10.F

10.01 Absolutní index lomu je definován jako: součin rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí. podíl rychlosti světla ve vakuu a v daném prostředí. podíl rychlosti světla ve dvou libovolných prostředích, na jejichž rozhraní dochází k lomu světla. podíl úhlu lomu a úhlu dopadu.

10.02 Aby normální oko za dobré viditelnosti na vzdálenost 1km rozeznalo dva body, musí být od sebe vzdáleny alespoň (tg 1° =0,017, tg'= 0,0003). 0,3 m. 3 m. 1,7 m. 0,17 m.

10.03 Barevná vada čoček spočívá v tom, že: čočky jsou nehomogenně zbarvené. barevné složky bílého světla se lámou do různých ohnisek. index lomu závisí na frekvenci světla. barva očí je individuální.

10.04 Brýle, v nichž jsou použity rozptylky: posunují výsledný obraz předmětu blíž k oční čočce. posunují výsledný obraz předmětu dále od oční čočky. korigují krátkozrakost. korigují dalekozrakost.

10.05 Čočky rozptylky: soustřeďují dopadající rovnoběžné paprsky do jednoho bodu, tzv. ohniska čočky. mají zápornou optickou mohutnost. mají větší tloušťku ve středu než při okraji. můžeme použít k zapálení papíru slunečním svitem.

10.06 Čočky spojky: mají větší tloušťku při okraji než uprostřed. mají zápornou optickou mohutnost. soustřeďují dopadající rovnoběžné paprsky do jednoho bodu, tzv.ohniska čočky. využíváme pro jejich schopnost odrážet světlo.

10.07 Dalekozraké oko: korigujeme spojkami. korigujeme rozptylkami. má nedostatečnou optickou mohutnost k zaostření blízkých předmětů. vytváří obraz blízkého předmětu před sítnicí.

10.08 Duté kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m, ve vzdálnosti 10m před zrcadlem je předmět o výšce 1m; velikost převráceného obrazu předmětu potom je: 33cm. 3,3m. 20cm. 50cm.

10.09 Duté kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m, ve vzdálenosti 10m před zrcadlem leží předmět; potom je obrazová vzdálenost vytvořeného obrazu: 5m. -5m. 10m. 3,3m.

10.10 Duté zrcadlo: má ohniskovou vzdálenost f > 0. vytváří vždy převrácený obraz předmětu. vždy zmenšuje obraz předmětu. má ohniskovou vzdálenost f < 0.

10.11 Dvě rovinná zrcadla jsou umístěna tak, že svírají úhel 90°. V rovině kolmé k oběma zrcadlům dopadá na první ze zrcadel světelný paprsek, odrazí se od prvního a pak i od druhého zrcadla. Platí, že po odrazu světelného paprsku na obou zrcadlech jsou oba paprsky - dopadající a dvakrát odražený - navzájem rovnoběžné?. paprsky nejsou nikdy rovnoběžné. paprsky by byly rovnoběžné pouze při dopadu pod úhlem 45°. ano, paprsky jsou vždy rovnoběžné. paprsky by byly rovnoběžné jen tehdy, pokud by zrcadla svírala úhel 45°.

10.12 Dvojvydutá čočka (ve vzduchu): má obě plochy konkávní. je v opticky řidším prostředí rozptylkou. vytváří vždy zvětšený obraz předmětu. má obě plochy konvexní.

10.13 Dvojvypuklá čočka (ve vzduchu): má obě plochy konvexní. vytváří obraz pouze vzpřímený, skutečný. je rozptylkou. má obě plochy konkávní.

10.14 Galileův (holandský) dalekohled: je tvořen kombinací spojky a rozptylky. je tvořen spojkami. vytváří obraz převrácený. vytváří obraz vzpřímený a zmenšený.

