2.1. Anorganické sloučeniny 51 - víc

Hydrogenuhličitan vápenatý má vzorec: CaC2. Ca(H2CO3)2. CaCO3. Ca(HCO3)2.

Uhličitanu železnatému přísluší vzorec: FeCO3. Fe2(CO3)3. Fe(CO3)2. Fe(HCO3)2.

Kyanidy jsou soli kyseliny: kyanovodíkové. kyanaté. thiokyanaté. azidovodíkové.

Chloridu rtuťnatému přísluší vzorec. HgCl2. Hg2Cl2. HgCl. Hg2Cl.

NaHSO3 je vzorec: Hydrogensiřičitan sodný. Siřičitan sodný. Hydrogensiran sodný. Hydrogensulfid sodný.

Na2SiO3 je vzorec: křemitanu sodného. křemičitanu dosnatého. siřičitanu sodného. křemičitanu sodného.

K2CO3 je vzorec: karbidu draselného. potaše. uhličitanu draselného. sody.

NH4MnO4 je vzorec: mangananu amonného. manganičitanu amonného. molybdnanu amonného. manganistanu amonného.

Al2(HPO4)3 je vzorec: hydrogenfosforečnanu hlinitého. dihydrogenfosforečnanu hlinitého. hydrogenfosforitanu hlinitého. hydrogenfosfornanu hlinitého.

(NH4)2Cr2O7 je vzorec: chromanu amonného. dichromanu amonného. dichromitanu amonného. chromitanu amonného.

NH4NO3 je vzorec: disičnanu amonného. dusitanu amonného. salmiaku. ledku amonného.

Ca(HSO3)2 je vzorec: hydrogensulfidu vápenatého. sulfidu vapenatého. hydrogensiřičitanu vápenatého. hydrogensíranu vapenatého.

Ca(PO4)2 je vzorec: fosfornanu vápenatého. fosforečnanu vápenatého. fosforitanu vápenatého. fosforečnanu vapeného.

MgSO4 je vzorec: síranu horečného. siřičitanu hořečnatého. sulfidu hořečnatého. síranu hořečnatého.

Ca(HS)2 je vzorec: hydrogensulfidu vápenatého. hydrogensíranu vapanatého. dihydrogensulfidu vapanatého. sulfidu vápenatého.

Palené vápno je triviální název pro: Ca(OH)2. CaF2. CaCO3. CaO.

Palené vápno se vyrábí z: CaSO4. CaCO3. Ca(OH)2. Ca(HCO3)2.

Sádra je triviální název pro: Ca(OH)2. CaSO4. CaCO3. CaSO4 + 1/2 H2O.

Glauberova sůl je trivialní název pro: ZnSO4 + 5H2O. MgSO4 + 10 H2O. Na2SO4 + 10 H2O. CaSO4 + 1/2 H2O.

Leku amonnému přísluší vzorec: NH4NO3. KNO3. NaNO3. NH3NO3.

Pod názvem hašené vápno rozumíme: CaCO3. CaO. Ca(OH)2. CaSO4.

Chilckému ledku přísluší vzorec: NaNO3. NH4NO3. KNO3. NaNO2.

Chlorové vápno je směsí: chloridu a chlorečnanu vapeného. chloridu a chlornanu vápeného. chlornanu a chlorečnanu sodného. chloridu a chlornanu sodného.

Modré skalici přísluší vzorec: FeSO4 + 7H2O. ZnSO4 + 7H2O. K3(Fe(CN)6). CuSO4 + 5H2O.

Pod názvem bíla sklalice rozumíme: KCr(SO4)2 + 12 H2O. ZnSO4 + 7H2O. FeSO4 + 7H2O. CuSO4 + 5 H2O.

Reakcí Cl + 2 NaOH ve vodném roztoku vzniká. hašené vápno. bělící louh. fosgen. chlorové vápno.

které z následujících vzorců náleží neexistujícím koordinačním sloučeninám?. K3(FeCN6). K4(Fe(CN)6). K2(Fe(CN)6). K3(Fe(CN)6).

Reakcí AlF3 s flouridy kovů vznikají komlexní flourohlinitany obsahující aniont: (AlF3)3+. (AlF6)3+. (AIF)2+. (AlF6)3-.

(Cu(NH3)4)2+ je kationt. diaminměňatý. triminměďnatý. tetraaminměďtý. tetraaminměďnatý.

(Ni(NH3)6)SO4 je síran?. hexaaminnikelnatý. podvojný. hexaminniklitý. triaminnikelnytý.

Z uvedených ukličitanů jsou ve vodě málo rozpustné: Lí2CO3. K2CO3. NaCO3. CaCO3.

Který z následujícíh uhličitanů jsou ve vodě nejméně rozpustný: CaCO3. Ca(HCO3)2. K2CO3. NaCO3.

Který z následujícíh uhličitanů jsou ve vodě nejlépe rozpustný: CaCO3. Na2CO3. MgCO3. PbCO3.

Který z následujícíh síranů jsou ve vodě nejméně rozpustný: NaSO4 + 10 H2O. CaSO4 + 2H2O. CuSO4 + 5 H2O. (NH4)2 SO4.

