeny ke zdroji stejnoměrného napětí (za sebou sériově 1, 2, 3). Na kterém kondenzátoru je největší elektrický náboj?. A) na prvním. B) na druhém. C) na třetím. D) na všech stejný.

Tři kondenzátory o kapacitách C₁ = 1 nF, C₂ = 2nF a C₃ = 3 nF jsou připojeny ke zdroji stejnoměrného napětí (za sebou sériově 1, 2, 3). Který kondenzátor má největší energii elektrického pole?. A) první. B) druhý. C) třetí. D) všechny stejné.

Intenzita elektrického pole v dielektriku je: A) nepřímo úměrná jeho permitivitě. B) přímo úměrná jeho permitivitě. C) nepřímo úměrná síle, kterou pole v daném bodě působí na bodový náboj. D) vektorová veličina, jejíž směr nezávisí na polaritě náboje.

Změní-li se vzdálenost mezi dvěma danými bodovými elektrickými náboji z 0,1 cm na 1 cm, zmenší se velikost elektrické síly, kterou na sebe oba bodové náboje působí: A) 10krát. B) o 1/10 původní hodnoty. C) 100krát. D) o 1/100 původní hodnoty.

Radiální elektrické pole se vytváří: A) v okolí osamoceného kladného nebo záporného iontu. B) mezi nabitými deskami kondenzátoru. C) mezi dvěma elektricky nabitými tělesy. D) v okolí elektricky nabité tyče.

Vyjádření Coulombova zákona je formálně podobné: A) zákonu Joule-Lenzovu. B) Newtonovu gravitačnímu zákonu. C) Archimedovu zákonu. D) Ohmovu zákonu.

Uvnitř nabité vodivé koule je intenzita elektrického pole: A) vektor směřující do středu koule. B) vektor směřující do středu u kladně nabité koule a ze středu u záporně nabité koule. C) nulová. D) vektor, který má směr tečny k povrchu nabité koule.

Uvažujeme-li dva body, každý s elektrickým potenciálem 40 V, potom elektrické napětí mezi oběma body bude: A) 40 V. B) 80 V. C) 20 V. D) 0 V.

Vložíme-li do kondenzátoru dielektrikum s relativní permitivitou ε_r = 7, intenzita výsledného elektrického pole kondenzátoru se: A) 7krát sníží. B) nezmění se. C) zvýší 7krát. D) sníží se ε₀ε_r krát (kde ε_r je 7).

Tři rezistory o odporech R₁ = 30 Ω, R₂ = 20 Ω a R₃ = 10 Ω jsou připojeny ke zdroji elektrického napětí za sebou (sériově). Na kterém rezistoru je největší napětí?. A) na prvním. B) na druhém. C) na třetím. D) na všech stejné.

Tři rezistory o odporech R₁ = 30 Ω, R₂ = 20 Ω a R₃ = 10 Ω jsou připojeny ke zdroji elektrického napětí za sebou (sériově). Kterým rezistorem prochází největší proud?. A) prvním. B) druhém. C) třetím. D) všemi stejný.

Tři rezistory o odporech R₁ = 30 Ω, R₂ = 20 Ω a R₃ = 10 Ω jsou připojeny ke zdroji elektrického napětí za sebou (sériově). Který rezistor má největší elektrický příkon?. A) první. B) druhý. C) třetí. D) všechny stejný.

Ve vlastním polovodiči: A) je hustota děr menší než hustota volných elektronů. B) je hustota volných elektronů menší než hustota děr. C) poměr mezi hustotou děr a volných elektronů závisí na příměsích. D) je hustota děr rovna hustotě volných elektronů.

Obrazové elektronky osciloskopu jsou založeny na principu: A) uvolňování elektronů tepelnou emisí z anody. B) uvolňování elektronů z anody fotoemisí. C) uvolňováním elektronů tepelnou emisí z katody. D) autoemisí z anody.

