biologie 11

501. Vnitřní prostředí organismu zahrnuje. a) tkáňový mok a krevní plasmu. b) nitrobuněčnou tekutinu. c) mozkomíšní mok. d) mízu.

502. Krvinky krevní skupiny A mají: a) protilátku A. b) protilátku anti B. c) antigen A. d) antigen anti A.

503. Pro určení krevních skupin jsou nejvýznamnější aglutinogeny: a) v cytoplazmě erytrocytů. b) ne membráně erytrocytů. c) v krevní plazmě. d) ve slinách.

504. Červené krvinky krevní skupiny A se shlukují působením: a) aglutininů antiB. b) aglutinogenů B. c) aglutinogenů antiB. d) aglutininů antiA.

505. Krevní skupina B je charakterizována: a) aglutinogenem B. b) aglutunogenem antiB. c) aglutininem B. d) aglutininem antiB.

506. Primární imunitní reakcí zajišťují zejména protilátky: a) IgA. b) IgG. c) IgM. d) IgE.

507. Při sekundární imunitní reakci je odpověď organismu: a) účinnější. b) rychlejší. c) zpomalená. d) nespecifická.

508. pH krve je udržováno: a) kyselým uhličitanem sodným. b) plasmatickými bílkovinami. c) hemoglobinovým systémem. d) kyselým fosforečnanem vápenatým.

509. Z organických látek je v krevní plazmě nejvíce: a) cukrů. b) tuků. c) bílkovin. d) močoviny.

510. Hlavním regulátorem tvorby červených krvinek: a) nedostatek kyslíku. b) nadbytek oxidu uhličitého. c) erytropoetin. d) proces stárnutí červených krvinek.

511. Homeostáza znamená: a) udržování určitého složení přijímaných tekutin. b) zástavu krvácení. c) udržování stálého vnitřního prostředí. d) schopnost udržet vzpřímenou polohu těla.

512. Sedimentace je: a) usazování červených krvinek v nesrážlivé krvi. b) závislá na množství fibrinogenu a globulinů v plazmě. c) závislá na množství erytrocytů. d) vyšší u žen než u mužů.

513. Na zástavě krvácení z malých cév se podílí: a) konstrikce cév. b) činnost krevních destiček. c) srážení krve. d) vliv antitrombinu.

514. Aktivní imunizace dosáhneme: a) podáním oslabených bakterií a virů. b) podáním usmrcených bakterií a virů. c) podáním protilátek. d) vitaminem B12.

515. Zralé červené krvinky člověka jsou buňky: a) s více jádry. b) bezjaderné. c) s laločnatým jádrem. d) s jádrem, které obsahuje 46 chromosomů.

516. V červené kostní dřeni vznikají: a) pouze krevní destičky. b) všechny typy krvinek. c) pouze červené krvinky. d) pouze bílé krvinky.

517. Tvorba červených krvinek: a) probíhá autoregulací jaderných buněk kostní dřeně. b) je řízena erytropoetinem, který vzniká v mízních uzlinách. c) je řízena erytropoetinem, který vzniká v ledvinách. d) je ovlivnitelná tlakem atmosférického kyslíku.

518. Látky nepostradatelné pro srážení krve jsou obsaženy v: a) erytrocytech. b) leukocytech. c) lymfocytech. d) trombocytech.

519. Retikulocyty jsou: a) buňky retikulární tkáně. b) vývojové stadium trombocytů. c) nejmladší erytrocyty. d) pouze v periferním oběhu.

520. Lymfa je tekutina: a) obsažená ve všech kloubech. b) vyplňující páteřní kanál v okolí míchy. c) vyplňující mozkové komory. d) proudící v lymfatických cévách a tzv. mízovodu.

521. Hematokrit je: a) absolutní množství červených krvinek v krvi. b) množství hemoglobinu v krvi. c) procentuální zastoupení leukocytů na celkovém objemu krve. d) procentuální zastoupení leukocytů na celkovém objemu krve.

522. Aglutininy jsou: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) antigeny erytrocytů. c) produkty aglutinogenů. d) antigeny shlukující erytrocty.

523. Krevní sérum získáme: a) žádná z dále uvedených alternativ není správná. b) jako tekutou složku nesrážlivé krve. c) centrifugací po přidání citronanu sodného. d) po sedimentaci buněk v nesrážlivé krvi.

524. Protilátky produkují: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) T lymfocyty. c) monocyty. d) P lymfocyty.

525. Granulocyty jsou bílé krvinky: a) zodpovědné za humorální imunitu. b) imunologicky kompetentní buňky, které vytvářejí protilátky. c) mající schopnost fagocytózy. d) schopné vytvářet proteolytické enzymy.

526. Imunoglobuliny jsou: a) jednou ze tří frakcí globulinů v krevní plazmě. b) gama globuliny. c) krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni. d) součástí krevního barviva.

