option
My Daypo

Ústavko

COMMENTS STADISTICS RECORDS
TAKE THE TEST
Title of test:
Ústavko

Description:
testové otázky

Author:
Elineu
(Other tests from this author)

Creation Date:
09/12/2021

Category:
University

Number of questions: 174
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Share the Test:
Facebook
Twitter
Whatsapp
Last comments
No comments about this test.
Content:
Hlavní rozdíl mezi nadstátními organizacemi a mezinárodními organizacemi spočívá v tom, že: K realizaci rozhodnutí orgánů nadstátních organizací je zapotřebí dalšího vnitrostátního aktu Rozhodnutí orgánu nadstátních organizací mohou v některých případech přímo zavazovat i jednotlivce (fyzické i právnické osoby) na území jednotlivých členských států takové nadstátní organizace, aniž by k tomu bylo potřeba dalšího vnitrostátního aktu státu Orgány nadstátních organizací vždy přijímají rozhodnutí jednomyslně Nadstátní organizace mají své orgány, jimiž plní úkoly, které byly nadstátní organizaci svěřeny.
Princip oddělenosti, nezávislosti a samostatnosti jednotlivých mocí ve státě nezahrnuje: Požadavek samostatného obsazování jednotlivých úřadů Vzájemnou politickou odpovědnost jednotlivých nositelů státní moci Inkompatibilitu funkcí u jednotlivých nositelů státní moci Nemožnost odvolat z funkce osobu, která je představitelem jedné složky moci, osobou, jež je nositelem jiné složky státní moci.
Původním smyslem ústav (konstitucí) jako svého druhu společenských smluv především mělo být: Vymezení moc panovníka ve vztahu k moci pocházející od lidu (státního národa) Zakotvení dělby moci ve státě Právní zakotvení nadřazeného postavení šlechty nad panovníkem a položení základů tzv. dualistické monarchie Donucení do té doby suverénního panovníka podřídit se moci lidu.
Poloprezidentská (semiprezidentská) forma vlády je: Formou vlády, ve které je prezidentovi přiznáno postavení, jež se blíží postavení panovníka v monarchiích Formou vlády, kde v čele vlády jakožto ústředního orgánu moci výkonné stojí prezident republiky, vláda je v podstatě pouhým sborem úředníků, které si prezident sám jmenuje a sám odvolává Formou vlády, která se vyznačuje silným postavením prezidenta, jenž z výkonu své funkce není odpovědný parlamentu Formou vlády, ve které má prezident tak velké pravomoci, že svými rozhodnutími může vykonávat i pravomoci, jež jsou vykonávány ostatními složkami moci ve státě.
Mezi typické znaky federace nepatří: Existence ústavy jakožto aktu vymezujícího zejména pravomoci a působnost federace a pravomocí a působností členských států federace Možnost členského státu z federace vystoupit Ústavně zakotvena rovnost členských zemí federace Mezinárodněprávní subjektivita členských zemí federace, kterou si členské země podržely a nepřinesly ji na federaci.
Veřejná moc: Je jiným označením pro státní moc Je obecným označením pro řídící systém určitého společenství Je označením pro moc, která je vykonávána veřejnoprávními korporacemi oddělenými od státu Je mocí vykonávanou veřejně na území určitého státu.
Příkladem přímé demokracie jsou: Volby do zastupitelského sboru Hlasování v zastupitelských sborech Petice.
Bipolitismus je označení pro: Systém dvou politických stran Existenci dvou státních občanství u jedné osoby Existence dvou států vykonávajících státní moc na jedním území.
Nezbytným požadavkem demokratického rozhodování NENÍ: Princip většinového rozhodování Princip ochrany menšin Požadavek vyloučení násilí při utváření politické vůle.
Rigidní ústava je označení pro: Ústavu, která zachovává rigidní politický systém, např. absolutistickou monarchii Ústavu, která je změnitelná způsobem, který vyžaduje splnit přísnější podmínky než u běžných zákonů Ústavu, kterou nelze změnit.
Tzv. zbytková klauzule je spojována s označením pro: Rozdělení zbytků hlasů v systému volebního dělitele Rozdělení kompetencí ve spolkových státech Rozdělení kompetencí mezi vládou a zákonodárným sborem.
Apatrida je označení pro Osobu nezákonně se zdržující na území státu Osobu bez ochrany plynoucí ze státního občanství Osobu stíhanou za TČ nedovoleného opuštění státu.
Zdrojem legitimity státní moci je v současné době v moderních státech: Legalita utváření a výkonu moci státními orgány Dědičné postavení panovníka Odvozování oprávnění k výkonu moci jednoho orgánu od druhého.
Pro parlamentní republiku je typické: Striktní oddělení moci zákonodárné a výkonné Existence difúzního ústavního soudnictví Dvojí soustava orgánů výkonné moci.
Kondominium je označení pro: Společný výkon moci parlamentem a vládou Společný výkon státní moci nad určitým územím dvěma státy Označení pro výkon moci orgány konfederace nad územími konfederovaných států.
Co je stavovská monarchie: Forma státu, v níž je monarcha limitován jednotlivými vrstvami společnosti Forma státu, v níž je panovník podroben zákonu Forma státu, v níž má panovník pouze ceremoniální pravomoci.