10.15 Index lomu vakua je: 2. 0. 1. 3*10^8.

10.16 Index lomu vzduchu za standardních podmínek je: blízký 1. 1,4. 2. 0.

10.17 Index lomu: je bezrozměrný. se udává v m*s^-1. se udává v úhlových stupních. se udává v radiánech.

10.18 Jaké brýle musí ve vzduchu používat člověk, který při ponoření do vody vidí normálně?. spojky. rozptylky. otázka nemá smysl, pod vodou člověk nemůže vidět ostře. žádné brýle nepotřebuje.

10.19 Jednotka s rozměrem m^-1: je jednotkou optické mohutnosti. je 1 Hz. je jednotkou příčného zvětšení. je jednotkou ohniskové vzdálenosti.

10.20 Jednotka optické mohutnosti je: dioptrie. metr. stupeň. kandela.

10.21 Keplerův dalekohled: se skládá ze dvou spojek (objektivu a okuláru). se skládá ze spojky a rozptylky. obraz vytvořený objektivem pozorujeme okulárem a je skutečný a přímý. je zrcadlový hvězdářský dalekohled.

10.23 Konvenční zraková vzdálenost je: větší než vzdálenost blízkého bodu normálního oka. menší než vzdálenost blízkého bodu normálního oka. menší než vzdálenost dalekého bodu normálního oka. 25cm.

10.24 Konvenční zraková vzdálenost: je konvenčně stanovená vzdálenost, používána např. při výpočtu zvětšení mikroskopu. je největší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře. je nejmenší vzdálenost, ze které vidíme ještě ostře. je přibližně 15cm před okem.

10.25 Krátkozraké oko: vytváří obraz velmi vzdáleného předmětu teoreticky za sítnicí. korigujeme spojkami. má daleký bod v konečné vzdálenosti a blízký bod posunutý k oku. má blízký bod posunutý od oka.

10.22 Keplerův hvězdářský dalekohled: vytváří vzpřímený obraz. je tvořen kombinací spojky a rozptylky. je tvořen spojnou soustavou čoček. využívá odrazu na dvou hranolech.

10.26 Která z optických soustav má skutečné ohnisko?. rovinné zrcadlo. duté zrcadlo. vypuklé zrcadlo. spojná čočka.

10.27 Lidské oko je nejcitlivější na světlo: červené. žlutozelené. bílé. černé.

10.28 Mějme tenkou dvojdutou (bikonkávní) čočku s poloměry křivosti r1 a r2 a indexem lomu n. Optická mohutnost této čočky (ve vzduchu): se vypočte ze vztahu ( (n-1) * (r1+r2) )^-1. je v závislosti na poloměrech křivosti buď kladná, nebo záporná. je záporná. se vypočte ze vztahu n * (r1^-1 + r^2^-1).

10.29 Mezi základní předpoklady geometrické optiky nepatří: zákon záměnnosti chodu paprsků. zákon odrazu. zákon zachování rychlosti světla. zákon přímočarého šíření paprsků.

10.30 Mezní úhel je úhel: dopadu, při kterém je úhel lomu 0°. odrazu, kterému odpovídá úhel dopadu 90°. opadu, při kterém dochází k úplnému odrazu, což může nastat, šíři-li se paprsek z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího. dopadu, při kterém je úhel lomu 90°,což může nastat, šíří-li se paprsek z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího.

10.31 Normální oko není schopno rozlišit dva body, jestliže je vidí pod zorným úhlem: 1 úhlový stupeň. 2 úhlové minuty. 1 úhlová vteřina. 0,1 radiánu.

10.32 O viditelném světle lze říci, že: je to elektromagnetické vlnění. má vlnovou délku větší než UV záření. má jinou fyzikální podstatu než vlny televizního signálu (jedná se o jiný druh vlnění). je ta část záření černého tělesa, která je vnímatelná zrakem.

10.33 Obraz předmětu umístěného v nekonečné vzdálenosti od dutého kulového zrcadla na jeho optické ose: je skutečný a převrácený. vznikne ve středu křivosti zrcadla. vznikne v ohniskové rovině zrcadla. nevznikne.

