UPOL_PA_Somatologie_630

Přiřaďte odpovídající náplň jednotlivým biologickým vědním oborům: A. Anatomie B. Antropologie C. Fyziologie D. Morfologie E. Cytologie F. Genetika 1. Věda o člověku 2. Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů 3. Věda o stavbě a tvaru organismů a orgánů 4. Věda o funkcích orgánů a organismů a jejich řízení 5. Věda o tvaru, stavbě a vývoji živých organismů 6. Věda o stavbě a funkci buněk a buněčných organel. A) A1, B5, C3, D4, E6, F2. B) A5, B1, C3, D4, E6, F2. C) A4, B1, C5, D6, E3, F2. D) A5, B1, C4, D3, E6, F2.

Přiřaďte odpovídající náplň jednotlivým lékařským vědním oborům: A. Interna B. Patologie C. Pediatrie D. Embryologie E. Gynekologie F. Psychologie G. Sociologie 1. Nauka o vzniku a vývoji zárodků 2. Věda o lidské společnosti 3. Věda o ženských pohlavních orgánech, jejich chorobách a léčení 4. Věda o chorobných změnách a chorobných pochodech v organismu 5. Věda o duševní činnosti a způsobu myšlení 6. Věda o chorobách vnitřních orgánů a jejich léčení 7. Nauka o chorobách dětí, jejich předcházení a léčení. A) A4, B6, C1, D7, E3, F5, G2. B) A6, B4, C7, D1, E3, F5, G2. C) A6, B4, C1, D7, E3, F2, G5. D) A4, B6, C7, D1, E3, F2, G5.

Kdy asi vznikl na Zemi život?. A) Před miliardou let. B) Před více než 4 miliardami let. C) Před více než 3,5 miliardami let. D) Před 2 miliardami let.

*Koacerváty. A) Jsou primitivní útvary s projevy života. B) Jsou jednoduché prabuňky. C) Nejsou schopné výměny látek se svým prostředím. D) Útvary samostatně vznikající v roztoku makromolekulárních látek.

*Jak se nazývají nejprimitivnější prabuňky, prvotní živé soustavy, jevící základní znaky živé hmoty?. A) Archebakterie. B) Koacerváty. C) Eobionti. D) Prokaryota.

Druh. A) Vzniklý evolucí už nezaniká. B) Je tvořen jedinci naprosto tvarově a funkčně shodnými. C) Je hybnou silou evoluce. D) Zplozením potomků zajišťuje svou kontinuitu.

Přírodní výběr. A) Umožňuje přežít i jedincům nejhůře přizpůsobeným. B) Je umožněn variabilitou proměnlivostí organismů. C) Vede k nahromadění nevýhodných odchylek. D) Je jediným evolučním mechanismem.

Mezi základní vlastnosti buněčných organismů NEpatří: A) Metabolismus. B) Schopnost autotrofie růstu. C) Dráždivost. D) Schopnost reprodukce.

*Které základní vlastnosti jsou společné všem buněčným organismům?. A) Metabolismus, pohyb, schopnost reprodukce. B) Metabolismus, dráždivost, schopnost reprodukce. C) Růst, dráždivost, schopnost reprodukce. D) Metabolismus, růst, schopnost reprodukce.

*Který z uvedených druhů rodu "Homo" byl přímým evolučním předchůdcem "Homo sapiens"?. A) Homo habilis. B) Homo erectus. C) Homo ergaster. D) Homo sapiens neandertalensis.

Který z názvů lidských ras (plemen) je NEsprávný?. A) Antropoidní. B) Mongoloidní. C) Europoidní. D) Negroidní.

Viry. A) Jsou nejjednodušší buňky. B) Parazitují jen v živočišných buňkách. C) Mimo buňku nejeví známky života. D) Nemusí obsahovat nukleové kyseliny.

Virus. A) Je schopen růstu. B) Je schopen dělení. C) Je schopen autoreprodukce. D) Má metabolismus.

Bakterie. A) Nemají jádro. B) Jsou podbuněčné organismy. C) Mají cytoskeletární soustavu. D) Obsahují buněčné organely.

Prokaryotická buňka. A) Nemá ribozomy. B) Má jediný chromozom. C) Dělí se mitózou. D) Je stejně velká jako eukaryotická buňka.

Základem biomembrán v buňce jsou. A) Peptidoglykany. B) Polysacharidy. C) Koloidní systémy. D) Fosfolipidy a proteiny.

Které z uvedených struktur NEpatří k membránovým organelám buňky?. A) Vakuoly. B) Mitochondrie. C) Ribozomy. D) Jádro.

Lyzosomy živočišných buněk slouží jako. A) Energetická centra buňky. B) Místa rozkladných procesů. C) Místa fotosyntézy. D) Syntetická centra buňky.

Mezi syntetická centra eukaryotické buňky patří. A) Lyzosomy. B) Mitochondrie. C) Jádro. D) Golgiho systém.

Která z organel obsahuje vlastní DNA?. A) Golgiho komplex. B) Lyzosom. C) Endoplazmatické retikulum. D) Mitochondrie.

Mitochondrie. A) Neobsahují enzymy. B) Zajišťují buněčné dýchání. C) Mají na svém povrchu jednu membránu. D) Nemají schopnost autoreprodukce.

Ribosomy v buňkách se účastní syntézy. A) Nukleových kyselin. B) Tuků. C) Cukrů. D) Bílkovin.

Syntéza bílkovin na ribozomech. A) Přiřazuje aminokyseliny podle pořadí nukleoidů na DNA. B) Využívá k dopravě aminokyselin k místu syntézy molekul tRNA. C) Probíhá v Golgiho komplexu. D) Probíhá nepřetržitě.

Proteosyntéza probíhá. A) V lyzosomech. B) Na ribosomech. C) V mitochondriích. D) Na hladkém endoplazmatickém retikulu.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Na ribosomech drsného endoplazmatického retikula jsou syntetizovány bílkoviny a zde jsou i upravovány pro svou funkci. 2. Po zdvojení centriolu začne v profázi mitózy (nepřímé dělení buněk) vznikat dělicí vřeténko. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Chromozomy v jádře eukaryotické buňky. A) Lze pozorovat v mikroskopu po celý život buňky. B) Řadíme do "karyotypu" od nejdelšího po nejkratší. C) Jsou tvořeny čistými molekulami DNA. D) Jsou dvouvláknové útvary se dvěma centromérami.

Jadérko je. A) Místem syntézy DNA. B) Místem syntézy RNA. C) V jádře ohraničeno vlastní membránou. D) V jádře vždy jen jedno.

Přiřaďte jednotlivé organely k jejich funkcím: A. Buněčné jádro B. Drsné ER C. Hladké ER D. Golgiho komplex E. Lyzosomy F. Mitochondrie 1. Rozklad bakterií pohlcených fagocytózou 2. Syntéza cukrů a tuků 3. Syntéza a transport buněčných sekretů 4. Buněčné oxidace a tvorba energie 5. Syntéza bílkovin na ribozomech 6. Řídící organela, obsahující podstatnou část genetické informace. A) A5, B2, C3, D6, E1, F4. B) A4, B2, C5, D3, E1, F4. C) A6, B5, C2, D3, E1, F4. D) A4, B5, C2, D1, E3, F5.

Mikrotrubičky (mirkotubuly), součást cytoskeletu. A) Tvoří kontraktilní prstenec při dělení živočišných buněk. B) U spermií napomáhají oplození vajíčka. C) Se podílejí na lokalizaci organel v buňce. D) Vytvářejí mitotické dělicí vřeténko.

Mitóza. A) Je nepřímé dělení buněk. B) Je redukční dělení buněk. C) Se skládá ze dvou dělení po sobě. D) Je urychlována cytostatiky.

Redukční dělení - meioza. A) Je u ženy zahajováno při každém menstruačním cyklu. B) Se skládá ze dvou následných buněčných dělení. C) Je v podstatě shodné s mitózou. D) Zajišťuje shodnou chromosomovou výbavu mateřské a dceřiných buněk.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Meioza (redukční dělení) dává vznik zralým pohlavním buňkám. Svým průběhem zajišťuje variabilitu (proměnlivost) potomstva. 2. Tvarové a funkční rozrůznění tkání při embryogenezi se nazývá regenerace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Spojte pojmy, které k sobě patří: A. Diferenciace B. Redukční dělení C. Buněčný cyklus D. Regenerace 1. Život buňky mezi dvěma děleními 2. Vznik tkání při embryogenezi 3. Vznik pohlavních buněk 4. Náhrada poškozené tkáně. A) A1, B2, C3, D4. B) A2, B3, C1, D4. C) A4, B3, C2, D1. D) A2, B3, C4, D1.

Vysvětlete jednotlivé uvedené pojmy: A. Karyotyp B. Heterozygot C. Homozygot D. Genotyp E. Fenotyp 1. Všechny geny buňky 2. Jedinec se stejnými alelami na obou chromosomech 3. Jedinec s různými geny pro tentýž znak 4. Soubor znaků organismu 5. Soubor chromozomů buňky. A) A5, B3, C2, D1, E4. B) A5, B2, C3, D4, E1. C) A1, B3, C2, D5, E4. D) A5, B2, C3, D1, E4.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Chromosomy člověka řadíme do karyotypu - od nejdelších po nejkratší. Člověk má v tělové buňce 22 párů autosomů a jeden pár pohlavních chromosomů. 2. Každý chromosom se na počátku buněčného dělení skládá ze dvou budoucích dceřiných chromozomů - sesterských chromatid, spojených v místě zvaném centromera. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Mutace jsou dědičné změny genů. Faktory, které je vyvolávají, označujeme jako mutageny. Většina mutací je škodlivá. 2. Některé choroby člověka - např. cukrovka, poruchy vývoje kyčelního kloubu, srdeční vady - mají tzv. polygenní dědičnost, to znamená, že takováto choroba je podmíněna účinkem mnoha genů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Která z chorob je způsobena chromozomálními odchylkami?. A) Vrozená luxace kyčelního kloubu. B) Barvoslepost. C) Rozštěp rtu a patra. D) Downova choroba.

Která z uvedených chorob je na pohlaví vázaná?. A) Fenylketonurie. B) Albinismus. C) Hemofilie. D) Dědičná hluchota.

*Jakou dědičností se dědí uvedené choroby? A. Luxace kyčelního kloubu B. Hemofilie C. Fenylketonurie 1. Recesivní dědičnost 2. Polygenní dědičnost 3. Pohlavně vázaná dědičnost. A) A1, B2, C3. B) A3, B2, C1. C) A2, B3, C1. D) A3, B1, C2.

Hemofilie vzniká mutací genu pro faktor krevní srážlivosti na chromozomu X. Které z následujících tvrzení je správné?. A) Nemocí jsou postiženy častěji ženy. B) Žena přenašečka má výrazně sníženou srážlivost krve. C) Postižený muž má dcery přenašečky. D) Žena trpící hemofilií nemůže mít zdravé děti.

Otec trpí hemofilií, matka je zdravá i chromozomově. Pak platí, že. A) Polovina jeho dcer bude postižena. B) Polovina jeho synů bude postižena. C) Všechny jeho dcery budou přenašečky. D) Bude mít dcery trpící hemofilií a zdravé syny.

Daltonismus. A) Postihuje především ženy. B) Vzniká mutací genu na chromozomu Y. C) Je choroba s dědičností vázanou na pohlaví. D) Je vždy přenášena z otců na syny.

*Eugenika. A) Se zabývá předpovědí výskytu dědičných chorob v rodinách. B) Usiluje o zlepšení genového fondu lidské populace. C) Upravuje fenotyp a nemění genotyp dědičně poškozených. D) Je moderní genetickou metodou zabývající se dědičnými poruchami metabolismu.

Mezi genetické choroby NEpatří: A) Hemofilie. B) Daltonismus. C) Kretenismus. D) Downova choroba.

Daltonismus (barvoslepost). A) Je dědičná metabolická choroba. B) Postihuje především ženy. C) Je neschopnost rozlišovat červenou a zelenou barvu. D) Nepatří mezi dědičné choroby.

Studiem mikroskopické stavby tkání se zabývá. A) Anatomie. B) Histologie. C) Fyziologie. D) Mikrobiologie.

Přiřaďte každou ze tkání ke tkáňovému typu: A. Chrupavka B. Povrchová vrstva sliznice C. Varolův most D. Krev E. Střední vrstva srdeční stěny 1. Epitely 2. Pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň 5. Tekutá tkáň. A) A1, B2, C4, D5, E3. B) A1, B2, C3, D4, E5. C) A2, B3, C4, D5, E1. D) A2, B1, C4, D5, E3.

Přiřaďte uvedené epitely k jejich funkčnímu typu: A. Langerhansovy ostrůvky B. Střevní mikroklky C. Oční sítnice D. Epidermis 1. Epitel krycí 2. Epitel žlázový 3. Epitel resorpční 4. Epitel smyslový. A) A2, B3, C4, D1. B) A1, B2, C3, D4. C) A2, B1, C4, D3. D) A4, B3, C2, D1.

Nejodolnější proti mechanickým, tepelným a chemickým vlivům je. A) Resorpční epitel. B) Smyslový epitel. C) Krycí epitel. D) Žlázový epitel.

Nejmenší regenerační schopnost má. A) Krycí epitel. B) Žlázový epitel. C) Resorpční epitel. D) Smyslový epitel.

Tuhé vazivo obsahuje převážně. A) Kolagenní vlákna. B) Buňky a mezibuněčnou hmotu. B) Buňky a mezibuněčnou hmotu. D) Retikulární vlákna.

Tuhé vazivo. A) Má málo vláken a mnoho buněk a mezibuněčné hmoty. B) Obsahuje tukové buňky spojené retikulárním vlákny. C) Má převahu elastických vláken. D) Obsahuje převážně kolagenní vlákna.

Lymfoidní vazivo. A) Je základem mízních uzlin. B) Formuje v podkoží tukové polštáře. C) Vyplňuje štěrbiny mezi orgány. D) Obsahuje převážně elastická vlákna.

Vazivová chrupavka. A) Obsahuje převážně elastická vlákna. B) Obsahuje převážně vlákna retikulární. C) Obsahuje svazky kolagenních vláken. D) Neobsahuje kolagenní vlákna.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Exkreční žlázy vylučují odpadní látky (moč, pot) a sekreční žlázy vylučují sekrety mimo tělo (mléčná žláza) nebo do orgánových dutin (žaludeční šťáva). 2. Podle počtu vrstev rozlišujeme jednovrstevné a vícevrstevné epitely. Např. epidermis je vytvořena jednovrstevným epitelem a vícevrstevný epitel vystýlá vnitřní povrch cév. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. V řídkém vazivu je málo buněk a mezibuněčné hmoty a je zde převaha elastických vláken. Tento typ vaziva vyplňuje štěrbiny mezi orgány. 2. Chrupavky jsou bezcévné a nemají inervaci, povrch chrupavek kryje vazivový obal perichondrium. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Kostní tkáň. A) Neobsahuje kolagenní vlákna. B) Je bezcévná a nemá inervaci. C) Obsahuje 35 % minerálních látek. D) Je tvořena především lamelózními kostmi.

Okostice. A) Je poměrně necitlivá. B) Je důležitá pro výživu kostí. C) Je krvetvornou tkání. D) Pokrývá celou kost včetně kloubních konců.

Osifikace. A) Probíhá pouze z povrchu chrupavky. B) Se šíří z osifikačních center. C) Dlouhých kostí probíhá z vaziva. D) Není ovlivněna růstovým hormonem.

Hladká svalová tkáň. A) Se skládá z vřetenovitých buněk spojených jemným vazivem. B) Je tvořena svalovými vlákny, která se skládají do svazků spojených vazivem. C) Tvoří základ zádových, hrudních a krčních svalů. D) Je řízena míšními a hlavovými nervy.

Srdeční svalovina. A) Je řízena míšními a hlavovými nervy. B) Tvoří vnitřní vrstvu srdeční stěny. C) Je typem příčně pruhované svalové tkáně. D) Je typem hladké svaloviny.

Srdeční svalovina. A) Má volní inervaci. B) Je příčně pruhovaná a složená z buněk. C) Je pod kontrolou mozkové kůry. D) Je tvořena svalovými vlákny spojenými vazivem.

Určete typy svalových tkání: A. Svalová tkáň řízená míšními a hlavovými nervy B. Svalovina inervovaná autonomními nervy C. Svalová tkáň, schopná tvořit a rozvádět elektrické vzruchy 1. Hladká svalová tkáň 2. Srdeční svalovina 3. Kosterní svalová tkáň. A) A1, B2, C3. B) A3, B1, C2. C) A3, B2, C1. D) A1, B3, C2.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Myofibrily v hladké a srdeční svalovině i v kostním svalu jsou složeny ze dvou typů bílkovin. Při kontrakci vyvolané nervovým podnětem se molekuly obou bílkovin vsouvají mezi sebe a svalové vlákno se zkracuje. 2. Srdeční svalovina je typem hladké svalové tkáně složené z buněk. Srdeční svalovina je inervována mozkovými a míšními nervy. A) 1=ano; 2ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Nejprimitivnější nervová soustava u živočichů je. A) Trubicovitá. B) Žebříčkovitá. C) Difúzní. D) Pásovitá.

*Žebříčkovitá nervová soustava se nachází u. A) Láčkovců. B) Červů kroužkovců. C) Prvoků. D) Strunatců.

Neuron. A) Má vždy jeden dendrit. B) Neobsahuje buněčné organely. C) Obsahuje obvykle několik axonů. D) Je vyživován prostřednictvím neuroglií.

Výběžky neuronů dendrity. A) Jsou krátké výběžky vedoucí dostředivě. B) Jsou pokryty myelinovou pochvou. C) Jsou součástí neuroglií. D) Jsou dlouhá vlákna vedoucí odstředivě.

Přiřaďte k sobě správné termíny (významově, funkčně, anatomicky): A. Gliová buňka B. Odstředivý výběžek neuronu C. Dostředivý výběžek neuronu D. Mediátor E. Pochva nervového vlákna 1. Axon 2. Dendrit 3. Astrocyt 4. Schwamannova buňka 5. Acetylcholin. A) A4, B2, C1, D5, E3. B) A3, B1, C2, D5, E4. C) A3, B1, C2, D4, E5. D) A4, B2, C1, D3, E5.

Hojení kostní tkáně. A) Nikdy nevede k obnovení původní funkce. B) Probíhá velmi pomalu. C) Je pomalé a kost lze zatěžovat postupně. D) Probíhá dobře a rychle.

Regenerační schopnost nervové tkáně. A) Je nulová. B) Je pro dobré krevní zásobení dobrá. C) Je velmi pomalé a nemusí být úplné. D) Nezávisí na poškození periferního výběžku neuronu.

Regenerace a hojení. A) Kostní tkáně probíhá dobře a rychle. B) Nervové tkáně je dobré díky dobrému krevnímu zásobení. C) Bezcévných chrupavek je nedokonalé. D) Epitelů je poměrně pomalé.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Epitely regenerují obvykle velmi dobře a rychle. Bohaté cévní zásobení podkladových vrstev epitelů urychluje buněčné dělení, které vede k rychlému vyplnění defektu. 2. Nervová tkáň má přes dobré krevní zásobení malou regenerační schopnost. Plně diferencované neurony nemají schopnost proliferace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Po narození roste člověk do délky nejrychleji v prvním roce života. Pak následuje zpomalení rychlosti růstu, které trvá až do sedmého roku, kdy se růst mírně zrychluje. Třetí zrychlení růstu odpovídá počátku dospívání (puberty). 2. Během růstu člověka se nemění jeho proporce těla, ani poměr mezi velikostí orgánů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Anatomické postavení zaujímá tělo stojící ve stoji spojném se vzpřímenou hlavou, ruce volně spuštěné, dlaně obrácené předu. 2. Loketní kloub je vzhledem ke kloubu ramennímu uložen proximálně. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Opačný směr ke směru kraniálnímu je. A) Proximální. B) Dorzální. C) Kaudální. D) Ventrální.

S mediální rovinou jsou rovnoběžné roviny: A) Laterální. B) Sagitální. C) Frontální. D) Superficiální.

*Vyberte správný význam pro následující termíny: A. Frontální B. Laterální C. Kraniální D. Kaudální 1. Boční 2. Směřující k hlavě 3. Čelní 4. Směřující ke kostrči. A) A2, B1, C4, D3. B) A3, B1, C4, D2. C) A3, B1, C2, D4. D) A4, B3, C1, D2.

*Vyberte správný význam pro následující termíny: A. Superfaciální B. Profundus C. Proximální D. Distální 1. Vzdálený 2. Blíže k trupu 3. Vnitřní, hluboký 4. Povrchový. A) A1, B3, C2, D4. B) A4, B3, C2, D1. C) A3, B4, C2, D1. D) A1, B2, C4, D3.

Kosterní soustava člověka se skládá. A) Z o něco více jak 100 kostí. B) Z o něco více jak 200 kostí. C) Z o něco více jak 300 kostí. D) Z o něco více jak 400 kostí.

Růst kostí. A) Probíhá i po skončené osifikaci růstových chrupavek. B) Probíhá až do 30. roku života. C) Do šířky probíhá přirůstáním kostních lamel z hlubokých vrstev okostice. D) Do délky probíhá uprostřed diafýz.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. V mládí je v kostech zastoupena především červená kostní dřeň, která je krvetvorným orgánem. Červená dřeň je postupně nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň. V dospělosti je krvetvorná dřeň již jen v krátkých a plochých kostech. 2. U typické dlouhé kosti vzniká osifikací kostěná střední část kosti - diafýza a dvě koncové epifýzy. Mezi střední částí a kloubními konci zůstává po celý život neosifikovaná růstová chrupavka. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Přiřaďte k sobě typy kostí: A. Dolní čelist B. Lopatka C. Kost stehenní D. Kost zápěstní 1. Kost dlouhá 2. Kost krátká 3. Kost plochá 4. Kost nepravidelného tvaru. A) A1, B2, C3, D4. B) A3, B4, C1, D2. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Ke které části kostry patří uvedené kosti? A. Scapula B. Vomer C. Tibia D. Vertebra 1. Lebka 2. Horní končetina 3. Dolní končetina 4. Hrudník. A) A1, B2, C3, D4. B) A2, B1, C3, D4. C) A4, B1, C2, D3. D) A2, B3, C1, D4.

*Hřbetní struna - chorda dorsalis. A) Je u kruhoústých nahrazena páteří s obratli. B) Se dodnes zachovala u ryb. C) Se v embryonální době zakládá i u člověka. D) Je složena z obratlů.

