UPOL_PA_Somatologie_630

Přiřaďte odpovídající náplň jednotlivým biologickým vědním oborům: Anatomie Antropologie Fyziologie Morfologie Cytologie Genetika. A. Anatomie B. Antropologie C. Fyziologie D. Morfologie E. Cytologie F. Genetika 1. Věda o člověku 2. Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů 3. Věda o stavbě a tvaru organismů a orgánů 4. Věda o funkcích orgánů a organismů a jejich řízení 5. Věda o tvaru, stavbě a vývoji živých organismů 6. Věda o stavbě a funkci buněk a buněčných organel. A) A1, B5, C3, D4, E6, F2. B) A5, B1, C3, D4, E6, F2. C) A4, B1, C5, D6, E3, F2. D) A5, B1, C4, D3, E6, F2.

Přiřaďte odpovídající náplň jednotlivým lékařským vědním oborům: A. Interna B. Patologie C. Pediatrie D. Embryologie E. Gynekologie F. Psychologie G. Sociologie 1. Nauka o vzniku a vývoji zárodků 2. Věda o lidské společnosti 3. Věda o ženských pohlavních orgánech, jejich chorobách a léčení 4. Věda o chorobných změnách a chorobných pochodech v organismu 5. Věda o duševní činnosti a způsobu myšlení 6. Věda o chorobách vnitřních orgánů a jejich léčení 7. Nauka o chorobách dětí, jejich předcházení a léčení. A) A4, B6, C1, D7, E3, F5, G2. B) A6, B4, C7, D1, E3, F5, G2. C) A6, B4, C1, D7, E3, F2, G5. D) A4, B6, C7, D1, E3, F2, G5.

Kdy asi vznikl na Zemi život?. A) Před miliardou let. B) Před více než 4 miliardami let. C) Před více než 3,5 miliardami let. D) Před 2 miliardami let.

*Koacerváty. A) Jsou primitivní útvary s projevy života. B) Jsou jednoduché prabuňky. C) Nejsou schopné výměny látek se svým prostředím. D) Útvary samostatně vznikající v roztoku makromolekulárních látek.

*Jak se nazývají nejprimitivnější prabuňky, prvotní živé soustavy, jevící základní znaky živé hmoty?. A) Archebakterie. B) Koacerváty. C) Eobionti. D) Prokaryota.

Druh. A) Vzniklý evolucí už nezaniká. B) Je tvořen jedinci naprosto tvarově a funkčně shodnými. C) Je hybnou silou evoluce. D) Zplozením potomků zajišťuje svou kontinuitu.

Přírodní výběr. A) Umožňuje přežít i jedincům nejhůře přizpůsobeným. B) Je umožněn variabilitou proměnlivostí organismů. C) Vede k nahromadění nevýhodných odchylek. D) Je jediným evolučním mechanismem.

Mezi základní vlastnosti buněčných organismů NEpatří: A) Metabolismus. B) Schopnost autotrofie růstu. C) Dráždivost. D) Schopnost reprodukce.

*Které základní vlastnosti jsou společné všem buněčným organismům?. A) Metabolismus, pohyb, schopnost reprodukce. B) Metabolismus, dráždivost, schopnost reprodukce. C) Růst, dráždivost, schopnost reprodukce. D) Metabolismus, růst, schopnost reprodukce.

*Který z uvedených druhů rodu "Homo" byl přímým evolučním předchůdcem "Homo sapiens"?. A) Homo habilis. B) Homo erectus. C) Homo ergaster. D) Homo sapiens neandertalensis.

Který z názvů lidských ras (plemen) je NEsprávný?. A) Antropoidní. B) Mongoloidní. C) Europoidní. D) Negroidní.

Viry. A) Jsou nejjednodušší buňky. B) Parazitují jen v živočišných buňkách. C) Mimo buňku nejeví známky života. D) Nemusí obsahovat nukleové kyseliny.

Virus. A) Je schopen růstu. B) Je schopen dělení. C) Je schopen autoreprodukce. D) Má metabolismus.

Bakterie. A) Nemají jádro. B) Jsou podbuněčné organismy. C) Mají cytoskeletární soustavu. D) Obsahují buněčné organely.

Prokaryotická buňka. A) Nemá ribozomy. B) Má jediný chromozom. C) Dělí se mitózou. D) Je stejně velká jako eukaryotická buňka.

Základem biomembrán v buňce jsou. A) Peptidoglykany. B) Polysacharidy. C) Koloidní systémy. D) Fosfolipidy a proteiny.

Které z uvedených struktur NEpatří k membránovým organelám buňky?. A) Vakuoly. B) Mitochondrie. C) Ribozomy. D) Jádro.

Lyzosomy živočišných buněk slouží jako. A) Energetická centra buňky. B) Místa rozkladných procesů. C) Místa fotosyntézy. D) Syntetická centra buňky.

Mezi syntetická centra eukaryotické buňky patří. A) Lyzosomy. B) Mitochondrie. C) Jádro. D) Golgiho systém.

Která z organel obsahuje vlastní DNA?. A) Golgiho komplex. B) Lyzosom. C) Endoplazmatické retikulum. D) Mitochondrie.

Mitochondrie. A) Neobsahují enzymy. B) Zajišťují buněčné dýchání. C) Mají na svém povrchu jednu membránu. D) Nemají schopnost autoreprodukce.

Ribosomy v buňkách se účastní syntézy. A) Nukleových kyselin. B) Tuků. C) Cukrů. D) Bílkovin.

Syntéza bílkovin na ribozomech. A) Přiřazuje aminokyseliny podle pořadí nukleoidů na DNA. B) Využívá k dopravě aminokyselin k místu syntézy molekul tRNA. C) Probíhá v Golgiho komplexu. D) Probíhá nepřetržitě.

Proteosyntéza probíhá. A) V lyzosomech. B) Na ribosomech. C) V mitochondriích. D) Na hladkém endoplazmatickém retikulu.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Na ribosomech drsného endoplazmatického retikula jsou syntetizovány bílkoviny a zde jsou i upravovány pro svou funkci. 2. Po zdvojení centriolu začne v profázi mitózy (nepřímé dělení buněk) vznikat dělicí vřeténko. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Chromozomy v jádře eukaryotické buňky. A) Lze pozorovat v mikroskopu po celý život buňky. B) Řadíme do "karyotypu" od nejdelšího po nejkratší. C) Jsou tvořeny čistými molekulami DNA. D) Jsou dvouvláknové útvary se dvěma centromérami.

Jadérko je. A) Místem syntézy DNA. B) Místem syntézy RNA. C) V jádře ohraničeno vlastní membránou. D) V jádře vždy jen jedno.

Přiřaďte jednotlivé organely k jejich funkcím: A. Buněčné jádro B. Drsné ER C. Hladké ER D. Golgiho komplex E. Lyzosomy F. Mitochondrie 1. Rozklad bakterií pohlcených fagocytózou 2. Syntéza cukrů a tuků 3. Syntéza a transport buněčných sekretů 4. Buněčné oxidace a tvorba energie 5. Syntéza bílkovin na ribozomech 6. Řídící organela, obsahující podstatnou část genetické informace. A) A5, B2, C3, D6, E1, F4. B) A4, B2, C5, D3, E1, F4. C) A6, B5, C2, D3, E1, F4. D) A4, B5, C2, D1, E3, F5.

Mikrotrubičky (mirkotubuly), součást cytoskeletu. A) Tvoří kontraktilní prstenec při dělení živočišných buněk. B) U spermií napomáhají oplození vajíčka. C) Se podílejí na lokalizaci organel v buňce. D) Vytvářejí mitotické dělicí vřeténko.

Mitóza. A) Je nepřímé dělení buněk. B) Je redukční dělení buněk. C) Se skládá ze dvou dělení po sobě. D) Je urychlována cytostatiky.

Redukční dělení - meioza. A) Je u ženy zahajováno při každém menstruačním cyklu. B) Se skládá ze dvou následných buněčných dělení. C) Je v podstatě shodné s mitózou. D) Zajišťuje shodnou chromosomovou výbavu mateřské a dceřiných buněk.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Meioza (redukční dělení) dává vznik zralým pohlavním buňkám. Svým průběhem zajišťuje variabilitu (proměnlivost) potomstva. 2. Tvarové a funkční rozrůznění tkání při embryogenezi se nazývá regenerace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Spojte pojmy, které k sobě patří: A. Diferenciace B. Redukční dělení C. Buněčný cyklus D. Regenerace 1. Život buňky mezi dvěma děleními 2. Vznik tkání při embryogenezi 3. Vznik pohlavních buněk 4. Náhrada poškozené tkáně. A) A1, B2, C3, D4. B) A2, B3, C1, D4. C) A4, B3, C2, D1. D) A2, B3, C4, D1.

Vysvětlete jednotlivé uvedené pojmy: A. Karyotyp B. Heterozygot C. Homozygot D. Genotyp E. Fenotyp 1. Všechny geny buňky 2. Jedinec se stejnými alelami na obou chromosomech 3. Jedinec s různými geny pro tentýž znak 4. Soubor znaků organismu 5. Soubor chromozomů buňky. A) A5, B3, C2, D1, E4. B) A5, B2, C3, D4, E1. C) A1, B3, C2, D5, E4. D) A5, B2, C3, D1, E4.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Chromosomy člověka řadíme do karyotypu - od nejdelších po nejkratší. Člověk má v tělové buňce 22 párů autosomů a jeden pár pohlavních chromosomů. 2. Každý chromosom se na počátku buněčného dělení skládá ze dvou budoucích dceřiných chromozomů - sesterských chromatid, spojených v místě zvaném centromera. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Mutace jsou dědičné změny genů. Faktory, které je vyvolávají, označujeme jako mutageny. Většina mutací je škodlivá. 2. Některé choroby člověka - např. cukrovka, poruchy vývoje kyčelního kloubu, srdeční vady - mají tzv. polygenní dědičnost, to znamená, že takováto choroba je podmíněna účinkem mnoha genů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Která z chorob je způsobena chromozomálními odchylkami?. A) Vrozená luxace kyčelního kloubu. B) Barvoslepost. C) Rozštěp rtu a patra. D) Downova choroba.

Která z uvedených chorob je na pohlaví vázaná?. A) Fenylketonurie. B) Albinismus. C) Hemofilie. D) Dědičná hluchota.

*Jakou dědičností se dědí uvedené choroby? A. Luxace kyčelního kloubu B. Hemofilie C. Fenylketonurie 1. Recesivní dědičnost 2. Polygenní dědičnost 3. Pohlavně vázaná dědičnost. A) A1, B2, C3. B) A3, B2, C1. C) A2, B3, C1. D) A3, B1, C2.