Při vložení izolantu (dielektrika) do elektrického pole: A) se v dielektriku nevytvoří žádné elektrické pole. B) dielektrikum získá záporný náboj. C) částice cielektrika se polarizují a vytvoří se vnitřní elektrické pole opačného směru. D) dielektrikum získá kladný náboj.

V malém intervalu teplot můžeme předpokládat, že elektrický odpor vodiče: A) roste přibližně lineárně s teplotou. B) je nepřímo úměrný teplotě. C) je přímo úměrný druhé mocnině teploty. D) roste exponenciálně s narůstající teplotou.

Jako odporové materiály se používají pevné látky: A) s malým měrným elektrickým odporem. B) s měrným odporem zcela nezávislým na teplotě. C) s velkým měrným elektrickým odporem. D) s jakoukoilv hodnotou měrného elektrického odporu.

Proud v obvodu měříme ampérmetrem, který: A) zapojujeme do obvodu do série se spotřebičem. B) musí mít co největší odpor, aby na něm vznikalo zanedbatelné napětí. C) získáme sériovým zapojením galvanometru a předřadného odporu. D) může mít zvětšen svůj rozsah n-krát po předřazení odporu R_P = (n - 1)R_A.

Ampérhodina (Ah) je: A) hlavní jednotkou elektrické energie. B) hlavní jednotkou elektrického výkonu. C) vedlejší jednotkou elektrického náboje. D) vedlejší jednotkou výkonu elektrického proudu.

Závislosti odporu polovodiče na teplotě se využívá k měření teploty pomocí: A) kovových odporových teploměrů. B) termočlánků. C) termistorů. D) bimetalových teploměrů.

Zánik páru volný elektron - díra v polovodiči se nazývá: A) excitace. B) termoemise. C) rekombinace. D) disociace.

V polovodiči typu P: A) je děrová vodivost větší než elektronová. B) poměr mezi hustotami děr a volných elektronů závisí na typu poruch krystalové mříže. C) je hustota děr rovna hustotě volných elektronů. D) je hustota děr menší než hustota volných elektronů.

Aby se plyn stal vodivým: A) musí být ionizován. B) musí dojít k anihilaci iontů. C) je podmínkou rekombinace iontů. D) musí nastat disociace na ionty.

V plynu vznikne elektrický proud jako uspořádaný pohyb: A) pouze elektronů v katodě. B) záporných iontů ke katodě a elektronům k anodě. C) kladných iontů k anodě. D) kladných iontů ke katodě, záporných iontů a elektronů k anodě.

Vodivost elektrolytu je způsobena: A) volnými elektrony. B) odevzdáním kladného náboje aniontů katodě. C) kladnými a zápornými ionty (kationty a anionty). D) excitací původně neutrálních molekul.

Směr síly působící na přímý vodič s proudem v homogenním magnetickém poli lze určit: A) Lenzovým pravidlem. B) Flemingovým pravidlem levé ruky. C) Ampérovým pravidlem levé ruky. D) Ampérovým pravidlem pravé ruky.

V homogenním magnetickém poli o indukci B se otáčí rovinný závit stálou úhlovou rychlostí ω. Na obrázku jsou nakresleny tři různé polohy závitu vzhledem k indukčním čarám. (Obrázek indukční čáry magnetického pole zleva doprava a tři roviny - kříží se jako hvězda, rovina A zhora dolů, rovina B šikmo zleva zdola doprava nahoru, rovina C rovnoběžně s indukčními čarami) Ve které poloze závitu prochází plochou vymezenou závitem největší magnetický indukční tok?. A) v poloze A. B) v poloze B. C) v poloze C. D) ve všech stejný.

V homogenním magnetickém poli jsou magnetické indukční čáry: A) rovnoběžné přímky. B) různoběžné křivky. C) soustředěné kružnice. D) křivky se stejnou vzdáleností od sebe.