Požadavek vztahu důvěry mezi vládou a zákonodárným sborem je typický pro: Prezidentskou formu vlády Parlamentní formu vlády Direktoriální formu vlády.
V poloprezidentském systému prezident: Je předsedou vlády Plní jen ceremoniální funkce, avšak je volen přímo, takže má vyšší legitimitu pro výkon své funkce Může rozpustit zákonodárný sbor.
V případě, že se dostane do obsahového střetu určitá právní úprava přijatá na úrovni federace s právní úpravou přijatou na úrovni členského státu: Zůstane v platnosti úprava federativní Zůstane v platnosti úprava členského státu federace Pak věc rozhodne podle povahy věci ústavní soud federace.
V konfederaci platí, že: Všechna rozhodnutí orgánů konfederace včetně přijatých zákonů platí bez dalšího ve všech státech konfederace Všechna rozhodnutí orgánů konfederace musí být přijata alespoň většinou hlasů států konfederace Všechna rozhodnutí orgánů konfederace zavazují jen orgány států konfederace.
Direktoriální forma vlády je: Specifickou formou vlády, ve které je veškerá zákonodárná i výkonná moc soustředěna u jednoho orgánu, direktoria, které ji vykonává ve prospěch všech občanů Je formou vlády, kterou prosazovala a jejíž výhody obhajoval mj. J. J. Rousseau Je přechodnou formou vlády, která se zpravidla změní buď na diktaturu nebo na oligarchii Je formou vlády, ve které direktorium je výkonným výborem parlamentu, jemuž je ze své činnosti odpovědno.
Mezi typické znaky základních lidských práv a svobod nepatři: Že jejich funkcí je především omezení státní moci tím, že vytvářejí autonomní prostor pro jednotlivce Že je lze vymáhat i vůči státu prostřednictvím soudní moci Že nevyžadují při své realizaci žádnou aktivitu ze strany státu, neboť jsou dostatečně zajištěna tím, že se stát zdrží zásahů do těchto práv Že mají povahu veřejných subjektivních práv.
Tzv. institut konstruktivního vyslovení nedůvěry určující vztahy mezi vládou a zákonodárným sborem je typický pro: Parlamentní formu vlády Prezidentskou formu vlády Kancléřský systém Direktoriální systém.
Pro konfederaci je typické: Jejím základem je ústava jakožto společenská smlouva uzavřená mezi občany konfederovaných zemí Orgány konfederace mají všeobecnou působnost ve všech záležitostech konfederace, jejich akty jsou bezprostředně závazné pro všechny osoby na území konfederace Členské státy mohou z konfederace vystoupit Mezinárodněprávní subjektivitu si ponechávají v plném rozsahu členské státy konfederace, konfederace sama o sobě nemá žádnou mezinárodněprávní subjektivitu.
Podle státovědeckých teorií vzniká stát v okamžiku, kdy: Se na určitém území utvoří vláda Je stát uznán ze strany ostatních již existujících států Určité společenství osob vytvoří veřejnou moc, která se začne uplatňovat na určitém území Se určité společenství za stát prohlásí.
Typickým znakem kancléřského systému jako jedné z forem vlády je: Volba kancléře v přímých volbách Institut konstruktivního vyslovení nedůvěry kancléři Odpovědnost vlády kancléři Slabé postavení prezidenta republiky, který nijak nezasahuje do fungování moci výkonné a zákonodárné.
Aristoteles rozlišoval různé formy států podle určitých kritérií. Podle těchto kritérií byla: Monarchie špatnou formou vlády, neboť monarchii vládne jedinec ve svůj prospěch Demokracii dobrou formu vlády, neboť si vládne lid ve svůj vlastní prospěch Polithea špatnou formou vlády, neboť si vládne lid, ale pouze ve prospěch určité třídy obyvatelstva Aristokracie forma vlády, neboť vládne skupina nejlepších ve prospěch všech občanů.
Mezi znaky charakterizující parlament nepatří: Skutečnost, že jde o kolegiální orgán Skutečnost, že jde o orgán, který je ustanovován na základě všeobecného a rovného volebního práva Skutečnost, že parlament má ústřední postavení ve státě, jeho územní působnost je omezena pouze místními zastupitelskými orgány Skutečnost, že jde o orgán, v jehož pravomoci je vždy přijímání zákonů a schvalování státního rozpočtu.
Hlavním znakem parlamentní a prezidentské republiky: Není výsadní postavení parlamentu, pokud jde o pravomoc přijímat zákony a schvalovat státní rozpočet Není volný mandát členů parlamentu Nejsou přibližně stejné pravomoci prezidentů Není uspořádání soudní soustavy – v prezidentské republice náleží soudům významná pravomoc řešit spory, mezi parlamentem a vládou.
Princip ius sanguinis v souvislosti s nabýváním státního občanství znamená, že: Státní občanství nabývá každá osoba narozená na území určitého státu bez ohledu na státní občanství jeho rodičů Státní občanství narozeného dítěte se řídí státním občanstvím jeho rodičů Státoobčanský vztah určité osoby ke státu je závislý na jejím vnitřním přesvědčení o spjatosti s takovým státem, takové spojení je zkoumáno při rozhodování o udělení státního občanství Ve státech, kde se nabývání státního občanství tímto principem řídí, nemohou existovat osoby s dvojím státním občanstvím.