Hemofilie vzniká mutací genu pro faktor krevní srážlivosti na chromozomu X. Které z následujících tvrzení je správné?. A) Nemocí jsou postiženy častěji ženy. B) Žena přenašečka má výrazně sníženou srážlivost krve. C) Postižený muž má dcery přenašečky. D) Žena trpící hemofilií nemůže mít zdravé děti.

Otec trpí hemofilií, matka je zdravá i chromozomově. Pak platí, že. A) Polovina jeho dcer bude postižena. B) Polovina jeho synů bude postižena. C) Všechny jeho dcery budou přenašečky. D) Bude mít dcery trpící hemofilií a zdravé syny.

Daltonismus. A) Postihuje především ženy. B) Vzniká mutací genu na chromozomu Y. C) Je choroba s dědičností vázanou na pohlaví. D) Je vždy přenášena z otců na syny.

*Eugenika. A) Se zabývá předpovědí výskytu dědičných chorob v rodinách. B) Usiluje o zlepšení genového fondu lidské populace. C) Upravuje fenotyp a nemění genotyp dědičně poškozených. D) Je moderní genetickou metodou zabývající se dědičnými poruchami metabolismu.

Mezi genetické choroby NEpatří: A) Hemofilie. B) Daltonismus. C) Kretenismus. D) Downova choroba.

Daltonismus (barvoslepost). A) Je dědičná metabolická choroba. B) Postihuje především ženy. C) Je neschopnost rozlišovat červenou a zelenou barvu. D) Nepatří mezi dědičné choroby.

Studiem mikroskopické stavby tkání se zabývá. A) Anatomie. B) Histologie. C) Fyziologie. D) Mikrobiologie.

Přiřaďte každou ze tkání ke tkáňovému typu: A. Chrupavka B. Povrchová vrstva sliznice C. Varolův most D. Krev E. Střední vrstva srdeční stěny 1. Epitely 2. Pojiva 3. Svalová tkáň 4. Nervová tkáň 5. Tekutá tkáň. A) A1, B2, C4, D5, E3. B) A1, B2, C3, D4, E5. C) A2, B3, C4, D5, E1. D) A2, B1, C4, D5, E3.

Přiřaďte uvedené epitely k jejich funkčnímu typu: A. Langerhansovy ostrůvky B. Střevní mikroklky C. Oční sítnice D. Epidermis 1. Epitel krycí 2. Epitel žlázový 3. Epitel resorpční 4. Epitel smyslový. A) A2, B3, C4, D1. B) A1, B2, C3, D4. C) A2, B1, C4, D3. D) A4, B3, C2, D1.

Nejodolnější proti mechanickým, tepelným a chemickým vlivům je. A) Resorpční epitel. B) Smyslový epitel. C) Krycí epitel. D) Žlázový epitel.

Nejmenší regenerační schopnost má. A) Krycí epitel. B) Žlázový epitel. C) Resorpční epitel. D) Smyslový epitel.

Tuhé vazivo obsahuje převážně. A) Kolagenní vlákna. B) Buňky a mezibuněčnou hmotu. B) Buňky a mezibuněčnou hmotu. D) Retikulární vlákna.

Tuhé vazivo. A) Má málo vláken a mnoho buněk a mezibuněčné hmoty. B) Obsahuje tukové buňky spojené retikulárním vlákny. C) Má převahu elastických vláken. D) Obsahuje převážně kolagenní vlákna.

Lymfoidní vazivo. A) Je základem mízních uzlin. B) Formuje v podkoží tukové polštáře. C) Vyplňuje štěrbiny mezi orgány. D) Obsahuje převážně elastická vlákna.

Vazivová chrupavka. A) Obsahuje převážně elastická vlákna. B) Obsahuje převážně vlákna retikulární. C) Obsahuje svazky kolagenních vláken. D) Neobsahuje kolagenní vlákna.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Exkreční žlázy vylučují odpadní látky (moč, pot) a sekreční žlázy vylučují sekrety mimo tělo (mléčná žláza) nebo do orgánových dutin (žaludeční šťáva). 2. Podle počtu vrstev rozlišujeme jednovrstevné a vícevrstevné epitely. Např. epidermis je vytvořena jednovrstevným epitelem a vícevrstevný epitel vystýlá vnitřní povrch cév. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. V řídkém vazivu je málo buněk a mezibuněčné hmoty a je zde převaha elastických vláken. Tento typ vaziva vyplňuje štěrbiny mezi orgány. 2. Chrupavky jsou bezcévné a nemají inervaci, povrch chrupavek kryje vazivový obal perichondrium. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Kostní tkáň. A) Neobsahuje kolagenní vlákna. B) Je bezcévná a nemá inervaci. C) Obsahuje 35 % minerálních látek. D) Je tvořena především lamelózními kostmi.

Okostice. A) Je poměrně necitlivá. B) Je důležitá pro výživu kostí. C) Je krvetvornou tkání. D) Pokrývá celou kost včetně kloubních konců.

Osifikace. A) Probíhá pouze z povrchu chrupavky. B) Se šíří z osifikačních center. C) Dlouhých kostí probíhá z vaziva. D) Není ovlivněna růstovým hormonem.

Hladká svalová tkáň. A) Se skládá z vřetenovitých buněk spojených jemným vazivem. B) Je tvořena svalovými vlákny, která se skládají do svazků spojených vazivem. C) Tvoří základ zádových, hrudních a krčních svalů. D) Je řízena míšními a hlavovými nervy.

Srdeční svalovina. A) Je řízena míšními a hlavovými nervy. B) Tvoří vnitřní vrstvu srdeční stěny. C) Je typem příčně pruhované svalové tkáně. D) Je typem hladké svaloviny.

Srdeční svalovina. A) Má volní inervaci. B) Je příčně pruhovaná a složená z buněk. C) Je pod kontrolou mozkové kůry. D) Je tvořena svalovými vlákny spojenými vazivem.

Určete typy svalových tkání: A. Svalová tkáň řízená míšními a hlavovými nervy B. Svalovina inervovaná autonomními nervy C. Svalová tkáň, schopná tvořit a rozvádět elektrické vzruchy 1. Hladká svalová tkáň 2. Srdeční svalovina 3. Kosterní svalová tkáň. A) A1, B2, C3. B) A3, B1, C2. C) A3, B2, C1. D) A1, B3, C2.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Myofibrily v hladké a srdeční svalovině i v kostním svalu jsou složeny ze dvou typů bílkovin. Při kontrakci vyvolané nervovým podnětem se molekuly obou bílkovin vsouvají mezi sebe a svalové vlákno se zkracuje. 2. Srdeční svalovina je typem hladké svalové tkáně složené z buněk. Srdeční svalovina je inervována mozkovými a míšními nervy. A) 1=ano; 2ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Nejprimitivnější nervová soustava u živočichů je. A) Trubicovitá. B) Žebříčkovitá. C) Difúzní. D) Pásovitá.

*Žebříčkovitá nervová soustava se nachází u. A) Láčkovců. B) Červů kroužkovců. C) Prvoků. D) Strunatců.

Neuron. A) Má vždy jeden dendrit. B) Neobsahuje buněčné organely. C) Obsahuje obvykle několik axonů. D) Je vyživován prostřednictvím neuroglií.

Výběžky neuronů dendrity. A) Jsou krátké výběžky vedoucí dostředivě. B) Jsou pokryty myelinovou pochvou. C) Jsou součástí neuroglií. D) Jsou dlouhá vlákna vedoucí odstředivě.

Přiřaďte k sobě správné termíny (významově, funkčně, anatomicky): A. Gliová buňka B. Odstředivý výběžek neuronu C. Dostředivý výběžek neuronu D. Mediátor E. Pochva nervového vlákna 1. Axon 2. Dendrit 3. Astrocyt 4. Schwamannova buňka 5. Acetylcholin. A) A4, B2, C1, D5, E3. B) A3, B1, C2, D5, E4. C) A3, B1, C2, D4, E5. D) A4, B2, C1, D3, E5.

Hojení kostní tkáně. A) Nikdy nevede k obnovení původní funkce. B) Probíhá velmi pomalu. C) Je pomalé a kost lze zatěžovat postupně. D) Probíhá dobře a rychle.

Regenerační schopnost nervové tkáně. A) Je nulová. B) Je pro dobré krevní zásobení dobrá. C) Je velmi pomalé a nemusí být úplné. D) Nezávisí na poškození periferního výběžku neuronu.

Regenerace a hojení. A) Kostní tkáně probíhá dobře a rychle. B) Nervové tkáně je dobré díky dobrému krevnímu zásobení. C) Bezcévných chrupavek je nedokonalé. D) Epitelů je poměrně pomalé.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Epitely regenerují obvykle velmi dobře a rychle. Bohaté cévní zásobení podkladových vrstev epitelů urychluje buněčné dělení, které vede k rychlému vyplnění defektu. 2. Nervová tkáň má přes dobré krevní zásobení malou regenerační schopnost. Plně diferencované neurony nemají schopnost proliferace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Po narození roste člověk do délky nejrychleji v prvním roce života. Pak následuje zpomalení rychlosti růstu, které trvá až do sedmého roku, kdy se růst mírně zrychluje. Třetí zrychlení růstu odpovídá počátku dospívání (puberty). 2. Během růstu člověka se nemění jeho proporce těla, ani poměr mezi velikostí orgánů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Anatomické postavení zaujímá tělo stojící ve stoji spojném se vzpřímenou hlavou, ruce volně spuštěné, dlaně obrácené předu. 2. Loketní kloub je vzhledem ke kloubu ramennímu uložen proximálně. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Opačný směr ke směru kraniálnímu je. A) Proximální. B) Dorzální. C) Kaudální. D) Ventrální.

S mediální rovinou jsou rovnoběžné roviny: A) Laterální. B) Sagitální. C) Frontální. D) Superficiální.

*Vyberte správný význam pro následující termíny: A. Frontální B. Laterální C. Kraniální D. Kaudální 1. Boční 2. Směřující k hlavě 3. Čelní 4. Směřující ke kostrči. A) A2, B1, C4, D3. B) A3, B1, C4, D2. C) A3, B1, C2, D4. D) A4, B3, C1, D2.

*Vyberte správný význam pro následující termíny: A. Superfaciální B. Profundus C. Proximální D. Distální 1. Vzdálený 2. Blíže k trupu 3. Vnitřní, hluboký 4. Povrchový. A) A1, B3, C2, D4. B) A4, B3, C2, D1. C) A3, B4, C2, D1. D) A1, B2, C4, D3.

Kosterní soustava člověka se skládá. A) Z o něco více jak 100 kostí. B) Z o něco více jak 200 kostí. C) Z o něco více jak 300 kostí. D) Z o něco více jak 400 kostí.