Na přímý vodič s proudem I působí v magnetickém poli síla F_m, pro jejíž velikost platí: A) nezávisí na orientaci vodiče. B) je nepřímo úměrná velikosti proudu procházejícího vodičem. C) je přímo úměrná velikosti magnetické indukce. D) je nepřímo úměrná velikosti magnetické indukce.

Poloměr kruhové trajektorie nabité částice, která vlétne do magnetického pole kolmo na směr magnetických indukčních čar, je: A) přímo úměrný náboji. B) nepřímo úměrný magnetické indukci. C) nepřímo úměrný rychlosti částice. D) nezávisí na hmotnosti částice.

Magnetické domény jsou mikroskopické oblasti v látce, v nichž se magnetické momenty: A) orientují stejně. B) jsou navzájem kolmé. C) orientují navzájem nezávisle. D) orientují opačně.

Relativní permeabilita feromagnetických látek: A) je pro danou feromagnetickou látku konstantní. B) nezávisí na velikosti intenzity magnetického pole v látce. C) je srovnatelná s permeabilitou vakua. D) závisí na velikosti intenzity magnetického pole v látce.

Velikost magnetické indukce magnetického pole solenoidu (dlouhé cívky) je: A) přímo úměrná proudu procházejícímu závity cívky. B) nepřímo úměrná hustotě závitů. C) přímo úměrná délce cívky. D) nepřímo úměrná permeabilitě.

V obvodu střídavého proudu s cívkou, která má jen indukčnost L: A) nedochází k fázovému posunu. B) se proud zpožďuje za napětím. C) se napětí zpožďuje za proudem. D) vzroste amplituda napětí na cívce.

Zařazením kondenzátoru do jednoduchého obvodu střídavého proudu dojde k fázovému posunu proudu vzhledem k napětí o úhel: A) π/4 rad. B) -π/2 rad. C) π/2 rad. D) -π/4 rad.

Činný výkon v obvodu střídavého proudu s impedancí je největší, je-li fázový posun: A) π/2 rad. B) π/4 rad. C) π/8 rad. D) 0 rad.

Činný výkon střídavého proudu v RLC obvodu je nulový, je-li fázový posun: A) π/2 rad. B) π/4 rad. C) π/8 rad. D) 0 rad.

V homogenním magnetickém poli o indukci B se otáčí rovinný závit stálou úhlovou rychlostí ω. Na obrázku jsou nakresleny tři různé polohy závitu vzhledem k indukčním čarám. (Obrázek indukční čáry magnetického pole zleva doprava a tři roviny - kříží se jako hvězda, rovina A zhora dolů, rovina B šikmo zleva zdola doprava nahoru, rovina C rovnoběžně s indukčními čarami) Ve které poloze otáčejícího se závitu se na něm indukuje největší elektromotorické napětí?. A) v poloze A. B) v poloze B. C) v poloze C. D) ve všech stejný.

Na optický hranol dopadá ze vzduchu paprsek X monochromatického (monofrekvenčního) světla. (Obrázek s trojúhelníkem a lomy paprsků) Který z paprsků A, B, C a D odpovídá zákonům paprskové optiky?. A) paprsek A. B) paprsek B. C) paprsek C. D) paprsek D.

Světelné vlnění charakterizují tři veličiny: vlnová délka, frekvence a rychlost. Jak se změní vlnová délka při přechodu světla ze vzduchu do vody?. A) zmenší se. B) zvětší se. C) nezmění se. D) nelze určit.

Světelné vlnění charakterizují tři veličiny: vlnová délka, frekvence a rychlost. Jak se změní frekvence světla při přechodu světla ze vzduchu do vody?. A) zmenší se. B) zvětší se. C) nezmění se. D) nelze určit.

Světelné vlnění charakterizují tři veličiny: vlnová délka, frekvence a rychlost. Jak se změní rychlost světla při přechodu světla ze vzduchu do vody?. A) zmenší se. B) zvětší se. C) nezmění se. D) nelze určit.