*Která tvrzení o páteři jsou správná?. A) V příčných výběžcích prvních pěti krčních obratlů jsou otvory pro páteřní tepny, zásobující části mozku. B) Kostrční kost - zbytek ocasní páteře, je složená z několika zcela pravidelných drobných kostí. C) Na páteři jsou spoje pohyblivé - kloubní a nepohyblivé - pomocí vazů a chrupavčitých destiček mezi obratli. D) Nejmenší těla mají krční obratle a největší těla mají bederní obratle.

Spoje na páteři. A) Jsou celkově velmi omezeně pohyblivé. B) Pevnými vazy omezují posun obratlů. C) Jsou vytvořeny nepohyblivými meziobratlovými klouby. D) Jsou tvořeny ploténkami, které jsou v krčním úseku nejvyšší.

*Přiřaďte uvedené výrazy k jednotlivým částem páteře: A. Lumbus B. Axis C. Os sacrum D. Thorax 1. Krční 2. Hrudní 3. Bederní 4. Křížová. A) A3, B1, C4, D2. B) A2, B1, C4, D3. C) A4, B3, C2, D4. D) A1, B2, C4, D3.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Páteř je esovitě prohnuta. Dozadu prohnutý úsek vytváří hrudní a křížovou lordózu. Prohnutí dopředu tvoří krční a bederní kyfózu. 2. Prvních sedm párů žeber je pravých, další dva páry žeber jsou žebra nepravá a poslední tři páry jsou volná žebra. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Největší kloub v těle je. A) Kloub ramenní. B) Kloub kolenní. C) Kloub kyčelní. D) Kloub loketní.

Nejpohyblivější z uvedených kloubů je. A) Kloub ramenní. B) Kloub loketní. C) Kloub vřetenozápěstní. D) Kloub kolenní.

Kolenní kloub. A) Obsahuje jeden chrupavčitý meniskus, vložený mezi tibii a femur. B) Je druhý největší kloub v lidském těle. C) Má na přední ploše dvě čéšky, vložené do úponové šlachy čtyřhlavého svalu. D) Jeho hlavním pohybem je flexe a extenze bérce.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Loketní kloub je složený kloub, spojuje se v něm pažní, loketní a vřetenní kost. 2. Kyčelní kloub připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Je to největší kloub těla. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Spojení kostí chrupavčitým spojením. A) Nacházíme mezi křížovými obratli. B) Nacházíme ve švech klenby lebeční. C) Nacházíme v meziobratlových ploténkách. D) Umožňuje pohyb těchto kostí.

Epifyzární růstové chrupavky. A) Se nacházejí na kloubních koncích epifýz dlouhých kostí. B) Jsou místa, kde kosti rostou do délky a do šířky. C) Činnost jejich buněk stimuluje hormon somatropin. D) Se po ukončení růstu asi ve 30. roce života mění na kostní tkáň.

*Na lebce. A) Je nejslabším místem jehlancovitá část spánkové kosti. B) Na bradavčitém výběžku spánkové kosti je zavěšena jazylka a hrtan. C) Vznikl skelet horní a dolní čelisti fylogeneticky ze žaberních oblouků. D) Jsou kosti spojeny nepohyblivě švy, které do puberty zcela osifikují.

Největší z vedlejších nosních dutin je. A) V horní čelisti. B) V čelní kosti. C) V čichové kosti. D) V klínové kosti.

Obličejová část lebky zahrnuje. A) Kost spánkovou. B) Kost radličnou. C) Kost temenní. D) Kost týlní.

Obličejová část lebky. A) Je tvořena dvojicí kostí spánkových a kostí čichovou. B) Obsahuje horní čelist spojenou lícní kostí s kostí spánkovou. C) Obsahuje i kost skalní - nejtvrdší kost v těle. D) Je v horní části tvořena kostí čelní.

Mozková část lebky. A) Obsahuje kost skalní, která je nejslabším místem na lebce. B) Se skládá ze spodiny lební a klenby lební. C) Obsahuje jazylku, na níž je zavěšen hrtan. D) Obsahuje kost temenní a dvě kosti čelní.

Kostra nohy NEobsahuje. A) Kost loďkovitou. B) Kost radličnou. C) Kost hlezenní. D) Kost krychlovou.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Na předloktí navazuje ruka, zápěstí je složeno z osmi kůstek, na které navazuje záprstí a pět prstů, které všechny mají tři články. 2. Lopatkový pletenec je tvořen lopatkou a klíční kostí. Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru. Klíční kost je dlouhá, esovitě prohnutá,. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Mezi kosti pánve NEpatří. A) Kost kyčelní. B) Kost sedací. C) Kost stydká. D) Kost loďkovitá.

Pánevní prostor. A) Je u žen menší než u mužů. B) Se u žen a u mužů liší jen velikostí, nikoliv tvarem. C) Je ohraničen pánevními kostmi a kostí křížovou a kostrční. D) Je tvořen dvěma kostmi pánevními a kostí sedací.

Stehenní kost. A) Se na dolním konci rozšiřuje v jediný kloubní hrbol. B) Je součástí pánevního pletence. C) Zapadá kulovitou hlavicí do kloubní jamky v sedací kosti. D) Má velký a malý chocholík, na něž se upínají hýžďové svaly.

Největší ze zánártních kostí. A) Kost hlezenní. B) Kost krychlová. C) Kost člunková. D) Kost patní.

Kost hlezenní. A) Je kloubně spojena s kostí loketní. B) Je největší nártní kostí. C) Patří mezi kosti zánártní. D) Je součástí pánevní kosti.

29. Přiřaďte k sobě správné termíny (anatomicky a významově): A. Kostrč B. Meniskus C. Kost radličná D. Místo odběru kostní dřeně E. Kost stydká 1. Kost lebeční 2. Součást pletence 3. Součást páteře 4. Součást kloubu 5. Sternum. A) A3, B4, C1, D5, E2. B) A2, B4, C3, D5, E1. C) A5, B4, C3, D1, E2. D) A2, B4, C5, D1, E3.

Motorická jednotka kosterního svalu je. A) Morfologickou jednotkou tohoto svalu. B) Funkční jednotkou tohoto svalu. C) Část svalu inervovaná svazem nervových vláken. D) Motorická ploténka, v níž jsou zakončena nervová vlákna.

Myofibrily. A) Jsou přítomny pouze v kosterních svalech. B) Jsou svazky svalových vláken. C) Jsou tvořeny dvojlomným myosinem a jednolomným aktinem. D) Nacházíme mezi buňkami svalové tkáně.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Motorická jednotka svalu se skládá z nervové buňky a jejího axonu a z vláken svalu, inervovaných tímto jediným nervovým vláknem. 2. Zpětné informace pro CNS o práci svalů vycházejí ze zvláštních receptorů ve svalech a šlachách - ze šlachových tělísek a svalových vřetének. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Motorická jednotka svalu. A) Se skládá z vláken svalu, z nichž každé je inervováno jedním axonem. B) Je systém, v němž jedno nervové vlákno inervuje vždy maximálně vždy 2 až 3 svalová vlákna. C) Pracuje ve dvou fázích - smrštění (izotonická fáze) předchází zkrácení (izometrická fáze). D) Se skládá z neuronu a jeho axonu, který inervuje svalová vlákna.

*Svaly. A) Čerpají energii pro svou činnost především štěpením bílkovin. B) Spotřebují i v klidu až 1 l kyslíku za hodinu. C) Informují CNS o své činnosti prostřednictvím proprioreceptorů. D) Hromadí jako odpadový produkt svého metabolismu hlavně močovinu.

Při svalovém stahu ve svalových vláknech. A) Přichází podnět motorickým nervovým vláknem. B) Se Ca2+ ionty váží do biomembrán endoplazmatického retikula. C) Se sval smršťuje a pracuje bez účasti Ca2+ iontů. D) Nedochází vždy ke štěpení molekul ATP.

Svalová činnost se projevuje aktivitou. A) Izokinetickou a izotonickou. B) Izometrickou a izokinetickou. C) Izometrickou a izotonickou. D) Izocyklickou a excentrickou.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Ke kontrakci a relaxaci potřebují svaly velké množství kyslíku. V klidu spotřebují svaly těla asi 1 l kyslíku za hodinu, při práci až 10 litrů. 2. Kontrakce svalu probíhá ve dvou fázích. Ve svalu nejprve vzroste napětí bez jeho zkrácení (izometrická fáze). Teprve potom se sval smrští (izotonická fáze). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Při činnosti svalů se. A) Hlavice myozinu dotýkají aktinových vláken. B) Hlavice myozinu nedotýkají aktinových vláken. C) Hlavice aktinu dotýkají motorické jednotky. D) Myozinová vlákna dotýkají přímo nervosvalové ploténky.

Příčinou svalové únavy je. A) Hormonální nedostatečnost. B) Nedostatek kyseliny mléčné. C) Nahromadění glukózy. D) Nahromadění zplodin metabolismu.

Smrštění svalu - svalová kontrakce. A) Je vyvolána i podprahovým nervovým podnětem. B) Je provázena změknutím svalového bříška. C) Je vyvolána nervovým podnětem po uvolnění vápenatých iontů. D) Zkracuje sval o 10 - 20 %.

*Které dvojice pohybů svalů tvoří protiklady? A. Abdukce B. Extenze C. Pronace 1. Flexe 2. Addukce 3. Supinace. A) A1, B3, C2. B) A3, B2, C3. C) A1, B2, C3. D) A2, B1, C3.

Které termíny, týkající se svalů, spolu funkčně souvisí? A. Myofibrily B. Fascie C. Šlachová tělíska a svalová vřeténka D. Šlacha 1. Svalový úpon 2. Zpětné informace pro CNS 3. Vazivový obal svalu 4. Smrštění svalu. A) A1, B2, C3, D4. B) A3, B4, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Antagonistické svaly. A) Spolupracují na tomtéž pohybu. B) Zabezpečují opačný pohyb. C) Jsou všechny kosterní svaly. D) Jsou svaly synergistické.

Svalová tkáň. A) Příčně pruhovaná je tvořena protáhlými jednojadernými buňkami. B) Hladká je inervována mozkovými a míšními nervy. C) Příčně pruhovaná tvoří kosterní svaly a je inervována vegetativními nervy. D) Hladká tvoří převážnou část trávicí soustavy a pracuje nezávisle na naší vůli.

Jakými nervy jsou řízeny hladké svaly?. A) Vegetativními a senzitivními nervy. B) Výhradně hlavovými nervy. C) Nervy pyramidové dráhy. D) Autonomními (vegetativními) nervy.

Hladké svalstvo. A) Je ovlivňováno nervy i hormony. B) Ovlivňujeme vůlí. C) Dosahuje třetiny hmotnosti těla. D) Se skládá z vláken propojených spojkami.

Kosterních svalů je přibližně. A) čtyři sta. B) Pět set. C) Šest set. D) Sedm set.

Svalstvo příčně pruhované. A) Tvoří vrstvy stěn dutých orgánů. B) Je složené z jednojaderných a dvoujaderných úseků. C) Je inervováno vegetativními nervy. D) Je řízeno míšními a mozkovými nervy.

Svalová vlákna kosterních svalů. A) Vytváří po spojení snopečky a snopce. B) Tvoří svalovou povázku - fascii. C) Jsou bezjaderná. D) Jsou inervována vždy jedno svalové vlákno jedním nervovým vláknem.

Srdeční svalstvo. A) Je pod kontrolou mozkové kůry. B) Je příčně pruhované, složené z buněk. C) Není řízeno vegetativními nervy. D) Je aktivováno ze tří center automacie.

Které termíny k sobě patří? A. Hernie B. Achillova šlacha C. Místo pro vnitrosvalovou injekci D. Pupeční jizva 1. Velký hýžďový sval 2. Úpon lýtkového svalu 3. Přímé břišní svaly 4. Tříselná kýla. A) A4, B2, C1, D3. B) A2, B4, C1, D3. C) A2, B1, C3, D4. D) A1, B2, C3, D4.

Ve které části těla najdeme uvedené svaly? A. Pilovitý boční sval B. Hýžďový sval C. Trapézový sval D. Zevní a vnitřní šikmý sval 1. Sval břicha 2. Sval dolní končetiny 3. Sval hrudníku 4. Zádový sval. A) A1, B2, C3, D4. B) A4, B3, C2, D1. C) A1, B2, C4, D3. D) A3, B2, C4, D1.

Trapézový sval patří. A) Ke svalům horní končetiny. B) K zádovým svalům. C) K pánevním svalům. D) Ke svalům dolní končetiny.

Deltový sval patří ke svalstvu. A) Horní končetiny. B) Hrudníku. C) Dolní končetiny. D) Hlavy.

*Svaly břicha. A) Boční břišní stěnu tvoří jeden šikmý a jeden příčný sval. B) Při současném smrštění přímých břišních svalů dochází k výdechu. C) Oslabením přímých břišních svalů ve střední čáře vznikají tříselné kýly. D) Napětím tříselného vazu vzniká břišní lis, který napomáhá vyprazdňování orgánů břišní dutiny.

*Čéška je zasunuta ve. A) Trojhlavém lýtkovém svalu. B) Předním bércovém svalu. C) Šlaše čtyřhlavého stehenního svalu. D) Předním holenním svalu.

Svaly kyčelního kloubu. A) Zahrnují krejčovský sval a přímý stehenní sval. B) K podávání nitrosvalových injekcí je nejvhodnější čtyřhlavý stehenní sval. C) Zanožení při chůzi vykonává hlavně velký hýžďový sval. D) Nezahrnují čtyřhlavý stehenní sval, jehož funkcí je pouze extenze kolenního kloubu.

Mezi svaly horní končetiny patří. A) Sval deltový. B) Svaly bércové. C) Sval trapézový. D) Pilovitý sval.

Mezi svaly dolní končetiny patří. A) Sval bederní. B) Svaly vřetenní. C) Sval deltový. D) Svaly hýžďové.

Které z uvedených svalů patří mezi svaly hlavy?. A) Podjazylkové svaly. B) Deltový sval. C) Křídlaté svaly. D) Pilovitý sval.

Mezi pomocné dýchací svaly NEpatří. A) Velký prsní sval. B) Malý prsní sval. C) Pilovitý boční sval. D) Bránice.

Ke svalům paže NEpatří: A) Dvojhlavý sval. B) Trojhlavý sval. C) Hákový sval. D) Krejčovský sval.

*Tělní tekutina nejnižšího vývojového stupně je. A) Hemolymfa. B) Hydrolymfa. C) Perilymfa. D) Endolymfa.

*Tělní tekutinou většiny bezobratlých je. A) Hydrolymfa. B) Lymfa. C) Hemolymfa. D) Perilymfa.

pH krevní plazmy. A) Je působením metabolismu stále zvyšováno. B) Je udržováno prostřednictvím chloridu sodného a uhličitanu sodného. C) Po svalové námaze může být jeho hodnota posunuta - vznik alkalózy. D) Je dlouhodobě udržováno na mírně kyselé úrovni.

Které z uvedených plazmatických bílkovin NEvznikají v játrech?. A) Albuminy. B) Globuliny. C) Fibrinogen. D) Protrombin.

Krevní plazma. A) Obsahuje 50 % vody a v ní rozpuštěné látky. B) Tvoří 90 % objemu krve. C) Obsahuje chlorid sodný a kyselý uhličitan sodný. D) Nemá stálou hodnotu pH.

Které z uvedených látek se NEnacházejí v krevní plazmě?. A) Glykogen. B) Albuminy a globuliny. C) Vitamíny a hormony. D) Žlučová barviva.

Homeostáza je. A) Prasknutí erytrocytů v hypotonickém roztoku. B) Stálost vnitřního prostředí organismu v jeho fyziologické normě. C) Zástava krvácení. D) Dědičná porucha krevní srážlivosti.

*Příčinou žlutého zbarvení pokožky (ikteru) je. A) Snížené vyměšování pankreatického hormonu. B) Porucha glycidového metabolismu. C) Porucha srážení krve. D) Choroba jater.

*Erytropoetin. A) Je hormon vylučovaný nadledvinami. B) Povzbuzuje kostní dřeň k produkci erytrocytů. C) Se přestává vytvářet ve vyšších nadmořských výškách. D) Urychluje zánik erytrocytů ve slezině.

Kostní krvetvorná dřeň. A) Je jedním z největších orgánů těla. B) Má až 3x větší hmotnost, než játra. C) Tvoří se v ní z 50 % červené a z 50 % bílé krvinky. D) Je u novorozence jediným místem, kde se tvoří bílé krvinky.

Vyberte NEsprávnou odpověď! Hemolýza krve může nastat. A) Působením hadího jedu. B) Působením fyziologického roztoku. C) Působením destilované vody. D) Působením radioaktivního záření.

Krev. A) Je v těle obsažena nejvíce v žilách, ve svalech a v plicích. B) Tvoří asi 1/5 hmotnosti těla. C) U ženy obsahuje na jednotku objemu více erytrocytů. D) Můžeme bez ohrožení života ztratit až do objemu 3 litrů.

Červené krvinky. A) Jsou okrouhlé jaderné buňky obalené polopropustnou membránou. B) Obsahují nejvíce železa ze všech buněk těla. C) Jsou schopny aktivního pohybu a změny tvaru. D) Vzestup jejich množství nad normální hodnoty se nazývá anémie.

Červené krivnky (erytrocyty). A) Jsou pravými buňkami. B) Nemají stálý tvar. C) Přežívají maximálně 120 dní. D) Vytvářejí protilátky.

Zmnožení erytrocytů nad fyziologickou mez nastává. A) Při dlouhodobém pobytu ve větších nadmořských výškách. B) Při lepších podmínkách sycení krve O2. C) Při vyšším atmosférickém tlaku. D) Jako kompenzace při snížení počtu bílých krvinek.

Větší množství erytrocytů v krvi mají. A) Lidé žijící v přímořských oblastech. B) Lidské plody. C) Staří lidé. D) Lidé trpící anémií.

Které z uvedených krvinek NEjsou pravými buňkami?. A) Erytrocyty. B) Granulocyty. C) Lymfocyty. D) Monocyty.

Sedimentace červených krvinek. A) Závisí na složení krevní plazmy. B) Je stejně rychlá u mužů i žen. C) Je odečítána po půlhodině. D) U zdravého muže činí 8 mm - dílků.

Sedimentace krve. A) Stoupá s vyšším obsahem protilátek v krvi. B) Je stejně rychlá u mužů i žen. C) Je odečítána po půlhodině. D) U zdravého muže činí 8 mm - dílků.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Sedimentace červených krvinek je jejich klesání gravitací ke dnu nádobky, nebo pipety naplněné krví. Zmnožují-li se v plazmě imunoglobuliny (např. při infekčních onemocněních), klesá sedimentační rychlost červených krvinek. 2. K udržení stálého vnitřního prostředí musí krev zajistit především stálé pH plazmy. Kyselost plazmy nepatrně kolísá kolem zásadité reakce pH = 7,4. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Hemolýza erytrocytů. A) Nastává po smíchání krve různých krevních skupin. B) Nastává po vstříknutí fyziologického roztoku do krve. C) Stoupá se stoupající osmotickou rezistencí krve. D) Nemůže nastat po vstříknutí tekutiny o vyšším osmotickém tlaku do krve.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Hematokrit je hodnota, užívaná v hematologii k vyjádření vzájemného poměru mezi množstvím krevní plazmy a formovanými krevními elementy - krvinkami. 2. Hladinu cukru v krvi nazýváme glykémie. Je-li glykémie nízká, cukr se z jater uvolňuje a glykemie se zvyšuje. Při opačné situaci se cukr v játrech ukládá do zásoby v molekulách glykogenu, který je rezervoárem cukru v organismu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Bílé krvinky. A) Se vyskytují ve větším počtu u mužů než u žen. B) Se vyskytují v krvi a v míze. C) Zajišťují přenos kyslíku z plic do tkání. D) Žijí dva až tři měsíce.

70 % všech bílých krvinek tvoří. A) Neutrofilní granulocyty. B) Eozinofilní granulocyty. C) Bazofilní leukocyty. D) Agranulocyty.

Monocyty. A) Se mění na fagocytující makrofágy. B) Patří mezi nejmenší leukocyty. C) Mají v cytoplazmě barvitelná granula. D) Působí při zástavě krvácení.

Monocyty. A) Nikdy nevystupují z cév. B) Se dostávají z krve do tkání. C) Tvoří 50 % bílých krvinek. D) Jsou menší než erytrocyty.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Monocyty vznikají v kostní dřeni. Ve tkáních se mění na makrofágy, kde fagocytují částice, které jsou tělu cizí. 2. Granulocyty obsahují v cytoplazmě hrudky, které se barví různými histologickými barvivy. Nejvíce je v krvi bazofilních a eozinofilních granulocytů, nejméně neutrofilních granulocytů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Při zastavení krvácení se uplatňují především. A) Monocyty. B) Granulocyty. C) Histiocyty. D) Trombocyty.

Který děj je podstatný při zastavení krvácení?. A) Činnost krevních destiček. B) Sedimentace krvinek. C) Diapedéza bílých krvinek. D) Fagocytóza granulocytů a monocytů.

Trombus. A) Může jako putující embolus ucpat cévu. B) Se při hojení mění na vazivový obal cévy. C) Se po svém definitivním vzniku už nikdy nerozpouští. D) Vyvolává vždy trombózu.

Trombocyty. A) Se shlukují a rozpadají v místě poranění. B) Mají význam hlavně při imunitní odpovědi organismu. C) Uvolňují protrombin. D) Jsou schopny fagocytózy.

*Plazmin. A) Je obsažen v bazofilních granulocytech. B) Způsobuje trombózu. C) Rozpouští fibrin. D) Zastavuje krvácení.

*Antihemofilní globulin je. A) Destičkový tromboplastin. B) Protrombin přeměněný na trombin. C) U osob postižených hemofilií vylučován v přebytku. D) Vnitřní faktor krevní srážlivosti.

*Přiřaďte k sobě termíny, které funkčně souvisí: A. Albumin B. Hematokrit C. Heparin D. Globulin 1. Protilátka 2. Srážení krve 3. Krevní protein 4. Podíl červených krvinek v objemu krve. A) A4, B3, C2, D1. B) A3, B4, C2, D1. C) A1, B4, C2, D3. D) A2, B4, C3, D1.