Růst kostí. A) Probíhá i po skončené osifikaci růstových chrupavek. B) Probíhá až do 30. roku života. C) Do šířky probíhá přirůstáním kostních lamel z hlubokých vrstev okostice. D) Do délky probíhá uprostřed diafýz.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. V mládí je v kostech zastoupena především červená kostní dřeň, která je krvetvorným orgánem. Červená dřeň je postupně nahrazována tukovou tkání a mění se ve žlutou kostní dřeň. V dospělosti je krvetvorná dřeň již jen v krátkých a plochých kostech. 2. U typické dlouhé kosti vzniká osifikací kostěná střední část kosti - diafýza a dvě koncové epifýzy. Mezi střední částí a kloubními konci zůstává po celý život neosifikovaná růstová chrupavka. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Přiřaďte k sobě typy kostí: A. Dolní čelist B. Lopatka C. Kost stehenní D. Kost zápěstní 1. Kost dlouhá 2. Kost krátká 3. Kost plochá 4. Kost nepravidelného tvaru. A) A1, B2, C3, D4. B) A3, B4, C1, D2. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Ke které části kostry patří uvedené kosti? A. Scapula B. Vomer C. Tibia D. Vertebra 1. Lebka 2. Horní končetina 3. Dolní končetina 4. Hrudník. A) A1, B2, C3, D4. B) A2, B1, C3, D4. C) A4, B1, C2, D3. D) A2, B3, C1, D4.

*Hřbetní struna - chorda dorsalis. A) Je u kruhoústých nahrazena páteří s obratli. B) Se dodnes zachovala u ryb. C) Se v embryonální době zakládá i u člověka. D) Je složena z obratlů.

*Která tvrzení o páteři jsou správná?. A) V příčných výběžcích prvních pěti krčních obratlů jsou otvory pro páteřní tepny, zásobující části mozku. B) Kostrční kost - zbytek ocasní páteře, je složená z několika zcela pravidelných drobných kostí. C) Na páteři jsou spoje pohyblivé - kloubní a nepohyblivé - pomocí vazů a chrupavčitých destiček mezi obratli. D) Nejmenší těla mají krční obratle a největší těla mají bederní obratle.

Spoje na páteři. A) Jsou celkově velmi omezeně pohyblivé. B) Pevnými vazy omezují posun obratlů. C) Jsou vytvořeny nepohyblivými meziobratlovými klouby. D) Jsou tvořeny ploténkami, které jsou v krčním úseku nejvyšší.

*Přiřaďte uvedené výrazy k jednotlivým částem páteře: A. Lumbus B. Axis C. Os sacrum D. Thorax 1. Krční 2. Hrudní 3. Bederní 4. Křížová. A) A3, B1, C4, D2. B) A2, B1, C4, D3. C) A4, B3, C2, D4. D) A1, B2, C4, D3.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Páteř je esovitě prohnuta. Dozadu prohnutý úsek vytváří hrudní a křížovou lordózu. Prohnutí dopředu tvoří krční a bederní kyfózu. 2. Prvních sedm párů žeber je pravých, další dva páry žeber jsou žebra nepravá a poslední tři páry jsou volná žebra. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Největší kloub v těle je. A) Kloub ramenní. B) Kloub kolenní. C) Kloub kyčelní. D) Kloub loketní.

Nejpohyblivější z uvedených kloubů je. A) Kloub ramenní. B) Kloub loketní. C) Kloub vřetenozápěstní. D) Kloub kolenní.

Kolenní kloub. A) Obsahuje jeden chrupavčitý meniskus, vložený mezi tibii a femur. B) Je druhý největší kloub v lidském těle. C) Má na přední ploše dvě čéšky, vložené do úponové šlachy čtyřhlavého svalu. D) Jeho hlavním pohybem je flexe a extenze bérce.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Loketní kloub je složený kloub, spojuje se v něm pažní, loketní a vřetenní kost. 2. Kyčelní kloub připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Je to největší kloub těla. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Spojení kostí chrupavčitým spojením. A) Nacházíme mezi křížovými obratli. B) Nacházíme ve švech klenby lebeční. C) Nacházíme v meziobratlových ploténkách. D) Umožňuje pohyb těchto kostí.

Epifyzární růstové chrupavky. A) Se nacházejí na kloubních koncích epifýz dlouhých kostí. B) Jsou místa, kde kosti rostou do délky a do šířky. C) Činnost jejich buněk stimuluje hormon somatropin. D) Se po ukončení růstu asi ve 30. roce života mění na kostní tkáň.

*Na lebce. A) Je nejslabším místem jehlancovitá část spánkové kosti. B) Na bradavčitém výběžku spánkové kosti je zavěšena jazylka a hrtan. C) Vznikl skelet horní a dolní čelisti fylogeneticky ze žaberních oblouků. D) Jsou kosti spojeny nepohyblivě švy, které do puberty zcela osifikují.

Největší z vedlejších nosních dutin je. A) V horní čelisti. B) V čelní kosti. C) V čichové kosti. D) V klínové kosti.

Obličejová část lebky zahrnuje. A) Kost spánkovou. B) Kost radličnou. C) Kost temenní. D) Kost týlní.

Obličejová část lebky. A) Je tvořena dvojicí kostí spánkových a kostí čichovou. B) Obsahuje horní čelist spojenou lícní kostí s kostí spánkovou. C) Obsahuje i kost skalní - nejtvrdší kost v těle. D) Je v horní části tvořena kostí čelní.

Mozková část lebky. A) Obsahuje kost skalní, která je nejslabším místem na lebce. B) Se skládá ze spodiny lební a klenby lební. C) Obsahuje jazylku, na níž je zavěšen hrtan. D) Obsahuje kost temenní a dvě kosti čelní.

Kostra nohy NEobsahuje. A) Kost loďkovitou. B) Kost radličnou. C) Kost hlezenní. D) Kost krychlovou.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Na předloktí navazuje ruka, zápěstí je složeno z osmi kůstek, na které navazuje záprstí a pět prstů, které všechny mají tři články. 2. Lopatkový pletenec je tvořen lopatkou a klíční kostí. Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru. Klíční kost je dlouhá, esovitě prohnutá,. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Mezi kosti pánve NEpatří. A) Kost kyčelní. B) Kost sedací. C) Kost stydká. D) Kost loďkovitá.

Pánevní prostor. A) Je u žen menší než u mužů. B) Se u žen a u mužů liší jen velikostí, nikoliv tvarem. C) Je ohraničen pánevními kostmi a kostí křížovou a kostrční. D) Je tvořen dvěma kostmi pánevními a kostí sedací.

Stehenní kost. A) Se na dolním konci rozšiřuje v jediný kloubní hrbol. B) Je součástí pánevního pletence. C) Zapadá kulovitou hlavicí do kloubní jamky v sedací kosti. D) Má velký a malý chocholík, na něž se upínají hýžďové svaly.

Největší ze zánártních kostí. A) Kost hlezenní. B) Kost krychlová. C) Kost člunková. D) Kost patní.

Kost hlezenní. A) Je kloubně spojena s kostí loketní. B) Je největší nártní kostí. C) Patří mezi kosti zánártní. D) Je součástí pánevní kosti.

29. Přiřaďte k sobě správné termíny (anatomicky a významově): A. Kostrč B. Meniskus C. Kost radličná D. Místo odběru kostní dřeně E. Kost stydká 1. Kost lebeční 2. Součást pletence 3. Součást páteře 4. Součást kloubu 5. Sternum. A) A3, B4, C1, D5, E2. B) A2, B4, C3, D5, E1. C) A5, B4, C3, D1, E2. D) A2, B4, C5, D1, E3.

Motorická jednotka kosterního svalu je. A) Morfologickou jednotkou tohoto svalu. B) Funkční jednotkou tohoto svalu. C) Část svalu inervovaná svazem nervových vláken. D) Motorická ploténka, v níž jsou zakončena nervová vlákna.

Myofibrily. A) Jsou přítomny pouze v kosterních svalech. B) Jsou svazky svalových vláken. C) Jsou tvořeny dvojlomným myosinem a jednolomným aktinem. D) Nacházíme mezi buňkami svalové tkáně.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Motorická jednotka svalu se skládá z nervové buňky a jejího axonu a z vláken svalu, inervovaných tímto jediným nervovým vláknem. 2. Zpětné informace pro CNS o práci svalů vycházejí ze zvláštních receptorů ve svalech a šlachách - ze šlachových tělísek a svalových vřetének. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Motorická jednotka svalu. A) Se skládá z vláken svalu, z nichž každé je inervováno jedním axonem. B) Je systém, v němž jedno nervové vlákno inervuje vždy maximálně vždy 2 až 3 svalová vlákna. C) Pracuje ve dvou fázích - smrštění (izotonická fáze) předchází zkrácení (izometrická fáze). D) Se skládá z neuronu a jeho axonu, který inervuje svalová vlákna.

*Svaly. A) Čerpají energii pro svou činnost především štěpením bílkovin. B) Spotřebují i v klidu až 1 l kyslíku za hodinu. C) Informují CNS o své činnosti prostřednictvím proprioreceptorů. D) Hromadí jako odpadový produkt svého metabolismu hlavně močovinu.

Při svalovém stahu ve svalových vláknech. A) Přichází podnět motorickým nervovým vláknem. B) Se Ca2+ ionty váží do biomembrán endoplazmatického retikula. C) Se sval smršťuje a pracuje bez účasti Ca2+ iontů. D) Nedochází vždy ke štěpení molekul ATP.

Svalová činnost se projevuje aktivitou. A) Izokinetickou a izotonickou. B) Izometrickou a izokinetickou. C) Izometrickou a izotonickou. D) Izocyklickou a excentrickou.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Ke kontrakci a relaxaci potřebují svaly velké množství kyslíku. V klidu spotřebují svaly těla asi 1 l kyslíku za hodinu, při práci až 10 litrů. 2. Kontrakce svalu probíhá ve dvou fázích. Ve svalu nejprve vzroste napětí bez jeho zkrácení (izometrická fáze). Teprve potom se sval smrští (izotonická fáze). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Při činnosti svalů se. A) Hlavice myozinu dotýkají aktinových vláken. B) Hlavice myozinu nedotýkají aktinových vláken. C) Hlavice aktinu dotýkají motorické jednotky. D) Myozinová vlákna dotýkají přímo nervosvalové ploténky.

Příčinou svalové únavy je. A) Hormonální nedostatečnost. B) Nedostatek kyseliny mléčné. C) Nahromadění glukózy. D) Nahromadění zplodin metabolismu.

Smrštění svalu - svalová kontrakce. A) Je vyvolána i podprahovým nervovým podnětem. B) Je provázena změknutím svalového bříška. C) Je vyvolána nervovým podnětem po uvolnění vápenatých iontů. D) Zkracuje sval o 10 - 20 %.

*Které dvojice pohybů svalů tvoří protiklady? A. Abdukce B. Extenze C. Pronace 1. Flexe 2. Addukce 3. Supinace. A) A1, B3, C2. B) A3, B2, C3. C) A1, B2, C3. D) A2, B1, C3.