10.34 Obraz vytvořený objektivem optického mikroskopu je: skutečný. pozorován okulárem. zvětšený. přímý.

10.35 Obraz vytvořený spojnou čočkou je podle polohy předmětu vzhledem k ohnisku: zvětšený nebo zmenšený, skutečný nebo neskutečný, vždy vzpřímený. zvětšený nebo zmenšený, skutečný nebo neskutečný, vzpřímený nebo převrácený. vždy zvětšený, skutečný, vzpřímený nebo převrácený. vždy zvětšený, skutečný nebo neskutečný, převrácený.

10.36 Očení čočka je: ploskodutá. ploskovypuklá. dvojvypuklá. průsvitná.

10.37 Ohnisková vzdálenost čočky je - 50cm. Optická mohutnost této čočky je: 2 D. 5 D. 1/2 D. -2 D.

10.38 Okulár mikroskopu: nelze použít jako okulár v dalekohledu. neovlivňuje zvětšení mikroskopu. je tvořen rozptylkami. je spojnou soustavou, zde použitou jako lupa.

10.39 Optická mohutnost čočky je -2D: jde o spojku. jde o rozptylku. ohniská vzdálenost je -2m. ohnisková vzdálenost je -0,5m.

10.40 Optická mohutnost čočky je: tloušťka čočky. převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky. veličina s jednotkou m^-2. nezávislá na poloměru křivosti optických ploch čočky.

10.41 Optická mohutnost čočky: je ohnisková vzdálenost čočky udaná v metrech. je bezrozměrná veličina. je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti čočky v metrech. má stejné znaménko jako ohnisková vzdálenost.

10.42 Optická mohutnost spojné čočky je +5D;ohnisková vzdálenost f této čočky je: 5m. 5dm. 2m. 20cm.

10.43 Optickým intervalem mikroskopu rozumíme: vzdálenost předmětového ohniska objektivu od obrazového ohniska okuláru. vzdálenost předmětového ohniska okuláru od obrazového ohniska objektivu. délku, o kterou lze posouvat tubusem mikroskopu. délku mikroskopu.

10.44 Otvorová vada: je důsledkem špatného zaostřování dalekohledů. je důsledkem toho, že čočka nemá ideálně hladký povrch. se vyskytuje u parabolického zrcadla a odstraňuje se tím, že uprostřed zrcadla užívaného k vyšetření ucha je otvor. se vyskytuje u čoček a je důsledkem toho, že pro paprsky vzdálenější od optické osy vznikají odchylky od ideálního zobrazení (bod se zobrazuje jako neostrý kroužek).

10.45 Paraxiální paprsky jsou paprsky: procházející pouze středem čočky. jdoucí přímo od zdroje světla (bez odrazu). kterými se přímka zobrazuje vždy jako bod. jdoucí v blízkosti optické osy.

10.46 Ploskovypuklá (plankonvexní) čočka má poloměr křivosti 25cm a index lomu 1,5. Její ohnisková vzdálenost je přibližně: + 50cm. - 50cm. -2D. -20cm.

10.47 Podle Snellova zákona platí (ε1 - úhel dopadu, ε2 - úhel lomu, v1, v2 - rychlosti vlnění v prvním a ve druhém prostředí, n1, n2 - indexy lomu prvního a druhého prostředí): sinε1/ sinε2 = v2/ v1. sinε1/ sinε2 = n2/ n1. n1. sinε2 = n2. sin. v1. v1. sinε2 = v2. sinε1.

10.48 Podle znaménkové konvence je hodnota obrazové vzdálenosti a' vždy záporná pro obraz vytvořený: rozptylnou čočkou. spojnou čočkou. dutým zrcadlem. vypuklým zrcadlem.

10.49 Podle znaménkové konvence je předmětová ohnisková vzdálenost kladná pro: dutá zrcadla. vypuklá zrcadla. spojné čočky. rozptylné čočky.