Co obsahují, nebo vytvářejí, jednotlivé typy krvinek? A. Barvitelná zrna B. Protilátky C. Hemoglobin D. Tromboplastin 1. Erytrocyty 2. Granulocyty 3. Krevní destičky 4. Lymfocyty. A) A1, B2, C3, D4. B) A4, B3, C1, D2. C) A2, B4, C1, D3. D) A2, B3, C1, D2.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Komplement B. Plasmin C. Antigen D. Trombus 1. Látka, rozpouštějící fibrin 2. Výsledek hemokoagulace 3. Bílkovina, ničící cizorodé buňky 4. Cizorodá látka. A) A1, B3, C4, D2. B) A3, B1, C2, D4. C) A3, B1, C4, D2. D) A1, B4, C3, D2.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Hemolýza B. Alergie C. Aglutinace D. Hemofilie 1. Přecitlivělost organismu 2. Shlukování krvinek 3. Dědičná krvácivost 4. Praskání krvinek. A) A3, B1, C4, D2. B) A4, B1, C3, D2. C) A3, B1, C2, D4. D) A4, B1, C2, D3.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Transplantace B. Transfuze C. Anamnestická reakce D. Imunizace 1. Krevní převod 2. Imunitní odpověď 3. Dodání protilátek 4. Náhrada tkáně. A) A4, B1, C2, D3. B) A3, B1, C2, D4. C) A2, B3, C1, D4. D) A1, B4, C2, D3.

Imunologicky kompetentními buňkami jsou. A) Granulocyty. B) Monocyty. C) Lymfocyty. D) Erytrocyty.

O imunologicky kompetentních buňkách platí: A) T lymfocyty dozrávají v kostní dřeni. B) T lymfocyty odpovídají za humorální imunitu. C) B lymfocyty vytvářejí imunoglobuliny. D) B lymfocyty jsou odpovědné za buněčnou imunitu.

Specifická imunita se projevuje. A) Vytvářením cytotoxických látek. B) Fagocytózou lymfocytů. C) Ničením bakterií lyzozymem ve slinách. D) Jako vrozená schopnost.

Specifická imunita je zprostředkovaná. A) Uvolňováním interferonu viry napadenými buňkami. B) Imunitní reakcí B- a T-lymfocytů. C) Fagocytózou granulocytů, monocytů a makrofágů. D) Uvolňováním lysozymu do slz, slin a na povrch kůže.

Diapedéza. A) Je specifickou imunitní reakcí organismu. B) Je migrace bílých krvinek k cizorodým tělískům. C) Je vylučování cytotoxických látek. D) Patří k aktivní imunizaci.

Nespecifická imunita. A) Se vytváří po setkání člověka s infekcí. B) Spočívá v tvorbě protilátek B-lymfocyty. C) Spočívá v tvorbě cytotoxických látek T-lymfocyty. D) Se projevuje fagocytózou leukocytů.

Imunitní tolerance (snášenlivost). A) Lze ji vyvolat lépe u dospělého, než u novorozence. B) Vzniká při autoimunitních onemocněních. C) Vzniká po setkání organismu s antigenem. D) Bývá lékaři u pacienta vyvolávána působením imunosupresivních léků.

Co je to antigen?. A) Imunoglobulin. B) Cizorodá látka, navozující imunitní odpověď. C) Látka, vznikající při aglutinaci krve. D) Látka, zabraňující expresi genu.

Co jsou to imunoglobuliny?. A) Protilátky bílkovinného charakteru. B) Produkty T-lymfocytů. C) Cytotoxické látky. D) Cizorodé bílkoviny, vyvolávající imunitní odpověď.

Mezi orgány mízního /imunitního/ systému NEpatří. A) Mandle. B) Brzlík. C) Měchýřkovité žlázy. D) Slezina.

T-lymfocyty. A) Dozrávají v kostní dřeni. B) Produkují protilátky. C) Zneškodňují cizorodé buňky. D) Vznikají v brzlíku z kmenových buněk.

B-lymfocyty. A) Nemají na svém povrchu receptor pro antigen. B) Nepocházejí z kmenových buněk. C) Odpovídají za humorální imunitu. D) Jsou závislé na tymu.

*Komplement, nástroj přirozené imunity je. A) Imunoglobulin. B) Hormon. C) Antigen. D) Plazmatická bílkovina.

*Anamnestická reakce. A) Je účinek komplementu na cizorodé buňky. B) Je sekundární imunitní odpověď. C) Nastává po setkání citlivého organismu s alergenem. D) Vzniká po prvním setkání organismu s antigenem.

Thymus. A) Je místo zániku T-lymfocytů. B) Je místo, kde dozrávají T-lymfocyty. C) Dosahuje maxima své velikosti v pubertě. D) Bývá až ve středním věku nahrazen tukovým vazivem.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Cizorodé látky - antigeny - pronikají do organismu a vyvolávají obrannou imunitní reakci. Buněčnou imunitu zabezpečují T-lymfocyty, jejichž dozrávání zajišťuje brzlík. 2. Brzlík (thymus) je laločnatý orgán, uložený za hrudní kostí. Začíná zvětšovat svůj objem v pubertě a roste až do dospělosti. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jedinci krevní skupiny A mají. A) V membráně erytrocytů aglutinogen A a v krevní plazmě aglutininy anti-A. B) V membráně erytrocytů aglutinogen B a v krevní plazmě aglutininy anti-A. C) V membráně erytrocytů aglutinogen A a v krevní plazmě aglutininy anti-B. D) V membráně erytrocytů aglutinogen B a v krevní plazmě aglutininy anti-B.

Při transfúzi krve. A) Je skupina 0 univerzální dárce. B) Je skupina AB univerzální příjemce. C) Není vždy nutné provádět křížovou zkoušku. D) Lze použít jen krev stejné skupiny.

*Aglutinogen A, obsažený v membráně erytrocytů. A) Se může měnit v aglutimogen B. B) Je přítomen u jedinců krevní skupiny B. C) Je běžně přítomen v erytrocytech jedinců evropské populace. D) Po smíchání s krvní krevní skupiny A vede aglutinaci erytrocytů.

K hemolýze červených krvinek plodu dochází tehdy. A) Je-li těhotná žena Rh pozitivní a plod Rh negativní. B) Je-li těhotná žena Rh negativní a plod Rh pozitivní. C) Když plod začne vytvářet vůči Rh antigenu aglutininy. D) Když vytvořené aglutininy neprostupují placentou.

Hemolýza erytrocytů plodu. A) Nastává v případě, je-li matka Rh+ a plod Rh. B) Je nejtěžší při první graviditě. C) Způsobuje novorozeneckou žloutenku. D) Je výsledkem imunitní reakce plodu proti matce.

Ve kterém případě může dítě být postiženo novorozeneckou žloutenkou?. A) Je-li otec i matka Rh negativní. B) Je-li otec Rh negativní a matka Rh pozitivní. C) Je-li otec Rh pozitivní a matka Rh negativní. D) Je-li otec i matka Rh pozitivní.

*U kterého z uvedených živočichů je uzavřený krevní oběh?. A) Měkkýši. B) Členovci. C) Pláštěnci. D) Obratlovci.

*U kterého z uvedených obratlovců ještě není srdeční komora rozdělena přepážkou (úplnou, nebo neúplnou)?. A) Žába. B) Krokodýl. C) Skřivan. D) Kočka.

Kde dochází k výměně látek mezi krví a tkáňovým mokem?. A) Na membránách buněk. B) Na vnitřních strukturách buněk. C) Ve vlásečnicích. D) Na retikuloblastech.

Přiřaďte uvedené charakteristiky k typům cév: A. Tepny B. Arterioly C. Kapiláry D. Venuly E. Žíly 1. Obsahují v dolních končetinách chlopně 2. Mají nejsilnější svalovou stěnu 3. Vznikají z tkáňových kapilár 4. Regulují krevní tlak 5. Mají průsvit 10 mikrometrů. A) A1, B2, C3, D4, E5. B) A2, B4, C5, D3, E1. C) A4, B1, C5, D3, E2. D) A2, B3, C4, D1, E5.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Cévní systém lidského těla je uzavřená soustava trubic. V tepenné části krevního oběhu se tepny zužují a vznikají arterioly, které se větví do sítí kapilár. Žilní část řečiště kapilárami začíná a z nich vznikají venuly, které přecházejí do větších žil. 2. Všechny cévy mají trojvrstevnou stěnu. Vnitřní vrstvu cév tvoří endotel, střední vrstvu hladká svalovina a vnější obal cév je vazivový. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne, 2=ne.

Endotel. A) Může v tepnách tvořit chlopně, vyztužené svalovinou. B) Je vnitřní výstelkou všech cév. C) Je místem diapedézy erytrocytů. D) Je vazivový obal cév s elastickými vlákny.

Činnost srdce a cév. A) Je řízena základním ústředím v mozečku. B) Není řízena autonomním nervstvem. C) Je zpomalována působením adrenalinu. D) Je regulována čidly v nich umístěných.

Stěny vlásečnic. A) Obsahují buňky hladkého svalstva. B) Jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk. C) Mají na povrchu vazivový obal. D) Umožňují pouze výstup krevní plazmy, nikoliv leukocytů.

Krevní vlásečnice. A) Mají průměr 20 -30 mikrometrů. B) Prostupují hustě většinu tkání. C) Jsou asi 0,5 mikrometrů dlouhé. D) Regulují průtok krve dle potřeb organismu.

Tepny (arterie). A) Se postupně větví do vlásečnic. B) Vedou krev směrem k srdci. C) Nejsou uvnitř vystlané endotelem. D) Mají odlišné složení vrstev stěny než žíly.

Venuly. A) Mají stejný průsvit jako kapiláry. B) Přecházejí do větších žil. C) Regulují podstatnou měrou krevní tlak. D) Tvoří sítě navazující na arterioly.

Při inervaci srdce. A) Sympatikus snižuje výkonnost srdce. B) Parasympatikus vede ke snížení počtu systol. C) Není regulována srdeční frekvence. D) Vede zvýšený vliv parasympatiku k tachykardii.

*Vysvětlete uvedené termíny: A. Endokard B. Myokard C. Epikard D. Perikard E. Infarkt 1. Osrdečník - zevní vazivový obal srdce 2. Vazivový list na povrchu srdce 3. Vnitřní výstelka srdečních dutin 4. Odumření tkáně při uzávěru tepny 5. Srdeční sval. A) A1, B5, C3, D2, E4. B) A2, B5, C3, D1, E4. C) A3, B5, C1, D2, E4. D) A3, B5, C2, D1, E4.

Vazivový povrch srdce se nazývá. A) Endokard. B) Myokard. C) Epikard. D) Perikard.

V srdci má nejsilnější svalovou vrstvu. A) Pravá síň. B) Pravá komora. C) Levá síň. D) Levá komora.

Endokard je. A) Vnitřní výstelka srdeční dutiny. B) Vazivový obal srdce. C) Střední vrstva srdeční stěny. D) Srdeční svalovina.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Srdeční dutiny tvoří dvě síně a dvě komory. Mezi pravou síní a komorou je dvojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň trojcípá. 2. Smrštění srdečního svalu je vyvoláno vzruchy, které vznikají automaticky v sinoatriálním uzlíku převodního systému. Změny srdeční frekvence zabezpečuje sympatická a parasympatická inervace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Tepový srdeční objem. A) Je polovinou minutového srdečního objemu. B) Může při práci nebo fyzické zátěži stoupat až na pětinásobek. C) Je v klidové fázi 100 mililitrů. D) Je množství krve vypuzené jednou srdeční systolou.

Kde se nacházejí cípaté chlopně?. A) Mezi síněmi. B) Mezi síněmi a komorami. C) Na začátku srdečnice a plicní tepny. D) Mezi plicní tepnou a pravou komorou.

Mitrální chlopeň je. A) Mezi levou síní a komorou. B) Mezi pravou síní a komorou. C) Na začátku plicního kmene. D) Na začátku aorty.

Trojcípá chlopeň je. A) Mezi levou síní a levou komorou. B) Je opatřena vazivovými vlákny - šlašinkami. C) Zabraňuje zpětnému toku krve z plicního kmene do pravé komory. D) Se nachází na začátku aorty.

*Vysvětlete uvedené termíny, související se srdeční činností: A. Anastomóza B. Systola C. Diastola D. Auskultace 1. Poslech srdečních ozev 2. Ochabnutí srdeční svaloviny 3. Kontrakce srdeční svaloviny 4. Spojka mezi tepnou a žílou. A) A4, B3, C2, D1. B) A1, B3, C2, D4. C) A4, B2, C3, D1. D) A1, B2, C3, D4.

V době kdy probíhá diastola. A) Probíhá smrštění srdečních síní. B) Je srdce ochablé a plní se krví. C) Je krev vytláčena do komor. D) Je krev vypuzována do tepen.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Horní dutá žíla přivádí odkysličenou krev z orgánů hlavy, krku a z horní končetiny do pravé srdeční síně. 2. Dolní dutá žíla odvádí odkysličenou krev z dolní končetiny, z pánve a z pánevních orgánů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Hlavní zdroj krve pro horní končetinu představuje. A) Podpažní tepna. B) Pažní tepna. C) Loketní tepna. D) Krkavice.

Krev na vyšetření se nejčastěji odebírá. A) Z krátké skryté žíly. B) Z horní okružní žíly. C) Z periferních žil v loketní jamce. D) Z horní duté žíly.

*Při průtoku krve mozkem, kde je důležitý přívod kyslíku a glukózy mozkové tkáni,. A) Činí spotřeba mozku 1/3 kyslíkové spotřeby organismu. B) Již minutová nedokrevnost mozku způsobuje bezvědomí. C) Je krev k mozku přiváděna dvěma tepnami. D) Kryje glukóza asi 4/5 energetické spotřeby mozku.

*Mozek. A) Je zásobován krví výhradně dvojicí vnitřních krkavic. B) Reguluje průtok krve především prostřednictvím cév v mozkové tkáni. C) Je mimořádně citlivý především na nedostatek vitamínu C. D) Jeho základním zdrojem energie je glukóza.

Popište funkci (popřípadě vznik) uvedených cév: A. Mízní céva B. Horní dutá žíla C. Vnitřní krkavice D. Vnitřní kyčelní tepna E. Aorta 1. Srdečnice - vystupuje z levé srdeční komory 2. Začíná slepě v mezibuněčných prostorách 3. Přivádí odkysličenou krev do pravé srdeční síně 4. Zásobuje krví mozek 5. Zásobuje krví pánevní orgány. A) A5, B2, C3, D4, E1. B) A2, B3, C4, D5, E1. C) A5, B3, C1, D2, E4. D) A2, B4, C3, D5, E1.

Míza. A) Má zcela shodné složení jako krevní plazma. B) Je mírně zkalená a obsahuje více solí, než plazma. C) Se v mízních uzlinách zbavuje lymfocytů. D) Je odváděna do žilní krve.

Míza. A) Má velmi proměnlivé složení. B) Přivádí ke tkáním základní živiny a kyslík. C) Za 24 hodin se jí vytvoří až 1 litr. D) Proudí cévami stejně rychle jako krev.

Míza. A) Se po přefiltrování v mízních uzlinách vrací zpět do tkání. B) Má složení nezávislé na látkové výměně tkáně. C) Obsahuje lymfocyty a některé krevní buňky. D) Obsahuje více bílkovin a méně tuku než plazma.

Mízní (lymfatické) uzliny. A) Jsou uzlíčky lymfoidní tkáně v trávicí soustavě. B) Jsou místa odbourávání zanikajících červených krvinek. C) Jsou tvořeny červenou a bílou dření. D) Jsou bariérou proti šíření infekce.

Mízní uzliny. A) Mají rozmanité uložení a rozmanitou stavbu. B) Tříselné skupiny nejsou přístupné pohmatovému vyšetření. C) Jednotlivých orgánů a krajin těla se nazývají regionální uzliny. D) Mají především transportní funkci.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Mízní uzliny jsou bariérou proti šíření infekce a nádorového bujení. Regionální uzliny filtrují mízu z určitého orgánu nebo skupiny orgánů. 2. Slezina je uložena v břišní dutině pod pravou brániční klenbou. Je vyplněna červenou a bílou pulpou. Je to místo zániku červených krvinek. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Slezina. A) Má červenou dřeň tvořenou mízními uzlíčky. B) Je místem tvorby lymfocytů. C) Obsahuje odvodnou tepnu a přívodnou žílu. D) Je až do dospělosti důležitým krvetvorným orgánem.

*Uveďte u uvedených živočichů A - H, čím dýchají: A. Hlemýžď zahradní B. Rak říční C. Mravenec lesní D. Skokan hnědý E. Rejnok elektrický F. Vydra říční G. Moucha domácí H. Štika obecná 1. Žábra 2. Vzdušnice 3. Plíce - plicní vak. A) A3, B1, C2, D1/3, E1, F3, G2, H1. B) A1, B1, C2, D1, E1, F1/3, G3, H1. C) A3, B1, C2, D3, E1, F1/3, G2, H1. D) A1, B1, C2, D1/3, E2, F3, G2, H1.

*Vzdušnicemi dýchají. A) Láčkovci. B) Hmyz. C) Měkkýši. D) Kroužkovci.

*Z obratlovců mají nejdokonalejší dýchací orgány. A) Ryby a obojživelníci. B) Obojživelníci a plazi. C) Plazi a savci. D) Ptáci a savci.

*Dýchací systém doplněný vzdušnými vaky mají. A) Paryby. B) Dvojdyšné ryby. C) Obojživelníci. D) Ptáci.

Zevní dýchání. A) Je výměna plynů mezi krví a plícemi. B) Je zajišťováno rozvodem dýchacích plynů. C) Zahrnuje tkáňové oxidace. D) Je závislé na funkci horních a dolních dýchacích cest.

Vnější (zevní) dýchání. A) Je výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. B) Je výměna dýchacích plynů mezi atmosférou a krví. C) Je výměna O2 a CO2 mezi krví a tkáněmi. D) Je oxidativní metabolismus tkání.

Vnitřní dýchání. A) Je výměna plynů mezi vzduchem a krví. B) Je výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. C) Probíhá difúzí přes alveolo-kapilární stěnu. D) Je závislé na aktivitě některých center v prodloužené míše.

Složení vdechovaného vzduchu: A. Kyslík B. Dusík C. Oxid uhličitý 1. 79 % 2. 21 % 3. 0,04 %. A) A1, B2, C3. B) A2, B1, C3. C) A1, B3, C2. D) A2, B3, C1.

*Nosohltan a hrtan. Vysvětlete jednotlivé termíny: A. Epiglottis B. Koniotomie C. Eustachova trubice D. Choana 1. Umožnění proudění vzduchu do průdušnice 2. Spojuje střední ucho s nosohltanem 3. Spojuje nosní dutinu s nosohltanem 4. Odděluje hrtan od hltanu. A) A2, B1, C3, D4. B) A1, B4, C3, D2. C) A4, B1, C2, D3. D) A3, B4, C2, D1.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Dutina hrtanu je od hltanu oddělena hrtanovou příklopkou, která se při polykání uzavírá. Průdušnice navazuje na prstencovou chrupavku hrtanu. 2. Průdušnice vstupuje do hrudníku, kde se větví na pravou a levou průdušku, které vstupují do plic. Obě průdušky v místě větvení odstupují pod stejným úhlem a jsou stejně dlouhé. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Vysvětlete uvedené termíny: A. Apnoe B. Inspirium C. Expirium D. Hypoxie 1. Nedostatek kyslíku v tkáních 2. Přerušení dýchání 3. Vdech 4. Výdech. A) A1, B3, C4, D1. B) A2, B4, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A2, B3, C4, D1.

Hrtan. A) Je součástí horních cest dýchacích. B) Je místem rozdělení cest polykacích a dýchacích. C) Je orgán tvorby hlasu. D) Je soubor nepohyblivě spojených chrupavek.

Hrtan. A) Je od hltanu trvale oddělen hrtanovou příklopkou. B) Je spojen Eustachovou trubicí se středním uchem. C) Přechází dolním úsekem plynule do průdušnice. D) Je tvořen chrupavkami, z nichž největší je hmatná chrupavka prstenčitá.

Barva hlasu závisí na. A) Na šířce hlasivkové štěrbiny. B) Na délce hlasových vazů. C) Napětí hlasových vazů. D) Na prostornosti a tvaru hrtanové dutiny a nosních dutin.

Výška hlasu závisí na. A) Poloze hrtanové příklopky. B) Prostornosti a tvaru hrtanové a hltanové dutiny. C) Napětí a délce hlasových vazů. D) Velikosti hrtanových chrupavek.

Průdušky. A) Obě zcela symetricky navazují na průdušnici. B) Se před vstupem do plic větví na průdušinky. C) Jsou tvořeny podkovovitými chrupavkami. D) Obsahují ve vazivu hladkou i příčně pruhovanou svalovinu.

Pravá průduška. A) Se větví na dvě skupiny průdušek do dvou plicních laloků. B) Odstupuje pod ostřejším úhlem od průdušnice než levá průduška. C) Probíhá téměř v přímém pokračování průdušnice. D) Je kratší, než levá.

*Co znamenají uvedené termíny? A. Diaphragma B. Pleura C. Larynx D. Pharynx 1. Pohrudnice 2. Hrtan 3. Hltan 4. Bránice. A) A4, B1, C2, D3. B) A1, B4, C2, D3. C) A4, B1, C3, D2. D) A1, B4, C3, D2.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Pravá plíce je rozdělena na tři laloky a levá na dva laloky. Plicní laloky se dělí na plicní segmenty. 2. Plicní segment je úsek plicní tkáně, který má vlastní průdušku a cévy a je oddělen od ostatních segmentů vrstvou vaziva. Operačně lze odstraňovat samostatně i jednotlivé segmenty. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Co znamenají uvedené termíny? A. Alveolus B. Bronchiolus C. Bronchus D. Trachea 1. Průdušnice 2. Průduška 3. Průdušinka 4. Plicní sklípek. A) A3, B4, C2, D1. B) A4, B2, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Plíce. A) Jsou rozděleny na menší pravou a větší levou plíci. B) Jsou tvořeny šesti laloky. C) Jsou obaleny vazivovou blanou pohrudnicí. D) Přiléhají k hrudní stěně v důsledku podtlaku v pohrudniční štěrbině.

Plicní segmenty. A) Nelze operativně od sebe oddělit. B) Lze zobrazit plicní scintigrafií. C) Nejsou vzájemně odděleny vazivem. D) Jsou nejmenšími funkčními jednotkami plicní tkáně.

Struktura plic. A) Povrch plic kryje pevná blána - pohrudnice. B) Pravá plíce má tři laloky, levá dva. C) Obě plíce mají stejný počet laloků, ale různou velikost. D) Průdušky se před vstupem do plic dělí v několik větví.

*Dechový objem. A) Se rovná vitální kapacitě plic. B) Se může při práci a námaze zvětšit až 10krát. C) Je při usilovném dýchání až 2 litry vzduchu. D) Je při klidném dýchání asi 500 ml.