Které termíny, týkající se svalů, spolu funkčně souvisí? A. Myofibrily B. Fascie C. Šlachová tělíska a svalová vřeténka D. Šlacha 1. Svalový úpon 2. Zpětné informace pro CNS 3. Vazivový obal svalu 4. Smrštění svalu. A) A1, B2, C3, D4. B) A3, B4, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Antagonistické svaly. A) Spolupracují na tomtéž pohybu. B) Zabezpečují opačný pohyb. C) Jsou všechny kosterní svaly. D) Jsou svaly synergistické.

Svalová tkáň. A) Příčně pruhovaná je tvořena protáhlými jednojadernými buňkami. B) Hladká je inervována mozkovými a míšními nervy. C) Příčně pruhovaná tvoří kosterní svaly a je inervována vegetativními nervy. D) Hladká tvoří převážnou část trávicí soustavy a pracuje nezávisle na naší vůli.

Jakými nervy jsou řízeny hladké svaly?. A) Vegetativními a senzitivními nervy. B) Výhradně hlavovými nervy. C) Nervy pyramidové dráhy. D) Autonomními (vegetativními) nervy.

Hladké svalstvo. A) Je ovlivňováno nervy i hormony. B) Ovlivňujeme vůlí. C) Dosahuje třetiny hmotnosti těla. D) Se skládá z vláken propojených spojkami.

Kosterních svalů je přibližně. A) čtyři sta. B) Pět set. C) Šest set. D) Sedm set.

Svalstvo příčně pruhované. A) Tvoří vrstvy stěn dutých orgánů. B) Je složené z jednojaderných a dvoujaderných úseků. C) Je inervováno vegetativními nervy. D) Je řízeno míšními a mozkovými nervy.

Svalová vlákna kosterních svalů. A) Vytváří po spojení snopečky a snopce. B) Tvoří svalovou povázku - fascii. C) Jsou bezjaderná. D) Jsou inervována vždy jedno svalové vlákno jedním nervovým vláknem.

Srdeční svalstvo. A) Je pod kontrolou mozkové kůry. B) Je příčně pruhované, složené z buněk. C) Není řízeno vegetativními nervy. D) Je aktivováno ze tří center automacie.

Které termíny k sobě patří? A. Hernie B. Achillova šlacha C. Místo pro vnitrosvalovou injekci D. Pupeční jizva 1. Velký hýžďový sval 2. Úpon lýtkového svalu 3. Přímé břišní svaly 4. Tříselná kýla. A) A4, B2, C1, D3. B) A2, B4, C1, D3. C) A2, B1, C3, D4. D) A1, B2, C3, D4.

Ve které části těla najdeme uvedené svaly? A. Pilovitý boční sval B. Hýžďový sval C. Trapézový sval D. Zevní a vnitřní šikmý sval 1. Sval břicha 2. Sval dolní končetiny 3. Sval hrudníku 4. Zádový sval. A) A1, B2, C3, D4. B) A4, B3, C2, D1. C) A1, B2, C4, D3. D) A3, B2, C4, D1.

Trapézový sval patří. A) Ke svalům horní končetiny. B) K zádovým svalům. C) K pánevním svalům. D) Ke svalům dolní končetiny.

Deltový sval patří ke svalstvu. A) Horní končetiny. B) Hrudníku. C) Dolní končetiny. D) Hlavy.

*Svaly břicha. A) Boční břišní stěnu tvoří jeden šikmý a jeden příčný sval. B) Při současném smrštění přímých břišních svalů dochází k výdechu. C) Oslabením přímých břišních svalů ve střední čáře vznikají tříselné kýly. D) Napětím tříselného vazu vzniká břišní lis, který napomáhá vyprazdňování orgánů břišní dutiny.

*Čéška je zasunuta ve. A) Trojhlavém lýtkovém svalu. B) Předním bércovém svalu. C) Šlaše čtyřhlavého stehenního svalu. D) Předním holenním svalu.

Svaly kyčelního kloubu. A) Zahrnují krejčovský sval a přímý stehenní sval. B) K podávání nitrosvalových injekcí je nejvhodnější čtyřhlavý stehenní sval. C) Zanožení při chůzi vykonává hlavně velký hýžďový sval. D) Nezahrnují čtyřhlavý stehenní sval, jehož funkcí je pouze extenze kolenního kloubu.

Mezi svaly horní končetiny patří. A) Sval deltový. B) Svaly bércové. C) Sval trapézový. D) Pilovitý sval.

Mezi svaly dolní končetiny patří. A) Sval bederní. B) Svaly vřetenní. C) Sval deltový. D) Svaly hýžďové.

Které z uvedených svalů patří mezi svaly hlavy?. A) Podjazylkové svaly. B) Deltový sval. C) Křídlaté svaly. D) Pilovitý sval.

Mezi pomocné dýchací svaly NEpatří. A) Velký prsní sval. B) Malý prsní sval. C) Pilovitý boční sval. D) Bránice.

Ke svalům paže NEpatří: A) Dvojhlavý sval. B) Trojhlavý sval. C) Hákový sval. D) Krejčovský sval.

*Tělní tekutina nejnižšího vývojového stupně je. A) Hemolymfa. B) Hydrolymfa. C) Perilymfa. D) Endolymfa.

*Tělní tekutinou většiny bezobratlých je. A) Hydrolymfa. B) Lymfa. C) Hemolymfa. D) Perilymfa.

pH krevní plazmy. A) Je působením metabolismu stále zvyšováno. B) Je udržováno prostřednictvím chloridu sodného a uhličitanu sodného. C) Po svalové námaze může být jeho hodnota posunuta - vznik alkalózy. D) Je dlouhodobě udržováno na mírně kyselé úrovni.

Které z uvedených plazmatických bílkovin NEvznikají v játrech?. A) Albuminy. B) Globuliny. C) Fibrinogen. D) Protrombin.

Krevní plazma. A) Obsahuje 50 % vody a v ní rozpuštěné látky. B) Tvoří 90 % objemu krve. C) Obsahuje chlorid sodný a kyselý uhličitan sodný. D) Nemá stálou hodnotu pH.

Které z uvedených látek se NEnacházejí v krevní plazmě?. A) Glykogen. B) Albuminy a globuliny. C) Vitamíny a hormony. D) Žlučová barviva.

Homeostáza je. A) Prasknutí erytrocytů v hypotonickém roztoku. B) Stálost vnitřního prostředí organismu v jeho fyziologické normě. C) Zástava krvácení. D) Dědičná porucha krevní srážlivosti.

*Příčinou žlutého zbarvení pokožky (ikteru) je. A) Snížené vyměšování pankreatického hormonu. B) Porucha glycidového metabolismu. C) Porucha srážení krve. D) Choroba jater.

*Erytropoetin. A) Je hormon vylučovaný nadledvinami. B) Povzbuzuje kostní dřeň k produkci erytrocytů. C) Se přestává vytvářet ve vyšších nadmořských výškách. D) Urychluje zánik erytrocytů ve slezině.

Kostní krvetvorná dřeň. A) Je jedním z největších orgánů těla. B) Má až 3x větší hmotnost, než játra. C) Tvoří se v ní z 50 % červené a z 50 % bílé krvinky. D) Je u novorozence jediným místem, kde se tvoří bílé krvinky.

Vyberte NEsprávnou odpověď! Hemolýza krve může nastat. A) Působením hadího jedu. B) Působením fyziologického roztoku. C) Působením destilované vody. D) Působením radioaktivního záření.

Krev. A) Je v těle obsažena nejvíce v žilách, ve svalech a v plicích. B) Tvoří asi 1/5 hmotnosti těla. C) U ženy obsahuje na jednotku objemu více erytrocytů. D) Můžeme bez ohrožení života ztratit až do objemu 3 litrů.

Červené krvinky. A) Jsou okrouhlé jaderné buňky obalené polopropustnou membránou. B) Obsahují nejvíce železa ze všech buněk těla. C) Jsou schopny aktivního pohybu a změny tvaru. D) Vzestup jejich množství nad normální hodnoty se nazývá anémie.

Červené krivnky (erytrocyty). A) Jsou pravými buňkami. B) Nemají stálý tvar. C) Přežívají maximálně 120 dní. D) Vytvářejí protilátky.

Zmnožení erytrocytů nad fyziologickou mez nastává. A) Při dlouhodobém pobytu ve větších nadmořských výškách. B) Při lepších podmínkách sycení krve O2. C) Při vyšším atmosférickém tlaku. D) Jako kompenzace při snížení počtu bílých krvinek.

Větší množství erytrocytů v krvi mají. A) Lidé žijící v přímořských oblastech. B) Lidské plody. C) Staří lidé. D) Lidé trpící anémií.

Které z uvedených krvinek NEjsou pravými buňkami?. A) Erytrocyty. Granulocyty. C) Lymfocyty. D) Monocyty.

Sedimentace červených krvinek. A) Závisí na složení krevní plazmy. B) Je stejně rychlá u mužů i žen. C) Je odečítána po půlhodině. D) U zdravého muže činí 8 mm - dílků.

Sedimentace krve. A) Stoupá s vyšším obsahem protilátek v krvi. B) Je stejně rychlá u mužů i žen. C) Je odečítána po půlhodině. D) U zdravého muže činí 8 mm - dílků.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Sedimentace červených krvinek je jejich klesání gravitací ke dnu nádobky, nebo pipety naplněné krví. Zmnožují-li se v plazmě imunoglobuliny (např. při infekčních onemocněních), klesá sedimentační rychlost červených krvinek. 2. K udržení stálého vnitřního prostředí musí krev zajistit především stálé pH plazmy. Kyselost plazmy nepatrně kolísá kolem zásadité reakce pH = 7,4. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Hemolýza erytrocytů. A) Nastává po smíchání krve různých krevních skupin. B) Nastává po vstříknutí fyziologického roztoku do krve. C) Stoupá se stoupající osmotickou rezistencí krve. D) Nemůže nastat po vstříknutí tekutiny o vyšším osmotickém tlaku do krve.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Hematokrit je hodnota, užívaná v hematologii k vyjádření vzájemného poměru mezi množstvím krevní plazmy a formovanými krevními elementy - krvinkami. 2. Hladinu cukru v krvi nazýváme glykémie. Je-li glykémie nízká, cukr se z jater uvolňuje a glykemie se zvyšuje. Při opačné situaci se cukr v játrech ukládá do zásoby v molekulách glykogenu, který je rezervoárem cukru v organismu. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Bílé krvinky. A) Se vyskytují ve větším počtu u mužů než u žen. B) Se vyskytují v krvi a v míze. C) Zajišťují přenos kyslíku z plic do tkání. D) Žijí dva až tři měsíce.