Pojmem teritoriality se rozumí: Nestátní moc (moc určitého státu) se vztahuje na všechny občany takového státu, bez ohledu na to, kde se nacházejí Nestátní moc je ve státě uplatňována jen na určité menší části území (tzv. teritoriu), na ostatních částech státního území se uplatňuje moc jiného státu Nestátní moc se uplatňuje na celém území na všechny subjekty, které se na něm nacházejí Nestátní moc nemůže být uplatňována mimo území určitého státu, například na osoby na velvyslanectvích a jiných zastupitelských úřadech v zahraničí.
Mezi typické znaky základních lidských práv a svobod nepatří: Jejich ústavní a mezinárodněprávní zaručenost Fakt, že vznikají přímo na základě ústavy či mezinárodní smlouvy Fakt, že s nimi lze disponovat stejně jako s každým právem právními úkony Fakt, že jsou nepromlčitelná – tj. nezanikají v důsledku plynutí času.
Mezi podstatné znaky absolutistických monarchií nepatří: Úplná nadřazenost monarchy nad všemi ostatními státními orgány Omezení panovníka pouze soudy Princip „princeps legibus solutus“ (pozn. vynětí panovníka z moci zákonů) Absolutní suverenita panovníka.
Mezi znaky státního občanství (z hlediska jeho obecné definice) nepatří: Časová trvalost státního občanství Místní neomezenost státního občanství Možnost zrušit státní občanství rozhodnutím státního orgánu Existence vzájemných práv a povinností mezi státním občanem a státem.
Výrazem „faktická ústava“ se rozumí: Všechny pravidla, jež jsou základní pro fungování určité společnosti, bez ohledu na pramen práva, právní sílu, apod. Všechna reálně existující pravidla ve státě, jimiž se řídí základní a nejdůležitější vztahy ve státě bez ohledu na způsob jejich vyjádření Ústava jako zvláštní akt vyšší právní síly za „ústavu“ výslovně označený, taktická ústava se tímto způsobem definuje ve vztahu k ostatním zákonům Soubor ústavních obyčejů.
Za zakladatele moderní státovědy je považován: Thomas Hobbes Hugo Grotius Georg Jellinek Ch.L. de Montesquieu.
Pro kontinentální typ právní kultury je typické, že: V zásadě vylučuje soudcovskou tvorbu práva Je kromě zákonů založen též na právních obyčejích Významná právní odvětví jsou vždy kodifikována Soudci jsou při svém rozhodování povinni řídit se právními názory vyšších soudů, byť se týkají jiných případů.
Mezi předpoklady demokratického charakteru určité společnosti nemusí patřit: Dodržování většinového principu při rozhodování Ochrana menšin před rozhodnutím většiny Politická rovnost všech subjektů Striktní oddělení moci zákonodárné, výkonné a soudní ve státě.
Mezi formy přímé demokracie nepatří: Referendum Plebiscit Odvolávání veřejných činitelů Volby do zastupitelského sboru.
Ze všech jednotlivých forem vlády se jednotě moci blíží nejvíce: Prezidentská forma vlády Parlamentní forma vlády Direktoriální forma vlády Neoprezidentská forma vlády = Poloprezidentská forma.
Za národ se v soudobých státovědeckých teoriích považuje: Společenství lidí, kteří mají stejný etnický původ Společenství lidí, kteří tvoří personální substrát určitého státu Společenství lidí se stejným jazykem a stejnou kulturou Společenství lidí, obývající určitý region, avšak nikoliv stát.
Podle současných státovědeckých teorií a podle reálných základů ústavního a politického uspořádání je primárním a originálním nositelem moci ústavodárně v „civilizovaných“ státech: Vždy lid (státní národ) Vždy parlament Hlava státu Nejsilnější politická strana v daném státě.
Typickým znakem federace je: Suverenita jednotlivých států tvořící federaci Možnost z federace vystoupit způsobem předvídaným v ústavě federace Nadřazenost zájmů federace zájmům členských států Nadřazenost právního řádu federace právním řádům členských států.
Proporcionální princip demokratického rozhodování: Vždy chrání menšiny Nemůže většina zneužít k tomu, aby na sebe strhla rozhodující moc Se používá zejména při přijímání konkrétních rozhodnutí Musí být použit při volbách do zastupitelských sborů .
Dělba státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní: Znamená, že státní moc je vždy rozdělena mezi tři základní navzájem zcela nezávislé, oddělené a samostatné ústavní instituce (vládu, parlament a soudy) Je vždy doplněna principem brzd a rovnováh Vyžaduje, aby část veřejné moci byla svěřena orgánům územní samosprávy Je základním předpokladem demokratického charakteru státu.
V demokratických státech je prakticky vyloučené získat určitou státní (veřejnou) funkci na základě: Volby Dědictví Virility.
Mezi přípustné volební cenzy se i v současnosti řadí: Cenzus pohlaví Cenzus pobytu Cenzus majetku.
Termín „kvorum“ označuje: Většinu nezbytnou k přijetí rozhodnutí v kolegiálním orgánu Počet členů kolegiálního orgánu dostatečný k tomu, aby se zabránilo přijetí rozhodnutí Počet členů kolegiálního orgánu nezbytný k jeho usnášení schopnosti.