Vitální kapacita plic. A) Je minutový dechový objem. B) Je počet dechů za minutu. C) Mívá hodnotu kolem 4000 ml. D) Je objem vzduchu v plicích po přerušení dýchání.

*Vitální kapacita plic. A) Je u žen dvojnásobkem a u mužů čtyřnásobkem hodnoty povrchu těla. B) Je množství vzduchu, které vydechneme po největším nádechu. C) Je úplným a spolehlivým ukazatelem výkonnosti plic. D) Může u trénovaných sportovců dosáhnout hodnoty až 3 litrů.

*Hodnota vitální kapacity plic. A) Se rovná dechovému objemu. B) Se rovná expiračnímu rezervnímu objemu. C) Umožňuje samostatně a přesně rozlišit povahu poruch v plicní ventilaci. D) Je určitým i když neúplným ukazatelem výkonnosti plic.

Dýchací centrum. A) Reaguje citlivěji na nedostatek O2 než na přebytek CO2. B) Vysílá podněty k míšním nervům, inervujícím dýchací svaly. C) Funguje automaticky a nelze jej ovlivnit chemickými podněty. D) Nelze ovlivnit vědomím.

Řízení dýchacích pohybů. A) Není ovlivňováno ústřední nervovou soustavou. B) Je ovlivňováno hormonálně. C) Se uskutečňuje přes dýchací centrum v prodloužené míše. D) Ovlivňuje imunitní systém.

Dýchací centrum v prodloužené míše. A) Funguje automaticky bez átkové a nervové regulace. B) Nemůžeme ovlivňovat vůlí. C) Vysílá podněty k míšním nervům, inervujícím dýchací svaly. D) Udržuje klidovou frekvenci dýchání 10 dechů za minutu.

*Hlavním činitelem ovlivňujícím plicní ventilaci je (jsou). A) Parciální tlak O2. B) Parciální tlak CO2. C) Stopy CO v krevní plazmě. D) Nahromadění N v plicích.

Mezi pomocné dýchací svaly NEpatří. A) Bránice. B) Zádové svaly. C) Krční svaly. D) Prsní svaly.

*Při klidném dýchání se každým vdechem a výdechem vymění asi. A) 1,5 l vzduchu při frekvenci přibližně 25krát za minutu. B) 2,5 l vzduchu při frekvenci 18 - 22krát za minutu. C) 0,5 l vzduchu při frekvenci 14 - 18krát za minutu. D) 1 l vzduchu při frekvenci 8 - 12krát za minutu.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Astmatický záchvat. A) Může vzniknout pouze v dětském věku. B) Může nastat u lidí trpících sennou rýmou. C) Může být vyvolán alergeny. D) Může být vyvolán psychickými faktory.

*Fylogeneticky je nejjednodušším typem trávícího systému. A) Potravní vakuola u prvoků. B) Vakovitá láčka s jediným přijímacím a vyvrhovacím otvorem. C) Trávení pomocí hepatopankreasu. D) Jednoduchá trávící trubice s ústním a řitním otvorem bez vnitřního členění.

Probíhá trávení některých živin již v ústech?. A) Sacharidů. B) Bílkovin. C) Tuků. D) Ne - až v žaludku.

Slinné žlázy. A) Největší z nich je žláza podčelistní. B) Jsou všechny uloženy mimo ústní dutinu. C) Produkují sliny buď nepřetržitě, nebo v závislosti na potravě. D) Vyprodukují denně až 1 litr slin.

Význam slin spočívá v tom, že. A) Zahajují trávení škrobů. B) Obsahují enzym chymozin, srážející mléko. C) Obsahují enzym trypsin, trávicí bílkoviny. D) Chrání živiny před rozpouštěním.

*Zub je tvořen několika vrstvami - přiřaďte k nim odpovídající charakteristiky: A. Sklovina B. Dentin C. Cement D. Dřeň 1. Řídké, bohatě inervované vazivo s množstvím cév 2. Kryje zub v rozsahu kořene, má stavbu kosti 3. Tvrdá tkáň, obsahuje až 98 % minerálních látek 4. Velmi citlivá tkáň na vnější podněty (tlak, teplo), strukturou připomíná kost. A) A2, B4, C3, D1. B) A3, B2, C4, D1. C) A3, B1, C2, D4. D) A3, B4, C2, D1.

Zuby. A) Vícekořenové jsou pouze stoličky. B) Jsou v čelistech zavěšeny v alveolárních jamkách. C) Třetí stoličky vyrůstají do 18. roku. D) Jsou seřazeny do horního parabolického a dolního eliptického oblouku.

Mléčný chrup. A) Se skládá ze 32 zubů. B) Se začíná prořezávat po prvním roce života. C) Neobsahuje stoličky. D) Je nahrazen definitivním chrupem mezi 6. a 7. rokem.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Periodontium. A) Je hrtanová příklopka otevřena. B) Zajišťuje zubu v jamce lehké pérování. C) Nezasahuje do sliznice čelistí. D) Se nazývá ozubice.

Při polykání. A) Je hrtanová příklopka otevřena. B) Prochází sousto mezi kořenem jazyka a měkkým patrem. C) Se uplatňují dva hltanové svěrače. D) Jde o reflexní děj, řízený z hypotalamu.

Charakterizujte uvedená nakupiení mízní tkáně: A. Nosní mandle B. Patrová mandle C. Sliznice apendixu 1. Slepá výchlipka tlustého střeva 2. Ve stěně nosohltanu poblíž ústí středoušní trubice 3. Nachází se v prohlubni patrohltanových oblouků. A) A2, B3, C1. B) A3, B1, C2. C) A3, B2, C1. D) A1, B2, C3.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Jícen je svalová trubice, která spojuje hltan se žaludkem. V celém jícnu je příčně pruhovaná svalovina, která vykonává při polykání peristaltické pohyby. 2. Jícen přechází do oddílu žaludku, označovaného kardie (česlo). Na kardii navazuje vlastní tělo žaludku. Dolů se žaludek zužuje v trubicovitý pylorus (vrátník). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jícen. A) Je v horní části tvořen hladkým svalstvem. B) Je v dolní části tvořen příčně pruhovaným svalstvem. C) Vykonává peristaltické pohyby. D) Navazuje na žaludek svěračem vrátníkem.

Žaludek. A) Má neměnný tvar. B) Je plochý vakovitý orgán. C) Neumožňuje resorpci žádných látek. D) Pojme v dospělosti až 1 litr potravy.

Kyselina chlorovodíková v žaludku. A) Nepůsobí baktericidně. B) Sráží veškeré mléko v žaludku kojenců. C) Umožňuje přeměnu neúčinného pepsinogenu na pepsin. D) Znehodnocuje vitamíny B1, B2 a C.

Silně kyselé prostředí v žaludku. A) Je nezbytné pro působení pepsinu. B) Umožňuje resorpci tráveniny. C) Je neutralizováno šťávou pankreatu. D) Stále poškozuje sliznici žaludku.

V žaludku. A) Se vstřebávají látky, vzniklé zde trávením. B) Se mohou přechodně nacházet 1 až 2 litry potravy. C) Zůstává potrava nejdéle dvě hodiny. D) Pepsinogen zahajuje štěpení bílkovin.

Enzym žaludku. A) Pepsin zahajuje štěpení bílkovin v potravě. B) Chymosin sráží po celý život mléčné bílkoviny v potravě. C) Mucin se účastní při štěpení sacharidů. D) Lipáza s vysokou účinností štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, chymosin, žaludeční lipázu a mucin. Pepsin je enzym, zahajující štěpení bílkovin na jednodušší bílkovinné složky, rozpustné ve vodě. 2. Chymosin je důležitý u kojenců, sráží mléčné bílkoviny, které jsou pak snáze štěpitelné. Nachází se především v žaludeční šťávě kojenců, u dospělých je jeho objem v žaludeční šťávě nízký. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Hormon gastrin. A) Vzniká v buňkách tenkého střeva a působí na činnost žaludku. B) Je jedním z hormonů slinivky břišní. C) Ovlivňuje produkci kyseliny chlorovodíkové a pepsinogenu. D) Má vliv na pohyb střev a vyprázdnění žlučníku.

Vrátníkový svěrač. A) Tvoří přechod mezi jícnem a žaludkem. B) Reflexně povoluje když sousto dosáhne žaludku. C) Po ochabnutí vypuzuje tráveninu do dvanáctníku. D) Nemá tak mohutnou svalovinu jako česlo.

*Označte správně jednotlivé části trávící trubice: A. Duodenum B. Jejunum C. Ileum D. Caecum E. Rectum 1. Konečník 2. Dvanáctník 3. Kyčelník 4. Lačník 5. Slepé střevo. A) A3, B2, C4, D1, E5. B) A2, B4, C3, D5, E1. C) A2, B3, C4, D5, E1. D) A2, B3, C4, D1, E5.

Co obsahují sekrety oxokrinních žláz, které ústí do trávící trubice? A. Příušní žláza B. Žláza žaludeční sliznice C. Slinivka břišní D. Játra 1. Žluč 2. Ptyalin 3. Pepsin 4. Trypsin. A) A3, B4, C2, D1. B) A2, B1, C3, D4. C) A2, B3, C4, D1. D) A2, B4, C3, D1.

Jsou uvedná tvrzení správná, nebo ne? 1. Do duodena tenkého střeva ústí vývod žlučových cest a vývody slinivky břišní. Vnitřní povrch tenkého střeva je zvětšen slizničními řasami a paličkovitými výběžky - klky. 2. Stěna tlustého střeva je upravena pro vstřevávání vody a zahuštění obsahu. Na sliznici tračníků tlustého střeva jsou malé řídké klky. Po dokončení trávení se hnitím a kvašením zbytků potravy tvoří stolice. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Produkce trávících enzymů. A) Probíhá v pravidelných cyklech. B) Je stálá a stejnoměrná. C) Je reflexní po podráždění čidel. D) Je během dne pravidelná a periodická.

V duodenu. A) Chrání sliznici před účinkem kyseliny chlorovodíkové hlen. B) Začíná vstřebávání živin, které je maximální v jejunu a ileu. C) Vyúsťují vývody pankreatu a žlučovodu, které nejsou opatřeny svěrači. D) Dospělého člověka se nachází enzym chymozin, který sráží mléčné bílkoviny.

Které z uvedených slinných žlázt produkují sliny nepřetržitě?. A) Podčelistní slinná žláza. B) Podjazyková slinná žláza. C) Slinivka biřšní. D) Drobné slinné žlázy sliznice ústní dutiny.

Která tvrzení o slinivce břišní jsou NEsprávná?. A) Produkuje hormony a enzymy. B) Produkuje žluč. C) Je uložena v ohbí dvanáctníku. D) Ústí do dvanáctníku.

Slinivka břišní (pankreas). A) Má endokrinní část vylučující trávící enzymy do dvanáctníku. B) Má exokrinní část vylučující inzulín a glukagon do krve. C) Vylučuje do dvanáctníku žluč, usnadňující trávení tuků. D) Vylučuje do dvanáctníku hydrogenuhličitany sloužící k neutralizaci kyselé tráveniny žaludku.

Střevní šťáva, produkovaná žlázami sliznice tenkého střeva. A) Neobsahuje trávící enzymy. B) Je slabě kyselá. C) Dokončuje štěpení bílkovin, cukrů a tuků. D) Je ve své produkci řízena hormonálně.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Hlavním podnětem pro tvorbu pankreatické šťávy je sekretin, látka uvolňovaná ve stěně duodena po podráždění kyselým žaludečním obsahem. 2. Pankreatická šťáva obsahuje trypsinový komplex (štěpení bílkovin), pankreatickou lipázu (štěpení tuků) a pankreatickou amylázu (štěpení sacharidů). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2= ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Soli žlučových kyselin. A) Se tvoří ze žlučníku. B) Snížením povrchového napětí emulgují tuky. C) Se účastní při trávení bílkovin. D) Obsahují hlavně bilirubin.

Žluč. A) Je vytvářena a zahušťována ve žlučníku. B) Umožňuje trávení bílkovin a tuků. C) Obsahuje žlučová barviva, cholesterol a hlen. D) Obsahuje zejména trávící enzymy.

Žlučník slouží. A) Pro vytváření látek nezbytných pro srážení krve. B) Pro udržování stálé tělesné teploty. C) Pro vylučování škodlivin je pro život nezbytný. D) Ke shromažďování a zahušťování žluče.

*Označte, o které vývody trávícího traktu jde: A. Ductus cysticus B. Ductus choledochus C. Ductus hepaticus D. Ductus pankreaticus 1. Vývod slinivky břišní 2. Žlučovod 3. Vývod žlučníku 4. Jaterní vývod. A) A2, B3, C4, D1. B) A2, B4, C3, D1. C) A3, B4, C2, D1. D) A3, B2, C4, D1.

Při trávení živin v tenkém střevě se neúčastní. A) Enzym trypsin. B) Enzym pepsin. C) Směs lipáz. D) Směs amyláz.

Aktivní vstřebávání živin. A) Nezávisí na složení potravy. B) Je fyziologickým základem metabolismu. C) Zahrnuje resorpci a transport živin - pouze do krevního oběhu. D) V žilách tenkého střeva je provázenou prouděním krve rychlostí až 20 ml za minutu.

V játrech. A) Se zpracovává jen malá část vstřebaných živin. B) Se neukládají žádné zásobní látky. C) Jsou zneškodňovány jedovaté látky. D) Se koncentruje vytvořená žluč.

V játrech. A) Je uložen pankreas. B) Přivádí živiny z žaludku a střev jaterní tepna. C) Jsou žlázové vnitřně sekretorické buňky. D) Probíhá metabolická cirkulace vrátnicovým oběhem.

V játrech. A) Se vytváří velké množství tělesného tepla. B) Je jeden trámec vždy tvořen několika lalůčky. C) Je v levé rýze uložen žlučník. D) Vznikají trombocyty.

Kde se ukládá glykogen?. A) V nervových buňkách. B) V kostní dřeni. C) V buňkách jater. D) Ve slezině.

Apendicitida. A) Je odnětí apendixu. B) Je zánět mízní tkáně apendixu. C) Je prasknutí apendixu. D) Se nedá léčit chirurgicky.

Apendix. A) Je zcela nepohyblivý červovitý přívěsek tlustého střeva. B) Je konečným úsekem tlustého střeva. C) Může být dlouhý až 5 centimetrů. D) Obsahuje pod sliznicí mízní tkáň.

V tlustém střevě. A) Jsou vyměšovány mnohé trávící šťávy. B) Vznikají výkaly působením baktérií a zahušťováním obsahu. C) Nemohou díky kyselému prostředí přežívat žádné bakterie. D) Je sliznice s četnými klky, kde se vstřebávají živiny.

*Ileus. A) Neovlivňuje průběh trávení. B) Je zástava střevní peristaltiky. C) Vyvolává defekační reflex. D) Je zánět červovitého výběžku tlustého střeva.

Bakterie v tlustém střevě. A) Se objevují při určitém druhu potravy, při jiném mizí. B) Jsou kvasné a hnilobné. C) Vytváří vitamíny D a A. D) Způsobují zpomalení trávení a zácpu.

V tlustém střevě. A) Pobývá trávenina maximálně 5 hodin. B) Probíhá resorpce minerálních látek. C) Se nejvíce vody vstřebává ve slepém střevě. D) Se denně vytvoří až 100 g stolice.

V tlustém střevě. A) Se začínají hromadit zbytky potravy již 2 hodiny po jídle. B) Probíhá sestupný tračník podél pravého obvodu břišní dutiny. C) Je konečným úsekem 20 cm dlouhý konečník. D) Je vstřebávána voda a minerální látky.

*Vysvětlete uvedené termíny týkající se onemocnění nebo funkce trávícího procesu: A. Angina B. Emulgace C. Nausea D. Haustrace E. Obstipace F. Defekace 1. Nevolnost, nucení ke zvracení 2. Zácpa 3. Zánět mízní tkáně hltanu bakteriálního původu 4. Vyprazdňování střevního obsahu 5. Výchlipky stěny tlustého střeva 6. Rozptýlení tukových kapének pomocí žluči při trávení tuků. A) A3, B6, C1, D5, E2, F4. B) A1, B6, C3, D2, E5, F4. C) A3, B5, C1, D6, E2, F4. D) A3, B6, C1, D2, E5, F4.

*Vysvětlete uvedené termíny, týkající se různých částí a funkcí trávícího procesu: A. Incisivus B. Pylorus C. Chymus D. Ileus E. Anus 1. Trávenina 2. Neprůchodnost střev 3. Řezák 4. Řitní otvor 5. Vrátník. A) A3, B4, C1, D2, E5. B) A4, B5, C1, D2, E3. C) A3, B5, C1, D2, E4. D) A3, B2, C1, D5, E4.

*Vysvětlete jednotlivé termíny z oblasti látkové výměny: A. Asimilace B. Resorbce C. Anabolismus D. Katabolismus 1. Vstřebávání živin 2. Přijímání a přeměna látek 3. Chemické syntézy 4. Chemické štěpení. A) A1, B2, C3, D4. B) A2, B1, C3, D4. C) A2, B1, C4, D3. D) A1, B4, C2, D3.

Voda. A) Se vstřebává především v tenkém střevě. B) Je v nápojích a potravě přijímána v objemu 6 litrů denně. C) Prochází ledvinami v objemu až 50 litrů denně. D) Je hlavní stavební složkou všech tkání.

Jakou funkci mají v organismu uvedené sloučeniny? A. Sacharidy B. Bílkoviny C. Tuky D. Nukleové kyseliny 1. Základní stavební látky v organismu 2. Uchovávají a realizují dědičnou informaci 3. Jsou součástí buněčných membrán 4. Základní zdroje energie v organismu. A) A1, B3, C4, D2. B) A4, B3, C1, D2. C) A1, B4, C3, D2. D) A4, B1, C3, D2.

Jakou funkci mají v organismu uvedené sloučeniny? A. Bílkoviny B. Tuky a sacharidy C. Anorganické látky D. Voda 1. Zdroj energie 2. Udržování osmotického tlaku krve 3. Organogeneze 4. Prostředí pro chemické reakce. A) A3, B1, C2, D4. B) A1, B3, C2, D4. C) A1, B3, C4, D2. D) A4, B1, C2, D3.

Proteiny. A) Lze nahradit jinými složkami potravy. B) Organismus dokáže ukládat do zásoby. C) Tvoří asi 10 % hmotnosti těla. D) Jsou hlavní stavební látkou živých organismů.

Sacharidy. A) Nelze nahradit žádnou jinou složkou potravy. B) Jsou základním zdrojem energie organismu. C) Se vstřebávají převážně do mízního oběhu. D) Jsou štěpeny enzymy lipázami.

*Označte zdroj těchto vitamínů B. Jaké poruchy způsobuje jejich hypovitaminóza? A. Vitamín B1 - thiamin B. Vitamín B2 - riboflavin C. Vitamín B6 - pyridoxin D. Vitamín B12 - kobalamin 1. Játra, srdce, ledviny, mléko, zelenina. Bolavé ústní koutky. 2. Mléko, kvasnice, maso. Pomalé hojení zánětů a sliznic. 3. Játra, ledviny, mléko. Poruchy krvetvorby - anemie. 4. Obiloviny, játra, srdce, ledviny, maso. Onemocnění beri-beri. A) A4, B3. C2, D1. B) A4, B1, C2, D3. C) A4, B3, C1, D2. D) A1, B2, C3, D4.

*Označte zdroj uvedených vitamínů. Jaké poruchy způsobuje jejich hypovitaminóza? A. Vitamín PP - kyselina nikotinová B. Vitamín H - biotin C. Vitamín C - kyselina askorbová 1. Ovoce, hlavně šípky a rybíz. Kurděje. 2. Živočišná potrava. Zpomalení růstu, záněty sliznic. 3. Kvasnice, játra, mléko, listová zelenina. Záněty kůže Pelagra. A) A2, B3, C1. B) A3, B2, C1. C) A2, B1, C3. D) A1, B2, C3.

*Označte zdroj uvedených vitamínů, rozpustných v tucích. Jaké poruchy způsobuje jejich hypovitaminóza? A. Vitamín A - axeroftol B. Vitamín D - antirachitický C. Vitamín E - tokoferol D. Vitamín K - antihemorhagický 1. Ryby, tvorba v kůži po UV ozáření. Křivice. 2. Květák, hrách, obiloviny. Zvýšená krvácivost. 3. Žlutá a zelená zelenina (mrkev). Šeroslepost. 4. Rostlinné oleje, živočišné tuky, obliná zrna. Některé gestační poruchy. A) A3, B1, C2, D4. B) A2, B1, C4, D3. C) A3, B1, C4, D2. D) A1, B3, C4, D2.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Vitamíny jsou přídatnými faktory potravy. Mají vztah k enzymům. Tělo je získává z potravy a až na nepatrné výjimky je nedovede vytvářet. 2. Vitamíny jsou chymicky velmi různorodé látky. Můžeme je dělit podle rozpustnosti. Vitamíny rozpustné v tucích jsou vitamíny D, E a K, a a vitamíny rozpustné ve vodě jsou vitamíny A, skupina vitamínů B a vitamín C. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Vitamín D (antrachitický) je po metabolické přeměně v ledvině skladován v játrech a odtud uvolňován do organismu, aby zvyšoval resorpci vápníku a fosforu ve střevě. Organismus člověka jej nedovede vytvořit, jeho zdrojem jsou zejména ryby. 2. Vitamín A (axeferol) je obsažen ve žluté a zelené zelenině a v plodech ve formě, ze které účinný vitamín teprve vzniká. Ve funkčním stavu je v potravinách živočišného původu. Je nezbytný při tvorbě barviv v sítnici oka. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Při nedostatku vitamínu A. A) Vzniká šeroslepost. B) Vznikají záněty kůže. C) Dochází k vypadávání zubů. D) Vzniká chudokrevnost.

Při nedostatku vitamínu K. A) Vzniká nemoc beri-beri. B) Vzniká křivice. C) Dochází ke krvácení do tkání. D) Dochází k poškození mozku.

Vitamín E. A) Je obsažen v citrusových plodech. B) Podporuje činnost pohlavních žláz. C) Je významný pro tvorbu protrombinu. D) Podílí se na řízení metabolismu vápníku a fosforu.

Vitamín B12. A) Je obsažen v rybím tuku. B) Zajišťuje vidění - tvoří oční purpur. C) Je nutný pro udržení normální krvetvorby. D) Podporuje tvorbu protilátek.

