Bakteriologie a virologie

Vyberte skupinu, která obsahuje výhradně zástupce prokaryot: bakterie, viry, sinice. bakteriofágy, koky, spirily. bakteriofágy, bakterie, prvoci. spirochety, vibria, bacily.

Mezi archea nepatří: sinice. grampozitivní bakterie. mykobakterie. halofilní bakterie.

Prokaryotní buňky na rozdíl od eukaryotních nikdy neobsahují: membránovým obalem ohraničené jádro. ribozomy. mitochondrie. chloroplasty.

Prokaryotní buňky: se dělí mitoticky i meioticky. obsahují cirkulární chromozom, který se může vyskytovat i ve více kopiích. mají genom rozdělený do většího počtu lineárních chromozomů. se dělí tak, že dceřiné buňky mají oproti mateřské buňce dvojnásobný počet chromozomů.

Prokaryotní buňky na rozdíl od eukaryotních nikdy neobsahují: buněčnou stěnu. buněčnou membránu. jaderný obal. jadérko.

Viry jsou: buněčné organismy, které se množí přímým dělením. nebuněčné organismy, které se mohou množit mimo buňky hostitele. buněčné organismy, které se množí nepřímým dělením. nebuněčné organismy, které se množí pouze v buňkách hostitele.

Bakteriofág je: virus, který napadá bakteriální buňky. zvláštní bakterie, která pohlcuje (fagocytuje) bakteriální viry. velký virus obalený membránou a podobný bakterii, který napadá živočišné buňky. buňka imunitního systému (druh makrofágu) specializovaná na likvidaci bakterií.

Vyberte skupinu lidských chorob, která zahrnuje výhradně virové infekce: infekční žloutenka (hepatitida A), AIDS, spalničky, plané neštovice. plané neštovice, syfilis, infekční žloutenka (hepatitida A), dětská obrna. zánět mozkových blan, plané neštovice, kuru, příušnice, chřipka. zánět mozkových blan, cholera, spalničky, infekční žloutenka (hepatitida A).

Prion je: proteinová infekční částice. nedozrálé stádium viru. proteinová část virové partikule. infekční molekula RNA dříve označovaná jako viroid.

Viry se od bakterií liší tím, že na rozdíl od nich nemají: jádro ohraničené obalem. ribozomy. geny. proteiny.

Virus HIV primárně napadá a ničí zejména: cytotoxické T lymfocyty. paměťové T lymfocyty. pomocné T lymfocyty. cytotoxické i pomocé T lymfocyty.

Retroviry: začleňují DNA reverzně přepsanou z RNA do chromozomové DNA hostitelské buňky. obsahují RNA, podle níž se v buňkách hostitele syntetizuje komplementární DNA. obsahují zpětnou transkriptázu. jsou zvláštní skupinou DNA virů, které neobsahují reverzní transkriptázu.

Virion může obsahovat: kapsid. molekulu RNA. molekulu DNA. membránový obal.

Viry napadající bakterie se nazývají: makrofágy. bakteriofágy. bakteriostatické viry. antibiotika.

Viriony neobsahují: nukleovou kyselinu. mitochondrie. tylakoidy. kapsid.

Viry: se množí mimo napadené buňky. se množí uvnitř napadených buněk. napadají výhradně člověka a jiné savce, u ostatních organismů nejsou virové infekce známy. mohou napadat také rostliny.

Která z uvedených onemocnění jsou virového původu: lymeská borelióza. chřipka (influenza A). klíštová encefalitida. cholera.

Která z následujících tvrzení o prokaryotních buňkách jsou pravdivá?. k prokaryotním buňkám patří buňky bakterií včetně sinic. cytoplazma prokaryotních buněk je obecně velmi bohatá na membránové organely. jádro prokaryotních buněk je tvořeno několika odlišnými lineárními chromozomy. nukleoid prokaryotních buněk není ohraničen biomembránou vůči cytoplazmě.

Pod pojmem konjugace u bakterií rozumíme: spojení dvou buněk a obousměrná výměna jejich chromozomů. spojení dvou buněk, přičemž z jedné buňky do druhé přechází část genetické informace. úplné spojení dvou buněk a jejich chromozomů. splynutí dvou buněk, přičemž jejich chromozomy vytvoří homologní pár.

Fixace vzdušného dusíku u některých sinic: probíhá pouze v hormogoniích. probíhá za přispění fykocyanu. probíhá za přispění chlorofylu. probíhá v útvarech označovaných jako heterocysty.

Jaký je způsob výživy u bakterií?. Jsou výhradně autotrofní. Jsou výhradně heterotrofní. Někteří zástupci jsou heterotrofní. Někteří zástupci jsou autotrofní.

V bakteriální buňce můžeme pozorovat: při použití světelného mikroskopu chromozomy s centromerami a chromatidami. při použití elektronového mikroskopu chromozomy, lysosomy a Golgiho komplex. při použití elektronového mikroskopu nukleoid obsahující cirkulární DNA. při použití optického mikroskopu s vysokým zvětšením jádro i ostatní buněčné organely.

Pro rozmnožení bakteriofágu je třeba: proniknutí virové DNA do napadené buňky. proniknutí virové kapsidy do napadené buňky, ostatní části viru zůstávají mimo buňku. okamžité zničené napadané buňky, jejíž složky jsou rozštěpeny a pak využity bakteriofágem k reprodukci. zejména dostatek živin v prostředí, pak se může množit i mimo buňku.

Peptidoglykan: je jeden z glykoproteinů přítomný v membránách prokaryot i eukaryot. je barvivo sloužící k laboratorní identifikaci glykoproteinů v buňkách. je základní složka živných půd, na nichž se v laboratoři kultivují bakterie. je základní složka buněčné stěny většiny bakterií (s výjimkou archeí).

Likvidace virů v hostitelském organismu působením imunitních mechanismů nebo podáním medikamentů je často obtížná, neboť: virové částice sestávají pouze z DNA nebo RNA, takže imunitní reakce proti nim prakticky není možná. poměrně časté mutace způsobují výraznou variabilitu virů a tím i možnost vzniku rezistentních forem. virové částice jsou velmi malé, a tak snadno uniknou imunitním mechanismům. viry vykazují velmi rychlý aktivní pohyb, takže zpravidla uniknou před fagocytujícími buňkami.

Buňky streptokoků tvoří: hroznovité shluky. řetízkové útvary. dezorganizované, nijak neohraničené kolonie. různé útvary podle konkrétních životních podmínek.

Buňky stafylokoků tvoří: útvary připomínající hrozny. řetízkovitá vlákna. vícevrstevné útvary. struktury různého tvaru v závislosti na konkrétních podmínkách.

Infekční částice všech virů (tzv. viriony) obsahují: výhradně DNA, RNA se vždy vytváří až v napadené buňce. RNA nebo DNA. pouze proteiny, nukleové kyseliny chybí. výhradně RNA; DNA vzniká u naprosté většiny virů až v hostitelské buňce.