70 % všech bílých krvinek tvoří. A) Neutrofilní granulocyty. B) Eozinofilní granulocyty. C) Bazofilní leukocyty. D) Agranulocyty.

Monocyty. A) Se mění na fagocytující makrofágy. B) Patří mezi nejmenší leukocyty. C) Mají v cytoplazmě barvitelná granula. D) Působí při zástavě krvácení.

Monocyty. A) Nikdy nevystupují z cév. B) Se dostávají z krve do tkání. C) Tvoří 50 % bílých krvinek. D) Jsou menší než erytrocyty.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Monocyty vznikají v kostní dřeni. Ve tkáních se mění na makrofágy, kde fagocytují částice, které jsou tělu cizí. 2. Granulocyty obsahují v cytoplazmě hrudky, které se barví různými histologickými barvivy. Nejvíce je v krvi bazofilních a eozinofilních granulocytů, nejméně neutrofilních granulocytů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Při zastavení krvácení se uplatňují především. A) Monocyty. B) Granulocyty. C) Histiocyty. D) Trombocyty.

Který děj je podstatný při zastavení krvácení?. A) Činnost krevních destiček. B) Sedimentace krvinek. C) Diapedéza bílých krvinek. D) Fagocytóza granulocytů a monocytů.

Trombus. A) Může jako putující embolus ucpat cévu. B) Se při hojení mění na vazivový obal cévy. C) Se po svém definitivním vzniku už nikdy nerozpouští. D) Vyvolává vždy trombózu.

Trombocyty. A) Se shlukují a rozpadají v místě poranění. B) Mají význam hlavně při imunitní odpovědi organismu. C) Uvolňují protrombin. D) Jsou schopny fagocytózy.

*Plazmin. A) Je obsažen v bazofilních granulocytech. B) Způsobuje trombózu. C) Rozpouští fibrin. D) Zastavuje krvácení.

*Antihemofilní globulin je. A) Destičkový tromboplastin. B) Protrombin přeměněný na trombin. C) U osob postižených hemofilií vylučován v přebytku. D) Vnitřní faktor krevní srážlivosti.

*Přiřaďte k sobě termíny, které funkčně souvisí: A. Albumin B. Hematokrit C. Heparin D. Globulin 1. Protilátka 2. Srážení krve 3. Krevní protein 4. Podíl červených krvinek v objemu krve. A) A4, B3, C2, D1. B) A3, B4, C2, D1. C) A1, B4, C2, D3. D) A2, B4, C3, D1.

Co obsahují, nebo vytvářejí, jednotlivé typy krvinek? A. Barvitelná zrna B. Protilátky C. Hemoglobin D. Tromboplastin 1. Erytrocyty 2. Granulocyty 3. Krevní destičky 4. Lymfocyty. A) A1, B2, C3, D4. B) A4, B3, C1, D2. C) A2, B4, C1, D3. D) A2, B3, C1, D2.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Komplement B. Plasmin C. Antigen D. Trombus 1. Látka, rozpouštějící fibrin 2. Výsledek hemokoagulace 3. Bílkovina, ničící cizorodé buňky 4. Cizorodá látka. A) A1, B3, C4, D2. B) A3, B1, C2, D4. C) A3, B1, C4, D2. D) A1, B4, C3, D2.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Hemolýza B. Alergie C. Aglutinace D. Hemofilie 1. Přecitlivělost organismu 2. Shlukování krvinek 3. Dědičná krvácivost 4. Praskání krvinek. A) A3, B1, C4, D2. B) A4, B1, C3, D2. C) A3, B1, C2, D4. D) A4, B1, C2, D3.

*Co je to? Vysvětlete uvedené termíny: A. Transplantace B. Transfuze C. Anamnestická reakce D. Imunizace 1. Krevní převod 2. Imunitní odpověď 3. Dodání protilátek 4. Náhrada tkáně. A) A4, B1, C2, D3. B) A3, B1, C2, D4. C) A2, B3, C1, D4. D) A1, B4, C2, D3.

Imunologicky kompetentními buňkami jsou. A) Granulocyty. B) Monocyty. C) Lymfocyty. D) Erytrocyty.

O imunologicky kompetentních buňkách platí: A) T lymfocyty dozrávají v kostní dřeni. B) T lymfocyty odpovídají za humorální imunitu. C) B lymfocyty vytvářejí imunoglobuliny. D) B lymfocyty jsou odpovědné za buněčnou imunitu.

Specifická imunita se projevuje. A) Vytvářením cytotoxických látek. B) Fagocytózou lymfocytů. C) Ničením bakterií lyzozymem ve slinách. D) Jako vrozená schopnost.

Specifická imunita je zprostředkovaná. A) Uvolňováním interferonu viry napadenými buňkami. B) Imunitní reakcí B- a T-lymfocytů. C) Fagocytózou granulocytů, monocytů a makrofágů. D) Uvolňováním lysozymu do slz, slin a na povrch kůže.

Diapedéza. A) Je specifickou imunitní reakcí organismu. B) Je migrace bílých krvinek k cizorodým tělískům. C) Je vylučování cytotoxických látek. D) Patří k aktivní imunizaci.

Nespecifická imunita. A) Se vytváří po setkání člověka s infekcí. B) Spočívá v tvorbě protilátek B-lymfocyty. C) Spočívá v tvorbě cytotoxických látek T-lymfocyty. D) Se projevuje fagocytózou leukocytů.

Imunitní tolerance (snášenlivost). A) Lze ji vyvolat lépe u dospělého, než u novorozence. B) Vzniká při autoimunitních onemocněních. C) Vzniká po setkání organismu s antigenem. D) Bývá lékaři u pacienta vyvolávána působením imunosupresivních léků.

Co je to antigen?. A) Imunoglobulin. B) Cizorodá látka, navozující imunitní odpověď. C) Látka, vznikající při aglutinaci krve. D) Látka, zabraňující expresi genu.

Co jsou to imunoglobuliny?. A) Protilátky bílkovinného charakteru. B) Produkty T-lymfocytů. C) Cytotoxické látky. D) Cizorodé bílkoviny, vyvolávající imunitní odpověď.

Mezi orgány mízního /imunitního/ systému NEpatří. A) Mandle. B) Brzlík. C) Měchýřkovité žlázy. D) Slezina.

T-lymfocyty. A) Dozrávají v kostní dřeni. B) Produkují protilátky. C) Zneškodňují cizorodé buňky. D) Vznikají v brzlíku z kmenových buněk.

B-lymfocyty. A) Nemají na svém povrchu receptor pro antigen. B) Nepocházejí z kmenových buněk. C) Odpovídají za humorální imunitu. D) Jsou závislé na tymu.

*Komplement, nástroj přirozené imunity je. A) Imunoglobulin. B) Hormon. C) Antigen. D) Plazmatická bílkovina.

*Anamnestická reakce. A) Je účinek komplementu na cizorodé buňky. B) Je sekundární imunitní odpověď. C) Nastává po setkání citlivého organismu s alergenem. D) Vzniká po prvním setkání organismu s antigenem.

Thymus. A) Je místo zániku T-lymfocytů. B) Je místo, kde dozrávají T-lymfocyty. C) Dosahuje maxima své velikosti v pubertě. D) Bývá až ve středním věku nahrazen tukovým vazivem.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Cizorodé látky - antigeny - pronikají do organismu a vyvolávají obrannou imunitní reakci. Buněčnou imunitu zabezpečují T-lymfocyty, jejichž dozrávání zajišťuje brzlík. 2. Brzlík (thymus) je laločnatý orgán, uložený za hrudní kostí. Začíná zvětšovat svůj objem v pubertě a roste až do dospělosti. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jedinci krevní skupiny A mají. A) V membráně erytrocytů aglutinogen A a v krevní plazmě aglutininy anti-A. B) V membráně erytrocytů aglutinogen B a v krevní plazmě aglutininy anti-A. C) V membráně erytrocytů aglutinogen A a v krevní plazmě aglutininy anti-B. D) V membráně erytrocytů aglutinogen B a v krevní plazmě aglutininy anti-B.

Při transfúzi krve. A) Je skupina 0 univerzální dárce. B) Je skupina AB univerzální příjemce. C) Není vždy nutné provádět křížovou zkoušku. D) Lze použít jen krev stejné skupiny.

*Aglutinogen A, obsažený v membráně erytrocytů. A) Se může měnit v aglutimogen B. B) Je přítomen u jedinců krevní skupiny B. C) Je běžně přítomen v erytrocytech jedinců evropské populace. D) Po smíchání s krvní krevní skupiny A vede aglutinaci erytrocytů.

K hemolýze červených krvinek plodu dochází tehdy. A) Je-li těhotná žena Rh pozitivní a plod Rh negativní. B) Je-li těhotná žena Rh negativní a plod Rh pozitivní. C) Když plod začne vytvářet vůči Rh antigenu aglutininy. D) Když vytvořené aglutininy neprostupují placentou.

Hemolýza erytrocytů plodu. A) Nastává v případě, je-li matka Rh+ a plod Rh. B) Je nejtěžší při první graviditě. C) Způsobuje novorozeneckou žloutenku. D) Je výsledkem imunitní reakce plodu proti matce.

Ve kterém případě může dítě být postiženo novorozeneckou žloutenkou?. A) Je-li otec i matka Rh negativní. B) Je-li otec Rh negativní a matka Rh pozitivní. C) Je-li otec Rh pozitivní a matka Rh negativní. D) Je-li otec i matka Rh pozitivní.

*U kterého z uvedených živočichů je uzavřený krevní oběh?. A) Měkkýši. B) Členovci. C) Pláštěnci. D) Obratlovci.

*U kterého z uvedených obratlovců ještě není srdeční komora rozdělena přepážkou (úplnou, nebo neúplnou)?. A) Žába. B) Krokodýl. C) Skřivan. D) Kočka.

Kde dochází k výměně látek mezi krví a tkáňovým mokem?. A) Na membránách buněk. B) Na vnitřních strukturách buněk. C) Ve vlásečnicích. D) Na retikuloblastech.

Přiřaďte uvedené charakteristiky k typům cév: A. Tepny B. Arterioly C. Kapiláry D. Venuly E. Žíly 1. Obsahují v dolních končetinách chlopně 2. Mají nejsilnější svalovou stěnu 3. Vznikají z tkáňových kapilár 4. Regulují krevní tlak 5. Mají průsvit 10 mikrometrů. A) A1, B2, C3, D4, E5. B) A2, B4, C5, D3, E1. C) A4, B1, C5, D3, E2. D) A2, B3, C4, D1, E5.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Cévní systém lidského těla je uzavřená soustava trubic. V tepenné části krevního oběhu se tepny zužují a vznikají arterioly, které se větví do sítí kapilár. Žilní část řečiště kapilárami začíná a z nich vznikají venuly, které přecházejí do větších žil. 2. Všechny cévy mají trojvrstevnou stěnu. Vnitřní vrstvu cév tvoří endotel, střední vrstvu hladká svalovina a vnější obal cév je vazivový. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne, 2=ne.