Vitamín K. A) Je skladován v játrech. B) Se tvoří činností bakterií v tlustém střevě. C) Je rozpustný ve vodě. D) Je nezbytný pro tvorbu červených krvinek.

*Označte zdroj a funkci nerostných látek ve výživě: A. Sodík B. Vápník C. Fosfor D. Železo E. Jod F. Fluor 1. Zdroj - mléčné výrobky. Důležitý pro mineralizaci kostí a zubů. 2. Zdroj - žloutek, mléko, maso ryb. Důležitý pro mechanickou pevnost kostí. 3. Zdroj - ryby (pitná voda). Správný vývoj zubní skloviny. 4. Zdroj - upravená kuchyňská sůl. Důležitý pro činnost štítné žlázy. 5. Zdroj - sůl (NaCl). Důležitý pro udržování osm. tlaku krve a tělních tekutin. 6. Zdroj - maso, játra, žloutek, špenát. Tvorba hemoglobinu. A) A5, B1, C4, D6, E2, F3. B) A4, B1, C3, D6, E5, F2. C) A4, B1, C2, D3, E5, F6. D) A5, B1, C2, D6, E4, F3.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Vápník je z 50 % uložen v kostře a v zubech a z 50 % v krvi. Jeho hlavním zdrojem jsou mléčné výrobky. Je nezbytným prvkem pro mineralizaci kostí a zubů. Vápník, vázaný v krevní plazmě ovlivňuje srážení krve a snižuje nervovou dráždivost. 2. Železo se po vstřebávání v tenkém střevě spojuje s bílkovinou na zásobní feritin, který je uložen v játrech, ve střevě, ve slezině a v kostní dřeni. Odtud je pak využíván k syntéze hemoglobinu. Zdrojem železa jsou živočišné tkáně a některé druhy zeleniny. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Fosfor. A) Je hlavním prvkem extracelulárních tekutin. B) Má význam pro srážení krve. C) Nachází se v zubní sklovině. D) Podporuje trávení.

Teplota lidského těla je snižována. A) Odpařováním potu. B) Vazokonstrikcí. C) Volní svalovou činností. D) Působením pyrogenů.

Tělesná teplota je. A) V průběhu 24 hodin stále stejná. B) Nejnižší pozdě odpoledne, nejvyšší v ranních hodinách. C) Nejvyšší pozdě odpoledne, nejnižší v ranních hodinách. D) Nejvyšší v době spánku, nejnižší v bdělém stavu.

Tělesná teplota. A) Je nejsnáze udržována při tepelné pohodě, tj. při 15 °C. B) Je-li zvýšená při infekci, zvedá produkci protilátek. C) Je regulována termoregulačním centrem v mozečku. D) Je v konečníku o necelý stupeň nižší, než v podpažní jamce.

Tělesná teplota. A) Je nejnižší odpoledne po 17. hodině. B) Nepřiměřeně zvýšená horkou lážní či parami se nazývá úžeh. C) Se vytváří při chemických přeměnách hlavně ve svalstvu a v játrech. D) Se snižuje vazokonstrikcí arteriol.

*Hypertermie. A) Nastává častěji u dospělých, než u novorozenců. B) Nastává v situaci, kdy nestačí regulační mechanismy, snižující teplotu těla. C) Se vyvíjí po potlačení tvorby pyrogenů. D) Významně snižuje látkovou výměnu.

*Obranná hypertermie. A) Obvykle stačí na likvidaci infekčního onemocnění. B) Vede k poklesu tvorby protilátek. C) Vede k omezení množení některých patogenních mikroorganismů. D) Je zahájena snížením hladiny pyrogenů.

Normální teplota těla je: A. V podpaždí B. V ústech C. V konečníku 1. 37,3 °C 2. 37,0 °C 3. 36,5 °C. A) A1, B2, C3. B) A3, B2, C1. C) A3, B1, C2. D) A2, B3, C1.

Jak probíhá a jak je řízena termoregulace? A. Tvorba tepla B. Výdej tepla C. Řízení teploty 1. Realizuje se prouděním krve v mezimozku 2. Probíhá látkovou výměnou v játrech 3. Realizuje se pocením a odpařováním potu kůží. A) A1, B2, C3. B) A1, B3, C2. C) A3, B2, C1. D) A2, B3, C1.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Řízení tělesné teploty je v organismu zajištěno zvyšováním tvorby a výdeje tepla. Výdej tepla je zabezpečen vedením, sáláním a odpařováním a tvorba tepla metabolickými ději. 2. Všechny termoregulační možnosti v organismu jsou řízeny z teplotního centra v mezimozku. Člověk může přežít poměrně značné teplotní výkyvy - snáší teploty až do 50 °C. Vnitřní teplota může krátkodobě vystoupit až na 45 °C a poklesnout na 25 °C. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2= ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Oxid uhličitý se z krve odstraňuje v plicích. Dusíkaté látky, voda a anorganické látky jsou odstraňovány ledvinami, trávícícím ústrojím a kůží. 2. U všech suchozemských živočichů (hmyz a suchozemští obratlovci) se dusíkaté látky vylučují formou močoviny. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Vysvětlete uvedené termíny, které souvisejí s funkcí ledvin: A. Osmóza B. Difúze C. Diureza D. Mikce E. Exkrece 1. Vylučování moče ledvinami 2. Proudění vody přes polopropustnou membránu kterým se vyrovnávají koncentrace roztoků, které membrána odděluje 3. Míšení dvou nebo více kapalin nebo plynů s odlišnou koncentrací 4. Vylučování (obecně) 5. Močení - vyprazdňování močového měchýře. A) A2, B3, C5, D1, E4. B) A2, B3, C1, D5, E4. C) A3, B2, C1, D4, E5. D) A2, B3, C1, D4, E5.

Co znamenají uvedené termíny? A. Nefros B. Nefron C. Ureter D. Ren 1. Ledvina 2. Močovod 3. Stavební jednotka ledvin. A) A1, B1, C2, D3. B) A1, B3, C2, D3. C) A1, B3, C2, D1. D) A1, B3, C2, D2.

V ledvině. A) Vstřebávání vody ovlivňuje antidiuretický hormon, produkovaný hypofýzou. B) Se v tubulech vstřebává z filtrované plazmy zpět až 50 % vody. C) Jsou vstřebané látky odváděny kapilárkami opřádajícími ledvinné kanálky. D) Jsou osmózou transportovány vodík, draslík a vápník.

Ledvina. A) Obsahuje několik desítek milionů nefronů. B) Obsahuje světlejší kůru a vnitřní tmavou žíhanou dřeň. C) Je ledvinnou tepnou napojena na hrudní aortu. D) Je párový orgán po stranách křížové části páteře.

Ledviny. A) Vytváří denně asi 20 litrů primární moči a 1 - 1,5 l definitivní moči. B) Jsou ledvinnými tepnami napojeny na břišní aortu. C) Ústí do nepárového močovodu. D) Vylučují pravidelně stále stejné množství H2O a NaCl za jednotku času.

Činnost ledvin. A) Není pro existenci organismu nezbytná. B) Je řízena nervově a látkově. C) Můžeme ovlivnit vůlí. D) Má cyklický charakter.

V ledvinách. A) Jsou chemicky zneškodňovány škodlivé látky. B) Se do definitivní moči dostává asi 10 % vody, přefiltrované v glomerulech. C) Už nedochází ke vstřebávání žádných látek. D) Se koncentrují a vylučují odpadní látky.

Močový systém. Charakterizujte uvedené látky: A. Primární moč B. Močovina C. Definitivní moč 1. Konečný produkt rozpadu proteinů a nukleoproteinů 2. Konečný produkt tubulární resorbce 3. Glomerulární filtrát. A) A1, B2, C3. B) A2, B1, C3. C) A3, B1, C2. D) A3, B2, C1.

Kde začíná tvorba moči?. A) V glomerulech. B) Ve stočených kanálcích. C) V ledvinových kalíšcích. D) V močovodu.

Ledvinná (Malpighiho) tělíska. A) Tvoří Bowmanovy váčky a proximální stočené kanálky. B) Se nacházejí v ledvinové dřeni. C) Tvoří tubulární části nefronů. D) Jsou místa, jejichž funkce je ovlivněna hormonem reninem.

Nefrony v ledvinách. A) Mají Malpighiho tělíska umístěny ve dřenové vrstvě. B) Obsahují Henleovy kličky v korové vrstvě. C) Začínají v kůře ledvinové Bowmanovým pouzdrem. D) Jsou řízeny ústředím v mozečku.

Schema nefronu. A) Nefron sestává z cévní a tubulární části. B) Z glomerulu se filtruje definitivní moč. C) Tubuly vytvářejí žíhanou dřeň. D) Kličky jsou v ledvinové kůře.

Primární moč. A) Je hypertonická vůči krevní plazmě. B) Se zahušťuje glomerulární filtrací. C) Se upravuje tubulární rezorpcí. D) Se hromadí v močovém měchýři.

Glomerulární filtrát se vytváří. A) Pod kontrolou aldosteronu. B) Tubulární resorbcí. C) Pod kontrolou hormonu ADH. D) Pod kontrolou hormonu reninu.

Glomerulární filtrace. A) Není látkově řízena. B) Je ovlivněna hormonem erytropoetinem. C) Závisí na celkovém krevním tlaku. D) Probíhá intenzivněji ve dne, než v noci.

Filtrace v glomerulech. A) Není závislá na filtračním tlaku. B) Zahrnuje i filtraci plazmatických bílkovin. C) Dává vznik glomerulárnímu filtrátu neboli primární moči. D) Dává vznik definitivní moči.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Za běžných životních podmínek dosahuje množství moči za den (denní diuréza) asi 0,5 litru za 24 hodin. Při zvýšeném příjmu tekutin je denní diuréza zvýšená. 2. Anatomickým podkladem pro řízení filtrace v glomerulech je uspořádání kapilár cévních klubíček a kanálků. V glomerulech jsou buňky, které produkují hormon renin, který ovlivňuje glomerulární filtraci. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Zpětné vstřebávání v kanálcích ledvin. A) Je pouze pasivním transportem po koncentračním spádu. B) Zahustí primární moč na tisícinu objemu. C) Zbavuje definitivní moč všech minerálních látek. D) Je hormonálně řízeno v oblasti distálních kanálků.

Vývodné močové cesty. A) Mají ve stěně příčně pruhované svalstvo. B) Jsou zakončeny zevním svěračem s hladkým svalstvem. C) Posouvají moč peristaltickými pohyby močovodu. D) Celkově se skládají z kalichů, močovodů a močového měchýře.

*Při mikci - vyprazdňování močového měchýře. A) Je vůlí ovládán vnitřní svěrač močové trubice. B) Je vše řízeno z dolního úseku bederní míchy. C) Má rozhodující význam svalovina břišní stěny. D) Se uplatňuje kromě svaloviny stěny měchýře i svalovina močové trubice.

Moč. A) Přitéká distálními kanálky do ledvinných kalichů. B) Přitéká sběracími kanálky do močovodu. C) Má pH 4,5 do 8,0. D) Vytéká močovou trubicí, která je u žen delší, než u mužů.

Definitivní moč. A) Obsahuje poměrně velké množství bílkovin. B) Není svým složením závislá na typu potravy. C) Je hypotonická vůči plazmě. D) Je svým složením závislá na složení krevní plazmy.

*Regulace pH ledvinami probíhá. A) Vylučováním iontů Mg+. B) Vylučováním H+ iontů. C) Zpětným vstřebáváním organických kyselin (např. kys. šťavelové). D) Zpětným vstřebáváním slabých organických kyselin a jejich solí.

Močový měchýř. A) Ústí do párových močových trubic. B) Je vyprazdňován přes dva svalové svěrače. C) Je párovým orgánem. D) Jeho pánevní polohe se stabilizuje brzy po narození.

Močový měchýř. A) Se vyprazdňuje vědomým uvolněním vnitřního svěrače močové trubice. B) Jeho vyprazdňování můžeme ovlivnit vůlí až do jeho objemu 800 ml. C) Je uložen vzhledem k ostatním orgánům u žen i u mužů stejně. D) Je uložen v pánvi za stydkou sponou.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Náplň močového měchýře nepřesahuje 500 ml, při náplni 150 ml se dostavuje nucení na moč. Při objemu okolo 350 - 400 ml se močový měchýř vyprazdňuje. 2. Mikce (vyprazdňování močového měchýře) je řízena autonomními nervy a míchou. Začátek močení je vyvolán podrážděním stěny měchýře. Uvolňují se i svaly pánevního dna, smršťuje se zevní vrstva svaloviny stěny měchýře a obsah měchýře je vypuzen do močové trubice, jejíž svalovina podporuje močení peristaltickými pohyby. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Kde vznikají uvedené hormony, a co ovlivňují při regulaci činnosti ledvin? A. ADH B. Aldosteron C. Renin 1. Vznik v kůře nadledvin. Ovlivňuje vstřebávání sodíku. 2. Vznik v ledvinách. Ovlivňuje glomerulární filtraci. 3. Vznik v mezimozku. Zvyšuje vstřebávání vody (antidiuretický účinek). A) A3, B1, C2. B) A3, B2, C1. C) A1, B2, C3. D) A1, B3, C2.

*Typy kožního ústrojí u živočichů - přiřaďte jeho charakteristiku a funkci: A. Členovci B. Měkkýši C. Obojživelníci D. Plazi E. Ptáci F. Savci 1. Chlupy vznikají z pokožky vchlípením do škáry, vznik mléčných žláz ze žláz potních 2. Slizové žlázy na pokožce, volné spojení pokožky a škáry 3. Pokožka vylučuje kutikulu prostoupenou chitinem - vnější kostra 4. Z pokožky se vytváří peří - kůže nemá žlázy 5. Velmi silná a suchá pokožka, svlékání zrohovatělé pokožky 6. Tenká pokožka, mízní vaky ve škáře. Kůže reguluje teplotu a je i významným dýchacím orgánem. A) A2, B3, C6, D5, E4, F1. B) A3, B2, C6, D5, E4, F1. C) A3, B6, C2, D5, E4, F1. D) A5, B2, C6, D3, E4, F1.

Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Kůže je největší plošný orgán lidského těla, je pevná, pružná a tažná. 2. Prokrvení kůže má značný vliv na výdej tepla. Zrohovatělá vrstva povrchových buněk pokožky je mechanicky odolná a dobře tepelně vodivá. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Resorpční funkce kůže je poměrně malá. Voda a látky v ní rozpuštěné jsou kůží absorbovány jen v malé míře, přes kůži lze do organismu vpravovat mnohem méně látky v tukovém rozpouštědle. 2. Kůže má i skladovací funkci. V podkožním vazivu je uloženo velké množství tuku, který mechanicky a tepelně izoluje a je i energetickou zásobárnou organismu. V kůži jsou takto uskladněny i vitamíny rozpustné v tucích. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Co obsahují uvedené vrstvy kůže? A. Pokožka (epidermis) B. Škára (corium) C. Podkožní vazivo 1. Vlasové kořeny 2. Zásobní tuk 3. Pigment melanin. A) A3, B1, C2. B) A3, B2, C1. C) A2, B1, C3. D) A1, B3, C2.

Pokožka. A) Je bohatě prostoupena cévami a nervy. B) Je tvořena jednovrstevným dlaždicovým epitelem. C) Obsahuje bílkovinu keratin, těžko rozpustnou ve vodě. D) Je místem ukládání tuku.

V epidermis. A) Probíhají krevní a mízní cévy a nervy. B) Je síť kolagenních a elastických vláken. C) Se vytvářejí kožní lišty, sloužící k identifikaci osob (daktyloskopie). D) Obsahuje v hlubších vrstvách kožní pigment melanin zachycující UV záření.

Pokožka (epidermis). A) Propouští vodu do spodních vrstev kůže. B) Obsahuje mazové a potní žlázy. C) Má dobrou resorpční schopnost pro látky rozpustné ve vodě. D) Množstvím pigmentu ovlivňuje barvu kůže.

Škára, vrstva kůže pod pokožkou. A) Obsahuje mazové žlázky, k nimž se přimykají vzpřimovače chlupů. B) Má velmi bohaté cévní sítě. C) Neobsahuje žádné smyslové buňky. D) Je místem, kde se ukládá tuková tkáň.

Ve škáře (corium). A) Nejsou obsaženy tukové buňky. B) Jsou receptory tlaku a tahu Vater-Pacciniho tělíska. C) Se vytváří kožní lišty dermatoglyfy. D) Jsou pigmentové buňky se zrny pigmentu melaninu.

Podkožní vazivo. A) Vybíhá proti škáře bradavkovitými výběžky. B) Je potenciální tukovou tkání. C) Je nejtužší vrstvou kůže. D) Obsahuje hmatová Meissnerova tělíska.

Kožní žlázy. A) Jsou nejhustěji obsaženy v kůži trupu. B) Apokrinní jsou činné už u novorozenců. C) Mazové se nacházejí všude, kde jsou vlasy a chlupy. D) Mléčné se embryonálně zakládají pouze u žen.

Pro činnost kožních žláz platí: A) Rozložení kožních žláz v kůži je rovnoměrné. B) Množství vyloučeného potu závisí na tělesné námaze, nikoliv na prostředí. C) Mléčná žláza je plně vyvinutá a plně funkční již v polovině těhotenství. D) Apokrinní (pachové) žlázy jsou do puberty nečinné.

Mazové žlázy. A) Jsou nejhustější na dlaních. B) Jsou všude, kde se nacházejí vlasy a chlupy. C) Začínají být činné v pubertě. D) Jsou uloženy v podkožním vazivu.

Potní žlázy. A) Jsou v kůži rozloženy rovnoměrně. B) Chrání vlasy a chlupy před vysycháním. C) Je jich celkově na povrchu těla až 1 milion. D) Mohou vyloučit v závislosti na námaze a teplotě okolí 0,5 - 10 l potu za den.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Pot se tvoří z tkáňového moku, který je v okolí buněk potních žláz. Pot obsahuje především vodu a chlorid sodný, z organických látek močovinu, kyselinu močovou, kreatinin, mastné kyseliny, aminokyseliny a jiné látky. 2. Denní množství potu je různé a závisí na teplotních podmínkách. Podle teploty prostředí, vlhkosti ovduší a příjmu tekutin se denně vytvoří do 5 litrů potu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Mléčná žláza. A) Začíná produkovat mléko působením prolaktinu. B) Se skládá z 10 laloků. C) Nepatří ke kožním žlázám. D) Začíná u dívek růst v 7. až 8. roku života.

Mléčná žláza. A) Je řízena hormonálně - její vyprazdňování řídí prolaktin. B) Je v dětství malá, nevyvinutá, stejná u obou pohlaví. C) Začíná tvořit mléko již před porodem. D) Patří mezi sexuální apokrinní žlázy.

Tvorba mléka (laktace). A) Začíná po porodu tvorbou mleziva - kolostra. B) Je zahájena ihned až po porodu. C) Se objevuje až po zahájení kojení. D) Není řízena hormonálně.

Největší kožní žlázy v těle jsou. A) Potní. B) Mazové. C) Mléčné. D) Apokrinní.

Které z uvedených orgánů NEpatří do kožních derivátů?. A) Vlasy a nehty. B) Prsní žláza. C) Slinné žlázy. D) Apokrinní žlázy.

Vlasy. A) Vznikají z vlasových váčků v pokožce. B) Mají barvu podle množství pigmentu uloženého jen ve dřeni vlasu. C) Jsou zvláčňovány mazovými žlázami vyúsťujícími do vlasových váčků. D) Patří k tak zvanému terciálnímu ochlupení.

Sekundární ochlupení. A) Se objevuje již u plodu a vyvíjí se po narození. B) Se vyvíjí až po pubertě v dospělém věku. C) Je součástí sekundárních pohlavních znaků. D) Je jemné chmýří, pokrývající tělo plodu.

Časový postup vývoje ochlupení. Co k jednotlivým ochlupením patří? A. Primární ochlupení B. Sekundární ochlupení C. Terciální ochlupení 1. Chlupy v podpaždí 2. Jemné chmýří na povrchu těla 3. Vlasy, řasy, obočí. A) A3, B2, C1. B) A2, B1, C3. C) A1, B3, C2. D) A2, B3, C1.

Charakterizujte jednotlivé typy kožních žláz: A. Mazové žlázy B. Potní žlázy C. Pachové žlázy D. Mléčné žlázy 1. Produkují voňavé aromatické látky 2. Ústí do vlasových pochev 3. Zajišťují výživu dítěte 4. Významně se uplatňují při termoregulaci. A) A1, B4, C2, D3. B) A2, B4, C1, D3. C) A2, B1, C4, D3. D) A4, B1, C2, D3.

Čím jsou umožněny jednotlivé funkce kůže? A. Ochranná funkce B. Smyslová funkce C. Termoregulační funkce D. Vylučovací funkce E. Resorpční funkce F. Skladovací funkce 1. V kůži se zužují a rozšiřují cévy 2. V podkožním vazivu je uložena zásoba tuku 3. V kůži jsou mazové a potní žlázy 4. Kůže obsahuje receptory 5. Kůže vstřebává látky rozpuštěné v tucích 6. Kůže je relativně pevná a obsahuje pigment. A) A6, B4, C1, D3, E5, F2. B) A6, B4, C3, D1, E5, F2. C) A6, B4, C1, D5, E3, F2. D) A2, B4, C1, D3, E5, F6.

*První hormony se ve fylogenezi živočichů začaly vytvářet v nervové tkáni. A) Láčkovců. B) Ploštěnců. C) Kroužkovců. D) Obratlovců.

*Látková regulace bezobratlých. A) Neexistuje. B) Má nervově látkový charakter. C) Je realizována pouze tvorbou feromonů. D) Je nadřazena nervové regulaci.

*Fylogeneticky nejstarší samostatná žláza s vnitřní sekrecí u obratlovců je. A) Hypofýza. B) Brzlík. C) Nadledviny. D) Štítná žláza.

*Vysvětlete uvedené termíny, související s látkovým řízením organismu: A. Neurokrinie B. Glykemie C. Exokrinie D. Endokrinie 1. Hladina krevního cukru 2. Schopnost žláz vylučovat sekrety do krevního oběhu nebo do tkáňové tekutiny 3. Schopnost nervových buněk tvořit hormony a uvolňovat je do krevního oběhu 4. Schopnost sekrečních žláz odevzdávat své produkty do orgánových dutin. A) A3, B1, C2, D4. B) A3, B1, C4, D2. C) A2, B1, C4, D3. D) A4, B1, C3, D2.

Žlázy s vnitřní sekrecí vylučují své sekrety. A) Mimo organismus. B) Do dutých orgánů. C) Do krve. D) Do mízovodu.