Který z následujícíh síranů jsou ve vodě nejméně rozpustný: BaSO4. (NH4)2 SO4. NaSO4 + 10 H2O. CuSO4 + 5 H2O.

Která z uvedených sloučenin je ve vodě téměř netozpustná?. chlorod stříbrný. chlorid draselný. síran mědnantý. uhličitan sodný.

Hlavní sloužkou přechodné tvrdosti pramenité vody je: MgSO4. CaSO4. Ca(HSO4)2. Ca(HCO3)2.

Přechodnou tvrdost vody lze odstranit: nelze odstranit. filtrací. povářením. filtrací 100 stupnů teplé vody.

Hlavní složkou tvrdosti pramenité vody je: H2SO4. CaSO4. MgCO3. Ca(HCO3)2.

Přechodnou tvrdst pitné vody zpusobuje především: některé rozpustné soli sodíku a draslíku. některé rozpustné soli vápníku a hořčíku. některé nerozpustné soli vápníku a hořčíku. některé nerozpustné soli sodíku a draslíku.

Sulfanu přísluší vzorec: NaHS. H2S. HS. CS2.

Sirouhlíku přísluší vzorec: C2S. CS. HCNS. CS2.

Vyberte správné odpovědi o sirouhlíku- CS2: je polární rozpoštědlo. je nepolární rozpoštědlo. rozpouští síru. nerozpouští síru.

Sloučeniny křemíku s kovy se nazývají: hexaflourokřemičitany. silany. silicidy. křemičitany.

PF5 je vzorec: fosfinu. fluoridu fosforečného. fluoridu fosforitého. fosforečnanu fluorného.

CS2 je vzorec: sirouhlíku. sulfidu cesného. sirovodíku. fosgenu.

H2S je vzorec: hydridu sírového. sulfanu. kyseliny sírový. sirouhlíku.

Jodová tinktura je: 5% ethanolový roztok jodu. 2% ethanolový roztok jodu. 2% vodný roztok jodu. 5% vodný roztok jodu.

Amalgámy jsou: oxidy rtuti. hydridy rtuti. slitiny kovů se rtutí. slitiny kovů s olovem.

Lučavka královská je směsí kyselin: H2SO4 a HCl. H2SO4 a HNO3. HNO3 a HBr. HNO3 a HCl.

Rajský plyn má vzorec: CO. NO. N2O. N2O3.

Kamence jsou: podvojné křemičitany. podvojné siřičitany. silany. podvojné sírany.

Sublimat je triviální název pro: chlorid rtuťnatý. chlorid rtuťný. rtuť. dusičnan rtuťnatý.

Kalomel je triviální název pro: chlorid rtuťnatý. chlorid rtuťný. rtuť. dusičnan rtuťnatý.

Mezi základní suroviny, užívané při výrobě běžného skla nepatří: voda. křemičitý písek. Na2CO3. vápenec.

Z následujících odpovědí vyberte takovou, která obsahuje triviální názvy pouze těchto sloučenin - COCl2, Ca(OH)2, NaNO3: fosgen, pálené vápno, chilský ledek. chlorové vápno, pálené vápno, ledek amonný. fosgen, hašené vápno, chilský ledek. chlorid uhličitý, hašené vápno, nitrid sodný.

Které tvrzení o jedlé sodě jsou pravdivá: přidává se jako kypřící prášek do těsta. její roztok má zasaditou reakci. její roztok má kyselou reakci. její roztok se používá ke snížení kyselosti žaludku.

Zápalka se vznítí škrtnutím, protože hlavíčka zápalky obsahuje chlorečnan draselný a na třecí ploše krabičky je: černá modifikace fosforu. bílá modifikace fosforu. červená modifikace fosforu. chloristan sodný.

Oleum vzniká tak, že v kyselině sírové se rozpustí: oxid siřičitý. oxid sírový. voda. sulfan.

Které z následujícíh plynů jsou pro člověka prudce jedovaté: He. N2. Cl2. COCl2.

Které z následujícíh sloučenin jsou pro člověka prudce jedovaté: NaCl. HCN. NaCN. K4(FE(CN)6).

Které z následujícíh plynů jsou pro člověka prudce jedovaté: N2. CO. CO2. CL2.

Učinkem vody se fosgen rozkládá na: acetaldehyd. chlor a oxid uhelnatý. močovinu. kyselinu chorovodíkovou a oxid uhličitý.

Fosgenu přísluší vzorec: P4O10. CO(NH2)2. COCl2. PH3.

Z uvedených aniontů je pro lidský organismus nejjedovatější: HCO3-. HPO4 2-. CN-. CL-.

Která z uvedených solí je pro člověka prukce jedovatá: AgCl. BaSO4. KCN. KCl.

Z uvedených látek je pro člověka jedem: chlorid barnatý. síran barnatý. síran vápenatý. chlorid vápenatý.

Které z uvedených sloučenin jsou pro člověka jedovaté?. dusičnan rtuťnatý. hydrogenuhličitan sodný. amalgamy. chlorid rtuťnatý.

COCl2 je vzorec: kyseliny kyanaté. chloridu uhličitého. chloridu uhelnatého. fosgenu.