Indemnita je označení pro: Zákaz zásahu do územní svrchovanosti jiného státu Zákaz postihu určitého nositele veřejné funkce za jeho jednání Zákaz použití síly proti jinému státu.
Typickou pravomocí prezidenta v prezidentské formě vlády je pravomoc: Rozpustit zákonodárný sbor Vyhlašovat volby do zákonodárného sboru Podat návrh na přijetí zákona.
Typickým znakem státního občanství je v současnosti: Jeho teritoriální neomezenost Možnost snadno se jej zříci (nikdo nemůže být nucen být občanem určitého státu) Jeho přenositelnost na jiné osoby.
Současně převažující pojetí státního národa jako konstitutivního prvku státu vychází z konceptu Nacionálního Rasově etnického Politicko demokratického.
Pro spolkové státy je typický princip: Rovnosti členských států a spolků Nerovnosti členských států tvořících spolek Rovnosti členských států tvořících spolek.
Členské státy tvořící spolkový stát jsou považovány za státy Suverénní Nesuverénní Suverénní v rozsahu stanoveném spolkovou ústavou.
Princip subsidiarity jako důležitý princip nadnárodních organizací vyjadřuje: Podřízenost členských států nadnárodní organizaci Pravomoc nadnárodní organizace zasahovat jen tam, kde nelze téhož díle dosáhnout na členských států tvořících nadnárodní organizaci Nezbytnost respektovat existencí nadnárodní organizace ze strany členských států.
Pro fungování soudní moci ve federativních státech platí: Členské státy federace nemají vlastní soudní soustavu – spory rozhodují soudy federální Jsou zřízeny jak soudy federální, tak soudy členských států Všechny soudy jsou pouze soudy členských států.
Označení „oktrojovaná ústava“ se používá pro ústavy: Nerespektující lidská práva a svobody Dohodnuté a schválené všelidovými hlasováními Vydané z rozhodnutí autokratického orgánu státní moci.
Tzv. lidská práva třetí generace jsou svým obsahem Právy na život, osobní svobodu, ochranu majetku, atd. Právy na práci, ochranu zdraví, na vzdělání, atd. Právy zakládat politické strany, dožadovat se pravidelných voleb, atd.
Tzv. sociální stát je stát, který: Klade důraz na státní společnost jakožto zdroj legitimity státní moci Usiluje o zajištění určitých životních jistot pro jednotlivce Potlačuje základní lidská a politická práva ve prospěch práv sociálních.
Abstraktní kontrola ústavnosti obnáší: Přezkum řádného výkonu moci orgány státu Přezkum souladu aktů prezidenta republiky s ústavou Přezkum souladu zákonů s ústavními zákony.
Difúzní ústavní soudnictví spočívá: V možnosti každého orgánu státu posoudit soulad určitého individuálního rozhodnutí s ústavními normami V možnosti odmítnout aplikaci rozsudku v případě jeho neústavnosti V možnosti obecných soudů odmítnout aplikaci zákona pro rozpor s ústavními předpisy.
Označení flexibilní ústava znamená, že: Ústavu lze přizpůsobit jakémukoliv politickému režimu Ústavu lze odlišit od ostatních zákonů jen z hlediska materie, kterou obsahuje Ústava je tvořena ústavními obyčeji, které se mohou v čase vyvíjet a měnit.
Charles Louis Montesquieu ve svém díle O duchu zákonů přichází s obhajobou: Absolutistické monarchie Konstituční monarchie britského typu Francouzské republiky.
Základy evropské podoby parlamentarismu byly položeny v: Anglii Francii Švýcarsku.
Demokratická společnost v dnešním chápání je taková, ve které: Existuje konsensus všech občanů na orgánech moci zákonodárné, výkonné a soudní Se státní moc opírá o legitimitu danou výsledky voleb a zároveň respektuje určité hodnoty zakotvené například v ústavě Se rozhoduje výlučně na principu většinovém Ve které je uplatňován princip proporcionality.
Typickým znakem prezidentské formy vlády je: Závislost prezidenta republiky na zákonodárném sboru Závislost vlády na prezidentovi republiky Omezení dělby státní moci ve prospěch prezidenta republiky Vložení reálné exekutivní moci do rukou hlavy státu.
Ústavnost (konstitucionalismus) označuje v dnešním chápání stav, kdy: Ve státě platí alespoň ta pravidla, která určují uspořádání vztahů mezi orgány státní moci Jsou v ústavě vymezeny vztahy mezi státní mocí a jednotlivci Státní moc se musí držet v ústavě stanovených pravidel proto, aby byl chráněn určitý prostor svobody každého jednotlivce Ve státě existuje psaná ústava.
Shodným znakem parlamentní a prezidentské republiky: Není výsadní postavení parlamentu, pokud jde o pravomoc přijímat zákony a schvalovat státní rozpočet Není volný mandát členů parlamentu Nejsou přibližně stejné pravomoci prezidentů Není uspořádání soudní soustavy – v prezidentské republice náleží soudcům významná pravomoc řešit spory mezi parlamentem a vládou.
Jedním z autorů, kteří operovali s tzv. mocenskou teorií vzniku státu byl: Aristoteles J. J. Rousseau T. Hobbes Augustinus Aurelius.