Mezi žlázy s vnitřní sekrecí NEpatří. A) Apokrinní žlázy. B) Placenta. C) Brzlík. D) Pohlavní žlázy.

Výhradně endokrinní žlázou je. A) Štítná žláza. B) Pankreas. C) Pohlavní žláza. D) Mléčná žláza.

Neurokrinie. A) Je řízení žláz s vnitřní sekrecí nervy. B) Je tvorba hormonu nervovými buňkami. C) Je přenos nervových impulzů hormony. D) Je přenos nervových vzruchů prostřednictvím neurotransmiterů.

*Zařaďte jednotlivé hormony k jednotlivým hormonálním typům: A. Estrogen B. Kortikotropin C. Renin D. Choriongonádotropin 1. Tkáňový hormon 2. Pohlavní hormon 3. Hormon ovlivňující žluté tělísko 4. Hormon řídící činnost jiné endokrinní žlázy. A) A2, B4, C1, D3. B) A2, B3, C1, D4. C) A2, B4, C3, D1. D) A1, B4, C2, D3.

*Tkáňové hormony. A) Mají všechny jednotnou chemickou strukturu. B) Jsou k cílové tkáni vždy přinášeny krví. C) Vznikají mimo jiné v trávící trubici, v ledvinách a v CNS. D) Mají vždy účinek jen na nejbližší tkáně od místa svého vzniku.

Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Klíčovou úlohu v neurokrinních regulacích má u člověka hypotalamo-hypofyzární systém. Hypotalamus je spojen s adenohypofýzou cévními sítěmi a s neurohypofýzou nervovými vlákny. 2. Neurohypofýza není endokrinní žláza v pravém smyslu slova. Slouží jako překladiště hormonů vzniklých činností nervových buněk jader hypotalamu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Centrální řídící postavení mezi žlázami s vnitřní sekrecí u všech obratlovců má. A) Štítná žláza. B) Příštítné žlázy. C) Mezimozek s podvěskem mozkovým. D) Nadledviny.

Adenohypofýza. A) Není pravou endokrinní žlázou. B) Vylučuje antidiuretický hormon. C) Vylučuje prolaktin stimulující růst mléčné žlázy. D) Vylučuje oxytocin urychlující porod.

Adenohypofýza vyměšuje. A) Oxytocin. B) Tyroxin. C) Aldosteron. D) Růstový hormon.

Růstový hormon. A) Zvyšuje tvorbu bílkovin. B) Řídí přeměnu vápníku v organismu. C) Řídí činnost štítné žlázy. D) Omezuje rozklad tuků.

Somatropin. A) Při jeho nadměrné produkci v dospělosti dochází ke gigantismu. B) Zabraňuje kostnatění v okolí chrupavek. C) Zvyšuje produkci růstových faktorů, působících na růstové chrupavky. D) Zpomaluje hojení poraněných tkání.

Při nedostatku somatotropního hormonu vzníká. A) Kretenismus. B) Tetanie. C) Addisonova choroba. D) Nanismus.

Akromegalie. A) Je nadměrný vzrůst jedince. B) Je způsobena nadprodukcí růstového hormonu v dětství. C) Bývá způsobena nádorem adenohypofýzy. D) Je zvytšování doposud neosifikované části kostry, aniž se zvětšují orgány.

Který z uvedených hormonů se především podílí na vývoji sekundárních pohlavních znaků?. A) Parathormon. B) Aldosteron. C) Antidiuretický hormon. D) Estrogen.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Folitropin, produkovaný buňkami adenohypofýzy, řídí dozrávání vaječníkových folikulů. U mužů není prokázán žádný jeho fyziologický účinek. 2. Lutropin, produkovaný buňkami adenohypofýzy, vyvolává prasknutí Graafova folikulu a ovulaci. U mužů působí na Leydigovi buňky produkující testosteron. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Thyreotropin. A) Je základním hormonem štítné žlázy. B) Je do krevního oběhu uvolňován v neurohypofýze. C) Snižuje hladinu vápníku v krvi. D) Zvyšuje množství krve protékající štítnou žlázou.

Zadní lalok hypofýzy. A) Je pravou žlázou s vnitřní sekrecí. B) Produkuje růstový hormon a adrenokortikotropní hormon. C) Produkuje hormon prolaktin, ovlivňující rozvoj mléčné žlázy. D) Uvolňuje do oběhu funkční formu antidiuretického hormonu.

Hormon oxytocin. A) Řídí nidaci a vývoj vajíčka. B) Řídí průběh těhotenství. C) Vyvolává ovulaci. D) Řídí průběh porodu.

Odkud je řízena produkce glukokortikoidů?. A) Z mezimozku přes přední lalok hypofýzy. B) Z mezimozku přes zadní lalok hypofýzy. C) Z mozečku přes přední lalok hypofýzy. D) Z neurohypofýzy.

Kortizol. A) Zvyšuje alergické reakce. B) Potlačuje tvorbu protilátek. C) Je hlavním mineralokortikoidem. D) Patří mezi androgeny, produkované kůrou nadledvin.

Které hormony zvyšují celkovou pohtovost organismu při zátěžových situacích?. A) Adrenalin, noradrenalin a aldosteron. B) Hormony dřeně nadledvin a glukokortikoidy. C) Glkukokortikoidy a mineralokortikoidy. D) Kortizol a progesteron.

Hormony dřeně nadledvin. A) Ovlivňují zejména tvorbu primární moči. B) Zasahují do přeměny živin. C) Neovlivňují činnost oběhové soustavy. D) Pomáhají organismu překonávat zátěžové stavy.

Dřeň nadledvin. A) Produkuje hormon aldosteron. B) Tvoří kromě adrenalinu i malé množství androgenů a estrogenů. C) Je původem nervovou tkání. D) Je smíšenou žlázou.

Jsou uvedená tvrzení správá, nebo ne? 1. Dřeň nadledvin má původ v nervové tkáni. Proto se její buňky podobají gangliovým buňkám centrálního nervového systému. Jsou to neurosekreční buňky. 2. Dřeňové buňky produkují adrenalin a noradrenalin. Adrenalin vyvolává zůžení cév a zvyšuje tak krevní tlak. Noradrenalin vyvolává rozšíření svalových cév a podporuje srdeční činnost. Zvyšuje sílu srdečního svalu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Aldosteron. A) Je hlavním glukokortikoidem. B) Patří mezi dřeňové hormony. C) Podporuje vylučování sodíku ledvinami. D) Jeho sekrece je řízena hladinou draslíku v krvi.

Štítná žláza. A) Ovlivňuje tyreotropní hormon. B) Povzbuzuje prostřednictvím svého hormonu přeměnu živin. C) Produkuje v malé míře estrogeny a progesteron. D) Produkuje hormon regulující hladinu glukózy v krvi.

Kretenismus. A) Vzniká nedostatečností štítné žlázy v dospělém věku. B) Vzniká po nadměrné sekreční činnosti štítné žlázy. C) Vede pouze ke zvětšení štítné žlázy. D) Vzniká při nedostatku jódu ve vodě a v potravě.

*Hormony štítné žlázy mají několik účinků. Přiřaďte je dle machanismu působení: A. Účinky metabolické B. Účinky termoregulační C. Účinky růstové D. Účinky vývojové 1. Regulace dozrávání tkáně CNS v dětství 2. Regulace tvorby bílkovin 3. Produkce tepla ve tkáních působením na mitochondrie buněk 4. Regulace metabolismu cukrů a tuků. A) A4, B3, C2, D1. B) A3, B4, C2, D1. C) A4, B3, C1, D2. D) A1, B3, C2, D4.

Vyberte NEsprávnou odpověď! Hladina vápníku v krvi. A) Prudce stoupá při nedostatku parathormonu. B) Je důležitá pro udržení nervové dráždivosti. C) Je důležitá pro zachování normálního průběhu krevního srážení. D) Je důležitá z hlediska mineralizace kostí.

Langerhansovy ostrůvky. A) Jsou vnitřně sekreční částí pankreatu. B) Se stavebně neliší od ostatní žlázové tkáně. C) Produkují inzulín, který zvyšuje hladinu krevního cukru. D) Produkují pankreatickou šťávu.

Inzulín. A) Řídí hospodaření minerálními látkami. B) Stupňuje vytváření tuků ze sacharidů. C) Povzbuzuje činnost oběhové soustavy. D) Zvyšuje odolnost vůči stresu.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Endokrinní složka pankreatu - Langerhansovy ostrůvky produkují hormony inzulín a glukagon, které mají opačné účinky na glykemii, hladinu cukru v krvi. Při zvýšení inzulínu v krvi dochází k hyperglykemii, při jeho snížení k hypoglykemii. 2. Hladinu vápníku v krvi ovlivňuje zejména parathormon, který produkují buňky příštítných žláz. Parathormon přispívá k uvolnění vápníku a fosfátu z kostí do krve. K jemné regulaci hladiny vápníku v krvi slouží také hormon kalcitonin, produkovaný buňkami v blízkosti folikulů štítné žlázy. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Placenta jako endokrinní žláza vylučuje. A) Lutropin. B) Choriongonádotropin. C) Folitropin. D) Oxytocin.

Hormon progesteron. A) Se tvoří v hypothalamu. B) Nemá vliv na rozvoj mléčné žlázy. C) Tvoří podmínky pro uhnízdění vajíčka v děloze. D) Působí na rozvoj pohlavních orgánů.

*Označte správně mechanismus účinku uvedených hormonů: A. Somatropin B. Adrenalin C. Kalcitonin D. Thyroxin E. Kortizol F. Antidiuretický hormon 1. Zvyšuje látkovou výměnu 2. Podporuje růst těla a hojení tkání 3. Stresový hormon, má protizánětlivý a protialergický účinek 4. Snižuje množství vylučované moči 5. Snižuje hladinu vápníku v krvi 6. Ovlivňuje srdeční činnost. A) A6, B2, C5, D1, E3, F4. B) A1, B6, C5, D2, E3, F4. C) A2, B6, C5, D1, E3, F4. D) A2, B6, C5, D3, E1, F4.

*Které z popsaných účinků mají uvedené hormony? A. Prolaktin B. Parathormon C. Inzulín D. Choriový gonadotropin E. Oxytocin 1. Regulace hladiny vápníku v krvi 2. Regulace glykémie 3. Regulace průběhu porodu 4. Regulace vývoje mléčné žlázy 5. Těhotenský hormon. A) A3, B1, C2, D5, E4. B) A4, B1, C2, D5, E3. C) A4, B2, C1, D5, E3. D) A4, B1, C2, D3, E5.

*Které endokrinní žlázy vytvářejí uvedené hormony? A. Kortizol B. Oxytocin C. Thyroxin D. Lutropin E. Aldosteron F. Adrenalin G. Parathormon 1. Příštítné žlázy 2. Adenohypofýza 3. Neurohypofýza 4. Kůra nadledvin 5. Dřeň nadledvin 6. Štítná žláza. A) A4, B3, C6, D2, E2, F5, G1. B) A4, B1, C6, D2, E4, F5, G3. C) A2, B3, C6, D2, E4, F5, G1. D) A4, B3, C6, D2, E4, F5, G1.

*Dráždivost - příjem a zpracování signálů z vnějšího prostředí - je základním atributem živých organismů. Přiřaďte uvedeným živočichům jednotlivé typy nervových soustav: A. Láčkovci B. Kroužkovci C. Hmyz D. Obratlovci 1. Žebříčková nervová soustava 2. Trubicová nervová soustava 3. Difúzní nervová soustava 4. Gangliová nervová soustava. A) A1, B3, C4, D2. B) A3, B1, C4, D2. C) A3, B1, C2, D4. D) A3, B4, C1, D2.

*Přiřaďte jednotlivá stádia vývoje mozku uvedeným systematickým skupinám obratlovců: A. Ryby a obojživelníci B. Plazi a ptáci C. Vačnatci a hmyzožravci D. Poloopice a opice 1. Vznik velmi tenké a doposud hladké mozkové kůry 2. Gyrifikace mozkové kůry, její členění do více vrstev neuronů 3. Mozkový kmen je řídící strukturou 4. Střední mozek je nadřazen ostatním částem mozkového kmene. A) A1, B4, C3, D2. B) A3, B1, C4, D2. C) A4, B3, C1, D2. D) A3, B4, C1, D2.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Reflex je základní funkční prvek nervové soustavy. Reflex je převod vzruchu z receptoru (přijímače), na efektor (žlázu, sval apod.)- Stálé, neproměnné reflexní spojení - nepodmíněný reflex - vyvolává drážděním receptoru stále stejnou odpověď. Nepodmíněné reflexy vznikly v průběhu vývoje a jsou vrozené. 2. Je-li reflexní spojení dočasné, proměnné a nestálé, jde o podmíněný reflex, který je základním funkčním prvkem vyšší nervové soustavy - myšlení, učení a paměti. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Nepodmíněné reflexy. A) Jsou získané během života. B) Jsou vrozené. C) Mohou být dočasné. D) Vznikají působením dvou podnětů.

Reflex nepodmíněný. A) Má centra v bílé hmotě CNS. B) Bez opakování podnětu rychle vyhasíná. C) Je reakce na abstraktní podněty. D) Obranný míšní probíhá velmi rychle bez účasti mozku.

Podmíněné reflexy jsou. A) Vrozené. B) Trvalé. C) Druhově specifické. D) Dočasně získané.

Neurony. A) V CNS jsou uloženy mezi gliovými buňkami. B) Jsou obvykle schopny rychlého dělení. C) Přijímají signál vždy jen z jediného dalšího neuronu. D) Obsahují několik odvodných oxonů.

Neurony. A) V CNS se nacházejí řádově v milionech. B) Se skládají z těla buňky a odstředivých a dostředivých výběžků. C) Mají vždy několik axonů a několik dendritů. D) Jejich výběžky (axony) mohou dosahovat až do vzdálenosti jednoho decimetru.

Výběřky neuronu neurity. A) Tvoří šedou kůru mozkovou. B) Tvoří bílou kůru mozkovou. C) Je jich vždy několik na jeden neuron. D) Jsou krátké a bohatě větvené.

Axon (neurit). A) Je krátký výběžek neuronu. B) Je kryt vnitřní myelinovou pochvou. C) Může dosáhnout délky až 1 metru. D) Přivádí do nervové buňky signál z jiného neuronu.

Dvojitá pochva na povrchu axonu. A) Zpomaluje a usměrňuje přenos akčních potenciálů po nervovém vlákně. B) Je tvořena vnitřní vrstvou Schwanových buněk a vnější myelinovou pochvou. C) Je tvořena vnitřní souvislou stejnoměrnou myelinovou pochvou a Schwanovými buňkami. D) Zabraňuje šíření vzruchů mezi sousedními axony.

Synapse. A) Je šíření vzruchu po nervovém vlákně. B) Je šíření vzruchu po svalovém vlákně. C) Je elektrický impulz. D) Umožňuje přenos informace prostřednictvím chemické látky (mediátoru).

V místě synapse. A) Se neurony dotýkají. B) Je přítomna stálá zásoba neurotransmiteru. C) Je přiblížen axon na dendrit, nebo axon na tělo dalšího neuronu. D) Je uvolňován mediátor vždy pouze z jednoho váčku.

*Jaká je funkce uvedených látek v organismu? A. Acetylcholin B. Noradrenalin C. Adrenalin 1. Mediátor sympatiku 2. Hormon dřeně nadledvin, ovlivňující srdeční činnost 3. Mediátor parasympatiku. A) A1, B2, C3. B) A2, B1, C3. C) A3, B2, C1. D) A3, B1, C2.

Jakou funkci má neuroglie?. A) Vede vzruchy. B) Má podpůrnou funkci. C) Sdružuje se v nervové drázy. D) Tvoří základ retikulární formace.

Gliové buňky. A) Mikroglie tvoří myelinové pochvy vláken CNS. B) Astrocyty mají podpůrnou a výživnou funkci. C) Oligodendrie mají schopnost fagocytózy. D) Mohou vézt vzruchy.

Gliové buňky. A) Mikroglie jsou schopné fagocytózy. B) Astrocyty se účastní především obranných reakcí v CNS. C) Oligodendrie zajišťují látkovou výměnu neruronů. D) Jsou synapsemi propojeny s neurony.

Buňky vaziva nervové tkáně - gliové buňky. Co zajišťují jejich uvedené typy? A. Astrocyty B. Oligodendrie C. Mikroglie 1. Buňky tvoří myelinové pochvy 2. Buňky schopné fagocytózy 3. Buňky podpůrné, zajišťující látkovou výměnu neuronů. A) A3, B1, C2. B) A3, B2, C1. C) A2, B1, C3. D) A2, B3, C1.

Vyberte NEsprávná tvrzení. Mozek. A) Obsahuje u fylogeneticky nejmladších částí na povrchu bílou hmotu. B) Vznikl zvětšováním nervové trubice v jejím koncovém úseku. C) Je na svém povrchu kryt třemi povrchy (meningy). D) Obsahuje čtyři mozkové komory.

*Mozkomíšní mok (likvor). A) Má stejné složení jako krevní plazma. B) Se tvoří denně v množství 100 ml. C) Uvnitř mozkových komor a mezi měkkými plenami neustále cirkuluje. D) Je standardně k vyšetření odebírán v hrudní části páteřního kanálu.

*Mozkomíšní mok. A) Se nachází v prostoru pod arachnoideou a chrání mozek a míchu před nárazy. B) Omývá mozek a míchu a jeho složení je shodné s krevní plazmou. C) Se v mozku nachází nad tvrdou plenou a poskytuje mozku ochranu před otřesy. D) Jeho stálé množství se udržuje zpětným vstřebáváním do krevního oběhu.

*Označte správně jednotlivé části CNS: A. Cerebellum B. Diencefalon C. Mesencefalon D. Prosensefalon 1. Přední mozek 2. Mezimozek 3. Mozeček 4. Střední mozek. A) A3, B1, C4, D2. B) A3, B2, C1, D4. C) A3, B2, C4, D1. D) A2, B3, C4, D1.

*Charakterizujte jednotlivé obaly centrálního nervového systému: A. Dura mater B. Arachnoidea C. Pia mater 1. Jemný cévnatý obal na povrchu mozku 2. Tvrdý vazivový obal, který pevně lne k lebečním kostem 3. Střední obal mozku, jemný obal se síťovitě uspořádanými vazivovými vlákny. A) A1, B2, C3. B) A2, B3, C1. C) A2, B1, C3. D) A1, B3, C2.

*Označte správné funkční charakteristiky jednotlivých částí mozku: A. Prodloužená mícha B. Mozeček C. Střední mozek D. Hypotalamus E. Mozková kůra 1. Neurokrinní tkáň, řídící centrum autonomních reakcí 2. Nejvyšší řídící centrum pro většinu funkcí, které CNS zabezpečuje 3. Zajišťuje napětí ve svalech, vzpřímenou polohu, rovnováhu, koordinaci pohybů 4. Obsahuje podkorová zraková centra. Místo, které zajišťuje reflexní otáčení hlavy za zvukem 5. Jsou zde životně důležitá centra - dýchací a kardiovaskulární. A) A1, B3, C4, D5, E2. B) A5, B4, C3, D1, E2. C) A5, B3, C4, D1, E2. D) A5, B3, C1, D4, E2.

V páteřní míše. A) Jsou předními míšními kořeny přiváděny vzruchy z receptorů. B) Zadními míšními kořeny vystupují odstředivá vlákna k výkonným orgánům. C) Jsou podněty z receptorů vzestupnými míšními drahami vedeny do centrálního nervstva. D) Vznikají podmíněné a nepodmíněné reflexy.

Mícha (medulla spinalis). A) Má uvnitř bílou hmotu, zevně hmotu šedou. B) Obsahuje centra pro řízení dýchání, činnosti srdeční a vazomotoriky. C) Obsahuje 32 párů nervů. D) Je centrum základních hybných reflexů.

Míšní spinální nervy. A) Krční inervují mezižeberní dýchací svaly. B) Hrudní inervují bránici. C) Jsou nervy smíšené, obsahují motorická i senzitivní vlákna. D) Vytvářejí spinální ganglia - míšní uzliny z motorických vláken.

*Mozkový kmen tvoří. A) Pons Varoli, medulla spinalis, mesencephalon. B) Medulla oblongata, pons Varoli, diencephalon. C) Mesencephalon, diencephalon, telencephalon. D) Pons Varoli, medulla oblongata, mesencephalon.

Zadní mozek. A) Se dělí na koncový mozek a mezimozek. B) Tvoří u člověka největší část mozku. C) Se u obratlovců diferencoval na prodlouženou míchu, most a mozeček. D) Je nejprogresivnější částí mozku.

Zadní mozek. A) Obsahuje centra nepodmíněných reflexů sluchových. B) Je tvořen talamem a hypotalamem. C) Tvoří jej prodloužená mícha, most a mozeček. D) Je sídlem formování vědomé činnosti.

Prodloužená mícha. A) Není součástí mozkového kmene. B) Obsahuje pouze procházející nervové dráhy. C) Obsahuje dýchací a kardiovaskulární centrum. D) Slouží ke koordinaci hybných funkcí.

Prodloužená mícha. A) Shora překrývá mozeček. B) Obsahuje centra retikulární formace pro řízení životně důležitých funkcí. C) Je složena jen z bílé nervové hmoty, tedy z nervových vláken. D) Nenavazuje bezprostředně na hřbetní míchu.

Centrum dýchací se nachází. A) V prodloužené míše. B) V mezimozku. C) Ve středním mozku. D) V koncovém mozku.

Varolův most. A) Je součástí středního mozku. B) Je tvořen pouze z bílé hmoty - nervových vláken. C) Tvoří val pod prodlouženou míchou. D) Obsahuje centrum pro řízení dýchání.

Varolův most. A) Je drahami spojen především s mozečkem. B) Není součástí mozkového kmene. C) Patří mezi vývojově mladší část mozku. D) Je vytvořen pouze z šedé hmoty, tj. z nervových buněk.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Retikulární formace je důležitá převodní struktura a významný aktivátor mozkové kůry. 2. Některé části retikulární formace jsou specializovanými centry základních životních funkcí - centrum dýchání, řízení krevního tlaku a srdeční činnosti. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Síťovitě uspořádané neurony retikulární formace zajišťují reflexy. A) Sací a polykací. B) Slinné. C) Zrakové. D) Obranné.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Retikulární formace obsahuje řídící centra. A) Řízení krevního tlaku. B) Srdeční činnosti. C) Sluchová. D) Dýchací.

Mozeček. A) Je významným centrem rovnováhy a pohybové koordinace. B) Není centrem rovnováhy, pokud je vyvinut vestibulární aparát. C) Jeho kůra má schopnost uchovávat paměťové stopy. C) Jeho kůra má schopnost uchovávat paměťové stopy.