Endotel. A) Může v tepnách tvořit chlopně, vyztužené svalovinou. B) Je vnitřní výstelkou všech cév. C) Je místem diapedézy erytrocytů. D) Je vazivový obal cév s elastickými vlákny.

Činnost srdce a cév. A) Je řízena základním ústředím v mozečku. B) Není řízena autonomním nervstvem. C) Je zpomalována působením adrenalinu. D) Je regulována čidly v nich umístěných.

Stěny vlásečnic. A) Obsahují buňky hladkého svalstva. B) Jsou tvořeny jednou vrstvou endotelových buněk. C) Mají na povrchu vazivový obal. D) Umožňují pouze výstup krevní plazmy, nikoliv leukocytů.

Krevní vlásečnice. A) Mají průměr 20 -30 mikrometrů. B) Prostupují hustě většinu tkání. C) Jsou asi 0,5 mikrometrů dlouhé. D) Regulují průtok krve dle potřeb organismu.

Tepny (arterie). A) Se postupně větví do vlásečnic. B) Vedou krev směrem k srdci. C) Nejsou uvnitř vystlané endotelem. D) Mají odlišné složení vrstev stěny než žíly.

Venuly. A) Mají stejný průsvit jako kapiláry. B) Přecházejí do větších žil. C) Regulují podstatnou měrou krevní tlak. D) Tvoří sítě navazující na arterioly.

Při inervaci srdce. A) Sympatikus snižuje výkonnost srdce. B) Parasympatikus vede ke snížení počtu systol. C) Není regulována srdeční frekvence. D) Vede zvýšený vliv parasympatiku k tachykardii.

*Vysvětlete uvedené termíny: A. Endokard B. Myokard C. Epikard D. Perikard E. Infarkt 1. Osrdečník - zevní vazivový obal srdce 2. Vazivový list na povrchu srdce 3. Vnitřní výstelka srdečních dutin 4. Odumření tkáně při uzávěru tepny 5. Srdeční sval. A) A1, B5, C3, D2, E4. B) A2, B5, C3, D1, E4. C) A3, B5, C1, D2, E4. D) A3, B5, C2, D1, E4.

Vazivový povrch srdce se nazývá. A) Endokard. B) Myokard. C) Epikard. D) Perikard.

V srdci má nejsilnější svalovou vrstvu. A) Pravá síň. B) Pravá komora. C) Levá síň. D) Levá komora.

Endokard je. A) Vnitřní výstelka srdeční dutiny. B) Vazivový obal srdce. C) Střední vrstva srdeční stěny. D) Srdeční svalovina.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Srdeční dutiny tvoří dvě síně a dvě komory. Mezi pravou síní a komorou je dvojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň trojcípá. 2. Smrštění srdečního svalu je vyvoláno vzruchy, které vznikají automaticky v sinoatriálním uzlíku převodního systému. Změny srdeční frekvence zabezpečuje sympatická a parasympatická inervace. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Tepový srdeční objem. A) Je polovinou minutového srdečního objemu. B) Může při práci nebo fyzické zátěži stoupat až na pětinásobek. C) Je v klidové fázi 100 mililitrů. D) Je množství krve vypuzené jednou srdeční systolou.

Kde se nacházejí cípaté chlopně?. A) Mezi síněmi. B) Mezi síněmi a komorami. C) Na začátku srdečnice a plicní tepny. D) Mezi plicní tepnou a pravou komorou.

Mitrální chlopeň je. A) Mezi levou síní a komorou. B) Mezi pravou síní a komorou. C) Na začátku plicního kmene. D) Na začátku aorty.

Trojcípá chlopeň je. A) Mezi levou síní a levou komorou. B) Je opatřena vazivovými vlákny - šlašinkami. C) Zabraňuje zpětnému toku krve z plicního kmene do pravé komory. D) Se nachází na začátku aorty.

*Vysvětlete uvedené termíny, související se srdeční činností: A. Anastomóza B. Systola C. Diastola D. Auskultace 1. Poslech srdečních ozev 2. Ochabnutí srdeční svaloviny 3. Kontrakce srdeční svaloviny 4. Spojka mezi tepnou a žílou. A) A4, B3, C2, D1. B) A1, B3, C2, D4. C) A4, B2, C3, D1. D) A1, B2, C3, D4.

V době kdy probíhá diastola. A) Probíhá smrštění srdečních síní. B) Je srdce ochablé a plní se krví. C) Je krev vytláčena do komor. D) Je krev vypuzována do tepen.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Horní dutá žíla přivádí odkysličenou krev z orgánů hlavy, krku a z horní končetiny do pravé srdeční síně. 2. Dolní dutá žíla odvádí odkysličenou krev z dolní končetiny, z pánve a z pánevních orgánů. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Hlavní zdroj krve pro horní končetinu představuje. A) Podpažní tepna. B) Pažní tepna. C) Loketní tepna. D) Krkavice.

Krev na vyšetření se nejčastěji odebírá. A) Z krátké skryté žíly. B) Z horní okružní žíly. C) Z periferních žil v loketní jamce. D) Z horní duté žíly.

*Při průtoku krve mozkem, kde je důležitý přívod kyslíku a glukózy mozkové tkáni,. A) Činí spotřeba mozku 1/3 kyslíkové spotřeby organismu. B) Již minutová nedokrevnost mozku způsobuje bezvědomí. C) Je krev k mozku přiváděna dvěma tepnami. D) Kryje glukóza asi 4/5 energetické spotřeby mozku.

*Mozek. A) Je zásobován krví výhradně dvojicí vnitřních krkavic. B) Reguluje průtok krve především prostřednictvím cév v mozkové tkáni. C) Je mimořádně citlivý především na nedostatek vitamínu C. D) Jeho základním zdrojem energie je glukóza.

Popište funkci (popřípadě vznik) uvedených cév: A. Mízní céva B. Horní dutá žíla C. Vnitřní krkavice D. Vnitřní kyčelní tepna E. Aorta 1. Srdečnice - vystupuje z levé srdeční komory 2. Začíná slepě v mezibuněčných prostorách 3. Přivádí odkysličenou krev do pravé srdeční síně 4. Zásobuje krví mozek 5. Zásobuje krví pánevní orgány. A) A5, B2, C3, D4, E1. B) A2, B3, C4, D5, E1. C) A5, B3, C1, D2, E4. D) A2, B4, C3, D5, E1.

Míza. A) Má zcela shodné složení jako krevní plazma. B) Je mírně zkalená a obsahuje více solí, než plazma. C) Se v mízních uzlinách zbavuje lymfocytů. D) Je odváděna do žilní krve.

Míza. A) Má velmi proměnlivé složení. B) Přivádí ke tkáním základní živiny a kyslík. C) Za 24 hodin se jí vytvoří až 1 litr. D) Proudí cévami stejně rychle jako krev.

Míza. A) Se po přefiltrování v mízních uzlinách vrací zpět do tkání. B) Má složení nezávislé na látkové výměně tkáně. C) Obsahuje lymfocyty a některé krevní buňky. D) Obsahuje více bílkovin a méně tuku než plazma.

Mízní (lymfatické) uzliny. A) Jsou uzlíčky lymfoidní tkáně v trávicí soustavě. B) Jsou místa odbourávání zanikajících červených krvinek. C) Jsou tvořeny červenou a bílou dření. D) Jsou bariérou proti šíření infekce.

Mízní uzliny. A) Mají rozmanité uložení a rozmanitou stavbu. B) Tříselné skupiny nejsou přístupné pohmatovému vyšetření. C) Jednotlivých orgánů a krajin těla se nazývají regionální uzliny. D) Mají především transportní funkci.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Mízní uzliny jsou bariérou proti šíření infekce a nádorového bujení. Regionální uzliny filtrují mízu z určitého orgánu nebo skupiny orgánů. 2. Slezina je uložena v břišní dutině pod pravou brániční klenbou. Je vyplněna červenou a bílou pulpou. Je to místo zániku červených krvinek. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Slezina. A) Má červenou dřeň tvořenou mízními uzlíčky. B) Je místem tvorby lymfocytů. C) Obsahuje odvodnou tepnu a přívodnou žílu. D) Je až do dospělosti důležitým krvetvorným orgánem.

*Uveďte u uvedených živočichů A - H, čím dýchají: A. Hlemýžď zahradní B. Rak říční C. Mravenec lesní D. Skokan hnědý E. Rejnok elektrický F. Vydra říční G. Moucha domácí H. Štika obecná 1. Žábra 2. Vzdušnice 3. Plíce - plicní vak. A) A3, B1, C2, D1/3, E1, F3, G2, H1. B) A1, B1, C2, D1, E1, F1/3, G3, H1. C) A3, B1, C2, D3, E1, F1/3, G2, H1. D) A1, B1, C2, D1/3, E2, F3, G2, H1.

*Vzdušnicemi dýchají. A) Láčkovci. B) Hmyz. C) Měkkýši. D) Kroužkovci.

*Z obratlovců mají nejdokonalejší dýchací orgány. A) Ryby a obojživelníci. B) Obojživelníci a plazi. C) Plazi a savci. D) Ptáci a savci.

*Dýchací systém doplněný vzdušnými vaky mají. A) Paryby. B) Dvojdyšné ryby. C) Obojživelníci. D) Ptáci.

Zevní dýchání. A) Je výměna plynů mezi krví a plícemi. B) Je zajišťováno rozvodem dýchacích plynů. C) Zahrnuje tkáňové oxidace. D) Je závislé na funkci horních a dolních dýchacích cest.

Vnější (zevní) dýchání. A) Je výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. B) Je výměna dýchacích plynů mezi atmosférou a krví. C) Je výměna O2 a CO2 mezi krví a tkáněmi. D) Je oxidativní metabolismus tkání.

Vnitřní dýchání. A) Je výměna plynů mezi vzduchem a krví. B) Je výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami. C) Probíhá difúzí přes alveolo-kapilární stěnu. D) Je závislé na aktivitě některých center v prodloužené míše.

Složení vdechovaného vzduchu: A. Kyslík B. Dusík C. Oxid uhličitý 1. 79 % 2. 21 % 3. 0,04 %. A) A1, B2, C3. B) A2, B1, C3. C) A1, B3, C2. D) A2, B3, C1.