Mezinárodní právo státům nezakazuje: Válku jako způsob řešení konfliktů Útočnou válku Sebeobranu, je-li stát napaden jiným státem Použití síly nebo hrozny silou.
Common law je: Označením pro právní řád ve Spojeném království VB a Severního Irska Označení pro pravidla vytvářená rozhodovací činnosti obecných soudů v Anglii a USA Označením pro právní řád, ve kterém nemají žádné místo zákony či jiné „psané“ prameny práva, ale pouze soudní rozhodnutí a právní obyčeje Část práva, právní odvětví regulující soukromoprávní vztahy.
Z hlediska mezinárodního práva a z hlediska práva vnitrostátního je dvojí či vícenásobné občanství jev v dnešní době: Zcela vyloučený Tolerovaný, byť nikoliv zásadně žádoucí Podporovaný, zvyšuje mobilitu osob.
Tzv. d Hondtův volební systém je systém přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty, který se užívá v/ve: Většinovém volebním systému Proporcionálním volebním systému s metodou volebního čísla Proporcionálním volebním systému s metodou volebního dělitele.
Právním základem konfederace je: Konfederační ústava Mezinárodní smlouva Neformální dohoda států o vzájemné podpoře a spolupráci.
Většinový volební systém předpokládá: Menší počet větších volebních obvodů, v nichž volí více kandidátů Větší počet menších volebních obvodů, v nichž se volí po jednom kandidátovi Kandidaturu maximálně tolika kandidátů, kolik je obsazováno křesel v zastupitelském sboru.
Typickým znakem územně autonomních oblastí je: Existence vlastních orgánů justičního typu – řeší spory na území autonomní oblasti Určení oblasti kompetencí, které nejsou podrobeny nezkumného dohledu ze strany centrálního orgánu Existence regionálních měn.
V tzv. aristotelovském členění států byla příkladem rozumného uspořádání společností a ….(nejde přečíst konec otázky) Demokracie Aristokracie Tyranida.
Ústava České republiky je: Rigidní Flexibilní Nezměnitelná.
Ústavní zřízení podle tzv. prozatímní ústavy z r. 1918 bylo Republikánské Parlamentní Smíšený prezidentský systém.
Tzv. dekrety prezidenta republiky, které vydával druhý ČS prezident E. Beneš v II. sv. v. byly vydávány Na základě Ústavní listiny z roku 1920 Na základě ústavního zákona č. 330/1938 Sb. Na základě skutečnosti, že prezident republiky představoval jediný kontinuálně fungující orgán Československa.
Ústava České republiky z hlediska způsobu výkonu státní moci je založena na Principu dělby státní moci Principu jednoty státní moci Principu separace jednotlivých složek státní moci .
K federalizaci Československa došlo v roce 1968 s účinky 1. 1. 1969 -.
Vznik ČR v r. 1993 byl ve vztahu právnímu řádu československé federace konstruován v principu Všeobecné kontinuity s právním řádem České a Slovenské Federativní Republiky s několika výjimkami Materiální kontinuity s právním řádem České a Slovenské Federativní Republiky Selektivní kontinuity v případech, kdy na federální právní předpisy přímo odkazují právní předpisy České republiky .
O vztahu českého vnitrostátního práva k mezinárodním smlouvám lze říci: Mezinárodní smlouvy jsou bez nutnosti splnit další podmínky vždy součástí českého právního řádu Mezinárodní smlouvy zaujímají v českém právním řádu takové místo, které jim určí jednotlivé zákony, které jsou kvůli realizaci závazků plynoucích z mezinárodních smluv přijaty Mezinárodní smlouvy jsou za splnění určitých podmínek součástí českého právního řádu a mají přednost před zákony.
Referendum jako forma výkonu státní moci lze v České republice konat pokud by byl přijat zvláštní ústavní zákon -.
Mezinárodní smlouvy, které dle svého obsahu chrání lidská práva a svobody Mají stejné postavení v českém právním řádu jako ústavní zákony Jsou při aplikaci nadřazeny zákonům, ale podřízeny ústavním zákonům Jsou nadřazeny ústavním zákonům.
Volby do Poslanecké sněmovny jsou z hlediska územního uspořádání konány ve 14 volebních krajích -.
Ústavní zřízení podle ústavní listiny z roku 1920 bylo Republikánské Parlamentní Smíšený prezidentský systém.
Tzv. dekrety prezidenta republiky byly následně Prohlášeny za neplatné Zrušeny Ratihabovány a začleněny do právního řádu.
Tzv. inkorporační klauzule v Ústavě se týká: Práva EU Udělování státního občanství Mezinárodních smluv.
O vyslání vojenských sil ČR mimo území ČR rozhoduje Vláda Parlament Prezident.
Senát Parlamentu ČR začal působit: 1993 1996 2000.
Funkce člena vlády je neslučitelná s funkcí Senátora Předsedy Poslanecké sněmovny Zastupitele územního samosprávného celku.
Poslance lze stíhat Bez dalšího za TČ Za projevy učiněné na schůzi Poslanecké sněmovny Bez dalšího za přestupek.