Mozeček (cerebellum). A) Jeho kůra má obdobnou strukturu a funkci jako mozková kůra. B) Hlavním zdrojem informací pro něj jsou dráhy z mozkového kmene a z vestibulárního ústrojí. C) Obsahuje centra zrakových reflexů. D) Se účastní na řízení pouze chtěných pohybů, nikoliv mimovolních pohybů.

*Purkyňovy buňky. A) Nacházejí se v kůře mozečku. B) Nacházejí se zejména v šedé kůře koncového mozku. C) Jsou propojeny složitými sítěmi s desítkami dalších buněk. D) Mají podpůrnou a výživnou funkci.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Střední mozek (mesencephalon) je krátký oddíl mozkového kmene, který je uložen mezi mostem a plokoulemi koncového mozku. Horní plocha středního mozku vybíhá ve čtyři zaoblené hrbolky (čtverhrbolí) - nakupeniny nervových buněk. 2. U předních dvou hrbolků končí vlákna sluchové dráhy. Dráždění sluchového čidla vyvolává pohyb hlavy za zdrojem zvuku. Tyto obranné reflexy mají svá centra v předních hrbolcích. Zadní dva hrbolky jsou podkorovými zrakovými centry pro zrakové reflexy a u buněk těchto hrbolků končí část vláken zrakového nervu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Mezimozek. A) Obsahuje mezi talamy úzkou druhou mozkovou komoru. B) Obsahuje dvě vaječitá jádra - talamy. C) Obsahuje dva hypotalamy, připojené k talamům. D) Je složen převážně z neurokrinní tkáně.

Mozková kůra. A) Je sídlem řízení činnosti vnitřních orgánů. B) Tvoří dvě naprosto rovnocenné hemisféry. C) Řídí úmyslné pohyby a obsahuje centrum řeči. D) Je u člověka vývojově nejstarší části CNS.

Mozková kůra člověka. A) Je složena převážně z nervových vláken. B) Je ústředím nejsložitějších nervových procesů - řeči a myšlení. C) Obsahuje dvě nestejně hmotné hemisféry. D) Řídí úmyslné pohyby z hybných oblastí v temenních lalocích.

Šedá kůra mozková. A) Tvoří plášť o tloušťce 2-5 mm. B) Obsahuje asi 2 miliardy neuronů, zatímco celý mozek asi 15 miliard. C) Je vývojově nejstarší část mozku. D) Vyskytuje se vždy pouze v předních (motorických) částech hemisfér.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Mozková kůra tvoří buněčný plášť na povrchu mozkových polokoulí. Korové analyzároty (korová centra) jsou funkční okrsky (skupiny) neuronů, u kterých končí a od kterých vycházejí mozkové dráhy. Je to mozaika funkčně zcela samostatných polí, které vzájemně nespolupracují. 2. Motorický analyzátor je uložen v kůře čelního laloku, analyzátor kožní citlivosti leží v blízkosti motorického analyzátoru v zadní části temenního laloku. Zrakový analyzátor pokrývá kůru týlního laloku, sluchový a vestibulární analyzátor je uložen v kůře spánkového laloku, čichový analyzátor v kůře spodní a vnitřní polochy čelních laloků. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Pyramidová dráha, vedoucí od mozkové kůry do hřbetní míchy. A) Je tvořena axony, které jsou na sebe napojeny v místech, kde je dráha přerušena. B) Vychází z buněk korového analyzátoru kožní citlivosti. C) Je u člověka hlavní motorickou dráhou. D) Vychází z různých útvarů šedé hmoty mozku mimo kůru koncového mozku.

*Kde se v mozkové kůře nacházejí uvedené korové analyzátory? A. Motorický analyzátor B. Analyzátor kožní citlivosti C. Zrakový analyzátor D. Sluchový analyzátor E. Čichový analyzátor 1. Týlní lalok 2. Zadní část temenního laloku 3. Spodní plocha čelních laloků 4. Čelní lalok 5. Spánkový lalok. A) A4, B2, C1, D5, E3. B) A2, B4, C1, D5, E3. C) A4, B2, C5, D1, E3. D) A4, B2, C1, D3, E5.

Ve které části mozku je primární ústředí pro čich?. A) Ve spánkovém laloku mozkové kůry. B) Na spodní ploše čelních laloků. C) V kůře temenních laloků. D) V týlním laloku mozkové kůry.

*Limbický systém. A) Vytváří jakýsi límec kolem cerebella. B) Je centrem emocionálního a instinktivního chování. C) Je centrem emocí a nijak neovlivňuje tělesné děje a pochody. D) Ovlivňuje tělesné děje a pochody a produkuje lymfu.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Periferní (obvodové) nervy dělíme na senzitivní, motorické a smíšené. Většina periferních nervů jsou buď nervy senzitivní, nebo motorické, nervy smíšeného typu (obsahují vlákna senzitivní, motorická i autonomní) jsou vzácné. 2. Svazky nervových vláken vystupujících z míchy a míšních ganglií nazýváme míšní nervy a nervová vlákna vystupující z mozkového kmene jsou hlavové nervy. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Vegetativní nervy. A) Se dělí na sympatické / cholinergní / a parasympatické / adrenergní. B) Neinervují srdeční svalstvo a žlázy. C) Patří mezi nervy mozkomíšní. D) Inervují hladké svalstvo orgánů a cév.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Hlavové nervy mají v principu stejnou stavbu jako míšní nervy. Většina vláken hlavových nervů buď začíná (motorická a autonomní), nebo končí (senzitivní) u nervových buněk v mozkovém kmeni, kterým říkáme jádra hlavových nervů. 2. Hlavových nervů je deset párů a všechny patří mezi smíšené nervy, obsahující motorická, senzitivní a autonomní vlákna. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Trojklaný nerv. A) Obsahuje výhradně senzitivní vlákna. B) Má především motorická vlákna. C) Vzniká spojením senzitivních a motorických vláken. D) Neobsahuje autonomní vlákna.

*Inervace motorické jednotky svalového vlákna. A) Je dostředivá - aferentní - od receptoru do těl nervových buněk. B) Zajišťuje informaci centra o změnách na periferii. C) Vedena motorickými vlákny je ve srovnání se senzitivními vlákny pomalejší. D) Jde z těla neuronu axonem na nervosvalovou ploténku.

*Purkyňova vlákna. A) Jsou součástí hlavní motorické dráhy člověka. B) Se nacházejí mezi nervovými buňkami centrálního nervstva. C) Se podílejí na udržování svalového napětí. D) Jsou součástí převodního systému srdečního.

Vyberte NEsprávnou odpověď! Proces nervové soustavy zvaný útlum. A) Je vyhasínání podmíněných reflexů. B) Vnitřní je typický při procesu zapomínání. C) Má v mozkové kůře velký ochranný význam. D) Navozený spánkem postihuje celý mozek najednou.

*Přiřaďte uvedené receptory podle druhu podnětu k jednotlivým typům: A. Krauseova tělíska B. Receptory oblouku srdečnice C. Tyčinky v sítnici D. Tyčinkové buňky čichového políčka E. Vláskové buňky Cortiho ústrojí F. Ruffiniho tělíska G. Chuťové pohárky H. Šlachová tělíska 1. Mechanoreceptory 2. Thermoreceptory 3. Radioreceptory 4. Chemoreceptory. A) A3, B4, C1, D4, E4, F2, G4, H1. B) A2, B2, C3, D2, E3, F2, G1, H4. C) A3, B4, C4, D1, E1, F2, G2, H3. D) A2, B4, C3, D4, E1, F2, G4, H1.

Mezi mechanoreceptory NEpatří. A) Proprioreceptory. B) Kloubní tělíska. C) Ruffiniho tělíska. D) Vater-Pacciniho tělíska.

Proprioreceptory. A) Přijímají podněty ze zevního prostředí. B) Jsou svalová vřeténka a šlachová tělíska. C) Jsou kožní receptory pro dotyk, chlad, teplo a bolest. D) Jsou čichové buňky a chuťové pohárky.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Kožní receptory umožňují vnímání dotyku tepla, chladu a bolesti. 2. Receptory pro vnímání bolesti jsou tzv. nervová zakončení, nervová vlákna, která se keříčkovitě větví mezi buňkami. Bolestivé receptory jsou ve všech tkáních a orgánech. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Chemoreceptory. A) V oblasti krkavice reagují na koncentraci O2 a CO2. B) Čichového orgánu jsou v čichovém políčku v ploše 1 cm2 v nosnípřepážce. C) Chuťových pohárků zprostředkovávají tři základní chuťové počitky. D) Jsou specifické tepelné a chladové receptory v pokožce a ve škáře.

Vyberte NEsprávnou odpověď! Chuťový orgán, chuťové pohárky. A) Jsou drážděny jen látkami rozpuštěnými ve slinách. B) Jejich vjemy ovlivňují výběr vhodné potravy. C) Jejich počet se ve stáří snižuje. D) Se nacházejí pouze ve slinách jazyka.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Čichové receptory představují pro většinu živočichů a také pro člověka jeden z hlavních zdrojů informací. 2. Čichovým orgánem je malé "čichové políčko", ležící v horní třetině nosní přepážky a ve stropu nosní dutiny. Celková plocha políčka je jen asi 2,5 až 3 cm2. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Co je funkcí jednotlivých částí sluchového ústrojí? A. Malleus B. Cortiho orgán C. Utriculus D. Membrana tympani E. Saculus F. Stapes 1. Sluchová kůstka kladívko - přenos kmitů zvukových vln 2. Blanitý váček - vejčitý. Vnímání polohy hlavy 3. Vlastní sluchový receptor 4. Sluchová kůstka třmínek - přenos kmitů zvukových vln 5. Blanitý váček - kulovitý. Vnímání polohy hlavy 6. Bubínek - přenáší kmity zvukových vln. A) A4, B3, C2, D6, E5, F1. B) A1, B3, C2, D6, E5, F4. C) A1, B6, C2, D3, E5, F4. D) A2, B3, C5, D6, E1, F4.

Střední ucho člověka. A) Je dutina v týlní kosti. B) Je vyplněno tekutinou. C) Obsahuje Cortiho orgán. D) Je spojeno Eustachovou trubicí s nosohltanem.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Bubínek je oválná vazivová blanka nálevkovitě vpáčená do středního ucha. Na vnitřní (středoušní) ploše se k němu připojuje první ze středoušních kůstek - kladívko. Chvění bubínku se tak přenáší na další sluchové kůstky a do vnitřního ucha. Porušení bubínku však kvalitu sluchu neovlivňuje. 2. Zvukové vlny jsou zesílené zvukovodem, převedené sluchovými kůstkami do vnitřního ucha tak, že poslední z nich, třmínek, je vsazen do oválného okénka, za nímž je ve skalní kosti uložen blanitý hlemýžď. Uvnitř hlemýždě, naplněného tekutinou, je vlastní sluchový receptor - Cortiho orgán. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Vzruchy smyslových buněk Cortiho orgánu. A) Jsou převáděny sluchovým nervem do mozkového ústředí. B) Slouží k uvědomování si polohy a pohybu. C) Se šíří do okolí prouděním vzduchu mezi těmito buňkami. D) Vznikají při všech frekvencích zvukových vln.

Cortiho orgán. A) Zahrnuje orgán polohy a orgán pohybu. B) Se nachází ve středoušní dutině. C) Jeho funkční částí jsou vláskové buňky. D) Je schopen rozlišovat kmitočty zvukových vln až v rozpětí pěti oktáv.

Statokinetické čidlo je uloženo. A) V Cortiho orgánu v hlemýždi. B) V labyrintu skalní kosti lebeční. C) Ve spánkovém laloku mozkové kůry. D) V týlním laloku mozkové kůry.

*Orgány pro vnímání pohybu hlavy - součást vestibulárního ústrojí ve vnitřním uchu. A) Tvoří dva blanité váčky naplněné tekutinou. B) Vysílají vzruchy třetím hlavovým nervem do mozkového kmene. C) Tvoří tři polokruhovité kanálky. D) Jsou uloženy uvnitř blanitého hlemýždě.

Kde je uloženo statické čidlo?. A) V polokruhovitých kanálcích. B) Ve vejčitém a kulovitém váčku. C) Ve středním uchu. D) V Cortiho orgánu.

Receptory polohy jsou. A) Utriculus a sacculus. B) Polokruhovité kanálky ve třech kolmých rovinách. C) Uloženy v prvních závitech hlemýždě. D) Součástí středního ucha.

*Označte správně jednotlivé části zrakového ústrojí: A. Iris B. Retina C. Lens D. Sclera E. Cornea F. Choroidea 1. Cévnatka 2. Duhovka 3. Bělima 4. Rohovka 5. Sítnice 6. Čočka. A) A2, B5, C6, D4, E3, F1. B) A5, B2, C6, D3, E4, F1. C) A2, B5, C6, D3, E4, F1. D) A2, B5, C6, D3, E1, F4.

Čočka v přední části oční koule. A) Má konstantní vyklenutí. B) Má konstantní lomivost. C) Má schopnost akomodace. D) Je uložena v zevní vazivové vrstvě.

Sítnice. A) Je tvořena jednou vrstvou buněk. B) Obsahuje asi 6 milionů tyčinek. C) Obsahuje asi 120 milionů čípků. D) Je místo umožňující přímé vyšetření chorobných změn.

Čípky v sítnici. A) Působí jako fotoreceptory za šera. B) Nejsou schopny rozeznávat barvy. C) Jsou trojího druhu - pro tři základní barvy. D) Obsahují pigment rodopsin.

V sítnici oka. A) Jsou tyčinky, čípky, buňky bipolární a gangliové. B) Jsou tyčinky sloužící pro barevné vidění. C) Jsou čípky sloužící pro vidění za šera. D) Je žlutá skvrna místem vstupu zrakového nervu bez světločivných elementů.

Receptory v sítnici. A) tyčinky - v množství 6 milionů - vnímají světlo. B) Čípky v množství 120 milionů - vnímají barvy. C) V oblasti žluté skvrny jsou především tyčinky. D) V oblasti papily zrakového nervu chybějí.

U oční vady zvané krátkozrakost. A) Používáme ke korekci čočky spojky. B) Se tvoří obraz předmětu před sítnicí. C) Je nezřetelné vidění způsobeno nerovnoměrným zakřivením rohovky. D) Jde o sníženou schopnost akomodace na blízko.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Spojivka je blanka, přecházející z vnitřní plochy víček na přední plochu bělimy. Končí při okrajích rohovky. Ochranu a omývání předních úseků oční koule zajišťuje slzné ústrojí. 2. Slzná žláza je uložena při vnitřním horním okraji očnice. Slzy, které mají antibakteriální účinek, jsou mrkáním roztírány po bělimě a rohovce. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Přiřaďte k jednotlivým čidlům následující struktury a látky A. Zrak B. Sluch C. Čidlo statokinetické D. Chuť E. Čich F. Kožní čití 1. Meissnerovo tělísko 2. Chuťové pohárky 3. Oválné okénko 4. Sklivec 5. Kulovitý váček 6. První pár hlavových nervů. A) A3, B5, C1, D2, E4, F6. B) A4, B3, C5, D2, E1, F6. C) A4, B5, C3, D2, E6, F1. D) A4, B3, C5, D2, E6, F1.

Hlavní výhoda pohlavního rozmnožování ve srovnání s nepohlavním spočívá v tom, že. A) Je rychlejší. B) Je jednodušší. C) Zajišťuje větší proměnlivost. D) Zajišťuje genetickou shodu rodiče a potomka.

*Kteří z uvedených skupin prvoků se rozmnožují pohlavně - konjugací?. A) Kořenonožci. B) Bičíkovci. C) Výtrusovci. D) Nálevníci.

*Kteří z uvedených bezobratlých živočichů mají oddělené pohlaví - jsou samci a samice?. A) Tasemnice. B) Hlemýždi. C) Hlavonožci. D) Láčkovci.

*Kteří z uvedených živočichů jsou hermafroditi?. A) Členovci. B) Ploštěnci. C) Hlavonožci. D) Obratlovci.

*Který z uvedených původců nemocí se NEpřenáší pohlavním stykem?. A) Neisseria gonorrhoeae. B) Treponema pallidum. C) Toxoplazma gondii. D) Trichomonas vaginalis.

*Co je původcem syfilis (příjice, lues)?. A) Bakterie Treponema pallidum. B) Bakterie Neisseria gonorrhoeae. C) Prvok Trichomonas vaginalis. D) Patogenní virus.

Které z uvedených chorob NEpatří mezi pohlavní choroby?. A) Kapavka. B) AIDS. C) Lues. D) Diabetes mellitus.

Kapavka. A) Se nedá léčit antibiotiky. B) Není přenosná pohlavním stykem. C) Je prudký zánět močové trubice. D) Je onemocnění způsobené parazitárním prvokem.

AIDS. A) Je pandémií vzniklou ve středověku. B) Se šíří krví, spermatem a slinami. C) Přenáší veškerý hmyz sající krev. D) Se nepřenáší z matky na dítě.

*Reprodukční systém muže. Jaká je funkce jednotlivých jeho částí? A. Semenotvorné kanálky varlete B. Leydigovy buňky varlete C. Nadvarle D. Chámovod E. Měchýřkovité žlázy F. Předstojná žláza 1. Vzniká zde sekret, který vyživuje spermie a zvyšuje jejich pohyblivost 2. Místo, kde se smrštěním svaloviny nasávají spermie a vystřikují do močové trubice 3. Místo, kde probíhá spermatogeneze 4. Žláza, kterou prochází močová trubice. Přispívá sekretem ke vzniku ejakulátu 5. Místo, kde dozrávají spermie a získávají pohyblivost 6. Endokrinní tkáň produkující androgenní hormon. A) A5, B6, C3, D2, E4, F1. B) A3, B2, C5, D6, E1, F4. C) A3, B6, C5, D2, E4, F1. D) A3, B6, C5, D2, E1, F4.

*Přiřaďte české názvy jednotlivým částem pohlavních orgánů muže: A. Corpus cavernosum B. Ductus deferens C. Epididymis D. Scrotum 1. Chámovod 2. Šourek 3. Topořivá tkáň penisu 4. Nadvarle. A) A4, B1, C3, D2. B) A3, B1, C4, D2. C) A3, B4, C1, D2. D) A3, B1, C2, D4.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Spermatogeneze - zrání spermií - probíhá v semenotvorných kanálcích varlat. Na počátku puberty se v adenohypofýze zvyšuje produkce lutropinu a jeho působením je spermatogeneze zahájena. 2. Podstatou spermiogeneze je redukční dělení zárodečných buněk - meióza. Z jedné zárodečné buňky vznikají meiózou čtyři zralé spermie. Spermatogeneze (meióza) a následující dozrání spermií trvá asi týden. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Spermatogeneze ve varlatech. A) Je přímo řízena růstovým hormonem. B) Probíhá v opakujících se cyklech. C) Je podmíněna nižší teplotou. D) Je nepřetržitá od narození do stáří.

*Kryptorchismus. A) Je nedokonalý vývoj varlat. B) Je stav, při němž zůstává varle i po narození v břišní dutině. C) Je předčasný sestup varlete do šourku během prenatálního vývoje. D) Pro zachování fertility musí být hned po narození odstraněn.

V nadvarleti. A) Jsou Leydigovy buňky produkující testosteron. B) Shromážděné zralé spermie mají funkční zdatnost až 80 dní. C) Se dozrávající spermie mísí se sekretem buněk vystýlajících nadvarle. D) Probíhá redukčním dělením spermatogeneze.

Endokrinní tkání varlete jsou. A) Leydigovvy buňky. B) Sertoliho buňky. C) Buňky semenotvorných kanálků. D) Buňky jeho vazivového pouzdra.

Ve varletech. A) Dozrávají spermie při vyšší teplotě, než je teplota těla. B) Jsou Leydigovy buňky produkující testosteron. C) Dozrávají spermie s diploidním počtem chromozomů. D) Jsou semenotvorné kanálky prostaty.

Spermatogeneze. A) Probíhá mitotickým dělením. B) Je v začátcích ovlivněna působením hormonu lutropinu. C) Dává vznik dvěma funkčním spermiím dělením jedné nezralé pohlavní buňky. D) Je zahajována již během prenatálního vývoje.

Zrání spermatu. A) Probíhá v kanálcích varlete v břišní dutině. B) Začíná v období pohlavního dospívání. C) Je řízeno parathormonem. D) Je dokončováno až do úplné funkčnosti ve varleti.

Spermie. A) Jsou specializované buňky složené pouze z hlavičky a bičíku. B) Až získají schopnosti samostatného pohybu, přecházejí do nadvarlete. C) Obsahují každá vždy 22 autozomů a chromozom y. D) Jejich výživu zajišťují Sertoliho buňky.

Mužské pohlavní buňky. A) Dozrávají v Leydigových buňkách. B) Získávají pohybylivost až v nadvarleti. C) Mohou přežívat v těle ženy až 10 dnů. D) Se setkávají s vajíčkem nejčastěji v děloze.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Ejakulát - chám - obsahuje zásadité látky ze sekretu prostaty a měchýřkovitých žláz. Množství ejakulátu se pohybuje od dvou do čtyř mililitrů. Každý mililitr obsahuje až desítky milionů spermií. 2. Endokrinní tkáň varlete tvoří Leydigovy buňky, které produkují základní hormon varlete - testosteron. Testosteron působí v organismu na nejrůznější tkáně, ale jeho hlavní účinek je androgenní. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Vaječníky. A) Se zužují v nálevkovité vejcovody. B) Jsou uloženy v horní části dutiny břišní. C) Od puberty začínají obsahovat nezralá vajíčka. D) Jsou pohlavními i endokrinními žlázami.

Vaječníky (ovaria) dospělé ženy. A) Se skládají ze dřeně, kůry a vazivového obalu. B) Obsahují ve dřeni až stovky oocytů. C) Jsou funkčními až do 60 let jejího života. D) Vytvářejí oocyty ve dřenové vrstvě.

Děloha. A) Je tvořena příčně pruhovanou svalovinou. B) Je silnostěnným kulovitým orgánem. C) Ústí děložním hrdlem do pochvy. D) Navazuje na zevní pohlavní orgány.

*Označte správně vrstvy děložní stěny: A. Endometrium B. Myometrium C. Parametrium 1. Svalovina 2. Vazivo 3. Sliznice. A) A2, B1, C3. B) A1, B2, C3. C) A3, B1, C2. D) A3, B2, C1.