10.50 Princip zobrazení spojnou optickou soustavou, kdy se předmět umístěný dále, než činí dvojnásobek ohniskové vzdálenosti, zobrazí skutečný, zmenšený a převrácený, využívá: fotoaparát. lupa. lidské oko. zpětné zrcátko u automobilu.

10.51 Pro dutá a vypuklá kulová zrcadla a spojné a rozptylné čočky platí zobrazovací rovnice, která: má tvar 1/a + 1/a'=1/f, kde f je ohnisková vzdálenost, a je vzdálenost předmětu a a' je vzdálenost obrazu. je společná pro uvedené typy zrcadel a čoček při dodržování znaménkové konvence. u čoček předpokládá měření vzdáleností od hlavních bodů čočky. u zrcadel předpokládá měření vzdáleností od vrcholu zrcadla.

10.52 Pro příčné zvětšení kulového zrcadla platí (a - vzdálenost předmětu, a' - vzdálenost obrazu, y - výška předmětu, y' - výška obrazu, f - ohnisková vzdálenost): Z = -f/ (a-f). Z = y'/y. Z = -a'/a. Z = a/f.

10.53 Pro zobrazení spojnou čočkou platí ( a - předmětová vzdálenost, f - ohnisková vzdálenost): jestliže a > 2f, obraz je skutečný, zmenšený a převrácený. jestliže a > 2f, obraz je skutečný, zvětšený a převrácený. jestliže a < f, obraz je skutečný, zvětšený a vzpřímený. jestliže a < f, obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený.

10.54 Pro zobrazení spojnou čočkou platí ( a - předmětová vzdálenost, f - ohnisková vzdálenost): jestliže a < f, obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený. jestliže a < f obraz je neskutečný, zmenšený a převrácený. jestliže a > f, obraz je neskutečný, zvětšený a vzpřímený. obraz je vždy neskutečný, zmenšený a převrácený.

10.55 Přemístíme-li křemennou spojnou čočku (n=1,46) ze vzduchu (n=1) do metylénjodidu (n=1,76): funguje jako spojka. absolutní hodnota její ohniskové vzdálenosti bude větší. funguje jako rozptylka. zmenší se její optická mohutnost.

10.56 Přemístíme-li spojnou skleněnou čočku (n=1,5) ze vzduchu (n=1) do vody (n=1,33): funguje jako rozptylka. funguje jako spojka. zmenší se její optická mohutnost. zvětší se její ohnisková vzdálenost.

10.57 Při sledování spektrálních čar vzdalující se hvězdy: dochází k červenému posunu. pozorujeme Dopplerův efekt. vlnové délky čar se zkracují. zvyšuje se energie dopadajících fotonů.

10.58 Přibližná hodnota rychlosti světla ve vakuu je: 340 m*s^-1. 3*10^8 km*s^-1. 3*10^8 km*h^-1. 3*10^8 m*s^-1.

10.59 Relativní index lomu: je vyjádřen poměrem rychlosti světla va vakuu ku rychlosti světla v daném prostředí c/v. je vyjádřen poměrem rychlostí světla v daných prostředí v1/v2. pokud je menší než 1 a sinus úhlu dopadu je větší nebo roven relativnímu indexu lomu, nastává úplný odraz. při přechodu z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího protředí je větší než 1.

10.60 Rovinné zrcadlo vytváří obraz, který je: zdánlivý, převrácený, zvětšený, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla. zdánlivý, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla. skutečný, převrácený, zmenšený. skutečný, vzpřímený, stejně veliký, souměrný s předmětem podle roviny zrcadla.

10.61 Rozlišovací schopnost mikroskopu: závisí pouze na intenzitě osvětlení. je definována jako vzdálenost dvou bodů, které je ještě pozorovatel schopen rozlišit. se nemůže změnit výměnou okuláru. se nezmění záměnou objektivu a okuláru.