Tzv. kvalifikovaná většina pro hlasování v poslanecké sněmovně je Nadpoloviční většina všech poslanců Dvoutřetinová většina všech poslanců Třípětinová většina všech poslanců.
Souhlas s ratifikací mezinárodní smlouvy dává Poslanecká sněmovna Senát Poslanecká sněmovna i Senát.
Kvorum pro Poslaneckou sněmovnu je 1/3 poslanců (67) -.
Souhlas obou komor parlamentu nevyžaduje Zákon o státním rozpočtu Zákon o volbách do EU Zákon o jednacím řádu Senátu.
Jestliže poslanecká sněmovna vysloví vládě nedůvěru: Prezident republiky vždy odvolá předsedu vlády Předseda vlády podává demisi Konají se nové volby.
Osobu předsedy vlády prezident po volbách do PS jmenuje Dle svého uvážení -.
Nepřípustnou změnou ústavy by s největší pravděpodobností bylo (byť by byly splněny všechny formální podmínky pro přijetí takového rozhodnutí) Prodloužení volebního období v PS na 5 let Omezení funkčního období soudců na dobu určitou Odnětí práva veta prezidentu republiky.
Princip jednoty státní moci byl (je) vyjádřen v: Ústavní listině z roku 1920 Ústavě 9. května 1948 Ústavě české republiky.
Tzv. První Československá republika 1918-1938 reálně byla: Federací Státem s územními autonomními oblastmi Jednotným státem.
Ústavní soud ČR má pravomoc: Rozhodovat o zrušení zákona pro rozpor s ústavním pořádkem Rozhodnout o zrušení výsledků referenda Rozhodnout o zrušení mezinárodní smlouvy pro rozpor s ústavním pořádkem.
Členové vlády mají stejný rozsah imunity Jako poslanci Jako senátoři Imunitu vůbec nemají.
Prezident není oprávněn vetovat Zákon o pravidlech volby prezidenta Ústavní zákon Zákon o volbách do Parlamentu ČR.
Mezinárodní smlouvy v ČR ratifikuje: Předseda vlády Předseda Poslanecké sněmovny Prezident republiky.
Česká národní banka má za úkol: Pečovat o měnovou stabilitu Pečovat o cenovou stabilitu Pečovat o výši zahraničního dluhu ČR.
Státní zastupitelství je z hlediska konstrukce Ústavy: Součástí moci soudní Součástí moci výkonné Samostatnou složkou státní moci.
Dopustí-li se poslanec trestného činu: Pozbude mandát Nic se nestane, je chráněn imunitou V krajním případě s jeho …… OČTŘ do uplynutí funkčního období Poslanecké sněmovny.
Hranice státu lze v ČR měnit pouze: Sjednáním mezinárodní smlouvy Přijetím ústavního zákona Plebiscitem.
Právní předpisy přijaté do okamžiku zániku ČSFR: Byly vznikem ČR zrušeny Byly v omezeném rozsahu převzaty do právního řádu ČR Platí v plném rozsahu nadále.
Souhlas k ratifikaci mezinárodní smlouvy uděluje Senát – prostou většinou hlasů přítomných senátorů Prostou většinou hlasů Absolutní většinou hlasů Tzv. ústavní většinou hlasů.
Členy bankovní rady ČNB jmenuje Vláda Prezident Předseda Poslanecké sněmovny dle výsledků hlasování ve sněmovně.
Listina základních práv a svobod jako právní dokument byla přijata: V roce 1991 V roce 1992 V roce 1993 .
Deliktem, kterého se může dopustit prezident ve svém funkčním období je Velezrada -.
Právo na bezplatnou zdravotní péči z prostř. zdr. poj. mají podle LZSP Občané ČR Osoby s trvalým pobytem (bydlištěm) na území ČR Všichni, kdo se zdržují na území ČR.
Člena vlády může z funkce odvolat Předseda vlády Prezident republiky na návrh předsedy vlády Poslanecká sněmovna, vysloví-li mu nedůvěru.
Soudce může kromě své soudcovské funkce také vykonávat vědeckou, pedagogickou či uměleckou činnost -.
Počet poslanců, potřebný k přijetí rozhodnutí, na jehož základě by došlo k přenosu některých pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizace je 101 120 150.
Předseda vlády: má rozhodující hlas při hlasování vládě může odvolat člena vlády, který hlasuje v rozporu s programem vlády má při hlasování stejné postavení, jako jiní členové vlády.
Jestliže vláda nepodá demisi poté, kdy se sejde Poslanecká sněmovna na své ustavující schůzi prezident republiky vládu odvolá -.
Poslance nelze postihnout Za TČ, pokud k trestnímu stíhání nedá souhlas Poslanecká sněmovna Za přestupek Za projevy učiněné na schůzi Poslanecké sněmovny.
Volební období PS Nelze zkrátit Lze zkrátit přijetím ústavního zákona Lze zkrátit rozpuštěním prezidenta republiky z důvodů stanovených v Ústavě .
Který z popisů nejpřesněji postihuje povahy LZPS Právní předpis se silou ústavního zákona Ústavní zákon Mezinárodní smlouva.
K zániku funkce senátora dle Ústavy dojde v případě Odsouzení za TČ Získání funkce soudce Získání funkce ministra.
Souhlas obou komor parlamentu vyžaduje ke svému přijetí Zákon o státním rozpočtu Zákon o volbách do Parlamentu ČR Zákon o státním občanství.