Pochva (vagina). A) Je před prvním pohlavním stykem zcela uzavřena panenskou blánou. B) Má sliznici se žlázkami, produkujícími zásaditý hlen. C) Má stěny s příčně pruhovaným svalstvem. D) Je svalová trubice, která se připíná k děložnímu krčku.

Zevní pohlavní orgány ženy. A) Neobsahují topořivou tkáň. B) Obsahují topořivá tělesa, nezbytná pro uskutečnění pohlavního styku. C) Obsahují vestibulární žlázy, jejichž sekret zvlhčuje poševní vchod. D) Obsahují velké, střední a malé stydké pysky.

Ve vaječnících. A) Dozrávají po celý život ženy působením hormonů vajíčka. B) Se v průběhu zrání vajíčka vytváří Graafův folikul. C) Buňky Graafova folikulu produkují progesteron. D) Vzniká žluté tělísko, produkující estrogenní hormony.

*Změny v korové vrstvě vaječníku - vysvětlete jejich význam: A. Graafův folikul B. Žluté tělísko C. Bílé tělísko 1. Endokrinní tkáň, produkující progesteron 2. Vazivová jizva, která vzniká, nebylo-li vajíčko oplozeno 3. Váček se zralým vajíčkem - buňky jeho stěny produkují estrogeny. A) A3, B1, C2. B) A3, B2, C1. C) A1, B2, C3. D) A1, B3, C2.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. V korové vrstvě vaječníku jsou zárodečné buňky, které vznikají během nitroděložního vývoje, prodělaly již část redukčního dělení, ale dále se nevyvíjejí. Další dozrávání vajíček probíhá až po pubertě, působením hormonů folitropinu a lutropinu. 2. Změny, které veou v dospělosti ženy k opakované tvorbě vajíček, říkáme ovulační (ovariální) cyklus. Tento cyklus začíná v pubertě a končí kolem 50. roku života ženy. Začátkem puberty mají dívky v kůře přibližně 100 000 oocytů, ale za reprodukční život ženy jich dozraje jen asi setina, tj. 1000 vajíček. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

V korové vrstvě vaječníků. A) Jsou začátkem puberty stovky tisíc oocytů. B) Začíná v pubertě ovulační cyklus, který pokračuje až do konce života. C) Probíhá brzy po narození děvčátka první fáze redukčního dělení oocytů, ale nedokončí se. D) Dozrává během života ženy až 100 vajíček.

Kolik folikulů ve vaječnících ženy přibližně dozraje během její pohlavní zralosti?. A) Asi 200. B) Asi 400. C) Asi 600. D) Asi 800.

Oogeneze. A) Začíná v období dospívání. B) Začíná na začátku fetálního období. C) Je název pro vývoj oplozeného vajíčka. D) Končí během ovulace.

*Lidské vajíčko. A) Je mozaikovou determinační zygotou. B) Bývá nejčastěji oplozeno v děloze. C) Je po ovulaci schopné oplození přibližně 12 hodin. D) Po oplození se začíná rýhovat až po uhnízdění v děloze - nidaci.

*Lidské vajíčko. A) Obsahuje poměrně mnoho žloutku. B) Se rýhuje stejnoměrně (ekválně) a úplně (totálně). C) Se začíná rýhovat 10 hodin po oplození. D) Se setkává s první spermií asi 10 minut po ejakulaci.

Žluté tělísko. A) Je ve své funkci řízeno hormonem lutropinem. B) Se mění dva dny po zániku vajíčka v bílé tělísko. C) Produkuju gonadotropní hormony. D) Se udržuje během gravidity až do 3. měsíce.

Žluté tělísko (corpus luteum). A) Se po ovulaci mění na Graafův folikul. B) Je endokrinní tkání produkující progesteron. C) Je endokrinní tkání produkující luteimizační hormon. D) Nedojde-li k oplození vajíčka, po dvou dnech zaniká.

Žluté tělísko. A) Produkuje progesteron až do plné placentární tvorby hormonů. B) Se udržuje až do 8. měsíce těhotenství. C) Po oplození vajíčka ihned zaniká. D) Uvolňuje v poliferační fázi cyklu zralé vajíčko.

*Oplozené lidské vajíčko. A) Se pohybuje vejcovodem pomocí peristaltických vln. B) Je polylecitální a proto se rýhuje parciálně. C) Se dělí až po zahnízdění v děloze. D) Se rýhuje již při průchodu vejcovodem.

*Opozené lidské vajíčko. A) Postupuje vejcovodem 18 dní. B) Po čtyřech až šesti dnech se uhnízďuje v děložní sliznici. C) Prochází vejcovodem během ischemické fáze menstruačního cyklu. D) Prodělává první redukční meiotické dělení.

Hormon progesteron. A) Je vylučován Graafovým folikulem. B) Řídí vývoj sekundárních pohlavních znaků. C) Působí na sekreční buňky mléčné žlázy. D) Ovlivňuje produkci vajíček.

Co se odehrává při průběhu jednotlivých fází menstruačního cyklu? A. Menstruační fáze B. Proliferační fáze C. Sekreční fáze D. Ischemická fáze 1. Růst nové děložní sliznice, dozrávání Graafova folikulu 2. Průběh rýhování vajíčka a sekrece progesteronu 3. Odloučení nektorické děložní sliznice, krvácení 4. Pokles hladiny progesteronu - uvolnění oxytocinu, začátek odumírání děložní sliznice. A) A4, B1, C2, D3. B) A3, B1, C2, D4. C) A3, B2, C1, D4. D) A3, B1, C4, D2.

V proliferační fázi menstruačního cyklu. A) Dochází k uhnízdění vajíčka. B) Dochází k zániku žlutého tělíska. C) Dochází ke zrání folikulů. D) Klesá produkce pohlavních hormonů.

K ovulaci dochází. A) Na začátku menstruačního cyklu. B) V prvním týdnu menstruačního cyklu v proliferační fázi. C) Koncem menstruačního cyklu v ischemické fázi. D) Uvolněním vajíčka z Graafova folikulu.

Ischemická fáze menstruačního cyklu. A) Navazuje na fázi menstruační. B) Je obdobím ovulace. C) Nastává v případě, nedojde-li k oplození vajíčka. D) Začíná růstem nové děložní sliznice.

*Při oplození vajíčka. A) Je jeho povrch narušen enzymem některé spermie. B) Proniká do vajíčka jen několik prvních spermií. C) Dochází až po několika hodinách ke splynutí jader spermie a vajíčka. D) Se část vajíčka začíná intenzivně rýhovat.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Zralé vajíčko po ovulaci vklouzne do vnitřního ústí vejcovodu, které je opatřeno pohyblivými řasami, přikládajícími se při ovulaci k vaječníku. Po splavení vajíčka do vejcovodu je vajíčko pomocí rytmického smršťování svaloviny dopraveno do dělohy, kde dochází k jeho oplození. 2. Uvnitř vystýlá dělohu sliznice, která je po ovulaci již připravena na přijetí oplozeného vajíčka. Oplozené vajíčko je před zahnízděním ve sliznici dělohy rýhováno v zárodek. Uchycení zárodku ve sliznici říkáme nidace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Nidace vajíčka. A) Probíhá ve stadiu 2 až 4 blastomer. B) Je jeho uchycení ve sliznici endometria. C) Je začátkem těhotenství. D) Dává podnět k začátku jeho rýhování.

Období zárodečné (embryonální). A) Začíná oplozením vajíčka. B) Následuje po fetálním období. C) Trvá 6 měsíců. D) Končí porodem.

Zárodek (embryo). A) Ještě není obklopen plodovou vodou. B) Měří na konci druhého měsíce těhotenství asi 5 mm. C) Než se změní v plod, má vytvořenou většinu orgánů. D) Ještě není závislý na placentě.

*Zárodek (embryo). A) Se mění v plod v prvním měsíci prenatálního vývoje. B) V děloze roste a prodělává organogenezi. C) Měří na konci druhého měsíce těhotenství asi 1 cm. D) Je od začátku těhotenství vyživován placentou.

*Plod (fétus). A) Je pripojen k placentě 2 m dlouhým pupečníkem. B) Má propojen krevní oběh s matkou. C) Nemá na začátku svého vývoje ještě vyvinuty všechny orgány. D) Je zásobován kyslíkem prostřednictvím placenty.

*V období fetálním. A) Probíhá tvorba zárodečného terčíku. B) Se vytváří pupečník. C) Zajišťuje spojení plodu s matkou placenta. D) Začíná prenatální vývoj.

*Plod (fétus). A) Není schopen aktivního pohybu. B) Se takto začíná nazývat od 12. týdne gravidity. C) Váží před porodem zpravidla 3 kg. D) Je placentou chráněn před pronikáním všech škodlivých látek.

*Fetální období prenatálního vývoje. A) Je obdobím vzniku tkání a orgánů. B) Končí v osmém týdnu nitroděložního vývoje. C) Končí porodem. D) Je období zárodečné.

*V období vývoje plodu. A) Je plod uzavřen ve čtyřech plodových obalech. B) Lze již ve třetím měsíci těhotenství poslouchat srdeční ozvy plodu. C) Ve třetím a čtvrtém měsíci těhotenství je dokončována organogeneze. D) Se krev plodu nemísí s krví matky.

*Během těhotenství. A) Jsou krevní oběhy matky a plodu vzájemně propojeny. B) Se embryo a plod v děloze vyvíjí 9 lunárních měsíců. C) Nedochází u matky ke změně v sekreci hormonů. D) Jsou kladeny zvýšené nároky na funkci oběhového a močového systému matky.

*Těhotenství. A) Je nejlépe snášeno ženou starší 25 let. B) Se dá prokázat již od prvního měsíce stanovením hormonů v moči. C) Začíná nidací vajíčka a končí porodem. D) Vede ke zvětšení objemu dutiny děložní až 100x.

*Vysvětlete funkci placenty během těhotenství: A. Metabolická funkce B. Ochranná funkce C. Hormonální funkce 1. Produkce chorinového gonádotropinu zabraňuje zániku žlutého tělíska 2. Zajištění výměny vody, minerálů, plynů a živin, vylučování odpadních produktů 3. Oddělení krevních oběhu matky a plodu zabraňuje vzniku imunologické reakce mezi nimi. A) A2, B3, C1. B) A3, B2, C1. C) A1, B3, C2. D) A1, B2, C3.

Placenta. A) Má funkci metabolickou i ochrannou. B) Vytváří se z buněk děložní sliznice. C) Slouží k ukládání odpadkových produktů. D) Nepropouští k plodu vitamíny a minerální látky.

*Placenta. A) Je připojena k plodu 15 cm dlouhým pupečníkem. B) Je-li plně vyvinuta, má hmotnost 2 kg. C) Se tvoří z klků chorionu. D) Je plně vyvinuta už v prvním měsíci těhotenství.

*Placenta. A) Se začíná vyvíjet až po nidaci zárodku. B) Od čtvrtého měsíce těhotenství postupně klesá její metabolická aktivita. C) Ukončuje svůj základní vývoj v prvním měsíci těhotenství. D) Je vypuzována porodními cestami již během první porodní doby.

Placenta jako endokrinní žláza vylučuje. A) Lutropin. B) Choriongonádotropin. C) Folitropin. D) Oxytocin.

Hormon oxytocin. A) Řídí nidaci a vývoj vajíčka. B) Řídí průběh těhotenství. C) Vyvolává ovulaci. D) Řídí průběh porodu.

Porod je zahájen. A) Vypuzením placenty děložní brankou. B) Po vzestupu hladiny progesteronu produkovaného placentou. C) Smršťováním děložní svaloviny, které je zesilováno oxytocinem. D) Vypuzováním hlavičky novorozence porodními cestami.

Porod. A) Se dělí na tři porodní doby. B) Končí prasknutím plodových obalů. C) Trvá od otevření krčku dělohy nejméně hodinu. D) Je endokrinně řízen pouze hormonem oxytocinem.

Během porodu. A) Je plod vypuzován činností břišního a děložního svalstva. B) Jsou děje řízeny centrálním nervstvem. C) Probíhají čtyři porodní doby. D) Je nejprve odloučena a vypuzena placenta.

Při porodu. A) Nebývá větší ztráta krve než 100 ml. B) Zvyšuje kontrakce dělohy hormon oxytocin. C) Zvyšuje kontrakce dělohy hormon somatotropin. D) Je nejdelší druhá fáze - průchod plodu porodními cestami.

*Vysvětlete uvedené výrazy, související s pohlavním systémem: A. Kryptorchismus B. Klimakterium C. Praeputium D. Endometrium 1. Předkožka 2. Děložní sliznice 3. Přechod - období, kdy končí reprodukční období života ženy 4. Zadržení varlat v dutině břišní. A) A1, B3, C4, D2. B) A2, B3, C1, D4. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

*U novorozence. A) Tvoří mezibuněčná tekutina 10 - 15 % jeho celkové hmotnosti. B) Způsobuje málo řídkého vaziva mezi orgány sníženou pohyblivost těchto orgánů. C) Tvoří tuková tkáň přibližně 11 - 28 % hmotnosti těla. D) Jsou u všech jeho neuronů již dokonale vytvořeny všechny jejich části - dendrity a axony.

*Vysvětlete výrazy, vztahující se k vývoji dítěte: A. Bottalova dučej B. Fontanella C. Umbilicus 1. Vazivová blána - lupínek - mezi lebečními kostmi novorozence 2. Pupek 3. Céva, spojující během embryonálního vývoje plicní kmen a aortu. A) A1, B2, C3. B) A1, B3, C2. C) A3, B2, C1. D) A3, B1, C2.

*Kostní tkáň v dětském věku. A) Má už u novorozence značný objem. B) Se začíná tvořit v šestém měsíci věku. C) Se tvoří asi do 12 let. D) Poměrně rychle mineralizuje.

*U novorozence. A) Je již uzavřen lebeční kryt. B) Má chrupavčitá tkáň značný objem - jeho kostra je především chrupavčitá. C) Má již plně vytvořeny dřeňové dutiny uvnitř diafýz dlouhých kostí. D) Vznikají první kostní lamely kolem kostních cév již v prvních týdnech života.

*Lebka novorozence. A) Má relativně velkou obličejovou a malou mozkovou část. B) Má již na dolní čelisti dokonale vytvořen bradový výběžek. C) Se skládá z více dílčích kostí, než lebka dospělého člověka. D) Má vytvořenou jen velmi slabou okostici.

*Novorozence má. A) Čtyři páry volných žeber. B) Již vytvořeno typické zakřivení páteře. C) Páteř, která se svým tvarem přizpůsobuje tvaru podložky. D) Páteř dlouhou asi 60 % délky těla.

*U novorozence. A) Je již vytvořená nožní klenba. B) Jsou kloubní chrupavky pružné a obsahují více vody. C) Obsahují kloubní pouzdra méně elastikých vláken než u dospělého člověka. D) Je již dokonale vytvořen vnitřní a zevní kotník.

*Novorozenec. A) Má svalový systém, který se ještě zásadním způsobem liší od úpravy svalů dospělého člověka. B) Má zesílenou břišní stěnu v místě odstupu pupeční jizvy. C) Dýchá především mezižeberními svaly. D) Dýchá bránicí, která u něj sahá vysoko do hrudníku.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Červené krvinky se ve stěně žloutkového váčku začínají tvořit již ve třetím týdnu zárodečného vývoje. Ve druhém měsíci vznikají krvinky i v embryonálních játrech a ve slezině. Po pátém měsíci nitroděložního vývoje se hlavní krvetvornou tkání stává kostní dřeň plodu. 2. Dítě je při narození vybaveno buněčným protilátkovým imunitním systémem - má T lymfocyty i B lymfocyty. Plná výkonnost imunitního systému však nastupuje až v průběhu několika prvních let života. Novorozenec proto získává protilátky z mateřského mléka. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

U novorozence. A) Jsou červené krvinky větší a mají jádra. B) Stoupá po určitou dobu po narození počet erytrocytů. C) Je zpočátku vyšší počet bílých krvinek než u dospělého. D) Probíhá krvetvorba zejména v játrech a ve slezině.

*Srdce novorozence. A) Má kónický tvar. B) Roste rychleji do délky než do šířky. C) Je třídutinové. D) Má větší objem komor než síní.

*Novorozenec. A) Vykonává po vytlačení tekutiny z plic své první dýchací pohyby. B) Dosahuje plného provzdušnění plic během několika minut po porodu. C) Má teprve po prvním týdnu života zvětšené, zaoblené plíce, které překrývají srdce a osrdečníku. D) Má v plicích první vzdušné plicní sklípky až několik minut po porodu.

*U novorozence. A) Je velmi malá nosní dutina (asi 1/3 nosní dutiny dospělého). B) Jsou již vytvořeny vedlejší nosní dutiny. C) Ještě není vytvořena hrtanová příklopka. D) Je krátký a široký hrtan ve velmi nízké poloze.

*U novorozence. A) Dochází k osídlení trávícího systému bakteriemi až po několika prvních dnech života. B) Se začínají vytvářet trávící enzymy až několik hodin po porodu. C) Má příjem potravy urychlující vliv na fyziologické vyzrávání trávícího systému. D) Je vytvořeno více žlázek na jednotku plochy žaludeční sliznice, než u dospělého člověka.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Novorozenec. A) Je schopen polykat pouze tekutiny. B) Má již v čelistech uloženy zuby. C) Má relativně velká játra. D) Má velkou slinivku břišní.

*U novorozence. A) Jsou ledviny relativně větší a hmatnější než ledviny u dospělého. B) Jsou ledviny uloženy poněkud výše. C) Je již vytvořen tukový polštář ledvin. D) Jsou z hlediska mikroskopické stavby již vytvořeny zralé nefrony.

*U novorozence. A) Je zahájena činnost žlaz až ve třech týdnech života. B) Jsou mazové žlázy funkční již po narození. C) Je relativně více podkožního tuku než u batolete. D) Ještě nejsou vytvořeny řasy a obočí.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Primární ochlupení se vyvíjí během nitroděložního vývoje a jako jemné chmýří pokrývá celé tělo plodu. Toto ochlupení se nazývá lanugo. Před porodem odpadá do plodové vody. 2. Sekundární ochlupení se začíná vytvářet až po narození. Patří k němu vlasy, řasy, obočí a drobné chloupky na porvrchu těla. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Novorozenec. A) Má těsně po porodu teplotu v konečníku až 35 °C. B) Nemá ještě dokonalou termoregulaci. C) Je chráněn před tepelnými ztrátami vrstvou podkožního tuku. D) Má odlišné reflexní mechanismy řízení tělesné teploty.

*U novorozence. A) Mají nadledviny velkou hmotnost - dosahují větší hmotnosti, než ledviny. B) Není ještě u slinivky břišní plně vyvinuta její endokrinní funkce. C) Má štítná žláza hmotnost jako v dospělosti. D) Vylučují Langerhansovy ostrůvky v pankreatu hormon somatostatin, který zasahuje do řízení růstu.

*Novorozenec je vybaven. A) Prvními stálými podmíněnými reflexy. B) Základními reflexy, důležitými pro přežití. C) Poměrně malou schopností mozkové kůry šířit podráždění a útlum. D) Již konečným počtem neuronů, které se po narození již nedělí, ani nerostou.

*U novorozence. A) Již slzná žláza tvoří slzy. B) Ještě nejsou funkční volná nervová zakončení pro vnímání bolesti. C) Je již stejný počet zcela funkčních chuťových receptorů jak u dospělého člověka. D) Je již vyvinuto rozlišování barev a jejich odstínů.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Potřeba spánku u člověka je různá. Novorozenec a kojenec prospí 20 hodin denně, u starších dětí potřeba spánku klesá, dospělí spí 7 až 9 hodin denně a ve stáří se už potřeba spánku nemění. 2. Mozková kůra je již u novorozence plně vytvořena, ale zdaleka není dokončen vývoj podkorové bílé hmoty, to je vývoj spojů mozkové kůry. Funkční projevy korové činnosti tedy u novorozence nastupují postupně, v průběhu několika let po narození. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 1=ne.

*Jak nazýváme jednotlivé uvedené postnatální období vývoje člověka? A. Desátý rok života B. Druhý rok života C. Šestnáctý rok života D. Šestý měsíc života E. Devatenáctý rok života F. Šestý den života 1. Puberta 2. Adolescence 3. Novorozecké období 4. Období batolete 5. Kojenecké období 6. Dospělost. A) A2, B4, C1, D5, E6, F3. B) A1, B5, C2, D4, E6, F3. C) A1, B4, C2, D5, E6, F3. D) A1, B4, C6, D5, E2, F3.

Novorozenecké období. A) Trvá první týden života dítěte. B) Je charakteristické již dokonalou termoregulací. C) Trvá až do prořezání prvních zoubků. D) Končí 28. dnem života dítěte.

Období novorozenecké. A) Je různě dlouhé v závislosti na délce prenatálního vývoje. B) Končím v prvním roce života. C) Trvá první měsíc života. D) Končí v prvním týdnu života.

*Novorozenec. A) Má uzavřený lebeční kryt. B) Má sací, polykací a uchopovací reflex. C) Má v krvi snížený počet červených krvinek. D) Má ve srovnání s batoletem sníženou potřebu bílkovin.

Kojenecké období. A) Trvá do zhojení pupečního pahýlu. B) Trvá od narození do dvou let dítěte. C) Je období, v němž ještě není vyvinuta dokonalá termoregulace. D) Je obdobím rozvoje řeči.

Kojenec. A) Plně reguluje svou tělesnou teplotu. B) Může být vyživován pouze mateřským mlékem. C) Umí již ovládat jemnou motoriku. D) Ještě nemá prořezány stoličky.

Kojenec. A) Má již prořezány všechny mléčné zuby. B) Dosahuje hmotnosti 15 kg. C) By měl být po dosažení 6. měsíce kromě kojení přikrmován. D) Přestává ke konci kojeneckého období nosit pleny.

Kojenecké období končí. A) V prvním měsíci života po zahojení pupeční jizvy. B) V šesti měsících života, kdy matka dítě přestává kojit. C) V prvním roce života, kdy jeho hmotnost dosahuje přibližně 10 kg. D) Ve třetím roce života, kdy dítě již běhá a mluví.

Koncem batolecího období. A) Se dítě učí chodit. B) Se dítě učí mluvit. C) Má dítě obvykle prořezáno všech 20 mléčných zubů. D) Váží dítě přibližně 6 kilogramů.

Puberta. A) Začíná u hochů dříve, než u dívek. B) Přechází v adolescenci. C) Začíná přibližně v 16 letech. D) Je obdobím zpomalení růstu.

Dospívání. A) Začíná pubertou. B) Končí vstupem do středního věku. C) Začíná zahájením školního věku. D) Začíná obdobím adolescence.