*Nosohltan a hrtan. Vysvětlete jednotlivé termíny: A. Epiglottis B. Koniotomie C. Eustachova trubice D. Choana 1. Umožnění proudění vzduchu do průdušnice 2. Spojuje střední ucho s nosohltanem 3. Spojuje nosní dutinu s nosohltanem 4. Odděluje hrtan od hltanu. A) A2, B1, C3, D4. B) A1, B4, C3, D2. C) A4, B1, C2, D3. D) A3, B4, C2, D1.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Dutina hrtanu je od hltanu oddělena hrtanovou příklopkou, která se při polykání uzavírá. Průdušnice navazuje na prstencovou chrupavku hrtanu. 2. Průdušnice vstupuje do hrudníku, kde se větví na pravou a levou průdušku, které vstupují do plic. Obě průdušky v místě větvení odstupují pod stejným úhlem a jsou stejně dlouhé. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Vysvětlete uvedené termíny: A. Apnoe B. Inspirium C. Expirium D. Hypoxie 1. Nedostatek kyslíku v tkáních 2. Přerušení dýchání 3. Vdech 4. Výdech. A) A1, B3, C4, D1. B) A2, B4, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A2, B3, C4, D1.

Hrtan. A) Je součástí horních cest dýchacích. B) Je místem rozdělení cest polykacích a dýchacích. C) Je orgán tvorby hlasu. D) Je soubor nepohyblivě spojených chrupavek.

Hrtan. A) Je od hltanu trvale oddělen hrtanovou příklopkou. B) Je spojen Eustachovou trubicí se středním uchem. C) Přechází dolním úsekem plynule do průdušnice. D) Je tvořen chrupavkami, z nichž největší je hmatná chrupavka prstenčitá.

Barva hlasu závisí na. A) Na šířce hlasivkové štěrbiny. B) Na délce hlasových vazů. C) Napětí hlasových vazů. D) Na prostornosti a tvaru hrtanové dutiny a nosních dutin.

Výška hlasu závisí na. A) Poloze hrtanové příklopky. B) Prostornosti a tvaru hrtanové a hltanové dutiny. C) Napětí a délce hlasových vazů. D) Velikosti hrtanových chrupavek.

Průdušky. A) Obě zcela symetricky navazují na průdušnici. B) Se před vstupem do plic větví na průdušinky. C) Jsou tvořeny podkovovitými chrupavkami. D) Obsahují ve vazivu hladkou i příčně pruhovanou svalovinu.

Pravá průduška. A) Se větví na dvě skupiny průdušek do dvou plicních laloků. B) Odstupuje pod ostřejším úhlem od průdušnice než levá průduška. C) Probíhá téměř v přímém pokračování průdušnice. D) Je kratší, než levá.

*Co znamenají uvedené termíny? A. Diaphragma B. Pleura C. Larynx D. Pharynx 1. Pohrudnice 2. Hrtan 3. Hltan 4. Bránice. A) A4, B1, C2, D3. B) A1, B4, C2, D3. C) A4, B1, C3, D2. D) A1, B4, C3, D2.

*Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Pravá plíce je rozdělena na tři laloky a levá na dva laloky. Plicní laloky se dělí na plicní segmenty. 2. Plicní segment je úsek plicní tkáně, který má vlastní průdušku a cévy a je oddělen od ostatních segmentů vrstvou vaziva. Operačně lze odstraňovat samostatně i jednotlivé segmenty. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Co znamenají uvedené termíny? A. Alveolus B. Bronchiolus C. Bronchus D. Trachea 1. Průdušnice 2. Průduška 3. Průdušinka 4. Plicní sklípek. A) A3, B4, C2, D1. B) A4, B2, C3, D1. C) A4, B3, C2, D1. D) A4, B3, C1, D2.

Plíce. A) Jsou rozděleny na menší pravou a větší levou plíci. B) Jsou tvořeny šesti laloky. C) Jsou obaleny vazivovou blanou pohrudnicí. D) Přiléhají k hrudní stěně v důsledku podtlaku v pohrudniční štěrbině.

Plicní segmenty. A) Nelze operativně od sebe oddělit. B) Lze zobrazit plicní scintigrafií. C) Nejsou vzájemně odděleny vazivem. D) Jsou nejmenšími funkčními jednotkami plicní tkáně.

Struktura plic. A) Povrch plic kryje pevná blána - pohrudnice. B) Pravá plíce má tři laloky, levá dva. C) Obě plíce mají stejný počet laloků, ale různou velikost. D) Průdušky se před vstupem do plic dělí v několik větví.

*Dechový objem. A) Se rovná vitální kapacitě plic. B) Se může při práci a námaze zvětšit až 10krát. C) Je při usilovném dýchání až 2 litry vzduchu. D) Je při klidném dýchání asi 500 ml.

Vitální kapacita plic. A) Je minutový dechový objem. B) Je počet dechů za minutu. C) Mívá hodnotu kolem 4000 ml. D) Je objem vzduchu v plicích po přerušení dýchání.

*Vitální kapacita plic. A) Je u žen dvojnásobkem a u mužů čtyřnásobkem hodnoty povrchu těla. B) Je množství vzduchu, které vydechneme po největším nádechu. C) Je úplným a spolehlivým ukazatelem výkonnosti plic. D) Může u trénovaných sportovců dosáhnout hodnoty až 3 litrů.

*Hodnota vitální kapacity plic. A) Se rovná dechovému objemu. B) Se rovná expiračnímu rezervnímu objemu. C) Umožňuje samostatně a přesně rozlišit povahu poruch v plicní ventilaci. D) Je určitým i když neúplným ukazatelem výkonnosti plic.

Dýchací centrum. A) Reaguje citlivěji na nedostatek O2 než na přebytek CO2. B) Vysílá podněty k míšním nervům, inervujícím dýchací svaly. C) Funguje automaticky a nelze jej ovlivnit chemickými podněty. D) Nelze ovlivnit vědomím.

Řízení dýchacích pohybů. A) Není ovlivňováno ústřední nervovou soustavou. B) Je ovlivňováno hormonálně. C) Se uskutečňuje přes dýchací centrum v prodloužené míše. D) Ovlivňuje imunitní systém.

Dýchací centrum v prodloužené míše. A) Funguje automaticky bez átkové a nervové regulace. B) Nemůžeme ovlivňovat vůlí. C) Vysílá podněty k míšním nervům, inervujícím dýchací svaly. D) Udržuje klidovou frekvenci dýchání 10 dechů za minutu.

*Hlavním činitelem ovlivňujícím plicní ventilaci je (jsou). A) Parciální tlak O2. B) Parciální tlak CO2. C) Stopy CO v krevní plazmě. D) Nahromadění N v plicích.

Mezi pomocné dýchací svaly NEpatří. A) Bránice. B) Zádové svaly. C) Krční svaly. D) Prsní svaly.

*Při klidném dýchání se každým vdechem a výdechem vymění asi. A) 1,5 l vzduchu při frekvenci přibližně 25krát za minutu. B) 2,5 l vzduchu při frekvenci 18 - 22krát za minutu. C) 0,5 l vzduchu při frekvenci 14 - 18krát za minutu. D) 1 l vzduchu při frekvenci 8 - 12krát za minutu.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Astmatický záchvat. A) Může vzniknout pouze v dětském věku. B) Může nastat u lidí trpících sennou rýmou. C) Může být vyvolán alergeny. D) Může být vyvolán psychickými faktory.

*Fylogeneticky je nejjednodušším typem trávícího systému. A) Potravní vakuola u prvoků. B) Vakovitá láčka s jediným přijímacím a vyvrhovacím otvorem. C) Trávení pomocí hepatopankreasu. D) Jednoduchá trávící trubice s ústním a řitním otvorem bez vnitřního členění.

Probíhá trávení některých živin již v ústech?. A) Sacharidů. B) Bílkovin. C) Tuků. D) Ne - až v žaludku.

Slinné žlázy. A) Největší z nich je žláza podčelistní. B) Jsou všechny uloženy mimo ústní dutinu. C) Produkují sliny buď nepřetržitě, nebo v závislosti na potravě. D) Vyprodukují denně až 1 litr slin.

Význam slin spočívá v tom, že. A) Zahajují trávení škrobů. B) Obsahují enzym chymozin, srážející mléko. C) Obsahují enzym trypsin, trávicí bílkoviny. D) Chrání živiny před rozpouštěním.

*Zub je tvořen několika vrstvami - přiřaďte k nim odpovídající charakteristiky: A. Sklovina B. Dentin C. Cement D. Dřeň 1. Řídké, bohatě inervované vazivo s množstvím cév 2. Kryje zub v rozsahu kořene, má stavbu kosti 3. Tvrdá tkáň, obsahuje až 98 % minerálních látek 4. Velmi citlivá tkáň na vnější podněty (tlak, teplo), strukturou připomíná kost. A) A2, B4, C3, D1. B) A3, B2, C4, D1. C) A3, B1, C2, D4. D) A3, B4, C2, D1.

Zuby. A) Vícekořenové jsou pouze stoličky. B) Jsou v čelistech zavěšeny v alveolárních jamkách. C) Třetí stoličky vyrůstají do 18. roku. D) Jsou seřazeny do horního parabolického a dolního eliptického oblouku.

Mléčný chrup. A) Se skládá ze 32 zubů. B) Se začíná prořezávat po prvním roce života. C) Neobsahuje stoličky. D) Je nahrazen definitivním chrupem mezi 6. a 7. rokem.

*Vyberte NEsprávnou odpověď! Periodontium. A) Je hrtanová příklopka otevřena. B) Zajišťuje zubu v jamce lehké pérování. C) Nezasahuje do sliznice čelistí. D) Se nazývá ozubice.

Při polykání. A) Je hrtanová příklopka otevřena. B) Prochází sousto mezi kořenem jazyka a měkkým patrem. C) Se uplatňují dva hltanové svěrače. D) Jde o reflexní děj, řízený z hypotalamu.

Charakterizujte uvedená nakupiení mízní tkáně: A. Nosní mandle B. Patrová mandle C. Sliznice apendixu 1. Slepá výchlipka tlustého střeva 2. Ve stěně nosohltanu poblíž ústí středoušní trubice 3. Nachází se v prohlubni patrohltanových oblouků. A) A2, B3, C1. B) A3, B1, C2. C) A3, B2, C1. D) A1, B2, C3.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Jícen je svalová trubice, která spojuje hltan se žaludkem. V celém jícnu je příčně pruhovaná svalovina, která vykonává při polykání peristaltické pohyby. 2. Jícen přechází do oddílu žaludku, označovaného kardie (česlo). Na kardii navazuje vlastní tělo žaludku. Dolů se žaludek zužuje v trubicovitý pylorus (vrátník). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Jícen. A) Je v horní části tvořen hladkým svalstvem. B) Je v dolní části tvořen příčně pruhovaným svalstvem. C) Vykonává peristaltické pohyby. D) Navazuje na žaludek svěračem vrátníkem.

Žaludek. A) Má neměnný tvar. B) Je plochý vakovitý orgán. C) Neumožňuje resorpci žádných látek. D) Pojme v dospělosti až 1 litr potravy.