527. Serotonin a Ca^2+: a) jsou důležité pro zástavu krvácení. b) jsou obsaženu v trombocytech, na srážení krve se však nepodílejí. c) se chovají jako antigeny, proto dochází ke shlukování krvibek. d) jsou důležité pro přenos CO2.

528. Aglutinogeny jsou: a) protilátky erytrocytů. b) antigeny erytrocytů. c) protilátky krevní plazmy. d) geny kódující antigeny.

529. Podstatou procesu srážení krve u obratlovců je: a) přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrinogen. b) přeměna rozpustného fibrinu na nerozpustný fibrinogen. c) stah svaloviny kolem poranění. d) řada dějů vyžadujících přítomnost Ca^2+.

530. Slezina: a) není za normálních okolností hmatná. b) jsou zde vychytávány nefunkční červené krvinky. c) leží v levé klenbě brániční. d) pokud se odstraní, lze bez ní žít.

531. Žlutá kostní dřeň: a) obsahuje již minimum krvetvorných buněk, převažují buňky tukové. b) se v dospělosti nachází v tělech dlouhých kostí. c) se v dospělosti nachází v plochých kostech. d) neexistuje.

532. V období diastoly komor: a) jsou uzavřené v cípaté chlopně. b) žádná z uvedených alternativ není správná. c) se komory plní krví. d) jsou otevřené poloměsíčité chlopně.

533. Skrze bránici prochází: a) aorta, jícen, v.portae (vrátnicova žíla). b) horní dutá žíla, aorta, jícen. c) dolní dutá žíla a aorta. d) bloudivý nerv (n. vagus) spolu s jícnem.

534. Na začátku stahu komor jsou chlopně: a) cípaté otevřeny. b) poloměsíčité otevřeny. c) cípaté i poloměsíčité chlopně uzavřeny. d) poloměsíčité zavřeny.

535. V období systol komor: a) se uzavírají poloměsíčité chlopně. b) komory se plní krví. c) otevírají se cípaté chlopně. d) je krev vypuzována do velkých tepen.

536. Krev je do plicnice vypuzena, když je tlak krve v plicnici nižší než tlak krve v: a) levé síni. b) pravé komoře. c) pravé síni. d) levé komoře.

537. Poloměsíčité chlopně jsou v srdci: a) mezi síněmi a komorami. b) v místě odstupu velkých tepen. c) v ústí velkých žil. d) mezi pravým a levým srdcem.

538. Do plic přitéká u člověka krev z: a) levé komory. b) pravé síně. c) pravé komory. d) levé síně.

539. Za minutu proteče plicním oběhem v porovnání s velkým oběhem: a) stejné množství krve. b) menší množství krve. c) větší množství krve. d) různé množství krve, v závislosti na zatížení.

540. Podněty pro srdeční stahy vznikají: a) v míše. b) ve specializované části srdeční svaloviny. c) žádná z uvedených alternativ není správná. d) v gangliích útrobního nervstva.

541. Absolutně nejnižší hodnoty tlaku dosahuje krev: a) v pravé síni. b) ve vlásečnicích. c) v žilách dolních končetin. d) v dutých žilách.

542. Elektrokardiogram je záznam: a) mechanické činnosti srdce. b) činnosti kosterního svalu. c) bioelektrické aktivity srdce. d) bioelektrické činnosti mozku.

543. Věnčité tepny zásobují: a) mozek. b) ledviny. c) játra. d) srdeční sval.

544. Z uvedených oblastí může krevní tlak u stojícího člověka dosáhnout nejnižší hodnoty: a) v pravé síni. b) ve vlásečnicích kosterních svalů. c) v žilách dolních končetin. d) v dutých žilách.

545. V období systoly komor: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) je vypuzována krev do aorty. c) je vypuzována do plícnice. d) jsou otevřené poloměsíčité chlopně.

546. Podněty pro jednotlivé srdeční stahy vznikají: a) žádná z uvedených alternativ není správná. b) v míše. c) v mozkovém kmeni. d) v gangliích útrobního nervstva.

547. Při diastole srdce je uzavřena chlopeň: a) dvojcípá. b) trojcípá. c) poloměsíčitá. d) čtyřcípá.

548. K vzniku aterosklerosy přispívá: a) obesita. b) dědičná disposice. c) nadměrný pohyb. d) konsumace i malých dávek alkoholu.

549. Do pravé srdeční síně přitéká krev: a) mající více oxidu uhličitého než v krvi v levé síni. b) mající méně kyslíku než je v krvi v levé síni. c) mající více kyslíku než v krvi v levé síni. d) mající méně oxidu uhličitého než je v krvi v levé síni.

550. Trojcípá chlopeň je mezi: a) levou síní a levou komorou. b) pravou síní a pravou komorou. c) pravou komorou a plicnicí. d) levou komorou a aortou.