250

Ve virionu nacházíme. tRNA. rRNA. ribosomy. DNA nebo RNA.

Bakteriofag. ničí buňky bakterií. umožňuje růst bakterií. fagocytuje bakterie. fagocytuje bílé krvinky.

Virion bakteriofaga. má bičík, pomocí nehož se pohybuje. může být ikozaherdicky bez bičíku. může být složen z hlavičky a stažlivého bičíku. může být tyčinkovitý.

Polyvalentní bakteriofagy. mají široké spektrum hostitelských kmenů. se používají k jemné typizaci patogenních bakterií. patří mezi ně polyoma virus. parazitují na sinicích.

Bakterie mohou být. autotrofní. heterotrofní. chemotrofní. fototrofní.

Malý virion obsahuje. bílkovinný obal. nukleovou kyselinu. jádro. reverzní transkriptázu.

Kapsomery. tvoří obal virové nukleové kyseliny. jsou identické strukturní jednotky. jsou z bílkovinných makromolekul. jsou kodovány geny hostitelské buňky.

Buněčné hybridy lze získat. fuzi buněk stejných živočišných druhů. fuzi buněk různých živočišných druhů. působením některých virů. působením některých chemikalií.

K nádorové transformaci může vést. působení některých DNA virů. infekce onkogennimi viry. infekce retroviry. infekce bakteriofagy.

Proteiny kapsidu. jsou kodovány virovými geny. jsou kodovány geny hostitelské buňky. jsou kodovány virovymi geny i geny hostitelské buňky. jsou syntezovány na ribosomech hostitelské buňky.

Kapsid se skládá z. telomer. fosfolipidu. proteinu. kapsomer.

Naobalené viry obsahují. pouze nukleové kyseliny. bílkoviný a nukleové kyseliny. lipidy. buď DNA nebo RNA.

Virus. se může množit v kterékoliv buňce. se váže na buňku prostřednictvím receptoru. obsahuje DNA a všechny typy RNA. může v buňce přetrvávat, aniž by se replikoval.

Viry. obsahují jen jeden druh nukleové kyseliny /pouze DNA nebo RNA/. obsahují oba typy nukleových kyselin. se mohou za extrémních podmínek množit mimo hostitelskou buňku. mají schopnost přetrvávat mimo hostitelskou buňku.

Viroid. je jednořetězcová molekula RNA. vyvolává chorobu u rostlin. je větší než virus. není infekční.

Herpesviry. některé vyvolávají opary. něktéré jsou onkogenní. patří mezi ně cytomegalovirus. jsou řazený mezi neobalené DNA viry.

Bakteriální chromosom. je kruhový. obsahuje dvouřetězcovou molekulu DNA. obsahuje bílkoviny typu histonů. je od cytoplasmy oddělen jadernou membránou.

Chemoorganotrofní bakterie. získávají energii oxidací redukovaných organických látek, např.glukozy. získávají energii redukci organických látek, např. glukozy. využívají vždy kyslík jako oxidační látku. nemohou žít bez kyslíku.

V genetice bakterií označujeme pojmem. tranformace vniknutí volké samostatné DA do recipientní buňky. transformace přestup nekonjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní. transdukce vniknutí volné samostatné molekuly DNA do recipientní buňky. transdukce přestup konjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní.

Grampozitivní bakterie. má na povrchu buněčnou stěnu tvořenou dvěma lipidovými membránami. má větší hmotnost než bakterie gramneutrální. má buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykanem. může tvořit spory.

Mezi základní znaky eubakterií patří. nukleotid není ohraničen jaderným obalem. ribosomy jsou volně v cytoplasmě. buněčná stěna obsahuje peptidoglykan murein. centrosom má zjednodušenou stavbu.

Plazmidy. obsahují kruhovou DNA. obsahuje kruhovou RNA. se replikují nezávisle na bakteriálním chromosomu. obsahují například geny pro rezistenci k antibiotikům.