Kyselina chlorovodíková v žaludku. A) Nepůsobí baktericidně. B) Sráží veškeré mléko v žaludku kojenců. C) Umožňuje přeměnu neúčinného pepsinogenu na pepsin. D) Znehodnocuje vitamíny B1, B2 a C.

Silně kyselé prostředí v žaludku. A) Je nezbytné pro působení pepsinu. B) Umožňuje resorpci tráveniny. C) Je neutralizováno šťávou pankreatu. D) Stále poškozuje sliznici žaludku.

V žaludku. A) Se vstřebávají látky, vzniklé zde trávením. B) Se mohou přechodně nacházet 1 až 2 litry potravy. C) Zůstává potrava nejdéle dvě hodiny. D) Pepsinogen zahajuje štěpení bílkovin.

Enzym žaludku. A) Pepsin zahajuje štěpení bílkovin v potravě. B) Chymosin sráží po celý život mléčné bílkoviny v potravě. C) Mucin se účastní při štěpení sacharidů. D) Lipáza s vysokou účinností štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny.

Jsou uvedená tvrzení správná, nebo ne? 1. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, pepsin, chymosin, žaludeční lipázu a mucin. Pepsin je enzym, zahajující štěpení bílkovin na jednodušší bílkovinné složky, rozpustné ve vodě. 2. Chymosin je důležitý u kojenců, sráží mléčné bílkoviny, které jsou pak snáze štěpitelné. Nachází se především v žaludeční šťávě kojenců, u dospělých je jeho objem v žaludeční šťávě nízký. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

*Hormon gastrin. A) Vzniká v buňkách tenkého střeva a působí na činnost žaludku. B) Je jedním z hormonů slinivky břišní. C) Ovlivňuje produkci kyseliny chlorovodíkové a pepsinogenu. D) Má vliv na pohyb střev a vyprázdnění žlučníku.

Vrátníkový svěrač. A) Tvoří přechod mezi jícnem a žaludkem. B) Reflexně povoluje když sousto dosáhne žaludku. C) Po ochabnutí vypuzuje tráveninu do dvanáctníku. D) Nemá tak mohutnou svalovinu jako česlo.

*Označte správně jednotlivé části trávící trubice: A. Uodenum B. Jejunum C. Ileum D. Caecum E. Rectum 1. Konečník 2. Dvanáctník 3. Kyčelník 4. Lačník 5. Slepé střevo. A) A3, B2, C4, D1, E5. B) A2, B4, C3, D5, E1. C) A2, B3, C4, D5, E1. D) A2, B3, C4, D1, E5.

Co obsahují sekrety oxokrinních žláz, které ústí do trávící trubice? A. Příušní žláza B. Žláza žaludeční sliznice C. Slinivka břišní D. Játra 1. Žluč 2. Ptyalin 3. Pepsin 4. Trypsin. A) A3, B4, C2, D1. B) A2, B1, C3, D4. C) A2, B3, C4, D1. D) A2, B4, C3, D1.

Jsou uvedná tvrzení správná, nebo ne? 1. Do duodena tenkého střeva ústí vývod žlučových cest a vývody slinivky břišní. Vnitřní povrch tenkého střeva je zvětšen slizničními řasami a paličkovitými výběžky - klky. 2. Stěna tlustého střeva je upravena pro vstřevávání vody a zahuštění obsahu. Na sliznici tračníků tlustého střeva jsou malé řídké klky. Po dokončení trávení se hnitím a kvašením zbytků potravy tvoří stolice. A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2=ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Produkce trávících enzymů. A) Probíhá v pravidelných cyklech. B) Je stálá a stejnoměrná. C) Je reflexní po podráždění čidel. D) Je během dne pravidelná a periodická.

V duodenu. A) Chrání sliznici před účinkem kyseliny chlorovodíkové hlen. B) Začíná vstřebávání živin, které je maximální v jejunu a ileu. C) Vyúsťují vývody pankreatu a žlučovodu, které nejsou opatřeny svěrači. D) Dospělého člověka se nachází enzym chymozin, který sráží mléčné bílkoviny.

Které z uvedených slinných žlázt produkují sliny nepřetržitě?. A) Podčelistní slinná žláza. B) Podjazyková slinná žláza. C) Slinivka biřšní. D) Drobné slinné žlázy sliznice ústní dutiny.

Která tvrzení o slinivce břišní jsou NEsprávná?. A) Produkuje hormony a enzymy. B) Produkuje žluč. C) Je uložena v ohbí dvanáctníku. D) Ústí do dvanáctníku.

Slinivka břišní (pankreas). A) Má endokrinní část vylučující trávící enzymy do dvanáctníku. B) Má exokrinní část vylučující inzulín a glukagon do krve. C) Vylučuje do dvanáctníku žluč, usnadňující trávení tuků. D) Vylučuje do dvanáctníku hydrogenuhličitany sloužící k neutralizaci kyselé tráveniny žaludku.

Střevní šťáva, produkovaná žlázami sliznice tenkého střeva. A) Neobsahuje trávící enzymy. B) Je slabě kyselá. C) Dokončuje štěpení bílkovin, cukrů a tuků. D) Je ve své produkci řízena hormonálně.

*Jsou uvedená tvrzení správně, nebo ne? 1. Hlavním podnětem pro tvorbu pankreatické šťávy je sekretin, látka uvolňovaná ve stěně duodena po podráždění kyselým žaludečním obsahem. 2. Pankreatická šťáva obsahuje trypsinový komplex (štěpení bílkovin), pankreatickou lipázu (štěpení tuků) a pankreatickou amylázu (štěpení sacharidů). A) 1=ano; 2=ne. B) 1=ne; 2= ano. C) 1=ano; 2=ano. D) 1=ne; 2=ne.

Soli žlučových kyselin. A) Se tvoří ze žlučníku. B) Snížením povrchového napětí emulgují tuky. C) Se účastní při trávení bílkovin. D) Obsahují hlavně bilirubin.

Žluč. A) Je vytvářena a zahušťována ve žlučníku. B) Umožňuje trávení bílkovin a tuků. C) Obsahuje žlučová barviva, cholesterol a hlen. D) Obsahuje zejména trávící enzymy.

Žlučník slouží. A) Pro vytváření látek nezbytných pro srážení krve. B) Pro udržování stálé tělesné teploty. C) Pro vylučování škodlivin je pro život nezbytný. D) Ke shromažďování a zahušťování žluče.

*Označte, o které vývody trávícího traktu jde: A. Ductus cysticus B. Ductus choledochus C. Ductus hepaticus D. Ductus pankreaticus 1. Vývod slinivky břišní 2. Žlučovod 3. Vývod žlučníku 4. Jaterní vývod. A) A2, B3, C4, D1. B) A2, B4, C3, D1. C) A3, B4, C2, D1. D) A3, B2, C4, D1.

Při trávení živin v tenkém střevě se neúčastní. A) Enzym trypsin. B) Enzym pepsin. C) Směs lipáz. D) Směs amyláz.

Aktivní vstřebávání živin. A) Nezávisí na složení potravy. B) Je fyziologickým základem metabolismu. C) Zahrnuje resorpci a transport živin - pouze do krevního oběhu. D) V žilách tenkého střeva je provázenou prouděním krve rychlostí až 20 ml za minutu.

V játrech. A) Se zpracovává jen malá část vstřebaných živin. B) Se neukládají žádné zásobní látky. C) Jsou zneškodňovány jedovaté látky. D) Se koncentruje vytvořená žluč.

V játrech. A) Je uložen pankreas. B) Přivádí živiny z žaludku a střev jaterní tepna. C) Jsou žlázové vnitřně sekretorické buňky. D) Probíhá metabolická cirkulace vrátnicovým oběhem.

V játrech. A) Se vytváří velké množství tělesného tepla. B) Je jeden trámec vždy tvořen několika lalůčky. C) Je v levé rýze uložen žlučník. D) Vznikají trombocyty.

Kde se ukládá glykogen?. A) V nervových buňkách. B) V kostní dřeni. C) V buňkách jater. D) Ve slezině.

Apendicitida. A) Je odnětí apendixu. B) Je zánět mízní tkáně apendixu. B) Je zánět mízní tkáně apendixu. D) Se nedá léčit chirurgicky.

Apendix. A) Je zcela nepohyblivý červovitý přívěsek tlustého střeva. B) Je konečným úsekem tlustého střeva. C) Může být dlouhý až 5 centimetrů. D) Obsahuje pod sliznicí mízní tkáň.

V tlustém střevě. A) Jsou vyměšovány mnohé trávící šťávy. B) Vznikají výkaly působením baktérií a zahušťováním obsahu. C) Nemohou díky kyselému prostředí přežívat žádné bakterie. D) Je sliznice s četnými klky, kde se vstřebávají živiny.

*Ileus. A) Neovlivňuje průběh trávení. B) Je zástava střevní peristaltiky. C) Vyvolává defekační reflex. D) Je zánět červovitého výběžku tlustého střeva.

Bakterie v tlustém střevě. A) Se objevují při určitém druhu potravy, při jiném mizí. B) Jsou kvasné a hnilobné. C) Vytváří vitamíny D a A. D) Způsobují zpomalení trávení a zácpu.

V tlustém střevě. A) Pobývá trávenina maximálně 5 hodin. B) Probíhá resorpce minerálních látek. C) Se nejvíce vody vstřebává ve slepém střevě. D) Se denně vytvoří až 100 g stolice.

V tlustém střevě. A) Se začínají hromadit zbytky potravy již 2 hodiny po jídle. B) Probíhá sestupný tračník podél pravého obvodu břišní dutiny. C) Je konečným úsekem 20 cm dlouhý konečník. D) Je vstřebávána voda a minerální látky.

*Vysvětlete uvedené termíny týkající se onemocnění nebo funkce trávícího procesu: A. Angina B. Emulgace C. Nausea D. Haustrace E. Obstipace F. Defekace 1. Nevolnost, nucení ke zvracení 2. Zácpa 3. Zánět mízní tkáně hltanu bakteriálního původu 4. Vyprazdňování střevního obsahu 5. Výchlipky stěny tlustého střeva 6. Rozptýlení tukových kapének pomocí žluči při trávení tuků. A) A3, B6, C1, D5, E2, F4. B) A1, B6, C3, D2, E5, F4. C) A3, B5, C1, D6, E2, F4. D) A3, B6, C1, D2, E5, F4.

*Vysvětlete uvedené termíny, týkající se různých částí a funkcí trávícího procesu: A. Incisivus B. Pylorus C. Chymus D. Ileus E. Anus 1. Trávenina 2. Neprůchodnost střev 3. Řezák 4. Řitní otvor 5. Vrátník. A) A3, B4, C1, D2, E5. B) A4, B5, C1, D2, E3. C) A3, B5, C1, D2, E4. D) A3, B2, C1, D5, E4.