10.62 Rychlost světla v prostředí o indexu lomu 2,0 je: 15. 10^7 m/s. 3. 10^8 m/s. 6. 10^8 m/s. 1,5. 10^7 m/s.

10.63 Rychlost šíření světla ve vodě je: závislá na frekvenci. vetší než ve vzduchu. menší než ve vakuu. závislá na barvě světla.

10.64 Řádově porovnejte rychlost šíření světla a zvuku ve vzduchu. Rychlost zvuku je: tisíckrát menší než rychlost světla. isíckrát větší než rychlost světla. milionkrát menší než rychlost světla. stotisíckrát menší než rychlost světla.

10.65 Spojná čočka má obě poloměry křivosti 20 cm a index lomu 1,5. Její optická mohutnost potom je: 5D. -5D. 0,5D. -1D.

10.66 Světelnost jednoduchého jednočočkového objektivu fotoaparátu: je dána poměrem mezi ohniskovou vzdáleností ovjektivu a citlivostí filmu. závisí na intenzitě osvětlení fotografované scény. udává poměr mezi průměrem vstupního otvoru a ohniskovou vzdáleností objektivu. se dá zvýšit použitím fotografického blesku.

10.67 Teplota na povrchu Slunce je přibližně: 1 300 °C. 6 000 K. 1 000 K. 27 000 K.

10.68 Triedr je: dalekohled sestavený z parabolického zrcadla a čočky. v principu Galileův (holandský) dalekohled. v principu Keplerův dalekohled s přidanými hranoly. hranol, pomocí kterého provádíme trojlom světla.

10.69 Úplný (totální) odraz lze využít: u lupy. u odrazného hranolu. u optických vláken. u triedru.

10.70 Vyberte pravdivá tvrzení: oko není schopno rozlišit zrakové vjemy následující po sobě v intervalu 0,01 s. normální oko je schopno rozlišit dva body, jestliže je vidí pod zorným úhlem větším než 1 úhlová minuta. oko vnímá barvy nezávisle na intenzitě osvětlení. normální oko není schopno rozlišit dva body, které vidí pod zorným úhlem 0,1 radiánu.

10.71 Vyberte správný vzorec pro ohniskovou vzdálenost čočky o indexu lomu n ve vzduchu (f- ohnisková vzdálenost, r1, r2- poloměry křivosti čočky): 1/ f = (n-1)*(1/r1+1/r2). f = (n-1)*(1/r1+1/r2). f = (n-1)*(r1+r2). 1/ f = (n-1)*(r1+r2).

10.72 Vypuklé kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m. Ve vzdálenosti 10m před zrcadlem je předmět o výšce 1m. Velikost obrazu předmětu je: 33 cm. 3,3 m. 20 cm. 50 cm.

10.73 Vypuklé kulové zrcadlo má poloměr křivosti 5m. Ve vzdálenosti 10m před zrcadlem je předmět, jehož zdánlivý obraz je od zrcadla vzdálen: 5m. 2m. 10m. 3,3m.

10.74 Vypuklé zrcadlo: může vytvářet skutečný i neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu. má ohniskovou vzdálenost f > 0. vytváří vždy vzpřímený obraz předmětu. vytváří vždy neskutečný (zdánlivý) obraz předmětu.

10.75 Vzduchová bublina se chová ve vodě přibližně jako: spojka. rozptylka. spojka nebo rozptylka v závislosti na vlnové délce světla. kulové zrcadlo.

10.76 Ze zákona lomu sin α/ sin ß=n2/n1 plyne, že pro úhel alfa rovný meznímu úhlu platí (α - úhel dopadu v prostředí s indexem lomu n1, ß - úhel lomu v prostředí s indexem lomu n2): sin α = 0. sin α = 1. sin α = n2/n1. sinα = 1/n2.

10.77 Zrcadla: využívají lomu světla. způsobují rozklad světla na jednotlivé barevné složky. odrážejí světlo dle zákona odrazu (úhel dopadu světla je roven úhlu odrazu), přitom odraz světla nezáleží na vlnové délce. nemohou správně fungovat ve vakuu.