1.1 Obecná chemie

Hlavní kvantové číslo n: udává počet elektronů. určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev. určuje vzájemnou polohu orbitalů v prostoru. charakterizuje rotační pohyb elektronů.

Hlavní kvantové číslo může nabývat hodnot: od O do (n -1). 1,2,3,4,.......... +/,0,-/. +1/2 a -1/2.

Jestliže hlavní kvantové číslo n = 2, pak vedlejší kvantové číslo / nabývá hodnot: -2,-1,0,1,2. 0 a 1. pouze 1. 0, 1 a 2.

Jestliže hlavní kvantové číslo n = 3, pak vedlejší kvantové číslo I nabývá hodnot: 0, 1, 2 a 3. 1,2 a 3. pouze 3. 0, 1 a 2.

Jestliže hlavní kvantové číslo n = 1, pak vedlejší kvantové číslo I má hodnotu: 2. 1. 0 a 1. 0.

Vedlejší kvantové číslo l: souvisí s prostorovou orientací orbitalu. souvisí s tvarem orbitalu. určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev. charakterizuje rotační pohyb elektronů.

Je-li vedlejší kvantové číslo l=0, mluvíme o orbitalu: p. f. s. d.

Je-li vedlejší kvantové číslo l=1, orbital označujeme: p. s. d. f.

Je-li vedlejší kvantové číslo l=2, mluvíme o orbitalu: f. s. p. d.

Je-li vedlejší kvantové číslo l=3, mluvíme o orbitalu: f. d. s. p.

Magnetické kvantové číslo m: charakterizuje rotační pohyb elektronů. určuje příslušnost elektronu k jedné ze sedmi energetických vrstev. souvisí s tvarem orbitalu. popisuje prostorovou orientaci orbitalu.

Magnetické kvantové číslo m nabývá hodnot: 1,2,3,4... +1/2 a -1/2. Od 0 do (n-1). -l,0,+l.

Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla / rovna dvěma?. -2,-1,0,1,2. pouze 0. pouze 0,1,2. pouze -1,0,1.

Jakých hodnot může nabývat magnetické kvantové číslo, je-li hodnota vedlejšího kvantového čísla I rovna jedné?. -2, -1, 0, 1, 2. pouze 0. pouze 0 a 1. -1, 0, +1.

Spinové kvantové číslo s může nabývat hodnot: od 1 do nekonečna. od 0 do (n-1). +1/2 nebo -1/2. od -l do l včetně nuly.

Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné?. 4d. 3f. 1p. 5s.

Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné?. 4s. 2f. 5d. 1p.

Které z uvedených symbolů pro atomové orbitaly jsou chybné?. 3f. 2d. 4d. 3s.

Na hladině p může být maximálně: 6 elektronů. 2 elektrony. 3 elektrony. 10 elektronů.

Na hladině s může být nejvýše: 6 elektronů. 2 elektrony. 4 elektrony. 1 elektron.

Na hladině d může být nejvýše: 10 elektronů. 2 elektrony. 6 elektronů. 4 elektrony.

Na hladině f může být nejvýše: 10 elektronů. 7 elektornů. 6 elektronů. 14 elektronů.

Nejvýše 6 elektronů může být na hladině: s. d. p. f.

Nejvýše 10 elektronů může být na hladině: f. d. s. p.

Atom je úplně charakterizován: atomovým a nukleonovým číslem. protonovým číslem. nukleonovým číslem. neutronovým číslem.

Atomový útvar tvořený dvanácti protony, deseti elektrony a dvanácti neutrony je: katinont Mg2+. aniont F-. kationt Na+. aniont O2-.

Atomový útvar tvořený čtyřmi protony, dvěma elektrony a pěti neutrony je: aniont Cl-. kationt Li+. kationt Be2+. atom Be.

Atomový útvar tvořený 5 protony, 2 elektrony a 6 neutrony je: aniont F-. kationt Na+. kationt B3+. atom B.

Atomový útvar tvořený 9 protony, 10 elektrony a 10 neutrony je: aniont F-. kationt Na+. kationt Be2+. aniont O2-.

Atomový útvar tvořený 8 protony, 10 elektrony a 8 neutrony je: kationt Ca2+. kationt Na2+. aniont O2-. aniont F-.

Atomový útvar tvořený 16 protony, 18 elektrony a 16 neutrony je: aniont S2-. kationt K+. aniont Cl-. kationt Ca2+.

Izotopy těhož prvku se liší: pouze chemickými vlastnostmi. pouze fyzikálními vlastnostmi. fyzikálními a chemickými vlastnostmi. neliší se fyzikálními ani chemickými vlastnostmi.

Izotopy těhož prvku jsou nuklidy, které: se liší nábojem jádra. se liší nukleonovým číslem. se liší pouze atomovým číslem. mají stejné protonové číslo.

Reakci, při které ozařováním hliníku částicemi alfa vzniká radioaktivní fosfor, popisuje rovnice 27AI13 + 4He2 = 30P15 + ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: e-. 4He2. 1H1. 1n0.

Reakci, při které ozařováním dusíku částicemi alfa vzniká kyslík, popisuje rovnice 14N 7 + 4alfa2 = 17 O 8+ ? Na místo otazníku je třeba zapsat částici: 1p1. e-. 1H1. 1n0.

Nuklid je látka složená z: atomů s různým protonovým a stejným nukleonovým číslem. atomů se stejným protonovým i nukleonovým číselm. atomů se stejným protonovým a různým nukleonovým číslem. molekul se stejným neutronovým a různým protonovým číslem.

Jako alotropii označujeme jev, kdy se prvek vyskytuje: pouze v jedné krystalové struktuře. v několika krystalových strukturách. v několika strukturních modifikacích, lišících se fyzikálními vlastnostmi. v několika skupenstvích.

Záření alfa je: proud pozitronů. proud elektronů. proud fotonů. proud jader helia.

Pokud atom vyzáří částici alfa potom nově vzniklý prvek leží v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo. o dvě místa napravo. o jedno místo nalevo. o jedno místo napravo.

Záření beta minus: je elektromagnetické vlnění. je proud elektronů. je proud pozitronů. je proud neutronů.

Záření beta plus: je elektromagnetické vlnění. je proud elektronů. je proud pozitronů. je proud elektronů.

Pokud atom vyzáří částici beta minus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo. o dvě místa napravo. o jedno místo nalevo. o jedno místo napravo.

Pokud atom vyzáří částici beta plus, potom je nově vzniklý prvek umístěn v periodické tabulce prvků: o dvě místa nalevo. o dvě místa napravo. o jedno místo nalevo. o jedno místo napravo.

Záření gama je: proud pozitronů. proud elektronů. elektromagnetické záření. jádro helia.

Záření beta je: pronikavjěší než záření alfa. stejně pronikavé jako záření alfa. 100x méně pronikavější než záření alfa. nelze jednoznačně určit jeho hodnotu.