Stromatolity jsou. produktem prokaryot. produktem eukaryot. součástí orgánu vnímání polohy. součástí orgánu vnímání pohybu.

Streptokokky tvoří. hrozny. řetízky. dvojice. spirály.

Ve vnitřní části buněk sinic. se nachází DNA. se nenachází DNA. se nachází lignin. se nachází celuloza.

Obligatně aerobní prokaryota. rostou jen za přítomností kyslíku. získávají energii aerobní respirací. rostou jen bez přístupu kyslíku. mohou růst za přístupu nebo i bez přístupu kyslíku.

V buněčné steně hub Fungi se může nacházet. chitin. lignin. celuloza. škrob.

Spojováním buněk hub Fungi vznikají. nepravá pletiva. hyfy. mycelium. pseudoparenchym.

Algologie je vědní obor zabývající se studiem. lišejníků. trav. řas. mechorostů.

Kvasinky. jsou jednobuněčné eukaryotní organismy. jsou jednobuněčné prokaryotní organismy. se množí vegetativně pučením. se řadí mezi houby.

Při klonování DNA lze jako vektor využit. plazmid. bakteriofág lambda. kosmid. kvasinkový umělý chromosom.

Adenoviry. jsou řazeny mezi RNA viry. jsou řazeny mezi DNA viry. některé jsou onkogenní. mohou vyvolávat katary dýchacích cest u člověka.

Rozmnožování u řas je. vegetativní. pohlavní. nepohlavní. možné pomocí výtrusů.

K pohybu u prvoků slouží. bičíky. panožky. rasinky. žadná odpověď.

Virus HIV. patří mezi DNA viry. patří mezi RNA viry. patří mezi retroviry. způsobuje imunodeficienci.

Hlízkové bakterie. žijí v symbioze s kořeny lesních stromů. žijí v symbioze s kořeny bobovitých rostlin. využívají vzdušný dusík jako zdroj výživy. obohacují půdu o dusničnany.

Mykorrhiza je. plísňové onemocnění brambor. symbioza vláken hub s kořeny vyšších rostlin. typická pro vodní rostliny. útvar na drobných koříncích lesních stromů.

Mezi primární procesy fotosyntézy patří. fotolyza vody. redukce CO2 na sacharidy. fotorespirace. změna energie světelného záření na energii chemických vazeb.

Fotofosfoylace je proces vzniku ATP pomocí. absorpce fotonu chlorofylem. štěpení glukozy. oxidace vodíku organických látek. dehydrogenerace organických látek.

Pro fotosyntézu se ukázala jako nejvhodnější kombinace chlorofylu. a+b. a+c. a+d. a+e.

Při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy. zvyšuje. snižuje. menění. kolísa.

Při fotosyntéze. vznika O2. vznika CO2. vznikaji anorganické látky z O2 a H2O. dochází k přenosu elektronů ze soustavy voda/kyslík na soustavu koenzymů NADP.

Fotosyntezu ovlivnuje. spektrální složení a intenzita světla. množství CO2. teplota. dostatek vody.

Při sekundarním procesu fotosytnezy. dochází k přeměně molekul CO2 a pentozy na molekuly hexozy. dochází ke vzniku karboxylových skupin. dochází k redukci karboxylových skupin na skupiny aldehydové. je zapotřebí energie ATP.

Buňky se stěnami obvykle v hranách zltoustlými má. kolenchym. parenchym. prozenchym. sklerenchym.

Pasivní příjem vody rostlinou se uskutečňuje. apoplastickou cestou. symplastickou cestou. průduchy. hydatodami.

V xýlemu jsou. cévy a cévice. sítkovice. průduchové štěrbiny. chloroplasty.

Cevice vedou převážně. vodu a minerální látky. asimiláty. organické látky. bílkoviny.

Transpirační proud stoupá. dřevní částí cevního svazku. lýkovou častí cévního svazku. soustavou krycích pletiv. houbovitým parenchymem.