Pro který z uvedených dráhových rozdílů Δl dvou koherentních vlnění vzniká interferenční maximum?. A) Δl = λ/2. B) Δl = λ. C) Δl = λ/4. D) Δl = 3λ/2.

Na spektrálním hranolu se nejvíce láme barva: A) modrofialová. B) červená. C) žlutá. D) zelená.

Na spektrálním hranolu se nejméně láme barva: A) modrofialová. B) červená. C) žlutá. D) zelená.

Při průchodu světla optickou mřížkou dochází: A) k polarizaci. B) k lomu. C) k dvojlomu. D) ohybu a interferenci.

Opticky aktivní látky: A) samovolně emitují světelné záření. B) stáčejí rovinu lineárně polarizovaného světla. C) zbarvují pokožku v závislosti na změně teploty. D) po ozáření bílým světlem se změní frekvence procházejícího světla.

Obraz vytvořený na sítnici oka je: A) přímý, zvětšený a skutečný. B) převrácený, zmenšený a neskutečný. C) převrácený, zmenšený a skutečný. D) přímý, zmenšený a skutečný.

U krátkozrakého oka je daleký bod: A) v konečné vzdálenosti před okem. B) splývá s blízkým bodem. C) v nekonečnu. D) neskutečný za sítnicí.

U dalekozrakého oka je blízký bod: A) v nekonečnu. B) neskutečný za sítnicí. C) ve větší vzdálenosti, než je konvenční zraková vzdálenost. D) v menší vzdálenosti, než je konvenční zraková vzdálenost.

Při zobrazení spojnou čočkou je obraz předmětu nacházejícího se ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti. A) přímý. B) zvětšený. C) zmenšený. D) stejně velký.

Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se v ohnisku čočky: A) skutečný. B) zvětšený. C) převrácený. D) zmenšený.

Duté zrcadlo o poloměru křivosti 25 cm zobrazuje plamen svíčky. Jaký je obraz plamene zobrazeného zrcadlem, je-li vzdálenost plamene od vrcholu zrcadla 30 cm?. A) skutečný a zvětšený. B) zdánlivý a zvětšený. C) skutečný a zmenšený. D) zdánlivý a zmenšený.

Duté zrcadlo o poloměru křivosti 25 cm zobrazuje plamen svíčky. Jaký je obraz plamene zobrazeného zrcadlem, je-li vzdálenost plamene od vrcholu zrcadla 20 cm?. A) skutečný a zvětšený. B) zdánlivý a zvětšený. C) skutečný a zmenšený. D) zdánlivý a zmenšený.

Duté zrcadlo o poloměru křivosti 25 cm zobrazuje plamen svíčky. Jaký je obraz plamene zobrazeného zrcadlem, je-li vzdálenost plamene od vrcholu zrcadla 10 cm?. A) skutečný a zvětšený. B) zdánlivý a zvětšený. C) skutečný a zmenšený. D) zdánlivý a zmenšený.

Pomocí spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 25 cm zobrazíme určitý předmět. Do které z uvedených vzdáleností od čočky umístíme předmět, aby jeho obraz byl skutečný, převrácený a zmenšený?. A) 60 cm. B) 50 cm. C) 30 cm. D) 20 cm.

Pomocí spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 25 cm zobrazíme určitý předmět. Do které z uvedených vzdáleností od čočky umístíme předmět, aby jeho obraz byl skutečný, převrácený a zvětšený?. A) 60 cm. B) 50 cm. C) 30 cm. D) 20 cm.

Pomocí spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 25 cm zobrazíme určitý předmět. Do které z uvedených vzdáleností od čočky umístíme předmět, aby jeho obraz byl skutečný, převrácený a stejně velký jako předmět?. A) 60 cm. B) 50 cm. C) 30 cm. D) 20 cm.