Ústava ČR z hlediska výkonu státní moci preferuje: Přímou demokracii Zastupitelskou demokracii Konsensuální způsob přijímání politických rozhodnutí.
Celostátní referendum lze konat Za podmínek a ve věcech stanovených zákonem o celostátním referendu Pokud tak stanoví ústavní zákon, který je tím účelem přijat O věcech, o nichž tak stanoví Ústava.
Ústava české republiky je svým uspořádáním: Monolegální Polylegální Dualistická.
Který druh voleb, jež jsou v české republice konány, není zakotven v Ústavě: Volby do Senátu Parlamentu ČR Volby do zastupitelstev vyšších územně samosprávných celků Volby do Evropského parlamentu.
Proporcionální volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny využívá: Metodu volebního čísla Metodu volebního dělitele Metodu největšího zbytku.
Do ústavního pořádku České republiky patří: Všechny federální ústavní zákony (ústavní zákony přijaté za trvání československé federace) Ústavní zákony přijaté po parlamentních volbách v roce 1992 Ústavní zákon o státních symbolech.
Přímou demokracii lze definovat jako: Formou účastí na správě veřejných záležitostí, v níž jednotlivci ovlivňují řešení rozličných záležitostí příslušnými orgány státu Formou účasti na správě veřejných záležitostí, při které oprávněné osoby vybírají mezi konkrétními alternativami rozhodnutí v určitých otázkách Formou účasti na správě veřejných záležitostí, při které se přijímaná rozhodnutí odvozují od vůle většiny.
Pro vztah politického systému a volebního systému platí následující: Nastavení volebního systému přímo ovlivňuje počet politických stran, které se ucházejí o přízeň voličů ve volbách Nastavení volebního systému může fakticky limitovat počet stran, které uspějí ve volbách Nastavení volebního systému nemá žádný vliv na počet stran, které vstupují do voleb s nadějí na úspěch.
Demokratické rozhodování je teoreticky schopno se obejít bez: Principu ochrany menšin Prosazování plurality názorů Principu většinového rozhodování.
Tzv. faktická ústava je označení pro: Ústavu, která existuje bez ohledu na formálně zakotvená ústavní pravidla v ústavách a jim podobných dokumentech Ústavu, která je platným a účinným ústavním zákonem Ústavu, kterou prosazují ti, kdo se nechtějí podřídit formálně závazným ústavním pravidlům .
Dvoukomorové zákonodárné sbory ve spolkových státech mají smysl v tom, že: Druhá (tzv. horní) komora má bránit první (tzv. dolní) komoře v přijetí neuvážených zákonů Zajišťují vyvažování zájmů mezi federací a jednotlivými členskými státy Omezují činnost exekutivních orgánů federace a členských státu.
Předpokladem pro zajištění legitimity demokratického rozhodování je: Požadavek plurality předkládaných variant pro rozhodnutí Prosazení principů přímé demokracie Prosazení principů formální politické rovnosti.
Poloprezidentská forma vlády: Je odvozena od prezidentské formy vlády Je odvozena od parlamentní formy vlády Přebírá od prezidentské i parlamentní formy vlády nejvýhodnější rozhodovací mechanismy.
Orgány, které zpravidla nejsou zřizovány v územně autonomních oblastech, jsou: orgány zastupitelského typu orgány soudního typu orgány exekutivního typu.
Typickou pravomocí, kterou NENÍ vybavena hlava státu v prezidentské formě vlády je: zákonodárná iniciativa (pravomoc navrhovat přijetí zákona) pravomoc vetovat zákon pravomoc rozpustit zákonodárný sbor.
Typickým prvkem mezi občanem státem (státní občanství) je: jeho sepětí se státním územím určitého státu jeho návaznost na loajalitu státu jeho nezrušitelnost ze strany státu.
Magna Charta Libertatum jako historicky PRVNÍ dokument zaručující privilegia podobná dnešním lidským právům, byla vyhlášená v: Angli Francii Švýcarsku.
Ve vztahu vláda – Parlament v ČR: Může Poslanecká sněmovna vyslovit vládě či ministrovi nedůvěru a odvolat je Může nedůvěru vládě vyhlásit jak Poslanecká sněmovna tak i senát Musí vláda informovat obě komory Parlamentu o připravovaných rozhodnutích orgánů EU.
Tzv. princip ius soli Je spojován s právem státu zabrat dosud neobsazenou část zemského povrchu a přičlenit jej k existujícímu státnímu území Je spojován s pravidly pro nabývání státního občanství v závislosti na místě narození Je spojován s podmínkou pobytu na území státu za účelem nabytí jeho státního občanství.
Stavovská monarchie je označením pro formu státu, v němž je monarcha limitován jednotlivými vrstvami společnosti formou státu, v němž je panovník podroben zákonu formou státu, v němž má panovník pouze ceremoniální pravomoci.
Myšlenka společenské smlouvy, která je předobrazem moderních ústav, je spojována se jménem John Locka Jeana J. Rousseau Charlese L. de Montesquieho.
Ve které formě vlády je osoba stojící v čele vlády volena zákonodárným sborem prezidentská forma vlády kancléřská forma vlády parlamentní forma vlády.