Pomocí spojné čočky o ohniskové vzdálenosti 25 cm zobrazíme určitý předmět. Do které z uvedených vzdáleností od čočky umístíme předmět, aby jeho obraz byl zdánlivý, přímý a zvětšený?. A) 60 cm. B) 50 cm. C) 30 cm. D) 20 cm.

Lidské oko je nejcitlivější na světlo o vlnové délce přibližně: A) 550 nm. B) 450 nm. C) 650 nm. D) 750 nm.

Určete, která fyzikální veličina nepatří mezi fotometrické veličiny: A) zářivý tok. B) světelný tok. C) svítivost. D) osvětlení.

Na čem závisí rychlost elektronů uvolněných z povrchu kovu?. A) na intenzitě záření. B) na energii dopadajících fotonů. C) na počtu fotonů dopadajících na povrch kovu. D) na rychlosti dopadajících fotonů.

V oblasti viditelného světla má nejmenší energii foton příslušející světlu barvy: A) červené. B) žluté. C) zelené. D) fialové.

V oblasti viditelného světla má největší energii foton příslušející světlu barvy: A) červené. B) žluté. C) zelené. D) fialové.

Intenzita vyzařování absolutně černého tělesa je: A) přímo úměrná termodynamické teplotě. B) nepřímo úměrná termodynamické teplotě. C) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty. D) nepřímo úměrná druhé mocnině termodynamické teploty.

Spojitá emisní spektra vyzařují: A) atomy prvků v plynném stavu při vysokých teplotách. B) pevné a kapalné látky zahřáté na vysokou teplotu. C) ionizované atomy kovů při výboji. D) molekuly v plynné fázi.

Čárové emisní spektrum vyzařuje: A) atomy prvků v plynném stavu. B) molekuly v plynné fázi. C) pevné látky zahřáté na vysokou teplotu. D) kapalné látky zahřáté na vysokou teplotu.

Vlnová délka, při níž nastává maximum vyzařování absolutně černého tělesa, je: A) nezávislá na teplotě. B) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty. C) přímo úměrná druhé mocnině termodynamické teploty. D) nepřímo úměrná termodynamické teplotě.

Jaké vlastnosti má foton?. A) pouze vlastnosti částic. B) částicové i vlnové vlastnosti. C) pouze vlastnosti vlny. D) má nenulovou klidovou hmotnost.

Stav elektronu v atomu je určen: A) Pauliho principem. B) hlavním kvantovým číslem. C) spinem. D) čtyřmi kvantovými čísly.

Einsteinova rovnice pro fotoelektrický jev vyjadřuje zákon zachování: A) hybnosti. B) momentu hybnosti. C) hmotnosti. D) energie.

Při jaderné reakci, při které pohltí jádro atomu ⁹₄Be částici alfa, vznikne jádro atomu ¹²₆C. Která částice se při tom uvolní?. A) proton. B) elektron. C) neutron. D) pozitron.

Při jaderné reakci se mění izotop ⁶⁰₂₇Co na izotop ⁶⁰₂₈Ni. Která částice se přitom uvolní?. A) proton. B) elektron. C) neutron. D) pozitron.

Kolik neutronů obsahuje jádro izotopu fosforu ³²₁₅P?. A) 15. B) 16. C) 17. D) 32.

Kolik protonů a neutronů obsahuje jádro atomu s protonovým číslem Z a nukleovým číslem A?. A) A protonů a Z neutronů. B) Z protonů a (A - Z) neutronů. C) Z protonů a A neutronů. D) A protonů a (Z - A) neutronů.

V radioaktivním preparátu klesá aktivita jako funkce času: A) logaritmicky. B) lineárně. C) exponenciálně. D) kvadraticky.

Relativní atomové hmotnosti iontů je možné určit pomocí: A) cyklotronu. B) hmotnostního spektrometru. C) speciálních analytických vah. D) betatronu.