Příkladem uspořádání státu realizujícího jednotou státní moc byla konfederace amerických států po vyhlášení nezávislosti (1776), do vzniku Spojených státu amerických (1789) byla tzv. jakobínská republika (Francie, 1773 – 1799) byla Konfederace jižanských států v období války Severu proti Jihu.
Výraz „flexibilní ústava“ označuje ústavu kterou si představitelé státní moci přizpůsobují svým aktuálním mocenským zájmům ústavu, která klade na legislativní proces stejné požadavky, jako jiné zákony ústavu, kterou přijímá výlučně zákonodárný sbor.
Tzv. uzavírací klauzule je v souvislosti s realizací voleb označením pro: lhůtu, ve které je možno navrhovat kandidáty procentní podporu voličů, kterou musí kandidující subjekty překročit za účelem postupu do skrutinia procentní podporu voličů, kterou musí kandidující subjekty překročit, aby byly jejich kandidátní listiny pro účely voleb zaregistrovány.
Mezi lidská práva tzv. třetí generace patří: právo na svobodu projevu právo shromažďovací právo zakládat odborové organizace.
Který z následujících znaků není nezbytně nutné naplnit jako prvek a typický znak územní samosprávy existence vlastních orgánů existence pravomocí přenesených státem na orgány územně samosprávných celků existence vlastního majetku a vlastních zdrojů financování.
V prezidentské formě vlády nemá prezident tuto pravomoc: navrhovat zákony vetovat zákony rozpustit zákonodárný sbor.
Dualistická monarchie je označením pro: stát, který má dva panovníky (hlavy státu) uskupení dvou státu, v jejichž čele stojí jeden panovník stát, v němž je panovník omezen existencí zastupitelského orgánu.
Státem s nepsanou ústavou je/jsou: USA Velká Británie Austrálie.
Vnějším projevem svrchovanosti státní moci je: právo státu regulovat vztahy na svém území princip formální rovnosti mezi státy požadavek na uznání vznikajícího státu ze strany ostatních států.
Legitimita státní moci je v současné době zajišťována: existencí ozbrojených složek, jimiž si státní moc zajišťuje svoji převahu pravidelnými volbami alespoň některých orgánů státu prosazením principu většinového hlasování.
Volby, jako jeden ze způsobů obsazování státních úřadů, se prakticky nepoužívá u: moci zákonodárné moci soudní moci výkonné.
Pro parlamentní republiku je typické: Pro parlamentní republiku je typické: Existence difúzního ústavního soudnictví Dvojí soustava orgánů výkonné moci.
Za tvůrce moderní teorie suverenity lidu bývá označován: J.J. Rousseau Ch. Montesquie Jean Bodin.
Mezi autonomní pravomoci parlamentu mj. patří: volba funkcionářů komory a schvalování programu jednání. -.
Politické strany v současné Evropě Mají privilegované postavení, pokud jde o ucházení se o přístup k výkonu státní moci. -.
Právním základem vzniku a další existence federace je: Ústava -.
Kancléř v kancléřském systému zastává funkce typické pro prezidenta republiky předsedu vlády oba uvedené činitele.
Aby nějaký státní orgán mohl být v jakékoliv formě vlády označován jako "parlament", potom musí disponovat pravomocí: volit hlavu státu schvalovat státní rozpočet vyslovit vládě nedůvěru.
Konstruktivní vyslovení nedůvěry vládě znamená vyslovení nedůvěry podmíněné - pokud vláda učiní co parlament žádá, je její důvěra zachována vyslovení nedůvěry, kdy je na hlavě státu ponecháno zda odvolá vládu nebo rozpustí parlament vyslovení nedůvěry formou zvolení nového předsedy vlády.
Dvoukomorové zákonodárné sbory ve spolkových státech mají smysl v tom, že: Druhá (tzv. horní) komora má bránit první (tzv. dolní) komoře v přijetí neuvážených zákonů Zajišťuje vyvažování zájmů mezi různě populačně a ekonomicky silnými členskými státy Omezují činnost exekutivních orgánů federace a členských státu.
Ústavní soudnictví znamená, že: mezi státními orgány musí existovat orgán označený jako Ústavní soud kontrola ústavnosti je svěřena jednomu konkrétnímu orgánu existuje orgán, jemuž je podřízena i vůle suverénního lidu projevená např. v podobě schválení zákonů.
Volba předsedy příslušnou komorou či parlamentem je řazena mezi parlamentní pravomoci: autonomní kontrolní kreační.
Za tvůrce tříprvkové teorie státu (obyvatelstvo, území a státní moc) je označován: Jean Bodin Charles Montesquie Georg Jellinek.
Politické strany v současné Evropě: mohou hospodařit bez zvláštních omezení mají privilegované postavení, pokud jde o ucházení se o přístup k výkonu státní moci mohou plnit funkci státu.
O státním občanství obvykle platí, že: bývá v součané době v Evropě podmínkou při přiznání Ústavně garantovaných práv v daném státě v současné době pro svého nositele znamená povinnosti, které nemá např. cizinec trvale žijící na území státu jeho udělení cizinci je nárokovanou záležitostí.
Report abuse Terms of use
HOME
CREATE TEST
COMMENTS
STADISTICS
RECORDS
Author's Tests